Česká zemědělská univerzita v Praze

Česká zemědělská univerzita v Praze
Rektor	prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D. (od února 2026)
Město	Praha
Název	Česká zemědělská univerzita v Praze
Typ	Veřejná vysoká škola
Obrázek
Web	Oficiální stránky ČZU
Založení	8. července 1952 (jako samostatná vysoká škola)
Barvy	Zelená
Země
Motto	Jsme živá univerzita
Počet studentů	19 930 (k roku 2024)
Latinský název	Universitas Agriculturae Pragensis

Česká zemědělská univerzita v Praze (oficiální zkratkou ČZU, mezinárodně pod anglickým názvem Czech University of Life Sciences Prague, zkráceně CZU) je veřejná vysoká škola univerzitního typu se sídlem v Praze, primárně dislokovaná v uzavřeném univerzitním kampusu v městské části Praha-Suchdol. Jakožto zcela samostatná právní a vzdělávací instituce byla založena 8. července 1952 vládním nařízením, čímž došlo k jejímu definitivnímu oddělení od Českého vysokého učení technického (ČVUT). Od svého osamostatnění až do 31. prosince 1994 nesla škola oficiální název Vysoká škola zemědělská v Praze (VŠZ). Současný název nabyl platnosti na základě zákona 1. ledna 1995.

Z organizačního hlediska se instituce člení na šest nezávislých fakult a jeden vysokoškolský institut. V akademickém hodnocení představuje největší a nejkomplexnější zemědělsky a environmentálně zaměřenou univerzitu na území České republiky. Na základě exaktních demografických dat k závěru roku 2024 registrovala univerzita celkem 19 930 aktivních studentů ve všech stupních vysokoškolského vzdělávání, přičemž výuku a výzkum zajišťovalo 1 150 akademických pracovníků. V čele univerzity stojí od 1. února 2026 rektor Michal Lošťák.

Podle mezinárodního Šanghajského žebříčku (Academic Ranking of World Universities – ARWU) pro rok 2025 dosáhla instituce 24. místa v celosvětovém měřítku a 5. místa v rámci Evropy v oborové kategorii zemědělských a lesnických věd (Agricultural and Forestry Sciences). Kromě centralizovaného kampusu spravuje univerzita rozsáhlé exteritoriální podniky určené k aplikovanému výzkumu, k nimž patří tisíce hektarů půdy a lesů v obcích Lány a Kostelec nad Černými lesy.

⏳ Historie a organizační vývoj

Od počátků do osamostatnění (1906–1952)

Fundamenty vyššího zemědělského školství v Praze, vyjma dílčích historických oborů na Univerzitě Karlově, byly položeny 26. října 1906. Na základě dekretu rakousko-uherského císaře Františka Josefa I. byl ustaven samostatný zemědělský obor při České vysoké škole technické (ČVŠT). Prvním historickým děkanem nově konstituovaného oboru byl jmenován biolog, chemik a fyziolog rostlin Julius Stoklasa. O třináct let později, v roce 1919, vydalo Ministerstvo školství výnos, jímž při stejné technické škole zřídilo navíc lesnický odbor.

Po vzniku první Československé republiky došlo v srpnu 1920 k transformaci těchto oborů a jejich povýšení na samostatnou Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství (VŠZLI), jež ovšem nadále setrvávala jako integrální fakulta v rámci svazku ČVUT. Škola trpěla nedostatkem prostorových kapacit a výuka zpočátku probíhala v Gröbově vile v Havlíčkových sadech. K uvolnění kapacitních limitů došlo až v roce 1936, kdy se VŠZLI přesunula do nově postavených, moderních budov v Dejvicích. Během druhé světové války byl rozvoj instituce fatálně přerušen uzavřením všech českých vysokých škol nacistickým okupačním aparátem.

Vznik VŠZ a přesun do Suchdola (1952–1994)

K formálnímu odtržení od ČVUT a vzniku zcela samostatné instituce došlo vládním nařízením 8. července 1952. Nový subjekt obdržel název Vysoká škola zemědělská v Praze (VŠZ). Zakládání samostatné školy probíhalo v kontextu politických reforem padesátých let s přímým zaměřením na výchovu agronomů pro státní kolektivizační program. Samostatná univerzita se původně dělila na fakultu agronomickou, provozně ekonomickou a mechanizační. Lesnická fakulta zůstala mezi lety 1952 až 1959 formálně pod ČVUT, posléze přešla pod VŠZ, avšak již v roce 1964 byla v rámci centrálních direktiv zrušena a degradována na Vědecký lesnický ústav.

Jelikož dejvické budovy prostorově nedostačovaly prudce rostoucímu počtu studentů, bylo v roce 1955 rozhodnuto o výstavbě zcela nového, komplexního univerzitního kampusu mimo centrum Prahy, a to na katastrálním území obce Suchdol. V letech 1957 až 1961 byly dobudovány výukové bloky A, B, C a D. Celý přesun byl završen v roce 1964 dokončením budovy rektorátu a sportovišť, přičemž slavnostní zahájení akademického roku 1964/1965 již proběhlo pro suchdolský areál (slavnostní ceremoniál se konal ve Smetanově síni Obecního domu).

Transformace a moderní rozvoj po roce 1989

Po zhroucení komunistického režimu v roce 1989 prošla instituce radikální obsahovou a oborovou diverzifikací. Byla obnovena plnohodnotná výuka lesnictví a do učebních plánů se masivně integrovaly obory ekonomie, krajinného inženýrství, ochrany přírodních zdrojů a informatiky. Změna profilace byla potvrzena k 1. lednu 1995, kdy stát legislativně změnil název instituce na Česká zemědělská univerzita v Praze. Následný rozvoj v jednadvacátém století byl determinován čerpáním prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie (OP VaVpI), jež umožnily výstavbu řady specializovaných výzkumných pavilonů a štěpení původních velkých fakult na úžeji specializované celky (rozpad lesnické a environmentální fakulty v roce 2007 a vznik fakulty tropického zemědělství v roce 2013).

🏛️ Fakulty a vysokoškolské instituty

Organizační struktura univerzity je definována existencí šesti samostatných fakult a jednoho vysokoškolského institutu s celorepublikovou působností. Následující tabulka podává kompletní a chronologicky i oborově nezkrácený přehled všech akademických jednotek tvořících páteř vzdělávacího systému ČZU k roku 2026.

Název fakulty nebo institutu (Zkratka)	Rok založení / osamostatnění	Odborné a akademické zaměření
Provozně ekonomická fakulta (PEF)	1952	Ekonomika, management podniku, informatika, regionální rozvoj, veřejná správa a sociologie venkova. Z demografického hlediska se jedná o nejpočetnější fakultu univerzity s výukou zajišťovanou na 12 nezávislých katedrách.
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů (FAPPZ)	1952 (původně jako Agronomická fakulta)	Rostlinná a živočišná výroba, biotechnologie, genetika, šlechtění, pedologie, agrochemie a hodnocení kvality potravin.
Technická fakulta (TF)	1952 (původně jako Mechanizační fakulta)	Zemědělská technika, energetika, strojírenství, zpracování odpadů, technologie staveb, spolehlivost a údržba strojních systémů.
Fakulta lesnická a dřevařská (FLD)	1952 (v letech 1964–1990 jako pouhý ústav, plné osamostatnění 2007)	Lesnictví, myslivost, dřevařský průmysl, testování dřevních kompozitů, těžba dřeva a ekonomika lesního hospodářství.
Fakulta životního prostředí (FŽP)	2007 (vyčleněním z bývalé Fakulty lesnické a environmentální)	Aplikovaná ekologie, ochrana přírody, vodní hospodářství, klimatologie a krajinné inženýrství.
Fakulta tropického zemědělství (FTZ)	2013 (založeno již v roce 1961 jako Institut tropického a subtropického zemědělství - ITSZ)	Tropická agronomie, rozvoj venkova v rozvojových zemích, agroekologie, potravinová bezpečnost a ochrana tropické biodiverzity velkých savců.
Institut vzdělávání a poradenství (IVP)	2001 (z původních kateder pedagogiky)	Pedagogika, andragogika, kariérové poradenství a pedagogické vzdělávání učitelů odborných předmětů. Institut sídlí mimo hlavní kampus v lokalitě Malá Chuchle.

📍 Kampus, architektura a infrastruktura

Naprostým specifikem ČZU v rámci struktury pražských vysokých škol je existence centralizovaného amerického modelu kampusu. S výjimkou Institutu vzdělávání a poradenství se veškerá výuka, stravování, ubytování a experimentální výzkum odehrává v jednom uzavřeném urbanistickém celku o rozloze přesahující 40 hektarů v okrajové části Praha-Suchdol.

Kromě původní zástavby ze šedesátých let dvacátého století prošel kampus v 21. století masivní technologickou i stavební expanzí, podpořenou stomilionovými investicemi. Mezi klíčové a moderní dominanty kampusu patří:

Studijní a informační centrum (SIC): Otevřeno v roce 2002. Objekt slouží jako centrální univerzitní knihovna, kongresový sál, studovna a centrum výpočetní techniky.
Mezifakultní centrum environmentálních věd (MCEV): Komplex vybudovaný pro potřeby FŽP a FAPPZ, postavený ve dvou fázích (první část otevřena 2011, druhá část dokončena a slavnostně otevřena na přelomu let 2015 a 2016).
Dřevařský pavilon FLD: Špičkově vybavené výzkumné centrum pro studenty lesnické fakulty, financované z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). Budova byla slavnostně otevřena 28. ledna 2016. Třípatrová budova nahradila původní provizorní truhlárny a stavební buňky a obsahuje laboratoře s elektronovými mikroskopy a pracoviště pro testování fyzikálních a chemických vlastností dřeva.
Pavilon tropického zemědělství (PTZ): Známý též jako "Zelený pavilon". Budova pro FTZ byla otevřena v září 2020 pro zimní semestr 2020/2021 po dvou letech výstavby. Budova získala ocenění za nejudržitelnější stavbu roku 2021. Je vybavena geotermálními tepelnými čerpadly, fotovoltaickými panely, podzemními nádržemi pro retenci dešťové vody a předsazenou fasádou s popínavými vistáriemi pro pasivní chlazení objektu. Uvnitř se nachází mimo jiné Centrum infekčních nemocí zvířat (CINeZ) či tropické herbárium.

Infrastrukturu doplňuje komplex vysokoškolských kolejí (koleje A, B, C, D, E, F a G) s celkovou ubytovací kapacitou přibližně 2 600 lůžek, centrální menza a sportovní areál Katedry tělesné výchovy (KTV) obsahující mimo jiné krytý 25metrový plavecký bazén, fotbalové hřiště a tenisové kurty. V areálu operuje rovněž univerzitní pivovar a několik experimentálních skleníků.

🚜 Školní a univerzitní statky

Teoretická výuka probíhající v suchdolském kampusu je z exaktního a praktického hlediska aplikována na rozsáhlých exteritoriálních hospodářských celcích, které jsou plně v majetku univerzity. Tyto podniky slouží pro vědecký výzkum, studentské praxe i komerční činnost univerzity.

Školní zemědělský podnik Lány (ŠZP Lány): Hospodářství sídlící v obci Lány. Univerzita tento podnik získala v roce 1960 od Kanceláře prezidenta republiky. Podnik hospodaří na 3 034 hektarech zemědělské půdy. Pěstují se zde veškeré základní polní plodiny a z živočišného hlediska funguje podnik jako chovatel jedinečného genofondu tradičního skotu – české červinky.
Školní lesní podnik v Kostelci nad Černými lesy (ŠLP Kostelec / Lesy ČZU): Správní jádro podniku sídlí v historických prostorách zámku v obci Kostelec nad Černými lesy. Podnik spravuje tisíce hektarů experimentálních a komerčních lesů, provozuje vlastní pily, dřevozpracující závody a Arboretum Kostelec nad Černými lesy. Prostory zámku slouží i jako konfereční centrum.
Vinařské středisko Mělník (Vinařství ČZU): Pěstitelský areál lokalizovaný v Chloumku u Mělníka. Univerzita zde kultivuje révu vinnou pro výuku studentů agronomie a současně produkuje vlastní víno uváděné na komerční trh.

🌍 Mezinárodní a akademická spolupráce

ČZU prosazuje silnou internacionalizační strategii. Na univerzitě studuje téměř 2 000 zahraničních studentů z více než 80 států a univerzita nabízí 20 magisterských a 9 bakalářských studijních programů vyučovaných plně v anglickém jazyce.

Instituce je zakládajícím a aktivním členem aliance Euroleague for Life Sciences (ELLS). Tento mezinárodní subjekt sdružuje vedoucí evropské univerzity zaměřené na zemědělské, environmentální a biologické vědy (mezi další členy patří švédská SLU, rakouská BOKU, německá Univerzita v Hohenheimu nebo nizozemská Univerzita ve Wageningenu). Spolupráce v rámci ELLS zahrnuje společné studijní programy, letní školy a každoroční vědeckou studentskou konferenci (Scientific Student Conference - SSC). Dále je ČZU aktivním členem organizací jako CASEE (The ICA Regional Network for Central and South Eastern Europe), EUA (European University Association) a AGRINATURA.

👥 Přehled rektorů (1952–2026)

Následující tabulka podává kompletní a časově nezkrácený seznam všech akademických funkcionářů, kteří vykonávali úřad rektora od chvíle osamostatnění univerzity v roce 1952 až po rok 2026. Přehled nevynechává žádné funkční období.

Pořadí	Jméno a akademické tituly rektora	Funkční období	Základní odborná profilace
1.	prof. Dr. Ing. Vladimír Kosil, DrSc.	1952 – 1960	Pedolog, zakladatel samostatné instituce v éře kolektivizace.
2.	akademik Karel Kudrna, DrSc.	1960 – 1966	Agronom, dozoroval výstavbu nového kampusu v Suchdole.
3.	prof. Dr. Ing. Emil Kunz, DrSc.	1966 – 1970	Odborník na chov hospodářských zvířat a plemenitbu.
4.	prof. Ing. Ctibor Lédl, DrSc., dr. h. c.	1970 – 1985	Agrární ekonom, nejdéle sloužící rektor v době normalizace.
5.	prof. Ing. Josef Červenka, CSc.	1985 – 1990	Odborník na zemědělskou melioraci a vodohospodářství.
6.	prof. Ing. Jiří Petr, DrSc., dr. h. c.	1990 – 1994	Odborník na rostlinnou výrobu, rektor transformačního období.
7.	prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr. h. c.	1994 – 2000	Profesor řízení (managementu), rektor v době přejmenování VŠZ na ČZU.
8.	prof. Ing. Josef Kozák, DrSc., dr. h. c.	2000 – 2003	Pedolog a expert na ochranu půdy.
9.	prof. Ing. Jan Hron, DrSc., dr. h. c.	2003 – 2010	Druhé funkční období téhož rektora.
10.	prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c.	2010 – 2018	Odborník na agroenvironmentální chemii a výživu rostlin.
11.	prof. Ing. Petr Sklenička, CSc.	2018 – 2026	Expert na aplikovanou a krajinnou ekologii, bývalý děkan FŽP.
12.	prof. PhDr. Michal Lošťák, Ph.D.	2026 – dosud	Sociolog a odborník na regionální rozvoj (funkce ujal 1. února 2026).

📈 Statistiky a demografie studentů

Demografické rozvrstvení zapsané akademické obce na univerzitě vykazuje masivní dominanci v bakalářském stupni. Tabulka vychází z exaktních auditovaných statistik zveřejněných univerzitou v závěru roku 2024. Tato datová řada nesmí být z encyklopedických důvodů nikterak krácena.

Stupeň vysokoškolského studia	Počet aktivně zapsaných studentů (stav k roku 2024)
Bakalářské studijní programy (tituly Bc., BcA.)	13 638
Magisterské a navazující magisterské studijní programy (tituly Mgr., Ing.)	5 591
Doktorské studijní programy (titul Ph.D.)	656
Celkový úhrn studentů ve všech stupních	19 930
Fyzický počet akademických a vědeckých pracovníků zajišťujících výuku a výzkum	1 150

💡 Pro laiky

Když lidé slyší slovní spojení "zemědělská univerzita", často si automaticky představí školu, do které chodí pouze budoucí traktoristé, chovatelé krav nebo pěstitelé pšenice. Ačkoli v roce 1952 byla tato univerzita skutečně založena přesně pro tyto účely a měla zajistit nové odborníky pro tehdejší zakládaná JZD, v jednadvacátém století je realita naprosto odlišná. Anglický název univerzity "University of Life Sciences" (Univerzita věd o životě) přesněji vystihuje to, co se zde skutečně zkoumá a učí.

Moderní zemědělství a práce s krajinou dnes neexistuje bez pokročilé ekonomiky, informačních technologií a ochrany přírody. Nejvíce studentů na ČZU ve skutečnosti vůbec nestuduje rostliny, ale navštěvuje Provozně ekonomickou fakultu. Vycházejí odtud budoucí datoví analytici, bankéři, podnikoví manažeři či programátoři. Z technické fakulty naopak nevycházejí jen opraváři strojů, ale experti na drony, na zpracování komunálního odpadu ve městech a tvůrci autonomních zemědělských robotů.

Velkým unikátem v celostátním měřítku je Fakulta tropického zemědělství. Studenti a profesoři z této fakulty vyjíždějí přímo do Afriky, Asie či Jižní Ameriky. V těchto lokalitách neřeší pěstování českých brambor, ale bojují za záchranu kriticky ohrožených druhů divokých antilop, řeší zadržování pitné vody v pouštních oblastech nebo učí tamní kmeny, jak efektivně pěstovat kávu či kakao bez zbytečného kácení deštných pralesů.

Z čistě praktického hlediska je pro studenty největším tahákem "americký" styl samotné univerzity. Většina vysokých škol v Praze má své fakulty a budovy rozeseté chaoticky po celém městě. ČZU má naproti tomu vše postaveno na jednom gigantickém zeleném pozemku na kraji města v Suchdole. Student se ráno probudí na koleji, projde parkem pár desítek metrů do moderní učebny, odpoledne se nají v menze a večer navštíví krytý plavecký bazén nebo univerzitní pivovar, to vše bez toho, aby musel opustit brány jednoho společného areálu.

Zdroje