Přeskočit na obsah

Sulawesi

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Ostrov

Sulawesi (dříve známý jako Celebes) je jeden z Velkých Sundských ostrovů a zároveň 11. největší ostrov na světě s rozlohou 180 681 km². Nachází se v Indonésii v jihovýchodní Asii, východně od Bornea a západně od Moluk. Ostrov je charakteristický svým unikátním tvarem čtyř protáhlých poloostrovů, které z něj dělají jeden z nejrozmanitějších a biologicky nejbohatších regionů světa.

📝 Popis

Geograficky je Sulawesi velmi nepravidelný ostrov, jehož tvar připomíná orchidej nebo chobotnici. Je tvořen čtyřmi hlavními poloostrovy: Minahassa (severní), Východní, Jihovýchodní a Jižní. Mezi nimi se nacházejí hluboké zálivy – Tomini, Tolo a Bone. Hornatý a vulkanicky aktivní terén s hustými pralesy dominuje vnitrozemí ostrova. Nejvyšším bodem je Mount Latimojong s výškou 3 478 m n. m.

Geologie a seismická aktivita

Sulawesi leží na křižovatce tří hlavních tektonických desek – Euroasijské, Indo-australské a Pacifické – a také řady menších mikrodisek. Tato složitá geologická situace způsobuje vysokou seismickou aktivitu a častá zemětřesení. Ostrov má také aktivní sopky, zejména na severním poloostrově Minahassa.

Podnebí a biodiverzita

Ostrov leží v rovníkové oblasti, a proto zde panuje tropické monzunové podnebí s vysokými teplotami a vlhkostí po celý rok. Většinu ostrova pokrývají deštné pralesy, které jsou domovem mimořádně bohaté a endemické biodiverzity. Sulawesi je součástí Wallaceova linie, biogeografické hranice, která odděluje asijskou faunu od australské. Díky tomu se zde vyskytují unikátní druhy, které se nenacházejí nikde jinde na světě.

Mezi nejznámější endemické druhy patří:

Ostrov je také domovem mnoha endemických druhů ptáků, plazů a hmyzu.

✨ Význam

Sulawesi má význam z hlediska biodiverzity, kultury a ekonomie.

  • Centrum endemismu: Je to jedno z globálně nejvýznamnějších míst pro studium evoluce a biodiverzity díky své jedinečné fauně a flóře.
  • Kulturní diverzita: Ostrov je domovem mnoha etnických skupin s bohatou kulturní historií a tradicemi, jako jsou Torajové proslulí svými fascinujícími pohřebními rituály a domy tongkonan.
  • Ekonomika: Hlavními ekonomickými sektory jsou zemědělství (rýže, káva, kakao, hřebíček), rybolov, těžba niklu a zlata. Rostoucí význam má i turismus, zejména potápění a ekoturistika.

📈 Statistiky, grafy, data, rekordy...

  • Rozloha: 180 681 km², což z něj činí 11. největší ostrov světa.
  • Populace: K roku 2020 žilo na Sulawesi přibližně 19,8 milionu obyvatel.
  • Endemické druhy: Odhaduje se, že až 62 % savců a 27 % ptáků, kteří žijí na Sulawesi, jsou endemické druhy, což je jedna z nejvyšších měr endemismu na světě.
  • Největší města: Makassar (hlavní město provincie Jižní Sulawesi) je největším městem a hlavním ekonomickým centrem ostrova s populací přes 1,5 milionu obyvatel. Dalšími významnými městy jsou Manado, Palu a Kendari.
  • Těžba niklu: Sulawesi je jedním z největších producentů niklu na světě, což přitahuje významné zahraniční investice.

---

⏳ Historie

Sulawesi má dlouhou a bohatou historie, sahající až do doby kamenné. Archeologické nálezy, včetně jeskynních maleb v Maros-Pangkep starých desítky tisíc let, svědčí o raném lidském osídlení.

  • Raná historie: Ostrov byl důležitou součástí raných námořních obchodních cest, které spojovaly Indii, Čínu a Moluky (kořeněné ostrovy). V průběhu staletí zde vznikla řada království a sultanátů, jako byly říše Gowa-Tallo a Bone na jihu, které ovládaly obchod a zemědělství.
  • Evropský vliv: Prvními Evropany na Sulawesi byli Portugalci v 16. století, kteří hledali koření. Později se ostrov dostal pod vliv Nizozemců. Nizozemská Východoindická společnost (VOC) postupně upevňovala svou kontrolu nad ostrovem, často prostřednictvím vojenských konfliktů a smluv s místními panovníky. Úplná nizozemská kolonizace byla dokončena až na počátku 20. století.
  • Druhá světová válka a nezávislost: Během druhé světové války bylo Sulawesi obsazeno Japonskem. Po válce se stalo součástí nově vyhlášené Indonéské republiky v roce 1949.
  • Moderní doba: V post-koloniálním období čelila Indonésie různým povstáním a regionálním konfliktům, včetně těch na Sulawesi. Ostrov se však postupně stabilizoval a v posledních desetiletích se zaměřuje na ekonomický rozvoj a ochranu životního prostředí. V roce 2004 zasáhla ostrov vlna tsunami, která způsobila značné škody, i když ne tak rozsáhlé jako v jiných částech Indonésie.

Externí odkazy