Stanislav Konopásek

Stanislav Konopásek
	Stanislav Konopásek (dobové foto z LTC Praha)
Datum narození	18. dubna 1923
Místo narození	Hořovice, Československo
Výška	173 cm
Váha	75 kg
Pozice	Útočník (levé křídlo)
Držení hole	levá
Bývalé týmy	LTC Praha, Tatra Smíchov, Spartak Praha Sokolovo, Motorlet Praha
Reprezentace	Československo
Trenérská kariéra	Motorlet Praha, GKS Katowice (Polsko), HC Sparta Praha

Rozbalit box

Obsah boxu

Stanislav Konopásek (* 18. dubna 1923, Hořovice – † 6. března 2008, Praha) byl československý lední hokejista, hrající na pozici levého křídla, a později hokejový trenér.

Jeho životní příběh patří k nejsilnějším a zároveň nejsmutnějším kapitolám československého sportu. Jako klíčový útočník legendárního klubu LTC Praha a národního týmu se podílel na zisku dvou titulů mistrů světa (1947, 1949) a stříbrné medaile ze ZOH 1948. Byl považován za jedno z nejlepších levých křídel své doby v Evropě. Jeho kariéra však byla brutálně přerušena v roce 1950, kdy se stal jednou z hlavních obětí vykonstruovaného politického procesu s československými hokejisty. Komunistický režim ho odsoudil za údajnou velezradu a špionáž k 12 letům vězení. Místo obhajoby titulu mistra světa v Londýně tak skončil v uranových dolech v Jáchymově. Ačkoliv se po pěti letech dočkal propuštění a návratu k hokeji, svá nejlepší léta strávil v lágru. V roce 2008 byl in memoriam uveden do Síně slávy českého hokeje.

👶 Mládí a vzestup v LTC Praha

Stanislav Konopásek se narodil v Hořovicích, ale hokejově vyrostl v Praze. Od mládí prokazoval mimořádný talent pro kombinaci a střelbu.

LTC Praha: Již v mládežnickém věku se dostal do slavného klubu LTC Praha, který byl v té době absolutním hegemonem československého hokeje a jedním z nejlepších klubů v Evropě.
První úspěchy: Do prvního týmu naskočil během druhé světové války. Hrál po boku takových legend, jako byli Vladimír Zábrodský, Václav Roziňák nebo brankář Bohumil Modrý. V dresu LTC získal řadu ligových titulů a stal se miláčkem publika pro svou chytrost a technickou vyspělost.

🥇 Zlatá éra (1947–1949)

Po válce se Konopásek stal pevnou součástí obnovené československé reprezentace, která začala dominovat světovému hokeji (s výjimkou Kanady na OH).

Mistři světa 1947 (Praha)

První velký triumf přišel na domácím šampionátu v Praze na Štvanici.

Role v týmu: Konopásek nastupoval v elitním útoku s Vladimírem Zábrodským (centr) a Václavem Roziňákem (pravé křídlo). Tato formace byla postrachem soupeřů.
Zlato: Československo získalo poprvé v historii titul mistrů světa. Konopásek k tomu přispěl 14 góly v 7 zápasech, což z něj činilo jednoho z nejlepších střelců turnaje.

Stříbro ze Sv. Mořice 1948

Na zimní olympiádě ve Švýcarsku (která byla zároveň mistrovstvím světa) sahalo Československo po zlatu. S Kanadou (reprezentovanou týmem RCAF Flyers) remizovali 0:0. O zlatu pro Kanadu rozhodlo jen lepší skóre. Konopásek byl opět klíčovým hráčem.

Mistři světa 1949 (Stockholm)

Nejcennější titul přišel o rok později ve Švédsku.

Porážka Kanady: Československo dokázalo porazit Kanadu 3:2, což bylo v té době považováno za senzaci.
Druhý titul: I přes prohru s USA v posledním zápase získal tým zlaté medaile. Konopásek byl na vrcholu sil. Bylo mu 26 let, byl rychlý, technický a měl před sebou zářnou budoucnost. Mluvilo se o zájmu ze zámoří, což v té době bylo pro Evropany výjimečné.

⚖️ Tragédie roku 1950: Proces s hokejisty

V roce 1950 se měl národní tým vydat do Londýna obhajovat titul mistrů světa. Výprava však nikdy neodletěla.

Záminka a zatčení

Komunistická Státní bezpečnost (StB) se obávala emigrace celého týmu, a proto hráčům znemožnila odlet pod záminkou, že reportéři nedostali víza. Frustrovaní hokejisté se sešli v hospodě U Herclíků v Praze, kde zapíjeli žal a nadávali na režim.

Provokace: Do hospody vtrhla StB. Došlo k potyčce. Stanislav Konopásek byl jedním z nejhlasitějších kritiků a byl zatčen přímo na místě spolu s dalšími.
Vyšetřování: Následovaly měsíce brutálních výslechů v "Domečku" na Hradčanech. Hráči byli mučeni fyzicky i psychicky, nuceni k přiznání k protistátní činnosti, kterou nespáchali.

Rozsudek

Ve vykonstruovaném procesu, který se konal v říjnu 1950, byl Stanislav Konopásek obviněn z velezrady (pokus o emigraci a rozvracení republiky).

Trest: Byl odsouzen k 12 letům odnětí svobody. Další hráči dostali podobně drakonické tresty (Bohumil Modrý 15 let, Václav Roziňák 10 let). Tímto procesem komunisté zlikvidovali nejlepší hokejovou generaci té doby.

⛏️ Vězení a uranové doly (1950–1955)

Konopásek strávil pět let v nejtěžších žalářích a pracovních táborech.

Jáchymov: Většinu trestu si odpykával v uranových dolech v Jáchymově (konkrétně lágr Nikolaj a další). Pracoval v nelidských podmínkách, vystaven radioaktivnímu záření, bez ochranných pomůcek.
Ztracená léta: Vězení mu vzalo nejlepší sportovní roky (od 27 do 32 let). Zatímco jeho vrstevníci ve světě sbírali trofeje, on bojoval o přežití a zdraví.

🔄 Návrat a rehabilitace

V roce 1955, po smrti Stalina a Gottwalda, došlo k mírnému uvolnění poměrů. Konopásek byl podmínečně propuštěn (na základě milosti prezidenta Zápotockého), ale s podlomeným zdravím a cejchem "zrádce".

Návrat na led: Sparta Praha

Ačkoliv měl zákaz reprezentovat a hrát za některé kluby, podařilo se mu vrátit k hokeji.

Spartak Praha Sokolovo (Sparta): Nastupoval za pražskou Spartu. I po pětileté pauze v lágru dokázal, že je výjimečným hokejistou. Jeho přehled ve hře byl stále fenomenální, i když fyzicky už nemohl stačit mladším.
Motorlet Praha: Později hrál za a trénoval Motorlet Praha.

Trenérská dráha

Po skončení aktivní kariéry v roce 1963 působil jako trenér.

Sparta a Polsko: Trénoval Spartu Praha a později strávil několik let v Polsku, kde vedl tým GKS Katowice. Pod jeho vedením získaly Katowice polský titul.

Rehabilitace

Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1968, resp. definitivně až po Sametové revoluci v roce 1989. V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Jeho příběh (a příběh celého týmu z roku 1950) se stal námětem knih, dokumentů a filmů, které připomínají zrůdnost totalitního režimu.

🏒 Herní styl

Stanislav Konopásek byl prototypem chytrého křídla.

Technika: Měl "zlaté ruce". Dokázal zpracovat i těžké přihrávky a kličkou obejít obránce na malém prostoru.
Střelba: Byl rozeným střelcem. V reprezentaci měl bilanci více než jeden gól na zápas, což je statistika, ke které se blíží jen málokdo.
Kombinace: Jeho spolupráce se Zábrodským byla založena na intuici. Věděl, kam si najet, aniž by se museli dívat.

📊 Statistiky (Reprezentace)

Turnaj	Z	G	Úspěch
MS 1947 Praha	7	14	Zlato
ZOH 1948 Sv. Mořic	8	11	Stříbro
MS 1949 Stockholm	7	11	Zlato
Celkem Reprezentace	50	69

(Poznámka: Statistiky gólů a zápasů se v historických pramenech mírně liší, údaj 50 zápasů a 69 gólů je nejčastěji uváděný oficiální součet za národní tým.)

👨‍👩‍👧 Osobní život a odkaz (2025)

Stanislav Konopásek dožil svůj život v Praze. I přes útrapy, které prožil, nezanevřel na hokej a zůstal jeho fanouškem. Zemřel v roce 2008.

Symbol: K datu 31. prosince 2025 je jeho jméno stále živým symbolem nezlomnosti. Jeho osud je připomínán při výročích 17. listopadu nebo při akcích věnovaných obětem komunismu. Je varováním, jak snadno může totalitní moc zničit životy národních hrdinů.
Dokumenty: Jeho příběh je zachycen v literatuře faktu (např. knihy o procesu s hokejisty) a slouží jako edukační materiál pro mladé sportovce.

👶 Pro laiky

Stanislav Konopásek byl hokejista, který byl ve své době (konec 40. let) světovou hvězdou, něco jako dnes David Pastrňák. Vyhrál dvakrát mistrovství světa a dával spoustu gólů. Jeho příběh je ale strašně smutný. V roce 1950, když měli letět obhajovat titul mistrů světa do Londýna, je komunisté na letišti zastavili a nikam nepustili. Báli se, že by hokejisté utekli na Západ. Když pak kluci šli zapít smutek do hospody a nadávali na vládu, policie je pozatýkala. Konopásek dostal 12 let vězení jen za to, že byl slavný a mluvil pravdu. Místo hraní hokeje musel těžit uran v lágru. Vrátil se až po pěti letech se zničeným zdravím, ale i tak si ještě ligu zahrál. Je to hrdina, kterého režim zničil jen ze strachu.

Zdroje