Unie botanických zahrad ČR

Unie botanických zahrad České republiky
Zkratka	UBZ ČR
Typ	Zapsaný spolek
Datum založení	16. února 2005
Sídlo	Praha 2, Na Slupi 433/16
Zaměření	ochrana přírody, koordinace botanických zahrad, ochrana genofondu
Prezident	RNDr. Pavel Sekerka

Unie botanických zahrad České republiky (oficiální zkratka UBZ ČR) je český zapsaný spolek, který figuruje jako ústřední profesní a koordinační organizace sdružující tuzemské botanické zahrady, arboreta a formální správce významných botanických kolekcí. Organizace byla oficiálně ustavena v roce 2005 a koncepčně navázala na dřívější činnost státního poradního sboru pro botanické zahrady.

Hlavním předmětem činnosti unie je vzájemná koordinace odborných vědeckých aktivit členů, správa společných databází pěstovaných rostlin, implementace metodik pro ochranu genofondu, zprostředkování mezinárodní spolupráce s globálními institucemi (jako je BGCI) a formální obhajoba zájmů oboru při komunikaci s orgány státní správy. Dlouhodobým strategickým cílem organizace je dosažení explicitního legislativního ukotvení pojmu a funkce botanické zahrady v právním řádu České republiky.

🗓 Současnost a legislativní úsilí

V období let 2025 a 2026 se agenda unie koncentrovala především na vyřešení dlouhodobého legislativního vakua, v němž se botanické instituce na území Česka nacházejí. Fundamentálním problémem oboru je dlouhotrvající absence speciálního zákona o botanických zahradách. Zatímco zoologické zahrady disponují vlastním legislativním rámcem striktně vymezujícím jejich činnost, formální ochranu a způsob financování, botanické zahrady v české legislativě takové postavení postrádají. Tato mezera v zákoně instituce znevýhodňuje při získávání státních grantů, blokovala čerpání krizových vládních kompenzací (například v průběhu pandemie) a neumožňuje vytvoření formalizovaných tabulkových pozic pro akademický personál ve veřejné správě. V důsledku toho jsou vysoce kvalifikovaní botaničtí odborníci a kurátoři formálně zařazováni do neodborných platových tříd, což ztěžuje personální stabilitu organizací.

Na tento legislativní deficit upozornila unie přímo prezidenta republiky Petra Pavla během jeho cesty a návštěvy v Bečově nad Teplou v roce 2026. Prezident na místě převzal od ředitele tamní členské botanické zahrady koncept návrhu zákona, který UBZ ČR vypracovala, a prostřednictvím médií vyjádřil překvapení nad skutečností, že české zahrady nedisponují právním statutem běžným ve většině členských států Evropské unie.

Z hlediska provozního chodu proběhla výroční valná hromada organizace dne 7. ledna 2026 v administrativních prostorech Zoologické a botanické zahrady města Plzně. Zásadním krokem v oblasti ex-situ ochrany rostlin (udržování záložních populací ohrožených druhů mimo jejich přirozené prostředí) se stal podpis exkluzivní smlouvy o spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Kontrakt podepsal prezident unie Pavel Sekerka dne 8. prosince 2025 v prostorách Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK. Smlouva oficiálně ustanovuje mechanismus, pomocí něhož mohou členské zahrady poprvé čerpat přímou finanční podporu ze státních fondů na záchranné kultivace kriticky ohrožených taxonů české i zahraniční flóry.

V roce 2023 se unie rovněž aktivně přidala k odporu proti snahám o plošné zavádění takzvaných pozitivních seznamů chovaných a pěstovaných druhů na celoevropské úrovni. Podle vydaného stanoviska by omezení sortimentu pěstovaných rostlin vedlo k nezvratnému poklesu mezinárodní biodiverzity, jelikož u mnoha vyhubených či mizejících druhů aktuálně existují stabilnější a početnější populace v umělé kultuře (u specializovaných pěstitelů a institucí) než v divoké přírodě.

⏳ Historie a vývoj instituce

Ačkoliv unie právně vznikla až v počátku 21. století, její organizační kořeny a personální i institucionální struktury se formovaly v průběhu druhé poloviny 20. století. V období od šedesátých do konce devadesátých let fungovala úzká metodická spolupráce mezi tehdejšími českými a slovenskými botanickými zahradami pod hlavičkou státního orgánu pojmenovaného Poradní sbor pro botanické zahrady.

Tento poradní orgán byl původně zřízen při tehdejším Ministerstvu kultury ČSR a v pozdějších dekádách své existence byl převeden do gesce nově vzniklého Ministerstva životního prostředí. V rámci poradního sboru paralelně fungovaly specializované komise řešící konkrétní normativy pro zakládání expozic, stanovování ekonomických limitů či pravidla pro taxonomickou evidenci rostlinného materiálu. V roce 1990 tvořilo tento sbor celkem 12 stálých členů, z nichž část představovala zástupce samotných zahrad a část zástupce orgánů státní ochrany přírody. Činnost tohoto poradního sboru byla ze strany státního aparátu oficiálně zrušena a ukončena v roce 1997.

Souběžně s existencí poradního sboru se od roku 1964 konaly pravidelné mezioborové konference botanických zahrad. První ročník zaměřený striktně na řešení odborné systematiky (Problematika evidence rostlinného materiálu v botanických zahradách) se uskutečnil v roce 1969. Od roku 1967 pak existovala sdílená informační platforma ve formě občasníku nazvaného Zpravodaj botanických zahrad.

Definitivní absence celostátní střešní organizace po roce 1997 vedla po několika letech k iniciativě zformované zespodu přímo zástupci jednotlivých institucí. Dne 16. února 2005 se v prostorách Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví ve středočeských Průhonicích uskutečnila ustavující valná hromada nové nevládní organizace. Zde byly formálně schváleny stanovy a zvoleno první předsednictvo. Unie byla zaregistrována tehdejším Ministerstvem vnitra dne 13. dubna 2005 a přiděleno jí bylo identifikační číslo (IČO). Původním formálním sídlem se stala Botanická zahrada hl. m. Prahy v trojské kotlině. Následně se sídlo administrativně přesunulo do Nového Města na pražský Albertov, konkrétně na adresu Botanické zahrady Přírodovědecké fakulty UK v ulici Na Slupi.

Během dvaceti let své formální existence zaznamenala organizace lineární nárůst členské základny, počínaje 25 zakládajícími subjekty v roce 2005. O dekádu později, v roce 2015, asociovala unie již 35 institucí a ke stabilizovanému roku 2023 se ustálila na počtu 40 členů. Tyto subjekty zahrnují vedle magistrátních zahrad a výzkumných ústavů také devět univerzitních botanických pracovišť (mimo jiné spadajících pod ČZU v Praze či Mendelovu univerzitu v Brně) a v neposlední řadě rozsáhlé dendrologické celky zdravotnických zařízení, jako je park a arboretum Hamzovy odborné léčebny v Luži-Košumberku.

🏢 Organizační struktura a členství

UBZ ČR působí z právního hlediska jako zapsaný spolek (z. s.) řídící se vlastním interním statutem. Nejvyšším rozhodovacím a kontrolním orgánem je valná hromada všech členů, jež se povinně schází minimálně jedenkrát do roka. Exekutivním tělesem disponujícím plnou rozhodovací pravomocí v mezidobí mezi valnými hromadami je Rada unie. V čele rady a celé organizace stojí volený prezident a viceprezident. Stálou administrativní a koordinační agendu zajišťuje jmenovaný tajemník.

Členem unie se může stát fyzická nebo právnická osoba a její organizační jednotka, pakliže splní podmínky definované pro statut botanické zahrady nebo arboreta. Pro schválení institucionálního řádného členství musí žadatel naplnit 17 bodových kritérií posuzujících úroveň systematizace sbírek, přítomnost odborného personálu, edukativní výstupy směrem k veřejnosti a celoroční údržbu areálu. O schválení hlasuje valná hromada na základě podrobného písemného posudku, který vypracovávají dva nezávislí zástupci již přijatých členských zahrad (komisaři), kteří provádějí fyzickou inspekci žádající instituce na místě. Zahrady a arboreta nedosahující plného plnění požadovaných kritérií mohou obdržet takzvaný status přidruženého člena, čímž jim je umožněno setrvat v informační síti, avšak nedisponují hlasovacím právem.

🎯 Poslání a vědecká koordinace

Hlavním účelem spolku je zajištění koordinovaného rozvoje botanického odvětví v republice. Do přímé kompetence unie spadá formulace sjednocených pěstebních postupů, vytváření edukačních standardů, obstarávání společné publikační a propagační činnosti a navazování vztahů se zahraničními instituty (Evropským konsorciem botanických zahrad). Důležitým aspektem agendy je pořádání pravidelných podzimních oborových konferencí a neformálních jarních setkání provozních pracovníků označovaných termínem „Botanické družení“.

Souběžně s komunitní činností je prioritní složkou práce globální mezinárodní výměna genetického materiálu skrze zavedený systém Index Seminum. Jedná se o úzce specializovanou nekomerční burzu semen, oddenků a spór, v jejímž rámci si vědecké instituce mohou legálně a striktně bezplatně posílat vzorky rostlin za účelem rozšiřování konzervačních genofondů. Tento proces musí být bezpodmínečně v souladu se závazky plynoucími z Úmluvy o biologické rozmanitosti a z jejího Nagojského protokolu, který přísně zakazuje komerční vytěžování genetických zdrojů bez sdílení zisků se zemí původu dané rostliny. Každá členská zahrada rovněž povinně zpracovává každoroční Index Plantarum, což je formální tištěný či digitální soupis všech na jejím území pěstovaných taxonů, určený pro vzájemnou inventarizaci napříč členskými subjekty.

🧬 Ochrana genofondu a databáze Florius

Absolutním základem ex-situ ochrany rostlin v 21. století je moderní softwarová evidence, pro jejíž unifikaci unie dlouhodobě pracovala. Na základě poptávky UBZ ČR byl již v prvním pololetí roku 2006 spuštěn do zkušebního provozu centralizovaný databázový systém Florius. Program byl vystavěn na základech knihovního softwarového systému Clavius (dodávaného společností Lanius s. r. o.). Systémová architektura byla napsána v prostředí Visual FoxPro, což zajistilo vysokou variabilitu pro práci s rozsáhlými datovými archivy a možnost paralelní správy záznamů z desítek vzdálených serverů botanických pracovišť v reálném čase. Aplikace plně automatizuje generování unikátních přírůstkových čísel a plnění kódování IPEN (International Plant Exchange Network). Tento kód přesně zaznamenává stopu (kdy, kde a s jakým povolením) byla daná mateřská rostlina odebrána ve volné přírodě.

Stěžejním krokem pro národní ochranu genofondu bylo ustavení Pracovní skupiny pro genofondy, ke kterému došlo 24. června 2016. Tato entita iniciovala a připravila mechanismus vzniku takzvaných Národních sbírek. Systém Národních sbírek UBZ ČR byl jednohlasně schválen a spuštěn na valné hromadě v lednu 2023. Princip spočívá v certifikaci zcela výjimečných a historicky i geneticky nejhodnotnějších ucelených kolekcí konkrétních rostlinných rodů na území státu.

Certifikát Národní sbírky je přidělován vždy na definované období tří let, po jehož uplynutí musí konkrétní zahrada znovu prokázat vysokou úroveň údržby a kurátorské preciznosti. Do systému se v době jeho vzniku klasifikovala kupříkladu Průhonická botanická zahrada podléhající Botanickému ústavu Akademie věd ČR, a to díky svým celosvětově významným a početným kolekcím zástupců rodů kosatec (Iris), pivoňka (Paeonia), denivka (Hemerocallis) a sněženka (Galanthus). Zřízení této certifikační struktury eliminuje riziko zbytečné duplikace pěstitelské práce v různých ústavech a zajišťuje existenci monitorovaných záložních populací.

📈 Statistické a historické tabulky

Předkládané tabulky obsahují kompletní, statisticky nijak nezkracované datové sady tak, jak je sdružení uvádí ve svých oficiálních historických dokumentech a rejstřících k září roku 2026. Tam, kde nejsou konkrétní roky obsazeny, k jevu prokazatelně nedošlo, nebo nebyla historická data zástupci unie prokazatelně archivována.

Složení Rady Unie v roce 2026

Tabulka představuje kompletní složení šestičlenného řídícího výboru a výkonné rady k roku 2026.

Zastávaná funkce	Jméno a akademické tituly	Zastupovaná instituce
Prezident unie	RNDr. Pavel Sekerka	Průhonická botanická zahrada
Viceprezident unie	RNDr. Vlastik Rybka, Ph.D.	Botanická zahrada hl. m. Prahy
Tajemník unie	Mgr. Anna Procházková	Botanická zahrada PřF UK
Člen rady	Ing. Eduard Chvosta	Botanická zahrada SOU Jarov
Člen rady	Ing. Ladislav Pavlata	Botanická zahrada PřF UK
Člen rady	Ing. Anežka Daníčková	Botanická zahrada FTZ ČZU

Předsedové státního Poradního sboru pro botanické zahrady (1973–1997)

Výčet obsahuje všechny doložené státní úředníky a odborníky, kteří stáli v čele centrálního vládního poradního orgánu předcházejícího vzniku samostatné unie.

Funkční období	Jméno předsedy	Zaznamenaná poznámka
1973–1980	Jaroslav Hofman	První oficiální historicky doložený předseda sboru
1980–1982	data nejsou dostupná	Přechodné období bez trvalého formálního vedení
1982–1990	Josef Vyskočil
1990–1997	Milan Blažek	V roce 1997 stát sbor formálně rozpustil

Vývoj celkového počtu institucionálních členů (2005–2023)

Data mapují veškeré doložené průřezy počtem připojených botanických zahrad a arboret. Za nezveřejněné roky nebyla vydána veřejně dostupná sumarizační statistika valné hromady.

Rok zveřejnění stavu	Součet členských zahrad a institucí	Specifikace a rozdělení
2005	25	Výchozí základna přímo při ustavující hromadě
2009	30	Plně doložený nárůst
2012	31	Plně doložený nárůst
2015	35	Plně doložený nárůst
2023	40	Tvořeno 35 řádnými členy a 5 přidruženými členy
2024–2026	data nejsou dostupná	Přesná čísla nebyla v tomto bloku let verifikována

Udělení titulu Čestný člen UBZ ČR (kompletní přehled 2016–2026)

Status čestného člena uděluje valná hromada jako celoživotní uznání významným osobnostem, teoretickým botanikům a kurátorům za mimořádné penzum práce odvedené ve prospěch udržení záchranných kultivací v republice. Tabulka obsahuje veškerá doposud schválená jména.

Rok ratifikace titulu	Jména vyznamenaných osobností
2016	Ivar Otruba, Antonín Nohel, Jiří Nohel
2017	Milan Blažek, Uljana Blažková
2018	Vladimír Řehořek
2019	udělení neproběhlo (návrhy kandidátů posunuty k roku 2020)
2020	Josef Holzbecher, Marie Tupá
2021	Petr Herynek, Petr Hanzelka
2022	udělení neproběhlo
2023	Dagmar Fetterová, Jarmila Matoušková, Naděžda Krejčí
2024	Milena Roudná, Marie Hlaváčová, Zdeněk Hlaváč
2025	udělení neproběhlo / data nejsou dostupná
2026	udělení neproběhlo / data nejsou dostupná

💡 Pro laiky

Botanická zahrada nepředstavuje v odborném měřítku pouze odpočinkový park se záhony a označenými stromy pro nedělní procházky, ale slouží jako striktně vědecká instituce mající charakter nemocnice, archivu a záchranné banky v jednom. Pakliže v přirozené divoké přírodě zničí například stavební činnost nebo klimatická změna ojedinělou louku, na níž rostl kriticky ohrožený druh rostliny, a hrozí jeho absolutní vyhubení z planety, jsou to právě botanické zahrady, které zafungují jako poslední záchytný bod. Zaměstnanci a kurátoři těchto zahrad semena předem sesbírají, pečlivě rostliny vypěstují ve svých sklenících a drží populaci daného druhu uměle při životě, dokud není možné rostlinu vrátit zpět do přírody. Tento odborný záchranný proces se nazývá ex-situ ochrana.

Základní problém spočívá v tom, že kdyby každá botanická zahrada v republice postupovala při této záchraně na vlastní pěst bez komunikace s okolím, vznikl by chaos a finanční i odborné ztráty. Právě proto byla zřízena Unie botanických zahrad ČR, která funguje jako koordinační a řídící štáb. Zajišťuje, aby všechny instituce zavedly do svých počítačů shodný elektronický systém, do kterého zaznamenají každý lístek a semínko, které mají aktuálně uložené v zásobách. Pokud kurátor pěstující kriticky vzácnou orchidej v jedné zahradě neví, jak rostlinu vyléčit z plísně, unie okamžitě zprostředkuje kontakt na specialistu ze zcela jiné části státu, který se stejným problémem již úspěšně bojoval. Zároveň za všechny zaměstnance jedná s úřady a ministerstvy o spravedlivém rozdělování dotací a zajištění dostatečných platových podmínek.

Zdroje