Ursula von der Leyenová.

Rozbalit box

Obsah boxu

Ursula von der Leyenová (rodným jménem Ursula Gertrud Albrecht, * 8. října 1958, Ixelles, Belgie) je německá politička a lékařka, která od prosince 2019 zastává funkci předsedkyně Evropské komise. V červenci 2024 byla Evropským parlamentem zvolena pro své druhé pětileté funkční období. Je historicky první ženou v čele Evropské komise. Před svým nástupem do funkce v Evropské unii působila dlouhodobě ve spolkových vládách Německa pod kancléřkou Angelou Merkelovou.

---

Mládí, vzdělání a rodinný život

Ursula von der Leyenová se narodila v Ixelles, Belgie, kde její otec, Ernst Albrecht, později premiér německé spolkové země Dolní Sasko, pracoval pro Evropské hospodářské společenství (předchůdce EU). V Bruselu žila do svých 13 let, což jí dalo silný mezinárodní základ.

Vzdělání: Studovala ekonomii na Univerzita v Göttingenu a London School of Economics. Následně se zaměřila na medicínu na Hannover Medical School, kde v roce 1991 získala doktorát. V roce 2001 dokončila magisterský titul (Master of Public Health). Před vstupem do politiky pracovala jako gynekoložka a ve výzkumu.
Rodina: Je vdaná za Heika von der Leyena, lékaře, profesora medicíny a podnikatele, s nímž má sedm dětí. Její rozsáhlá rodina je často zmiňována v souvislosti s jejím postavením.

---

Politická kariéra v Německu

Ursula von der Leyenová je členkou CDU od roku 1990. Její politická kariéra se začala rozvíjet na komunální a zemské úrovni, než se dostala do spolkové politiky.

Spolková ministryně pro rodinu, seniory, ženy a mládež (2005–2009): V této pozici se zaměřila na reformu rodinné politiky a podporu rovných příležitostí.
Spolková ministryně práce a sociálních věcí (2009–2013): Působila v oblasti trhu práce a sociálních reforem.
Spolková ministryně obrany (2013–2019): Byla první ženou v historii Německa, která zastávala tuto pozici. Během svého působení se potýkala s výzvami týkajícími se modernizace německé armády, ale také s kritikou a kontroverzemi, zejména v souvislosti s využíváním externích poradců a údajným promazáním služebního telefonu v rámci vyšetřování.

---

Předsedkyně Evropské komise

V roce 2019 byla Ursula von der Leyenová navržena Evropskou radou jako kandidátka na předsedkyni Evropské komise a následně ji Evropský parlament těsnou většinou schválil. Stala se tak první ženou v této prestižní funkci. V červenci 2024 byla pro své druhé funkční období opětovně zvolena.

Její první mandát (2019–2024) byl poznamenán řadou významných událostí a iniciativ:

Evropský zelený úděl (European Green Deal): Hlavní prioritou její Komise se stal ambiciózní plán na dosažení klimatické neutrality EU do roku 2050, zahrnující širokou škálu legislativních opatření v oblasti energetiky, dopravy, průmyslu a zemědělství.
Reakce na pandemii covid-19: Komise pod jejím vedením sehrála klíčovou roli v koordinaci reakce EU na pandemii covid-19, včetně zajištění nákupu a distribuce vakcín pro členské státy. V této souvislosti čelila i kritice ohledně transparentnosti smluv o vakcínách.
Reakce na ruskou invazi na Ukrajinu: Po invazi Ruska na Ukrajinu v únoru 2022 Komise rychle koordinovala zavedení sankcí proti Rusku a poskytování masivní finanční a humanitární pomoci Ukrajině. Ursula von der Leyenová se aktivně zasadila o urychlení procesu udělení statusu kandidátské země EU pro Ukrajinu.
Digitální transformace: Prosazuje strategii pro digitalizaci evropské ekonomiky a společnosti.
Geopolitická Komise: Snaží se posílit roli EU jako významného geopolitického hráče na mezinárodní scéně.

---

Kontroverze a kritika

Během své kariéry, a zejména ve funkci předsedkyně Evropské komise, čelila Ursula von der Leyenová několika kontroverzím:

Aféra s externími poradci (Německo): Během působení na německém ministerstvu obrany byla kritizována za nadměrné využívání drahých externích poradců bez řádných veřejných zakázek.
Smazaný telefon (Německo): V souvislosti s vyšetřováním aféry s poradci bylo zjištěno, že byl smazán její služební telefon, což znemožnilo přístup k potenciálním důkazům. Tento krok vyvolal kritiku ze strany opozice.
Plagiátorství doktorátu: V roce 2015 byla obviněna z plagiátorství ve své disertační práci. Ačkoliv Hannover Medical School potvrdila, že v práci byly nalezeny opsané pasáže, rozhodla, že si může ponechat doktorát.
"Pfizergate" (EU): Během pandemie covid-19 čelila otázkám ohledně své komunikace s generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou ohledně nákupu vakcín. Byla kritizována za nedostatečnou transparentnost textových zpráv týkajících se těchto jednání.
Sofagate (EU): V dubnu 2021 během setkání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem v Ankaře došlo k diplomatickému incidentu, kdy Charles Michel, předseda Evropské rady, zaujal křeslo vedle Erdoğana, zatímco pro von der Leyenovou zbylo místo na pohovce. Incident byl široce vnímán jako projev nerovného zacházení a nedostatečného respektu k ženské hlavě instituce EU.

---

Pro laiky

Ursula von der Leyenová je jako šéfka "vlády" Evropské unie. Je to nejdůležitější žena v Evropě v politice.

Předtím, než začala řídit Evropskou unii, byla dlouholetou ministryní v německé vládě, například ministryní obrany. Je to lékařka a má sedm dětí.

Jako předsedkyně Evropské komise se stará o to, aby se v EU řešily důležité věci. Například:

Zelená dohoda: Snaží se, aby Evropa byla více šetrná k přírodě a bojovala proti změně klimatu.
Odpověď na krize: Vedla EU při nákupu vakcín během pandemie a koordinovala pomoc pro Ukrajinu po ruské invazi.
Digitální Evropa: Chce, aby Evropa byla lídrem v digitálních technologiích.

Někdy je kritizována za různé věci, například za to, jak se nakládalo s jejími telefony, když byla ministryní v Německu, nebo za to, jak probíhala jednání o vakcínách. Ale obecně je považována za silnou a vlivnou osobnost na světové politické scéně.

---

Externí odkazy