Sociální demokracie (Česko)

Sociální demokracie
	Soubor:Logo SOCDEM 2023.svg
Zkratka	SOCDEM (dříve ČSSD)
Založení	7. dubna 1878 (jako Sociálně demokratická strana českoslovanská v Rakousku)
Předseda	Jiří Nedvěd (od prosince 2025)
Místopředseda	Radek Scherfer
Sídlo	Lidový dům, Hybernská 1033/7, Praha 1
Ideologie	Sociální demokracie, Proevropanství (historicky), Levicový populismus (éra 2024–2025)
Barvy	Šablona:Barva, Šablona:Barva
Web	www.socdem.cz

Rozbalit box

Obsah boxu

Sociální demokracie (zkratka SOCDEM, do června 2023 známá jako Česká strana sociálně demokratická – ČSSD) je nejstarší česká politická strana, která v současnosti (k roku 2025) prochází hlubokou existenční krizí a nachází se mimo Poslaneckou sněmovnu.

Strana, která byla v letech 1998 až 2017 dominantní silou české levice a jejíž předsedové (Miloš Zeman, Vladimír Špidla, Stanislav Gross, Jiří Paroubek, Bohuslav Sobotka) stáli v čele vlád, utrpěla sérii volebních debaklů. Kritickým milníkem se staly parlamentní volby v říjnu 2025, kdy strana pod vedením Jany Maláčové kandidovala v kontroverzní koalici Stačilo! (společně s KSČM). Tato koalice získala pouze 4,3 % hlasů a do sněmovny se nedostala, což vedlo k rezignaci vedení a zvolení nového předsedy Jiřího Nedvěda v prosinci 2025.

🧠 Pro laiky: Pád obra

Představte si fotbalový klub, který roky vyhrával ligu, měl nejlepší hráče a plný stadion, ale dnes hraje okresní přebor a hádá se s vlastními fanoušky. To je příběh SOCDEM.

Co to bylo: ČSSD byla "stranou práce", která zavedla moderní sociální stát, proplácení nemocenské, zvýšení důchodů a přivedla Česko do EU. Sídlí ve slavném "Lidovém domě" v Praze.
Co se stalo: Strana ztratila důvěru voličů, protože vládla s miliardářem Andrejem Babišem (2018–2021). Tradiční levicové voliče jí přebralo hnutí ANO a liberály Piráti či STAN.
Fatální chyba 2025: V zoufalé snaze o návrat se v roce 2025 spojila se svými historickými nepřáteli – komunisty (v rámci koalice Stačilo!). Tento krok ("Rudá svatba") odradil zbytek demokratických voličů, ale nezískal ty radikální. Výsledkem je, že nejstarší česká strana je na konci roku 2025 politicky téměř mrtvá.

⏳ Historie

Dějiny strany se píší již od 19. století, ale pro současnost je klíčový její porevoluční vzestup a následný strmý pád.

Od založení po "Zlatou éru" (1878–2010)

Strana byla založena 7. dubna 1878 v břevnovském hostinci U Kaštanu. Přežila perzekuci za Rakouska-Uherska, nacistickou okupaci i nucené sloučení s KSČ v roce 1948. Po roce 1989 ji obnovil Jiří Horák, ale na vrchol ji vytáhl Miloš Zeman (předseda 1993–2001). Zeman proměnil malou stranu v hegemona, který v roce 1998 vyhrál volby a vládl pomocí tzv. Opoziční smlouvy. Následovala éra premiérů Špidly, Grosse a Paroubka. Strana měla masovou členskou základnu a ve volbách 2006 získala rekordních 32,3 % hlasů (i když skončila v opozici).

Éra vládnutí a počátek úpadku (2010–2017)

Pod vedením Bohuslava Sobotky (2010–2017) ČSSD sice vládla a prosadila zrušení poplatků ve zdravotnictví či růst minimální mzdy, ale politicky ji "vysával" koaliční partner Andrej Babiš. Sobotka byl vnímán jako slabý lídr v porovnání s marketingově zdatným Babišem. Vnitřní rozkol vyvrcholil tzv. Lánským pučem (2013), kdy se Zemanovo křídlo (Hašek, Zimola) pokusilo Sobotku svrhnout.

Pád mimo sněmovnu (2017–2021)

Ve volbách 2017 strana spadla na 7,27 %. Pod vedením Jana Hamáčka vstoupila do vlády s trestně stíhaným Andrejem Babišem, což část voličů vnímala jako zradu. Strana se stala neviditelnou. Ve volbách 2021 získala pouze 4,65 % a poprvé v historii samostatné ČR vypadla z Poslanecké sněmovny.

Pokus o restart a rebranding (2021–2024)

Novým předsedou se stal Michal Šmarda.

Rebranding: V červnu 2023 se strana přejmenovala z ČSSD na SOCDEM a změnila logo (místo růže stylizovaný okvětní lístek).
Finanční sanace: Šmarda oddlužil stranu, která po prohraném sporu s dědici právníka Zdeňka Altnera dlužila stamiliony. Prodal se majetek (Lannův palác), propouštěli se zaměstnanci.
Volební neúspěchy: Rebranding voliče neoslovil. Ve volbách do Europarlamentu 2024 i v krajských volbách 2024 strana propadla. Michal Šmarda v říjnu 2024 rezignoval.

Éra Jany Maláčové a koalice Stačilo! (2024–2025)

V říjnu 2024 byla předsedkyní zvolena exministryně Jana Maláčová. Ta otočila kormidlo ostře doleva a vsadila na spojenectví s komunisty a antisystémovou levicí.

Odchod liberálů: Tento kurz vedl k exodu známých tváří. Stranu opustili exministr Tomáš Petříček, bývalý místopředseda Michal Šmarda, hejtman Martin Netolický či Petra Buzková. Lubomír Zaorálek odešel do čela MDA, která se od Maláčové distancovala.
Volby 2025: Do sněmovních voleb v říjnu 2025 šla SOCDEM na kandidátce koalice Stačilo! (vedené šéfkou KSČM Kateřinou Konečnou). Maláčová věřila, že spojení sil zaručí návrat. Výsledek byl katastrofální: koalice získala jen 4,3 % a nepřekročila 5% klauzuli (pro koalice byla hranice sice vyšší, ale kandidovali jako hnutí, přesto neuspěli).
Důsledky: Maláčová uznala porážku a rezignovala.

🗓 Současnost (konec roku 2025)

Ke dni 31. prosince 2025 je SOCDEM mimoparlamentní stranou bojující o holé přežití.

Nové vedení: Na mimořádném on-line sjezdu 13. prosince 2025 byl předsedou zvolen Jiří Nedvěd (dosavadní místopředseda), který porazil Petra Pavlíka (kandidáta podporovaného Vladimírem Špidlou).
Rozštěpení: Strana je fakticky rozpolcená. Křídlo kolem nového předsedy Nedvěda nadále nevylučuje spolupráci s radikální levicí, zatímco demokratické křídlo (Špidla, Zaorálek) varuje před "rudým moru" a soustředí se na činnost v think-tanku MDA.
Preference: Volební modely (např. STEM) z konce roku 2025 přisuzují samotné SOCDEM podporu hluboko pod 3 %.

🧬 Ideologie a program

Ideologické ukotvení strany se v čase měnilo.

Tradiční sociální demokracie: Důraz na sociální stát, progresivní zdanění, proevropskou orientaci, práva zaměstnanců.
Konzervativní levice (2024–2025): Pod vedením Maláčové strana přijala rétoriku "národní levice". Začala kritizovat Green Deal, migraci a pomoc Ukrajině, čímž se přiblížila rétorice KSČM a SPD. Nové vedení pod Jiřím Nedvědem zatím hledá jasnou tvář, ale deklaruje snahu cílit na zklamané voliče ANO.

⚔️ Kontroverze

Kauza Altner: Právník Zdeněk Altner vyhrál pro ČSSD spor o Lidový dům. Strana mu však odmítla zaplatit smluvenou odměnu. Spor se táhl desítky let a dluh s úroky narostl na 338 milionů Kč. Strana dluh uhradila až v roce 2023 po prodeji majetku.
Bohumínské usnesení: Historický zákaz spolupráce s KSČM na vládní úrovni, který byl v roce 2025 fakticky pošlapán vstupem do koalice Stačilo!.
Lánský puč (2013): Pokus části vedení svrhnout předsedu Sobotku po volbách tajnou schůzkou s prezidentem Zemanem. Pučisté byli odhaleni v přímém přenosu ČT, když lhali, že se schůzka nekonala.

📊 Volební výsledky (Poslanecká sněmovna)

Vývoj zisků strany ukazuje dramatický pád z pozice hegemona na dno.

Rok	Lídr	Hlasy (%)	Mandáty	Postavení
1996	Miloš Zeman	26,44 %	61	Opozice
1998	Miloš Zeman	32,31 %	74	Vláda (menšinová)
2002	Vladimír Špidla	30,20 %	70	Vláda
2006	Jiří Paroubek	32,32 %	74	Opozice (nejvyšší zisk v historii)
2010	Jiří Paroubek	22,08 %	56	Opozice (vítězství, ale neschopnost sestavit vládu)
2013	Bohuslav Sobotka	20,45 %	50	Vláda
2017	Lubomír Zaorálek	7,27 %	15	Vláda (juniorní partner)
2021	Jan Hamáček	4,65 %	0	Mimo sněmovnu
2025	Jana Maláčová	4,30 %*	0	Mimo sněmovnu (koalice Stačilo!)

* Poznámka: V roce 2025 kandidovala SOCDEM v rámci koalice Stačilo! (spolu s KSČM a ČSNS). Zisk 4,3 % nestačil na vstup do sněmovny ani pro koalici/hnutí.

Zdroje