Ukrajinská vláda
Obsah boxu
Vláda Ukrajiny je obecné označení pro systém ústředních orgánů výkonné moci v Ukrajině. V užším slova smyslu se tímto termínem označuje Kabinet ministrů Ukrajiny, který je nejvyšším orgánem v systému výkonné moci. Fungování vlády je definováno Ústavou Ukrajiny a je založeno na principech semi-prezidentské republiky, kde je moc dělena mezi prezidenta, vládu a parlament.
Od začátku ruské invaze v roce 2022 funguje vláda v režimu stanného práva, což výrazně ovlivňuje její pravomoci a rozhodovací procesy.
Ústavní rámec a dělba moci
Ukrajina je semi-prezidentskou republikou, což znamená, že výkonná moc je fakticky rozdělena mezi dvě hlavy: 1. Prezident, který je hlavou státu, je volen přímo občany a má silné pravomoci zejména v oblasti zahraniční politiky, obrany a národní bezpečnosti. 2. Předseda vlády, který je hlavou vlády (Kabinetu ministrů), je zodpovědný za ekonomiku a vnitřní politiku.
Vláda jako celek je odpovědná jak prezidentovi, tak parlamentu, což vytváří komplexní systém brzd a protivah.
Kabinet ministrů Ukrajiny (Vláda)
Kabinet ministrů Ukrajiny (ukrajinsky: Кабінет Міністрів України) je kolektivní orgán, který představuje vládu v užším slova smyslu. Je nejvyšším orgánem výkonné moci a zajišťuje provádění zákonů a řízení státní správy.
Složení
Kabinet se skládá z:
- Předsedy vlády (premiéra)
- Prvního místopředsedy vlády a několika dalších místopředsedů
- Ministrů, kteří stojí v čele jednotlivých ministerstev.
Klíčovými ministry, na jejichž jmenování má zásadní vliv prezident, jsou ministr obrany a ministr zahraničních věcí.
Formování a odpovědnost
Proces jmenování vlády je následující: 1. Parlamentní koalice v parlamentu navrhne prezidentovi kandidáta na předsedu vlády. 2. Prezident předloží tento návrh parlamentu, který musí kandidáta schválit nadpoloviční většinou. 3. Po schválení jmenuje prezident předsedu vlády do funkce. 4. Předseda vlády následně navrhne ostatní členy vlády (s výjimkou ministra obrany a zahraničí, které navrhuje prezident), které musí rovněž schválit parlament[1].
Vláda je odpovědná parlamentu, který jí může kdykoliv vyslovit nedůvěru, což vede k její demisi.
Prezident Ukrajiny
Prezident Ukrajiny je hlavou státu a je volen v přímých volbách na pětileté funkční období. Jeho role v semi-prezidentském systému je velmi silná, zejména v oblastech, které jsou klíčové pro suverenitu a bezpečnost státu.
Klíčové pravomoci
- Vrchní velitel ozbrojených sil: Je nejvyšším velitelem Ozbrojených sil Ukrajiny. Tato pravomoc je absolutně klíčová v době války.
- Zahraniční politika: Řídí zahraniční politiku státu, jmenuje a odvolává vedoucí diplomatických misí.
- Obrana a bezpečnost: Jmenuje a odvolává nejvyšší velení armády. Předsedá Radě národní bezpečnosti a obrany (RNBO), která je klíčovým koordinačním orgánem pro otázky národní bezpečnosti. Navrhuje parlamentu kandidáty na ministra obrany a ministra zahraničních věcí.
- Právo veta: Může vetovat zákony přijaté parlamentem. Parlament může jeho veto přehlasovat dvoutřetinovou většinou.
- Jmenovací pravomoci: Jmenuje generálního prokurátora a šéfa Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU) (se souhlasem parlamentu), a také třetinu soudců Ústavního soudu.
Současným prezidentem je Volodymyr Zelenskyj, jehož funkční období bylo kvůli stannému právu a nemožnosti konat volby prodlouženo až do konce války.
Parlament (Verchovna rada)
Verchovna rada Ukrajiny (Nejvyšší rada) je jednokomorový parlament Ukrajiny. Je jediným orgánem zákonodárné moci v zemi.
Složení a volby
Verchovna rada má ústavou stanovených 450 poslanců, kteří jsou voleni na pětileté funkční období. V současné době je však kvůli ruské okupaci části ukrajinského území (zejména Krymu a částí Donbasu) reálně obsazeno pouze 423 křesel, protože v okupovaných obvodech se volby nekonaly[2].
Volby probíhají smíšeným volebním systémem, kde je polovina poslanců volena poměrným systémem (stranické kandidátky) a druhá polovina většinovým systémem v jednomandátových obvodech.
Klíčové pravomoci
- Legislativní činnost: Přijímá, mění a ruší zákony.
- Schvalování vlády: Schvaluje kandidáta na předsedu vlády a na jeho návrh i zbytek kabinetu.
- Kontrola vlády: Může vyslovit nedůvěru vládě, což vede k jejímu pádu. Poslanci mohou interpelovat členy vlády.
- Schvalování rozpočtu: Přijímá státní rozpočet.
- Válečné a mimořádné pravomoci: Schvaluje dekrety prezidenta o vyhlášení stanného práva nebo nouzového stavu.
Předsedou Verchovné rady je v současnosti Ruslan Stefančuk.
Fungování v době války
Od 24. února 2022, kdy začala plnohodnotná ruská invaze, funguje ukrajinská vláda v režimu stanného práva. Tento režim, který byl vyhlášen prezidentem a schválen parlamentem, dává výkonné moci mimořádné pravomoci a dočasně omezuje některá občanská práva s cílem zajistit obranu státu.
Stavka vrchního velitele
Klíčovým orgánem pro rozhodování v době války se stala Stavka vrchního velitele (ukrajinsky: Ставка Верховного Головнокомандувача). Jedná se o mimořádný orgán nejvyššího vojenského a politického vedení, kterému předsedá prezident Volodymyr Zelenskyj jako vrchní velitel ozbrojených sil[3].
Členy Stavky jsou klíčové postavy státu, včetně:
- Předsedy vlády (Denys Šmyhal)
- Ministra obrany (Rustem Umerov)
- Vrchního velitele ozbrojených sil (Oleksandr Syrskyj)
- Šéfa SBU a dalších zpravodajských služeb
- Ministra vnitra a ministra zahraničí
Stavka koordinuje veškeré vojenské, politické a ekonomické úsilí spojené s obranou země. Její rozhodnutí mají nejvyšší prioritu.
Omezení a změny ve fungování
- Volby: Konání jakýchkoliv voleb (prezidentských, parlamentních, místních) je po dobu stanného práva ústavně zakázáno. Funkční období všech volených orgánů, včetně prezidenta a parlamentu, je tak prodlouženo až do ukončení války.
- Centralizace moci: Válečný stav přirozeně vede k posílení a centralizaci výkonné moci, zejména v rukou prezidenta a jeho kanceláře.
Soudní moc
Třetí, nezávislou složkou státní moci je soudní moc. Jejím úkolem je vykonávat spravedlnost. Systém soudů je tvořen:
- Ústavním soudem Ukrajiny: Dohlíží na soulad zákonů s Ústavou.
- Nejvyšším soudem Ukrajiny: Je nejvyšší instancí v systému obecných soudů.
- Nižšími soudy: Všeobecné, hospodářské a správní soudy.
I v době války zůstává soudní systém funkční, ačkoliv jeho činnost je v oblastech bojů a na okupovaných územích omezena.
Pro laiky
- Kdo vládne Ukrajině? Moc je rozdělena mezi tři hlavní hráče: přímo voleného prezidenta (Volodymyr Zelenskyj), vládu v čele s premiérem (Denys Šmyhal) a parlament (Verchovna rada).
- Jaký je rozdíl mezi prezidentem a premiérem? Prezident je hlava státu, velí armádě a má hlavní slovo v zahraniční politice a obraně. Premiér a jeho kabinet (vláda) řídí každodenní chod státu, ekonomiku, sociální věci, školství atd.
- Co se změnilo kvůli válce? Válka si vyžádala maximální centralizaci rozhodování. Klíčovým orgánem se stala Stavka, jakýsi válečný kabinet, kterému předsedá prezident. Po dobu války se nekonají volby.