Přeskočit na obsah

Třes

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - příznak nemoci

Třes (latinsky tremor) je nedobrovolný, rytmický a oscilační pohyb jedné nebo více částí těla. Je jedním z nejčastějších typů mimovolních pohybů a představuje spíše symptom než nemoc samotnou. Může postihovat ruce, paže, hlavu, obličej, hlasivky, trup nebo nohy. Ačkoliv třes obvykle neohrožuje život, může být pro pacienta obtěžující a výrazně snižovat kvalitu života, zejména pokud zasahuje do běžných denních činností, jako je psaní, pití nebo oblékání.

Třes vzniká v důsledku střídavých nebo synchronních svalových stahů (kontrakcí) antagonistických svalových skupin. Je řízen centrální nervovou soustavou, především oblastmi v mozku, které kontrolují pohyb, jako je mozeček, thalamus a bazální ganglia.

⚙️ Dělení a klasifikace

Třes se klasifikuje podle několika kritérií, která pomáhají lékařům určit jeho příčinu a zvolit vhodnou léčbu. Základní dělení je podle toho, kdy se třes objevuje.

🏛️ Dělení podle aktivity

Klidový třes

Klidový třes (statický třes) se objevuje na části těla, která je v klidu a plně podepřená proti gravitaci. Typicky se zmírňuje nebo mizí při volním pohybu.

  • Charakteristika: Často pomalý (frekvence 4–6 Hz).
  • Typické příčiny: Je nejcharakterističtějším příznakem Parkinsonovy nemoci, kde se často projevuje jako tzv. "počítání mincí" (rytmický pohyb palce a ukazováku). Může se objevit i u jiných parkinsonských syndromů.

Akční třes

Akční třes se projevuje při jakémkoliv volním svalovém stahu. Dále se dělí na několik podtypů:

  • Posturální třes: Vyskytuje se, když pacient udržuje určitou polohu proti gravitaci, například drží předpažené ruce. Je to nejčastější forma třesu.
  • Kinetický třes: Objevuje se během jakéhokoliv pohybu. Může mít stejnou amplitudu po celou dobu pohybu.
    • Typické příčiny:** Často spojen s poruchami mozečku, esenciálním třesem.
  • Intenční třes: Je specifickým typem kinetického třesu, jehož amplituda se výrazně zvyšuje, když se končetina blíží k cíli (např. při snaze dotknout se prstem nosu).

🌍 Dělení podle frekvence a amplitudy

  • Frekvence: Měří se v Hertzích (Hz) a popisuje rychlost oscilací.
    • Pomalý třes (pod 4 Hz)
    • Středně rychlý třes (4–7 Hz)
    • Rychlý třes (nad 7 Hz)
  • Amplituda: Popisuje rozsah pohybu. Může být jemná (sotva viditelná) až hrubá (velmi výrazná a omezující).

🩺 Příčiny třesu

Příčiny třesu jsou velmi rozmanité, od benigních a přechodných stavů až po závažná neurologická onemocnění.

Fyziologický třes

Jemný, rychlý posturální třes, který je přítomen u každého zdravého člověka, ale za normálních okolností je nepostřehnutelný. Může se dočasně zvýraznit (tzv. zvýšený fyziologický třes) vlivem:

Patologický třes

Je způsoben onemocněním nebo poškozením nervového systému.

Esenciální třes

Je nejčastější příčinou patologického třesu. Jedná se o chronickou neurologickou poruchu, která se typicky projevuje jako posturální a kinetický třes rukou. Může postihnout i hlavu (kývavé pohyby "ano-ano" nebo "ne-ne") nebo hlas. Často má rodinný výskyt a jeho intenzita se může zhoršovat s věkem. Příčina není zcela objasněna.

Třes u Parkinsonovy nemoci

Typicky se jedná o asymetrický, klidový třes s nízkou frekvencí (4–6 Hz), který postihuje nejprve jednu končetinu. Často začíná na ruce a připomíná "počítání mincí" nebo "válení pilulek".

Mozečkový (cerebelární) třes

Obvykle se projevuje jako hrubý, pomalý intenční třes. Je způsoben poškozením mozečku, který je klíčový pro koordinaci pohybů. Příčinou může být cévní mozková příhoda, nádor, roztroušená skleróza nebo degenerativní onemocnění.

Dystonický třes

Vyskytuje se u pacientů s dystonií, což je porucha charakterizovaná mimovolními svalovými stahy vedoucími ke kroutivým pohybům a abnormálním postojům. Třes je často nepravidelný a může se zmírnit dotykem postižené oblasti.

Další příčiny

🔬 Diagnostika

Správná diagnóza je klíčová pro určení příčiny a nastavení léčby. Diagnostický proces zahrnuje:

  • Anamnéza: Lékař se ptá na začátek a průběh třesu, co ho zhoršuje a co zlepšuje, na rodinný výskyt, užívané léky a další zdravotní potíže.
  • Fyzikální a neurologické vyšetření: Lékař pozoruje třes v různých situacích – v klidu, při držení polohy a během pohybu. Provádí testy jako kreslení spirály, psaní, nalévání vody nebo test prst-nos.
  • Laboratorní vyšetření: Krevní testy mohou odhalit metabolické příčiny, jako jsou poruchy funkce štítné žlázy, jater nebo ledvin.
  • Zobrazovací metody: Magnetická rezonance (MRI) nebo Počítačová tomografie (CT) mozku se používají k vyloučení strukturálních příčin, jako jsou nádory nebo následky cévní mozkové příhody. Speciální vyšetření jako DaTSCAN může pomoci odlišit esenciální třes od Parkinsonovy nemoci.
  • Elektromyografie (EMG): Měří elektrickou aktivitu svalů a může pomoci analyzovat frekvenci a rytmicitu třesu.

💊 Léčba a management

Léčba třesu závisí na jeho příčině a závažnosti. Cílem je zmírnit příznaky a zlepšit funkčnost a kvalitu života.

Léčba základní příčiny

Pokud je třes způsoben jiným onemocněním (např. hypertyreózou) nebo lékem, je primárním cílem léčba této příčiny nebo změna medikace.

Farmakoterapie

  • Beta-blokátory: Léky jako propranolol jsou často první volbou u esenciálního třesu. Snižují amplitudu třesu, zejména posturálního.
  • Antikonvulziva: Primidon je další účinný lék pro esenciální třes.
  • Léky pro Parkinsonovu nemoc: Levodopa a agonisté dopaminu jsou účinné na klidový třes spojený s touto nemocí.
  • Benzodiazepiny: Léky jako alprazolam nebo clonazepam mohou pomoci, zejména pokud je přítomna složka úzkosti, ale hrozí u nich riziko závislosti.
  • Injekce botulotoxinu: Aplikace botulotoxinu do postižených svalů může být účinná u fokálního třesu, například třesu hlavy nebo hlasivek.

Chirurgická léčba

U těžkých, farmakorezistentních případů třesu (zejména esenciálního a parkinsonského) lze zvážit neurochirurgické zákroky:

  • Hluboká mozková stimulace (DBS): Jedná se o zavedení elektrody do specifické oblasti mozku (nejčastěji thalamu), která je spojena s generátorem impulsů (podobným kardiostimulátoru). Elektrická stimulace může výrazně potlačit třes.
  • Fokusovaný ultrazvuk řízený magnetickou rezonancí (MRgFUS): Moderní, neinvazivní metoda, která využívá ultrazvukové vlny k vytvoření malé léze v mozkové tkáni zodpovědné za třes, čímž ho přeruší.

Podpůrná léčba

  • Fyzioterapie a ergoterapie: Pomáhají pacientům naučit se strategie, jak zvládat třes v běžném životě. Využívají se speciální pomůcky (např. těžší příbory, stabilizační rukojeti) nebo zátěže na zápěstí.
  • Úprava životního stylu: Vyhýbání se spouštěčům, jako je kofein a stres, a dostatek odpočinku může pomoci zmírnit třes.

💡 Pro laiky

Třes není jen "rozklepanost" z nervozity nebo zimy. Je to neurologický příznak, který může mít mnoho podob a příčin.

  • Není každý třes Parkinsonova nemoc: Ačkoliv je třes rukou v klidu typický pro Parkinsonovu nemoc, mnohem častější příčinou je tzv. esenciální třes, který se projevuje hlavně při činnosti (např. při pití z hrnku).
  • Jak to funguje? Představte si, že váš mozek je jako dirigent orchestru a svaly jsou hudebníci. U třesu dirigent nechtěně a rytmicky posílá svalům pokyny k zahrání krátkého tónu, i když mají hrát tiše. Výsledkem je neustálý, rytmický pohyb, který nelze vůlí ovládnout.
  • Co dělat? Pokud se u vás nebo vašich blízkých objeví třes, který není zjevnou reakcí na stres či kofein a přetrvává, je důležité navštívit lékaře. Správná diagnóza je klíčem k pochopení příčiny a nalezení úlevy.


Šablona:Aktualizováno