Přeskočit na obsah

Vincenzo Bellini

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Vincenzo Bellini
Vincenzo Salvatore Carmelo Francesco Bellini
Základní informace
Narození3. listopadu 1801
Catania, Sicilské království
Úmrtí23. září 1835
Puteaux, Francie
Umělecká činnost
ObdobíRomantismus
ŽánryOpera, Bel canto
Významná dílaNorma
Náměsíčná
Puritáni
Kapuleti a Montekové
Osobní život

Vincenzo Salvatore Carmelo Francesco Bellini (* 3. listopadu 1801, Catania, Sicílie – † 23. září 1835, Puteaux u Paříže, Francie) byl italský hudební skladatel, který patřil k nejvýznamnějším a nejvlivnějším tvůrcům italské opery v období bel canto. Jeho dílo, charakteristické dlouhými, lyrickými a emotivními melodickými linkami, ovlivnilo řadu pozdějších skladatelů, včetně Verdiho a Chopina. Mezi jeho nejslavnější opery patří Norma, Náměsíčná (La sonnambula) a Puritáni (I puritani).

📜 Život

🎶 Raná léta a studium

Vincenzo Bellini se narodil v Catanii na Sicílii do hudební rodiny. Jeho otec Rosario i dědeček Vincenzo Tobia byli oba varhaníci a skladatelé, a tak se mladý Vincenzo začal hudbě věnovat již od útlého dětství. Projevoval mimořádný talent a již v šesti letech údajně složil svou první skladbu. Díky podpoře místní aristokracie získal stipendium ke studiu na Královské hudební koleji sv. Šebestiána (Real Collegio di Musica di San Sebastiano) v Neapoli, kam nastoupil v roce 1819.

V Neapoli studoval pod vedením skladatele Niccolò Zingarelliho, který v něm rozpoznal výjimečný melodický dar a vedl ho ke studiu děl starých mistrů a Mozarta. Během studií složil řadu duchovních i světských skladeb, ale jeho hlavní zájem směřoval k opeře. Jeho absolventskou prací byla v roce 1825 opera Adelson e Salvini, která byla s úspěchem uvedena ve školním divadle a zaujala impresária Domenica Barbaiu.

🇮🇹 Vzestup v Itálii

Úspěch Adelson e Salvini přinesl Bellinimu první profesionální zakázku. Impresário Barbaja si u něj objednal operu pro prestižní Teatro San Carlo v Neapoli. Výsledkem byla opera Bianca e Gernando (1826), která byla přijata s nadšením a otevřela Bellinimu dveře k dalším příležitostem.

Nejdůležitějším krokem v jeho kariéře byl přesun do Milána, tehdejšího centra italského operního života. Zde dostal zakázku od divadla La Scala. Pro toto uvedení navázal spolupráci s libretistou Felicem Romanim, která se stala jednou z nejplodnějších v historii opery. Jejich první společné dílo, Il pirata (1827), znamenalo okamžitý triumf a definovalo Belliniho zralý styl. Následovaly další úspěšné opery jako La straniera (1829) a Kapuleti a Montekové (I Capuleti e i Montecchi, 1830), založená na příběhu Romeo a Julie. Neúspěchem naopak skončila opera Zaira (1829), jejíž hudbu Bellini později zčásti využil v jiných dílech.

🌟 Vrcholné období a mistrovská díla

Rok 1831 se stal pro Belliniho rokem absolutního triumfu. V březnu byla v Miláně uvedena jeho opera Náměsíčná (La sonnambula), idylické dílo s pastorální tematikou, které si okamžitě získalo srdce publika po celé Evropě. Hlavní roli Aminy napsal pro slavnou sopranistku Giudittu Pastu.

Ještě téhož roku, v prosinci, měla v La Scale premiéru opera Norma, která je dnes považována za Belliniho největší mistrovské dílo a vrchol belcantové tragédie. Příběh o druidské kněžce, která zradí svůj lid kvůli lásce k římskému prokonzulovi, poskytl Bellinimu příležitost vytvořit hudebně-dramaticky nesmírně působivé dílo. Árie Normy Casta diva patří k nejznámějším a nejnáročnějším kusům operního repertoáru. Přestože premiéra nebyla jednoznačným úspěchem, Norma si brzy vydobyla své místo na světových jevištích.

🇫🇷 Poslední léta v Paříži a smrt

Po neúspěchu opery Beatrice di Tenda (1833) a rozchodu s libretistou Romanim se Bellini rozhodl opustit Itálii a hledat nové příležitosti v Paříži, která se v té době stala novým centrem operního světa. Zde se setkal s dalšími významnými skladateli, jako byli Gioachino Rossini, Luigi Cherubini, Frédéric Chopin a Franz Liszt.

V Paříži získal zakázku na novou operu pro Théâtre-Italien. Výsledkem byli Puritáni (I puritani), kteří měli premiéru v lednu 1835. Opera, napsaná na libreto Carla Pepoliho, byla dalším velkým úspěchem a upevnila Belliniho mezinárodní pověst. Byla napsána pro hvězdné pěvecké obsazení, tzv. "Puritánský kvartet", který tvořili Giulia Grisi, Giovanni Battista Rubini, Antonio Tamburini a Luigi Lablache.

Krátce po tomto triumfu, na vrcholu slávy, Bellini náhle onemocněl akutním zánětem střev a 23. září 1835 ve věku pouhých 33 let zemřel ve svém domě v Puteaux na předměstí Paříže. Jeho smrt šokovala hudební svět. Byl pohřben na hřbitově Père-Lachaise a jeho pohřbu se zúčastnily největší osobnosti pařížského kulturního života. V roce 1876 byly jeho ostatky převezeny do rodné Catanie a uloženy v místní katedrále.

🎵 Hudební styl a odkaz

Bellini je ztělesněním stylu bel canto (italsky "krásný zpěv"). Jeho hudba klade absolutní důraz na lidský hlas a jeho schopnost vyjádřit nejjemnější citové odstíny. Jeho styl se vyznačuje několika klíčovými prvky:

  • Dlouhé melodie: Bellini je proslulý svými "nekonečnými" melodickými linkami (melodie lunghe, lunghe, lunghe, jak je obdivně popsal Giuseppe Verdi). Tyto melodie jsou plynulé, elegantní a vysoce expresivní.
  • Dominance vokální linie: Orchestr v jeho operách hraje převážně doprovodnou roli. Jeho úkolem je podporovat zpěváky, nikoli s nimi soupeřit. Orchestrace je transparentní a jednoduchá, aby nechala vyniknout kráse zpěvu.
  • Melancholie a elegie: Mnoho jeho melodií má charakteristický melancholický, až elegický tón, který dokonale vystihuje romantickou citovost.
  • Vliv: Belliniho melodický styl měl obrovský vliv na mnoho skladatelů. Frédéric Chopin ho hluboce obdivoval a jeho vliv je patrný v kantiléně Chopinových nokturen. Giuseppe Verdi navázal na jeho dramatické cítění a schopnost charakterizovat postavy prostřednictvím melodie. Odkazy na Belliniho lze nalézt i v díle Richarda Wagnera, který si cenil jeho schopnosti propojit hudbu a drama.

Spolu s Rossinim a Donizettim tvoří Bellini trojici nejvýznamnějších skladatelů italského belcanta. Zatímco Rossini vynikal v brilantních koloraturách a komediálním načasování a Donizetti v dramatické údernosti, Belliniho doménou byla čistá lyrická krása a elegická hloubka.

🎼 Hlavní díla (opery)

🤔 Zajímavosti

  • Bellini byl známý svou pečlivostí a pomalým tempem práce. Na rozdíl od svých současníků, jako byl Donizetti, který dokázal napsat operu za několik týdnů, Bellini věnoval každému dílu mnoho měsíců.
  • Jeho vztah s libretistou Felicem Romanim byl klíčový pro jeho úspěch, ale také velmi bouřlivý. Po neúspěchu opery Beatrice di Tenda se rozešli ve zlém.
  • Bellini byl během svého života velmi obdivován pro svůj elegantní vzhled a společenské vystupování, což mu pomohlo prosadit se v aristokratických salonech Milána i Paříže.
  • Jeho předčasná smrt ve 33 letech je často přirovnávána k osudům jiných mladých géniů, jako byli Mozart nebo Schubert.


⏰ Tento článek je aktuální k datu 25.12.2025

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Vincenzo_Bellini&oldid=18632“