Sylvester Stadler

Sylvester Stadler
Hodnost	SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS

Sylvester Stadler (30. prosince 1910 Fohnsdorf – 23. srpna 1995 Königsbrunn) byl rakouský důstojník ozbrojených složek SS a velitel v rámci vojenských jednotek Waffen-SS během druhé světové války. Na konci války dosáhl hodnosti SS-Brigadeführer a generálmajor Waffen-SS, čímž se zařadil mezi nejmladší velitele na této úrovni v německých ozbrojených silách. Velel pluku pancéřových granátníků Der Führer a posléze 9. tankové divizi SS Hohenstaufen. Z pozice velitele pluku je historicky spojován s událostmi, které vedly k masakru ve francouzské obci Oradour-sur-Glane, jejž spáchaly jemu podléhající jednotky.

👤 Mládí a vstup do nacistického hnutí

Sylvester Stadler se narodil 30. prosince 1910 v obci Fohnsdorf v rakouském Štýrsku, které bylo v té době pevnou součástí Rakouska-Uherska. Jeho otec pracoval jako dělník ve štýrských uhelných dolech. Po absolvování základní a měšťanské školy ve městě Judenburg se Stadler vyučil v oboru elektrotechniky a následně nastoupil do praxe jako elektrikář.

V období politické nestability a radikalizace v Rakousku se začal angažovat v krajně pravicových hnutích. Dne 2. května 1933 oficiálně vstoupil do řad organizace Schutzstaffel a bylo mu přiděleno identifikační členské číslo 139 495. Vzhledem k tomu, že rakouská vláda (austrofašistický režim pod vedením kancléře Engelberta Dollfusse) zakázala činnost nacistické strany a jejích přidružených vojenských organizací na území státu, působil Stadler v ilegalitě. Následně vycestoval do Německa, kde absolvoval polovojenský výcvik v táboře Lechfeld. Za tuto činnost byl rakouskými úřady obviněn z velezrady a na základě soudního rozhodnutí byl zbaven rakouského státního občanství.

V důsledku těchto perzekucí opustil Stadler 31. července 1933 natrvalo Rakousko a přesídlil do Německa. Zde se jako dobrovolník přihlásil k jednotkám SS-Verfügungstruppe, jež tvořily předchůdce pozdějších divizí Waffen-SS. V období od dubna 1935 do března 1936 studoval na vojenské důstojnické škole SS-Junkerschule v bavorském městě Bad Tölz. Studium úspěšně zakončil a v roce 1936 byl povýšen do první důstojnické hodnosti SS-Untersturmführer. Dne 10. června 1937 podal formální žádost o vstup do NSDAP a byl do struktury strany přijat s retroaktivní platností od 1. května 1937 (získal členské číslo 4 159 018). Před vypuknutím války působil ve městě Unna ve Vestfálsku, oženil se s Elise Folgerovou a stal se velitelem spojovací roty (Nachrichtenkompanie).

⚔️ Vojenská kariéra v prvních letech války (1939–1941)

Na počátku druhé světové války v září 1939 se Stadler zúčastnil invaze do Polska jako velitel spojovacího oddílu divize SS-Verfügungs-Division. Zajišťoval komunikaci a logistiku mezi předsunutými jednotkami. Za plnění bojových úkolů během polského tažení obdržel dne 14. listopadu 1939 vojenské vyznamenání Železný kříž 2. třídy.

V květnu 1940 se s divizí zapojil do bitvy o Francii. Dne 1. srpna 1940 byl jmenován velitelem 5. roty nově formovaného pěšího pluku SS Der Führer. Během tvrdých bojových operací u města Arras utrpěl zranění. Po rekonvalescenci se na jaře 1941 zúčastnil vojenského tažení na Balkán a ihned po zahájení operace Barbarossa v červnu 1941 byl nasazen na východní frontě.

V průběhu postupu německých vojsk a následné bitvy o Moskvu na podzim a v zimě 1941 utrpěl těžké zranění. Po stabilizaci zdravotního stavu a evakuaci do Německa byl dočasně stažen z frontové služby. Od počátku roku 1942 byl zařazen jako instruktor taktiky do důstojnické školy SS-Junkerschule v Braunschweigu, kde předával zkušenosti z východní fronty novým rekrutům.

🛡️ Východní fronta a pluk Der Führer (1942–1943)

Zpět k frontovým jednotkám se Stadler vrátil 1. března 1942. Převzal velení 2. praporu pluku pancéřových granátníků SS Der Führer, který byl organickou součástí 2. tankové divize SS Das Reich. Dne 1. září 1942 byl povýšen do hodnosti SS-Sturmbannführer. V březnu 1943 se divize Das Reich začlenila do tankového sboru pod velením SS-Obergruppenführera Paula Haussera a podílela se na operacích, které vedly k znovudobytí Charkova. Prapor pod Stadlerovým velením zde zajišťoval obranu strategických sektorů a provedl sérii nočních protiútoků. Za taktické úspěchy v této operaci mu byl 6. dubna 1943 udělen Rytířský kříž Železného kříže.

V květnu 1943 byl Stadler jmenován velitelem celého pluku Der Führer, čímž ve funkci nahradil dosavadního velitele Otto Kumma. Pluk pod jeho velením zasáhl do masivní letní ofenzívy u Kurska (operace Citadela) v červenci 1943 a následně řídil vyčerpávající obranné boje po sovětském průlomu fronty. Za likvidaci ohrožení z křídla a stabilizaci frontové linie v oblasti Charkova v pozdním létě 1943 získal ke svému Rytířskému kříži tzv. dubovou ratolest. K oficiálnímu udělení došlo 16. září 1943 z rukou Adolfa Hitlera.

🔥 Události v Oradour-sur-Glane (červen 1944)

Na jaře 1944 byla 2. tanková divize SS Das Reich po extrémních ztrátách z bojů s Rudou armádou přesunuta do jižní Francie k personálnímu doplnění, dovybavení technikou a reorganizaci. Stadlerův pluk Der Führer byl dislokován v oblasti města Montauban. Po spojeneckém vylodění v Normandii dne 6. června 1944 obdržela celá divize rozkaz k urychlenému přesunu na sever k formující se normandské frontě. Přesun byl od prvního dne narušován a zpomalován sabotážními útoky francouzského hnutí odporu (Résistance).

Dne 9. června 1944 byl francouzskými partyzány unesen a zajat SS-Sturmbannführer Helmut Kämpfe, velitel 3. praporu pluku Der Führer. Stadler následně vydal rozkaz k provádění rozsáhlých pátracích akcí v okolním regionu. Dne 10. června 1944 vyrazil 1. prapor pluku Der Führer, jemuž velel SS-Sturmbannführer Adolf Diekmann, směrem k obci Oradour-sur-Glane, na základě hlášení kolaborantů, že je Kämpfe držen právě v této vesnici.

Jednotky 1. praporu obec obklíčily a nařídily shromáždění všech obyvatel na náměstí. Muži byli následně odděleni a odvedeni do místních stodol, kde byli příslušníky SS postříleni kulomety. Ženy a děti byly uzavřeny do místního kostela, který byl poté podminován, zapálen a do jehož oken byly vhazovány granáty. Každý, kdo se pokusil z hořících budov uprchnout, byl zastřelen. Během několika hodin bylo zavražděno 642 civilistů a celá obec byla srovnána se zemí.

Sylvester Stadler se masakru osobně neúčastnil, v průběhu akce se nacházel na velitelství pluku ve městě Limoges. Po návratu 1. praporu na velitelství mu Diekmann podal hlášení o exekuci celé vesnice. Podle historických analýz vojenských archivů a pozdějších výpovědí reagoval Stadler negativně a konstatoval, že Diekmann překročil své rozkazy a pravomoci. Stadler zahájil proces interního vyšetřování a odeslal na velitelství divize žádost o postavení Diekmanna před vojenský soud (Kriegsgericht). K samotnému soudnímu líčení však nikdy nedošlo, protože divize byla mezitím přesunuta do přímých bojů a Adolf Diekmann padl dne 29. června 1944 při dělostřeleckém přepadu u Noyers-Bocage v Normandii.

Sám Sylvester Stadler opustil velení pluku Der Führer 14. června 1944, tedy čtyři dny po masakru, a byl převelen k jiné formaci. Během poválečných soudů v 50. letech Stadler uplatňoval obhajobu, že rozkaz k masakru nevydal, na místě nebyl a uplatněním žádosti o soud s Diekmannem splnil své povinnosti velitele podle vojenských předpisů.

🛡️ Velení divize Hohenstaufen v Normandii a Ardenách (1944–1945)

Dne 14. června 1944 převzal Stadler funkci velitele 9. tankové divize SS Hohenstaufen. V průběhu června a července 1944 byla tato divize začleněna do II. tankového sboru SS (II. SS-Panzerkorps), kterému velel SS-Obergruppenführer Wilhelm Bittrich. Sbor čelil britské ofenzívě v rámci operace Epsom. Pod Stadlerovým vedením divize bránila sektor poblíž obce Rauray a následně svedla těžké obranné boje o strategickou Kótu 112 (Hill 112), kde čelila britské 43. pěší divizi a připojeným tankovým brigádám. Tyto defenzivní bitvy přinesly oběma stranám vysoké ztráty na životech i vojenském materiálu.

Dne 29. července 1944 utrpěl Stadler během britské dělostřelecké palby těžké zranění dolní končetiny a musel být evakuován. Dne 1. srpna 1944, během pobytu v lazaretu, byl povýšen do hodnosti SS-Oberführer. Velení zdecimované divize Hohenstaufen dočasně převzal SS-Obersturmbannführer Walter Harzer, jenž jednotku vedl mimo jiné během spojenecké výsadkové operace Market Garden u města Arnhemu.

Stadler se vrátil z nemocnice a převzal zpět velení divize dne 10. října 1944. V prosinci 1944 a v lednu 1945 vedl reorganizovanou divizi Hohenstaufen během německé ofenzívy v Ardenách (operace Wacht am Rhein). Divize byla zařazena do 6. tankové armády SS, které velel SS-Oberst-Gruppenführer Josef Dietrich. Úkolem Stadlerovy divize bylo proniknout spojeneckými liniemi na severním křídle útoku. Jednotky operovaly v oblasti města Vielsalm a St. Vith, kde se střetly mimo jiné s 82. výsadkovou divizí americké armády. K průlomu fronty nedošlo a po logistickém zhroucení ofenzívy byla divize nucena zahájit ústup.

🛡️ Přesun do Maďarska a konec války

V lednu 1945 vydalo německé vrchní velení rozhodnutí o stažení 6. tankové armády SS ze západní fronty a jejím přesunu do Maďarska. Přesun těžké techniky proběhl v únoru 1945. Zde se divize Hohenstaufen pod Stadlerovým velením zúčastnila operace Jarní probuzení (Frühlingserwachen), která představovala poslední velkou německou útočnou operaci druhé světové války. Cílem této operace bylo zabezpečení ropných polí u jezera Balaton a vytlačení sovětských sil za řeku Dunaj. Po počátečních lokálních taktických ziscích se ofenzíva zhroutila v bažinatém terénu a tváří v tvář materiální převaze sovětského Třetího ukrajinského frontu pod velením maršála Fjodora Tolbuchina.

Po zahájení masivní sovětské protiofenzívy koncem března 1945 řídil Stadler ústup zbytků divize do Rakouska. Dne 20. dubna 1945 byl formálně povýšen do hodnosti SS-Brigadeführer a generálmajor Waffen-SS. Dne 6. května 1945 obdržel jedno z posledních válečných vyznamenání – k jeho Rytířskému kříži byly přidány meče. V posledních dnech války zahájil Stadler aktivní vyjednávání s postupujícími americkými silami a zajistil, že se zbytky 9. tankové divize SS vzdaly v květnu 1945 nedaleko rakouského města Steyr americké armádě. Tímto manévrem úspěšně uchránil zbylý personál před zajetím sovětskými vojsky.

🏛️ Poválečný život a vyšetřování

Po podpisu kapitulace byl Sylvester Stadler internován a držen v amerických zajateckých táborech. V této době byl opakovaně vyslýchán spojeneckými vyšetřovateli. Během Norimberských procesů byl předvolán v pozici svědka. Jeho výslechy se týkaly bojových postupů Waffen-SS v Sovětském svazu a ve Francii. Nikdy nebyl obžalován z osobní účasti na válečných zločinech a nebyl ani vydán francouzským úřadům v souvislosti s Oradour-sur-Glane, jelikož vojenské soudy i komise akceptovaly dokumentaci dokazující jeho snahu o postavení Adolfa Diekmanna před vojenský tribunál a jeho nepřítomnost v obci.

V roce 1948 byl z amerického zajetí propuštěn. Rozhodl se zůstat v tehdejším západním Německu a usadil se s rodinou v obci Königsbrunn, která leží jižně od města Augsburg. Zaměstnal se v civilním sektoru jako obchodník. Aktivně se zapojil do podpůrné sítě pro bývalé příslušníky SS s názvem HIAG (Hilfsgemeinschaft auf Gegenseitigkeit der Angehörigen der ehemaligen Waffen-SS) a podílel se na sepisování vojenských memoárů a historických záznamů o divizi Hohenstaufen. Sylvester Stadler zemřel 23. srpna 1995 ve věku 84 let v Königsbrunnu, kde byl rovněž pohřben.

📈 Kompletní vojenské statistiky a data

Chronologie povýšení (Hodnosti)

Následující tabulka obsahuje kompletní chronologický přehled dosažených hodností Sylvestera Stadlera ve vojenských strukturách podle dochovaných archivních svazků (SS-Personalakten). Data chybějící v archivech z let 1938–1941 jsou explicitně označena.

Datum povýšení	Dosažená hodnost	Organizace
2. května 1933	SS-Anwärter / SS-Mann	Schutzstaffel
Jaro 1936	SS-Untersturmführer	Schutzstaffel
1. července 1937	SS-Obersturmführer	Schutzstaffel
30. června 1939	SS-Hauptsturmführer	Waffen-SS
data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1. září 1942	SS-Sturmbannführer	Waffen-SS
Květen 1943	SS-Obersturmbannführer	Waffen-SS
Červen 1944	SS-Standartenführer	Waffen-SS
1. srpna 1944	SS-Oberführer	Waffen-SS
20. dubna 1945	SS-Brigadeführer und Generalmajor der Waffen-SS	Waffen-SS

Přehled velitelských funkcí

Tabulka mapuje velitelské zařazení na úrovni rot, praporů a divizí v letech 1940 až 1945.

Od	Do	Vojenská jednotka / Taktická funkce
1. srpna 1940	Podzim 1941	5. rota, pěší pluk SS Der Führer (velitel roty)
1. března 1942	Květen 1943	II. prapor, pluk pancéřových granátníků SS Der Führer (velitel praporu)
Květen 1943	14. června 1944	Pluk pancéřových granátníků SS Der Führer (velitel pluku)
14. června 1944	29. července 1944	9. tanková divize SS Hohenstaufen (velitel divize)
10. října 1944	8. května 1945	9. tanková divize SS Hohenstaufen (velitel divize)

Vojenská vyznamenání

Přehled formálně udělených vyznamenání a odznaků Třetí říše za prokázanou činnost v bojových podmínkách.

Datum udělení	Název vyznamenání	Specifikace / Třída
14. listopadu 1939	Železný kříž	2. třída
26. června 1940	Železný kříž	1. třída
6. dubna 1943	Rytířský kříž Železného kříže	Rytířský kříž (jako SS-Sturmbannführer)
16. září 1943	Rytířský kříž Železného kříže	S dubovou ratolestí (227. držitel)
6. května 1945	Rytířský kříž Železného kříže	S dubovou ratolestí a meči (152. držitel)
data nejsou dostupná	Spona za boj zblízka	Zlatá
data nejsou dostupná	Útočný odznak pěchoty	Stříbrný
data nejsou dostupná	Odznak za zranění	Ve stříbře

Zdroje