Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2026

Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2026
Název	Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2026
Stát
Typ voleb	parlamentní
Předchozí volby	2024
Volební systém	dvoukolový většinový systém
Následující volby	2028

Volby do Senátu Parlamentu České republiky 2026 představují řádný volební proces, při kterém občané České republiky vybírají jednu třetinu zástupců do horní komory Parlamentu České republiky. První kolo hlasování se koná v pátek 9. října a v sobotu 10. října 2026. Případné druhé kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního, proběhne o týden později, tedy v pátek 16. října a v sobotu 17. října 2026.

Ve volbách se rozhoduje o obsazení celkem 27 senátorských křesel. Současně s prvním kolem těchto senátních voleb probíhají v České republice také pravidelné volby do zastupitelstev obcí. Prezident republiky Petr Pavel vyhlásil termín konání voleb svým rozhodnutím, které bylo publikováno ve Sbírce zákonů.

🗓 Současnost

Volební kampaně a přípravy na podzimní hlasování vrcholily v průběhu měsíců srpna a září roku 2026. Do senátních voleb v tomto roce zasáhlo celkem 154 kandidátů. Jedná se z historického hlediska o druhý nejnižší počet uchazečů o senátorský mandát od vzniku instituce v roce 1996. Data z volebních registrů ukazují, že z celkového počtu 27 senátorů a senátorek, jimž na podzim roku 2026 končí šestiletý mandát, se jich 23 rozhodlo svou pozici obhajovat. Kandidátní listiny byly oficiálně uzavřeny a zveřejněny Českým statistickým úřadem koncem srpna 2026.

Současné složení Senátu je dlouhodobě dominováno formacemi tvořícími vládní koalici z volebního období zahájeného v roce 2021. Nejsilnějším senátorským klubem disponuje ODS ve spojení s TOP 09, silné zastoupení mají také STAN a KDU-ČSL. Hlavní opoziční formace v Poslanecké sněmovně, tedy ANO 2011 a SPD, mají v horní komoře historicky slabší zastoupení, což je dáno specifiky většinového volebního systému. Rok 2026 představuje pro tyto formace další pokus o personální posílení v této komoře.

Samotné volby do Senátu se konají výhradně na území České republiky. Zákon neumožňuje hlasování na zastupitelských úřadech v zahraničí a to ani prostřednictvím korespondenční volby. Voliči, kteří nemohou hlasovat ve své domovské obci, mají možnost s dostatečným předstihem požádat o vydání voličského průkazu. Tuto žádost lze podat písemně s úředně ověřeným podpisem, elektronicky prostřednictvím datové schránky, přes Portál občana, nebo osobně na příslušném obecním či městském úřadě.

⏳ Historie a vznik Senátu

Senát byl teoreticky ustaven přijetím Ústavy České republiky v prosinci roku 1992, s účinností od 1. ledna 1993, kdy vznikla samostatná Česká republika. Fyzicky však instituce nevznikla okamžitě. První historické volby do horní komory se uskutečnily až na podzim roku 1996. Během těchto historicky prvních voleb bylo obsazováno všech 81 křesel najednou.

Aby byl následně zajištěn ústavní požadavek obměny jedné třetiny senátorů každé dva roky, byli v roce 1996 zvolení zástupci losem rozděleni do tří skupin. Třetina senátorů získala mandát pouze na dva roky, další třetina na čtyři roky a poslední třetina na standardních šest let. Volby v roce 2026 se týkají obvodů z té třetiny, která v roce 1996 získala funkční období čtyřleté a od roku 2000 je již volena v pravidelných šestiletých cyklech (volby proběhly v letech 2000, 2006, 2012, 2018 a naposledy v roce 2020). Jde o obvody, jejichž číselné označení je dělitelné třemi.

⚙️ Volební systém a pravidla

Systém voleb do Senátu je striktně dán ústavou a navazujícím volebním zákonem. Zástupci se volí podle zásad dvoukolového většinového systému v 81 jednomandátových volebních obvodech. V každém obvodu je tak zvolen vždy právě jeden kandidát.

Základní pravidla pro voliče a kandidáty:

Aktivní volební právo: Volit může každý občan České republiky, který alespoň ve druhý den voleb dosáhne věku 18 let.
Pasivní volební právo: Kandidovat do Senátu může státní občan České republiky, kterému je v den konání voleb (alespoň ve druhý den prvního kola) minimálně 40 let a má trvalý pobyt na území státu.
Kauce: Každý kandidát (respektive navrhující politická strana) musí před volbami složit volební kauci ve výši 20 000 Kč.
První kolo voleb: Volič nevkládá lístky do obálek všech kandidátů, nýbrž vybere jediný hlasovací lístek se jménem preferovaného kandidáta, který vloží do úřední obálky a vhodí do urny. V senátních volbách neexistují preferenční hlasy (takzvané kroužkování či křížkování). Pokud jeden z kandidátů získá nadpoloviční většinu platných hlasů (více než 50 %), je okamžitě zvolen senátorem a druhé kolo se v daném obvodě nekoná.
Druhé kolo voleb: Zisk více než 50 % hlasů v prvním kole je relativně vzácný jev. V naprosté většině případů se koná kolo druhé, a to přesně o týden později. Do tohoto kola postupují pouze dva kandidáti, kteří v prvním kole obdrželi největší počet hlasů. Ve druhém kole již postačuje k zisku mandátu prostá většina (vítězí ten z obou kandidátů, který dostane více hlasů). V případě absolutní rovnosti hlasů rozhoduje los.

Volební místnosti jsou standardně otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 hodin a v sobotu od 8:00 do 14:00 hodin. Lístky pro volby do horní komory se tradičně odlišují barvou nebo pruhem, aby nedošlo k záměně s lístky pro současně konané volby do zastupitelstev obcí či krajů (typicky se používají žluté úřední obálky).

🗳 Volební obvody a obhajující senátoři

V roce 2026 se volí ve 27 volebních obvodech. Tato třetina obvodů hlasovala naposledy v roce 2020. Mandát z tohoto roku se k podzimu 2026 chýlí ke konci. Následující tabulka přináší přesný výpis všech 27 obvodů, v nichž probíhají volby v roce 2026, s uvedením jména senátora, který v daném obvodě zvítězil v předchozích volbách v roce 2020, a strany, jež jej tehdy do voleb nominovala. Většina z těchto zástupců se rozhodla pro opětovnou kandidaturu. Došlo rovněž k administrativní změně, kdy byl obvod číslo 66 z Olomouce přejmenován na Litovel.

Číslo obvodu	Sídlo obvodu	Senátor(ka) zvolený/á v roce 2020	Navrhující strana v roce 2020
3	Cheb	Miroslav Plevný	STAN
6	Louny	Ivo Trešl	STAN
9	Plzeň-město	Lumír Aschenbrenner	ODS
12	Strakonice	Tomáš Fiala	ODS
15	Pelhřimov	Jaroslav Chalupský	Svobodní
18	Příbram	Petr Štěpánek	STAN
21	Praha 5	Václav Láska	SEN 21
24	Praha 9	David Smoljak	STAN
27	Praha 1	Miroslava Němcová	ODS
30	Kladno	Adéla Šípová	Piráti
33	Děčín	Zbyněk Linhart	STAN
36	Česká Lípa	Jiří Vosecký	SLK
39	Trutnov	Jan Sobotka	STAN
42	Kolín	Pavel Kárník	STAN
45	Hradec Králové	Jan Holásek	HDK / TOP 09
48	Rychnov nad Kněžnou	Jan Grulich	TOP 09
51	Žďár nad Sázavou	Josef Klement	KDU-ČSL
54	Znojmo	Tomáš Třetina	TOP 09
57	Vyškov	Karel Zitterbart	STAN
60	Brno-město	Roman Kraus	ODS
63	Přerov	Jitka Seitlová	KDU-ČSL
66	Litovel (dříve Olomouc)	Marek Ošťádal	STAN
69	Frýdek-Místek	Helena Pešatová	STAN
72	Ostrava-město	Ondřej Šimetka	ODS
75	Karviná	Ondřej Feber	ANO 2011
78	Zlín	Tomáš Goláň	ODS
81	Uherské Hradiště	Josef Bazala	KDU-ČSL

V celkovém úhrnu je z tohoto složení patrná výrazná dominance stran patřících k pravému středu a liberálnímu bloku. Vítězové těchto obvodů se ve volbách 2026 z větší části snaží svá místa potvrdit proti novým vyzyvatelům z řad opozice i nezávislých sdružení.

⚔️ Hlavní témata a kampaň 2026

Kampaně kandidátů do Senátu se tradičně vyznačují silnou personalizací. Zatímco do Poslanecké sněmovny se volí prostřednictvím stranických kandidátek s výrazným vlivem centrální kampaně, v případě horní komory hraje klíčovou roli osobní známost kandidáta v daném regionu. Občané do Senátu často volí úspěšné starosty, lékaře, učitele či regionální osobnosti, jejichž vazba na konkrétní obvod je silnější než jejich příslušnost k politické straně.

Tematicky se kampaň pro volby 2026 rozštěpila do dvou proudů. Prvním z nich je rovina lokální a regionální infrastruktury – zajištění lepší zdravotní péče v menších městech, řešení dopravy, či podpora komunitního rozvoje obcí. Těmito tématy operují především zástupci lokálních hnutí a úspěšní komunální politici obhajující dosavadní mandáty (často v barvách STAN či KDU-ČSL).

Druhou rovinou je rovina celostátní politiky. Opoziční hnutí vnímají tyto senátní volby jako formu zprávy o popularitě vládního kabinetu před blížícími se klíčovými parlamentními a prezidentskými volbami. Kandidáti z opozičních formací tak častěji reflektují socioekonomická témata, stav státního rozpočtu a sociálního systému.

🏛 Pravomoci a role Senátu

Zákonodárný systém České republiky tvoří dvě komory, přičemž Senát hraje primárně roli kontrolní a stabilizační, nikoliv exekutivní. Jeho úkolem je dohlížet na to, aby právní předpisy schvalované Poslaneckou sněmovnou odpovídaly ústavním principům.

Legislativní proces u běžných zákonů: Zákony schválené dolní komorou jsou postoupeny k projednání Senátu, který na jejich posouzení má fixní lhůtu 30 dnů. Během této doby může Senát zákon schválit, zamítnout, vrátit Sněmovně s pozměňovacími návrhy, nebo se usnést, že se jím nebude zabývat (čímž je zákon přijat). Pokud Senát zákon zamítne nebo upraví, putuje zpět poslancům. Ti mohou odpor horní komory přehlasovat, potřebují k tomu však absolutní většinu, tedy nejméně 101 hlasů z celkových 200 poslanců.
Ústavní pojistka: V oblastech definovaných Ústavou je role Senátu nezastupitelná. Jde zejména o schvalování ústavních zákonů a zákonů volebních. V těchto situacích jsou si obě komory zcela rovny a poslanci nemohou nesouhlas senátorů nijak přehlasovat. Pokud horní komora ústavní zákon neschválí, legislativní proces nevratně končí.
Zákonná opatření: Senát nelze na rozdíl od Sněmovny z žádného důvodu rozpustit. Pokud k rozpuštění Poslanecké sněmovny dojde, přebírá do ustavení nové Sněmovny její roli horní komora formou přijímání zákonných opatření Senátu ve věcech, které nesnesou odkladu. Tato opatření však musí nová Sněmovna na své první schůzi dodatečně ratiﬁkovat (jinak pozbývají platnosti).
Jmenování ústavních soudců: Pravomocí Senátu je udělování souhlasu se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident republiky. Bez kladného stanoviska senátorů nelze Ústavní soud obsadit.
Žaloba na prezidenta: Zásadní pravomoc představuje oprávnění podat se souhlasem Poslanecké sněmovny ústavní žalobu k Ústavnímu soudu proti prezidentu republiky pro velezradu, nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiných součástí ústavního pořádku.

📈 Statistiky a data

Chronickým rysem voleb do Senátu v rámci politického uspořádání státu je dramatický rozdíl ve volební účasti mezi prvním a druhým kolem. První kolo se vždy spojuje s jiným druhem celostátních či lokálních voleb (v roce 2026 s komunálními volbami), což zaručuje základní míru participace. K druhému kolu ovšem většina voličů nedorazí, a to i přesto, že o finálním jméně senátora se rozhoduje výhradně zde. V některých okrscích účast ve finále klesá až pod hranici 15 %.

Následující tabulka zachycuje kompletní data o celostátní průměrné volební účasti ve všech senátních volbách od roku 2014, a to včetně doplňujících poznámek, s jakými volbami probíhalo souběžné první kolo hlasování. Data pro volby do Senátu 2026 chybí nebo nejsou úplná, protože v čase sběru dat (k začátku října 2026) k volbám zatím nedošlo a úřední výsledky účasti nemohly být zkompletovány.

Rok konání voleb	Volební účast - 1. kolo	Volební účast - 2. kolo	Souběh prvního kola s jinými volbami
2014	38,62 %	16,69 %	Volby do zastupitelstev obcí
2016	33,54 %	15,38 %	Volby do zastupitelstev krajů
2018	42,26 %	16,49 %	Volby do zastupitelstev obcí
2020	37,97 %	16,74 %	Volby do zastupitelstev krajů
2022	42,65 %	19,44 %	Volby do zastupitelstev obcí
2024	30,47 %	17,54 %	Volby do zastupitelstev krajů
2026	Data prozatím nejsou dostupná	Data prozatím nejsou dostupná	Volby do zastupitelstev obcí

Data jednoznačně dokládají korelaci, kdy volby spojené s výběrem místního zastupitelstva (jako ty v letech 2018 a 2022) vykazují vyšší startovací účast kolem 42 %, zatímco souběh s krajskými volbami generuje procentuální počty v nižších pásmech třiceti procent (jako historické minimum 30,47 % zaznamenané na podzim 2024).

💡 Pro laiky

K pochopení důvodu, proč se volí pouze do jedné třetiny Senátu, se používá přirovnání ke štafetovému běhu nebo kontinuálnímu provozu továrny. Pokud by se volilo všech 81 senátorů najednou, mohla by se celá instituce při změně politické nálady ve společnosti ze dne na den převrátit z levice na pravici nebo naopak. Tak tomu je u Poslanecké sněmovny. Ústavodárce však chtěl, aby Senát tvořil bariéru proti rychlým a radikálním změnám. Proto obměňuje pouze třetinu zástupců každé dva roky. To zajišťuje, že politický směr Senátu je stabilnější, mění se pozvolně a k jeho úplnému přetvoření je zapotřebí vítězit v několika volbách s několikaletým odstupem za sebou.

Dvoukolový většinový systém lze nejlépe vysvětlit na příkladu sportovního turnaje. V prvním kole závodí všichni přihlášení. Pokud někdo vyhraje systémem absolutní dominance (získá více než polovinu bodů), je turnaj ukončen a vyhrává rovnou. Pokud však nikdo nadpoloviční většinu nemá, nezískává medaili ten, kdo doběhl jen s malým náskokem na prvním místě. Místo toho dojde na finálový zápas jeden na jednoho – tedy druhé kolo, kam nastupují pouze dva absolutně nejlepší soutěžící z kola prvního. Teprve přímý souboj těchto dvou zaručí, že vítěz má skutečně většinovou podporu obyvatel, kteří se dostavili k volbám, a nestane se jím někdo, koho by drtivá většina obyvatel naprosto odmítala.

Zdroje