Bohumil Modrý
Obsah boxu
| Bohumil „Bóža“ Modrý | |
|---|---|
| Bohumil Modrý v dresu LTC Praha (dobové foto) | |
| Přezdívka | "Bóža", "Inženýr" (ač titul neměl, pro svou inteligenci) |
| Datum narození | 24. září 1916 |
| Místo narození | Praha, Rakousko-Uhersko |
| Výška | 174 cm |
| Váha | 72 kg |
| Pozice | Brankář |
| Držení hole | levá |
| Bývalé týmy | LTC Praha |
| Reprezentace | Československo |
Bohumil Modrý (* 24. září 1916, Praha – † 21. července 1963, Praha) byl československý lední hokejista (brankář), který je odborníky považován za jednoho z nejlepších gólmanů světové historie a absolutní evropskou špičku přelomu 40. a 50. let 20. století.
Byl klíčovou postavou první "zlaté generace" československého hokeje. S národním týmem vybojoval dva tituly mistrů světa (1947, 1949) a stříbrnou medaili na ZOH 1948. Jeho brankářský styl předběhl dobu o několik desetiletí; Modrý nebyl jen lapačem puků, ale aktivním hráčem, který dirigoval obranu a rozehrával akce. Jeho život však skončil tragédií, která nemá ve světovém sportu obdoby. V roce 1950 se stal hlavní obětí vykonstruovaného politického procesu s československými hokejisty. Ačkoliv se neúčastnil protestu v hospodě U Herclíků, byl označen za hlavu "protistátního spiknutí", obviněn ze špionáže a velezrady a odsouzen k 15 letům těžkého žaláře. Věznění v uranových dolech mu zničilo zdraví a vedlo k jeho předčasné smrti ve věku 46 let.
👶 Mládí a vzestup v LTC Praha
Bohumil Modrý se narodil v Praze na Žižkově ještě za dob Rakouska-Uherska. Od mládí byl všestranným sportovcem, ale učaroval mu lední hokej.
Cesta do LTC
Jeho kariéra je neodmyslitelně spjata s klubem LTC Praha. Do tohoto slavného klubu, který byl ve 30. a 40. letech hegemonem československého hokeje, přišel v roce 1936.
- Nástupce legend: V brance nahradil legendárního Jana Peku. Modrý se okamžitě prosadil. Jeho styl byl elegantní, klidný a technicky dokonalý.
- Dominance: S LTC Praha získal celkem 6 mistrovských titulů (v Protektorátní lize a následně v obnovené Československé lize). V té době byl LTC v podstatě národním týmem, doplněným o pár hráčů z jiných klubů (např. z I. ČLTK nebo Českých Budějovic).
🥇 Zlatá éra (1947–1949)
Po druhé světové válce se Modrý dostal na vrchol své výkonnosti.
Mistři světa 1947 (Praha)
První titul mistrů světa v historii československého hokeje se zrodil na Štvanici v roce 1947. Modrý byl jasnou jedničkou. Ačkoliv tým v klíčovém zápase prohrál se Švédskem, díky pomoci Rakušanů (kteří Švédy porazili) nakonec získal zlato. Modrý byl oslavován jako hrdina, který v rozhodujících chvílích podržel tým.
ZOH 1948: Zápas ve vánici
Olympijské hry ve Svatém Mořici přinesly souboj, který vešel do dějin. Československo se střetlo s Kanadou (reprezentovanou týmem RCAF Flyers).
- Nulová remíza: Zápas se hrál na otevřeném kluzišti, v husté sněhové vánici. Puk se v závějích zastavoval, hra byla extrémně náročná. Modrý podal nadpozemský výkon a vychytal remízu 0:0. Bylo to poprvé v historii, kdy Kanada na olympiádě nevyhrála zápas. Pouze horší celkové skóre odsunulo Čechoslováky na stříbrnou pozici. Modrý byl vyhlášen nejlepším brankářem Evropy.
Mistři světa 1949 (Stockholm)
Potvrzení extratřídy přišlo o rok později. Československo s Modrým v brance porazilo Kanadu 3:2.
- Taktika na Kanadu: Modrý byl známý tím, že studoval hru soupeře. Věděl, že Kanaďané střílejí tvrdě a chodí do brankoviště. Jeho schopnost vykrývat úhly a rozehrávat puky mimo dosah soupeřů byla klíčem k úspěchu. Československo získalo druhé zlato.
🇨🇦 Nabídka z NHL: Osudová křižovatka
Bohumil Modrý byl tak dobrý, že si ho všimli i v zámoří. V roce 1949 dostal oficiální nabídku na angažmá v NHL (konkrétně se mluvilo o zájmu týmů jako Chicago Black Hawks nebo Toronto Maple Leafs, případně o vysoce postavených týmech v kanadských ligách s přesahem do NHL).
- Povolení a zákaz: Komunistické úřady mu nejprve (v euforii z vítězství) slíbily, že ho pustí, aby "reprezentoval um československého dělníka v zámoří". Modrý už měl sbaleno, dokonce prodal vybavení bytu. Na poslední chvíli však ministr Václav Kopecký povolení zrušil s odůvodněním, že by to ohrozilo obranyschopnost státu (resp. pověst republiky).
- Důsledek: Tento moment byl zlomový. Modrý byl zklamaný, frustrovaný a pro režim se stal podezřelou osobou – člověkem, který chce na Západ a má tam kontakty.
⚖️ Proces 1950: Likvidace legendy
V roce 1950 se chystalo MS v Londýně. Režim se rozhodl tým nepustit, protože se bál hromadné emigrace. Hokejisté byli vyvedeni z letadla a bylo jim řečeno, že reportéři nedostali víza.
U Herclíků a Modrého role
Zatímco většina týmu šla zapít žal do hospody U Herclíků, kde došlo k protirežimním výkřikům a následnému zatčení Státní bezpečností (StB), Bohumil Modrý tam nebyl.
- Dovolená: Modrý byl v té době na dovolené v Krkonoších. Už předtím oznámil konec reprezentační kariéry a chtěl se věnovat rodině.
- Zatčení: Přesto si StB dojela přímo pro něj. Potřebovali "hlavu spiknutí". Modrý byl nejinteligentnější, nejznámější a měl kontakty na Západě. Byl ideálním obětním beránkem.
Mučení a odsouzení
Byl převezen do "Domečku" na Hradčanech, kde byl podroben brutálnímu mučení.
- Obvinění: Byl obviněn, že stál v čele spiklenecké skupiny, která chtěla unést letadlo a emigrovat, a že vyzrazoval státní tajemství. Vše bylo vykonstruované.
- Rozsudek: V tajném procesu v říjnu 1950 byl odsouzen k 15 letům odnětí svobody za velezradu a špionáž. Byl to nejvyšší trest ze všech hokejistů.
☢️ Vězení a uran: Smrtící záření
Modrý byl vězněn v nejtěžších žalářích (Bory) a následně transportován do Jáchymova na těžbu uranu.
- Podmínky: Jako "vedoucí skupiny" a intelektuál měl ve vězení obzvlášť těžké postavení. Dozorci ho šikanovali. Při práci s radioaktivní rudou neměl žádné ochranné pomůcky. Fyzická a psychická zátěž byla enormní. Jeho tělo, zvyklé na sportovní zátěž, začalo vlivem radiace a podvýživy chátrat.
🕊️ Propuštění a předčasná smrt
V roce 1955, po pěti letech pekla, byl (po smrti Stalina a Gottwalda) propuštěn na svobodu. Vrátil se jako troska.
- Zdraví: Vypadaly mu vlasy, zuby, trpěl chronickými bolestmi a následky ozáření (nemoc z ozáření).
- Návrat k hokeji? Krátce se pokusil o návrat k hokeji, napsal dokonce metodickou příručku pro brankáře, ale jeho zdraví mu nedovolilo plnohodnotně žít.
- Smrt: Zemřel 21. července 1963 ve věku pouhých 46 let. Oficiálně na selhání srdce, ale fakticky na následky věznění.
🧤 Herní styl: První moderní brankář
Bohumil Modrý předběhl dobu o desítky let. Zatímco ostatní brankáři té doby jen pasivně stáli v brance a padali na led v nouzi, Modrý chytal "hlavou".
- Rozehrávka: Uměl perfektně bruslit a ovládat hůl. Často vyjížděl z branky, zastavoval puky za bránou a rozehrával je na obránce, čímž zakládal útoky – něco, co se stalo standardem až v moderní NHL.
- Styl: Chytal ve stoje, ale vykrýval úhly. Měl lapačku, která fungovala jako magnet. Jeho klid byl nakažlivý.
- Vybavení: Byl inovátorem i ve výstroji. Sám si upravoval chrániče, aby byl pohyblivější.
🏆 Odkaz a rehabilitace
Plné rehabilitace se dočkal až v roce 1968, ale proces byl přerušen okupací. Definitivní očištění přišlo až po roce 1989.
- Síně slávy: V roce 2011 byl in memoriam uveden do Síně slávy IIHF. Je také členem Síně slávy českého hokeje (2008).
- Inspirace: O jeho osudu byly napsány knihy (např. "Případ Modrý" od Miloslava Jenšíka) a natočeny dokumenty. Pro české brankáře (jako byl Dominik Hašek) je Modrý "praotcem" české brankářské školy.
- Rodina: Jeho dcery, Blanka a Alena, celý život pečovaly o jeho odkaz a snažily se, aby se na zločiny 50. let nezapomnělo.
📊 Statistiky
Reprezentace
| Rok | Turnaj | Z | G/Zápas | Úspěch |
|---|---|---|---|---|
| 1937 | MS Londýn | 5 | - | 4. místo |
| 1938 | MS Praha | 6 | - | |
| 1939 | MS Curych | 6 | - | 4. místo |
| 1947 | MS Praha | 6 | 2.50 | |
| 1948 | ZOH Sv. Mořic | 7 | 1.80 | |
| 1949 | MS Stockholm | 6 | 2.30 | |
| Celkem | Reprezentace | 71 |
👶 Pro laiky
Bohumil Modrý byl "Dominik Hašek 40. let". Byl to absolutně nejlepší brankář v Evropě, možná i na světě. Byl tak dobrý, že ho chtěli v NHL, což se tehdy Evropanům nestávalo. Jeho příběh je ale strašně smutný a nespravedlivý. Komunisté se báli, že je tak chytrý a slavný, že by mohl utéct nebo ovlivňovat lidi. Takže i když nic neudělal (dokonce ani nebyl v té hospodě, kde ostatní hokejisté nadávali na režim), udělali z něj šéfa protistátního spiknutí. Zavřeli ho na 15 let do vězení, kde musel těžit uran. To záření ho zabilo – zemřel krátce po propuštění, ve věku 46 let. Je to příběh o tom, jak režim zničil génia jen ze závisti a strachu.
Zdroje
- Profil v Síni slávy českého hokeje
- Článek na Paměť národa: Bohumil Modrý – hokejový génius, kterého zničili komunisté
- Statistiky na EliteProspects.com
- Detailní životopis na iDNES.cz
- JENŠÍK, Miloslav. Bóža Modrý: Tragédie hokejového génia. Praha: Olympia, 2017. ISBN 978-80-7376-470-3.
- Hokejoví hráči
- Českoslovenští lední hokejisté
- Hokejoví brankáři
- Hráči LTC Praha
- Mistři světa v ledním hokeji
- Stříbrní olympijští medailisté
- Členové Síně slávy IIHF
- Členové Síně slávy českého hokeje
- Oběti komunistického režimu v Československu
- Političtí vězni komunistického režimu v Československu
- Narození 1916
- Narození v Praze
- Úmrtí 1963
- Úmrtí v Praze
- Zemřelí na následky věznění