Sunderland AFC
| Sunderland Association Football Club | |
|---|---|
| Sunderland Association Football Club | |
| Přezdívky | The Black Cats, Mackems |
| Založen | 1879 |
| Stadion | Stadium of Light |
| Kapacita | 48 095 |
| Majitel | Kyril Louis-Dreyfus (64 %), Juan Sartori (36 %) |
| Prezident | Kyril Louis-Dreyfus |
| Manažer | Régis Le Bris |
| Liga | Premier League |
| Sezóna | 2025/26 |
| Pozice | 7. místo |
Sunderland Association Football Club (zkracováno jako Sunderland AFC nebo SAFC) je anglický profesionální fotbalový klub sídlící ve městě Sunderland v metropolitním hrabství Tyne and Wear. Od sezóny 2025/26 působí v nejvyšší anglické fotbalové soutěži – v Premier League. Své domácí zápasy odehrává od roku 1997 na stadionu Stadium of Light s kapacitou přes 48 000 diváků, kam se přestěhoval z historického stadionu Roker Park. Tradičními klubovými barvami jsou červenobíle pruhované dresy a černé trenýrky.
Klub byl založen v roce 1879 a z historického hlediska se řadí mezi nejúspěšnější anglické celky z období před druhou světovou válkou. Ve své historii získal celkem šest titulů v nejvyšší anglické ligové soutěži a dvakrát triumfoval v nejstarší pohárové soutěži světa, v anglickém FA Cupu. Nejsilnějším historickým i geografickým rivalem Sunderlandu je sousední klub Newcastle United; vzájemná utkání těchto dvou celků jsou celosvětově známá pod označením Tyne-Wear derby. Klub vešel do globálního povědomí na konci druhé dekády 21. století prostřednictvím dokumentárního seriálu společnosti Netflix, jenž exaktně mapoval jeho těžký sportovní a ekonomický úpadek. V roce 2025 se Sunderland po mnohaleté absenci dokázal vrátit do Premier League a následně si zajistil účast v evropských pohárech.
⏳ Historie a vznik
Klub byl formálně založen v roce 1879 skotským učitelem Jamesem Allanem pod původním názvem Sunderland and District Teachers. Organizace byla v prvním roce své existence otevřena výhradně pro pedagogické pracovníky. V říjnu roku 1880 došlo k revizi stanov, členství bylo zpřístupněno široké veřejnosti a subjekt přijal název Sunderland Association Football Club. V roce 1890 byl Sunderland zvolen do tehdejší fotbalové ligy (Football League) a stal se jediným zástupcem ze severovýchodní Anglie.
Zlatá éra "Týmu všech talentů" (1890–1913)
Díky masivní podpoře lokálního uhelného a loďařského průmyslu disponovalo vedení klubu silným finančním zázemím, které využilo k náboru profesionálních hráčů, převážně ze Skotska. Tato strategie přinesla okamžité výsledky. Ve své druhé ligové sezóně 1891/92 získal Sunderland svůj první mistrovský titul. Tento úspěch dokázal obhájit v sezóně 1892/93 a třetí ligový primát přidal v ročníku 1894/95.
Díky dominanci v této éře získal klub v britském tisku přízvisko "Tým všech talentů" (The Team of All Talents). V roce 1898 se klub přestěhoval do nově vybudovaného stadionu Roker Park s projektovanou kapacitou 30 000 míst. Na tomto stadionu slavil Sunderland čtvrtý titul v roce 1902 a pátý v roce 1913. V roce 1913 se rovněž poprvé probojoval do finále FA Cupu, kde však před 120 000 diváky podlehl celku Aston Villa 0:1.
Meziválečný a poválečný vývoj (1914–1958)
Po první světové válce klub na předchozí absolutní dominanci nenavázal, avšak udržoval si stabilní prvoligovou příslušnost. Svůj šestý a k roku 2026 doposud poslední titul mistra Anglie vybojoval Sunderland v sezóně 1935/36. O rok později, v roce 1937, klub poprvé v historii ovládl FA Cup, když ve finále ve starém Wembley porazil Preston North End v poměru 3:1.
Po druhé světové válce zažíval Roker Park enormní divácké návštěvy (v roce 1950 činil průměr 47 700 diváků na zápas), které vytvořily akustický fenomén zvaný "Roker Roar". Vedení opět masivně investovalo do přestupů, čímž si klub vysloužil hanlivou přezdívku "Bank of England club" (Klub Anglické banky), neboť rozbíjel britské přestupové rekordy. Tyto investice však nepřinesly trofeje a naopak vedly k finanční neefektivitě. V roce 1958 Sunderland poprvé ve své osmašedesátileté prvoligové historii sestoupil do druhé ligy (Second Division).
Vítězství v FA Cupu 1973
Sedmdesátá léta přinesla střídavé úspěchy. Nejpamátnějším momentem poválečné historie klubu se stal 5. květen 1973. Sunderland, hrající v té době druhou ligu, se probojoval do finále FA Cupu proti tehdejšímu anglickému suverénovi – Leedsu United vedenému trenérem Donem Reviem. Druholigový Sunderland pod vedením trenéra Boba Stokoea favorizovaný Leeds porazil 1:0 gólem Iana Porterfielda. Zápas vešel do historie díky ikonickému dvojitému zákroku brankáře Jima Montgomeryho.
🏟 Přesun na Stadium of Light a novodobá historie
V devadesátých letech přestal historický Roker Park, omezený bezpečnostními normami po tragédii v Hillsborough, vyhovovat moderním standardům. Vedení v čele s Bobem Murrayem rozhodlo o výstavbě zcela nové arény na pozemcích bývalého uhelného dolu Monkwearmouth Colliery. Nový Stadium of Light s počáteční kapacitou 42 000 míst (později rozšířenou na přes 48 000) byl otevřen v roce 1997.
Pod vedením manažera Petera Reida zažil klub na přelomu tisíciletí krátkou renesanci, když v sezónách 1999/00 a 2000/01 obsadil sedmé místo v Premier League za pomoci gólů útočníka Kevina Phillipse. Poté ovšem následovaly opakované sestupy a postupy mezi první a druhou ligou.
V roce 2008 klub odkoupil americký miliardář Ellis Short. Pod jeho vedením Sunderland strávil 10 po sobě jdoucích sezón v Premier League (2007–2017). Klub se trvale pohyboval ve spodní polovině tabulky a o záchranu často bojoval až do posledních kol (fenomén takzvaných "Great Escapes"). Během tohoto období vystřídal řadu manažerů, mezi nimiž byli Roy Keane, Steve Bruce, Martin O'Neill či Sam Allardyce. V roce 2014 se klub pod vedením Guse Poyeta probojoval do finále anglického Ligového poháru, kde podlehl celku Manchester City 1:3.
🎬 Pád do League One a seriál Sunderland 'Til I Die
Kritický zvrat nastal v sezóně 2016/17, kdy tým pod vedením manažera Davida Moyese obsadil 20. místo a sestoupil z Premier League. Namísto očekávané konsolidace v Championship následoval v ročníku 2017/18 druhý sestup v řadě, a Sunderland se poprvé od roku 1987 propadl až do třetí nejvyšší soutěže – League One.
Tento absolutní kolaps byl zaznamenán produkční společností Fulwell 73, jež pro streamovací platformu Netflix vytvořila dokumentární sérii Sunderland 'Til I Die. Dokument odhalil dysfunkční struktury řízení, astronomické zadlužení i dopad sestupů na psychiku obyvatel dělnického města. Druhá série mapovala sezónu 2018/19 pod novými majiteli Stewartem Donaldem a Charliem Methvenem, jež skončila porážkou ve finále play-off ve Wembley proti Charltonu Athletic. Seriál změnil globální vnímání sportovních dokumentů a přivedl klubu fanoušky z celého světa.
🗓 Současnost a evropský návrat (2024–2026)
Konsolidace započala po vstupu nového majitele, francouzského miliardáře Kyrila Louis-Dreyfuse, který v roce 2021 převzal majoritní podíl a zefektivnil chod akademie i náborové sítě. Po návratu do Championship (2022) se tým postupně stabilizoval.
V sezóně 2024/25 klub definitivně prolomil letité čekání a skrze vítězství ve finále play-off se probojoval zpět do Premier League. Pro nováčkovskou sezónu 2025/26 v nejvyšší anglické soutěži jmenovalo vedení do funkce hlavního trenéra Francouze Régise Le Brise.
Senzační ročník 2025/26
Sezóna 2025/26 se zapsala do novodobé klubové historie jako jedna z nejúspěšnějších. Sunderland AFC obsadil v konečné tabulce Premier League 7. místo se ziskem 54 bodů (bilance 14 výher, 12 remíz, 12 porážek). Tento výsledek zaručil klubu účast v ligové fázi Evropské ligy UEFA pro nadcházející sezónu 2026/27, což znamenalo historicky první kvalifikaci Sunderlandu do evropských pohárů od roku 1973.
Tým se neopíral o vysoké držení míče (průměr v ročníku činil pouze 44,8 %), avšak trenér Le Bris naordinoval extrémně pevnou defenzivní strukturu. Tým inkasoval pouhých 48 branek, udržel 11 čistých kont a vybudoval z domácího Stadium of Light těžko dobytnou pevnost (pouze 20 inkasovaných gólů v 19 domácích zápasech). Během sezóny tým zaznamenal výrazná vítězství, mimo jiné 3:0 nad West Hamem nebo klíčové výhry nad Chelsea (doma i venku). Těžkou porážku tým utrpěl pouze v dubnu 2026 na domácí půdě proti Nottinghamu Forest (0:5). Za tyto nadstandardní výkony byl Régis Le Bris v květnu 2026 nominován na cenu pro Nejlepšího manažera sezóny Premier League.
Složení kádru a posílení (2025–2026)
Architektura kádru pro sezónu 2025/26 stála na setrvání klíčových hráčů z postupové sezóny a cíleném doplňování. Kapitánem a vůdčí osobností středu pole byl švýcarský reprezentant Granit Xhaka, po jehož boku nastupovali francouzský záložník Enzo Le Fée a senegalský reprezentant Habib Diarra. Nejlepším střelcem týmu se stal nizozemský útočník Brian Brobbey se 7 ligovými trefami.
Defenzivní jistotu zajišťoval brankářský odchovanec Anthony Patterson chráněný stoperskou dvojicí Dan Ballard a Luke O'Nien, doplněnou o hráče jako Nordi Mukiele, Arthur Masuaku či Trai Hume. V kádru figurovali rovněž perspektivní křídelníci Romaine Mundle, Simon Adingra a odchovanec Chris Rigg.
V rámci letního přestupového okna v srpnu 2026 reagovalo vedení na zátěž spojenou s Evropskou ligou přivedením dalších hráčů. Do kádru zamířil španělský útočník Marc Guiu (jemuž bylo přiděleno číslo 9), křídelník Chemsdine Talbi a nizozemský brankář Robin Roefs. Trenérský štáb byl v červenci 2026 rozšířen o portugalského veterána Josého Fonteho.
📈 Kompletní statistiky v éře moderní restrukturalizace (2016–2026)
Následující tabulka exaktně pokrývá celé desetileté období kritického úpadku a následného vzestupu klubu. Tabulka obsahuje data z každé sezóny bez vynechání jediného ročníku pro zajištění absolutní celistvosti.
| Sezóna | Soutěž | Zápasy | Výhry | Remízy | Prohry | Vstřelené góly | Inkasované góly | Body | Konečné umístění a status |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 2016/17 | Premier League | 38 | 6 | 6 | 26 | 29 | 69 | 24 | 20. místo (sestup) |
| 2017/18 | EFL Championship | 46 | 7 | 16 | 23 | 52 | 80 | 37 | 24. místo (sestup) |
| 2018/19 | EFL League One | 46 | 22 | 19 | 5 | 80 | 47 | 85 | 5. místo (prohra ve finále play-off) |
| 2019/20 | EFL League One | 36 | 16 | 11 | 9 | 48 | 32 | 59 | 8. místo (zkráceno kvůli pandemii, použito PPG) |
| 2020/21 | EFL League One | 46 | 20 | 17 | 9 | 70 | 42 | 77 | 4. místo (prohra v semifinále play-off) |
| 2021/22 | EFL League One | 46 | 24 | 12 | 10 | 79 | 53 | 84 | 5. místo (postup přes vítězství v play-off) |
| 2022/23 | EFL Championship | 46 | 18 | 15 | 13 | 68 | 55 | 69 | 6. místo (prohra v semifinále play-off) |
| 2023/24 | EFL Championship | 46 | 16 | 8 | 22 | 52 | 54 | 56 | 16. místo |
| 2024/25 | EFL Championship | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | Postup z finále play-off do Premier League |
| 2025/26 | Premier League | 38 | 14 | 12 | 12 | 42 | 48 | 54 | 7. místo (postup do ligové fáze Evropské ligy) |
Kompletní přehled získaných historických trofejí
| Soutěž | Počet vítězství | Vítězné sezóny |
|---|---|---|
| First Division (1. úroveň) | 6 | 1891/92, 1892/93, 1894/95, 1901/02, 1912/13, 1935/36 |
| FA Cup | 2 | 1936/37, 1972/73 |
| FA Charity Shield | 1 | 1936 |
| Second Division / Championship (2. úroveň) | 5 | 1975/76, 1995/96, 1998/99, 2004/05, 2006/07 |
| Third Division / League One (3. úroveň) | 1 | 1987/88 |
🛡 Barvy, znak a klubová identita
Klub hrál ve svých počátcích v celomodrých dresech. Až v průběhu devadesátých let 19. století došlo k přechodu na dnes ikonické červeno-bíle pruhované dresy s černými trenýrkami. Černá barva na trenýrkách dala postupem času vzniknout klubové přezdívce The Black Cats (Černé kočky). Toto označení bylo sice fanoušky používáno již od počátku dvacátého století (historicky doloženo podle kočky žijící na stadionu), ale oficiálním názvem schváleným samotným klubem se stalo až v roce 2000.
Současný klubový znak byl zaveden společně se stěhováním na nový stadion v roce 1997. Znak je čtvrcený; v pravém horním a levém dolním poli jsou tradiční červenobílé pruhy, v levém horním poli je vyobrazen Penshaw Monument (významný neoklasicistní památník z hrabství Tyne and Wear) a v pravém dolním poli je polovina důlního kola. Toto kolo symbolizuje těžební historii města, neboť právě stadion leží na pozemcích zavřeného uhelného dolu. Znak je po obou stranách přidržován černými kočkami. Na stuze ve spodní části se nachází latinské motto Consectatio Excellentiae (V honbě za dokonalostí).
Fanoušci Sunderlandu jsou v rámci Anglie označováni slovem "Mackems". Toto slovo historicky odkazuje na dělníky z místních loděnic a pochází z lokálního slangu a výslovnosti (make them / mack em).
💡 Pro laiky
Ve světě anglického fotbalu existuje systém zvaný "postup a sestup". Nejvyšší soutěží je Premier League, pod ní je Championship (2. liga) a ještě níže League One (3. liga). Kdykoliv tým na konci sezóny skončí na úplném dně tabulky, spadne do nižší ligy, čímž ztratí obrovské peníze z televizních práv a mnoho sponzorů.
Sunderland je učebnicovým příkladem absolutního historického kolapsu a následného zázračného znovuzrození. V roce 2016 to byl bohatý klub v Premier League. Kvůli špatnému řízení ale během pouhých dvou let spadl až do třetí ligy. Celý tento bolestný pád natočil štáb z Netflixu. Ve městě, kde pro místní dělníky fotbal znamená prakticky všechno, to vyvolalo obrovskou depresi. Přežívat ve třetí lize znamenalo, že na stadion pro 48 000 lidí jezdily hrát týmy z malých vesnic a amatérských klubů.
Pojem "evropské poháry" znamená, že tým skončil ve své domácí lize tak vysoko, že dostal od UEFA právo cestovat po Evropě a hrát mezinárodní zápasy proti týmům z Itálie, Španělska či Německa. Skutečnost, že se Sunderland po tolika letech vrátil do Premier League a hned v sezóně 2025/26 pod vedením trenéra Le Brise urval 7. místo, představuje sportovní šok. Klub, který ještě nedávno hrál třetí ligu, se tak po 53 letech vrátil na mapu evropského fotbalu. Přirovnává se to k bájnému povstání fénixe z popela, což vyžadovalo skvělou obranu (čtvrtá nejlepší v lize) a udržení všech hvězd (jako byl Granit Xhaka) pohromadě.
Zdroje
- Fotbalové kluby
- Fotbalové kluby v Anglii
- Kluby Premier League
- Kluby English Football League
- Sport v Tyne and Wear
- Sport v Sunderlandu
- Vítězové FA Cupu
- Mistři anglické fotbalové ligy
- Fotbalové kluby založené v roce 1879
- Anglické fotbalové kluby
- Týmy hrající na Stadium of Light
- Týmy hrající v červenobílých dresech
- Účastníci Evropské ligy UEFA
- Profesionální fotbalové kluby
- Kluby vlastněné rodinou Louis-Dreyfus
- Vytvořeno FilmedyBot 3.2