Slunovrat
Obsah boxu
Šablona:Infobox Astronomický jev Slunovrat (latinsky solstitium, z sol "slunce" a sistere "zastavit se") je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce dosáhne své nejsevernější nebo nejjižnější polohy na obloze vzhledem ke světovému rovníku. V tento den je na příslušné polokouli nejdelší den (letní slunovrat) nebo nejkratší den (zimní slunovrat) v roce. Slunovraty nastávají dvakrát ročně a společně s rovnodennostmi definují začátky astronomických ročních období.
Slunovraty jsou způsobeny sklonem zemské osy o přibližně 23,44° vůči rovině její oběžné dráhy kolem Slunce (ekliptika). Díky tomuto sklonu je v průběhu roku jedna z polokoulí více přikloněna ke Slunci, což způsobuje střídání ročních období.
🔭 Astronomické pozadí
Příčinou existence slunovratů není proměnlivá vzdálenost Země od Slunce, jak se někdy mylně uvádí, ale sklon zemské osy. Země obíhá kolem Slunce po mírně eliptické dráze, přičemž její osa rotace si zachovává téměř stálý směr vůči vzdáleným hvězdám.
Během letního slunovratu na severní polokouli je severní pól nejvíce nakloněn směrem ke Slunci. Slunce v poledne dosahuje své nejvyšší možné výšky nad obzorem a jeho paprsky dopadají kolmo na Obratník Raka. V tento den je na severní polokouli nejdelší den a nejkratší noc. Za severním polárním kruhem nastává polární den, kdy Slunce vůbec nezapadá.
Naopak během zimního slunovratu na severní polokouli je severní pól nejvíce odkloněn od Slunce. Slunce v poledne dosahuje své nejnižší výšky nad obzorem a jeho paprsky dopadají kolmo na Obratník Kozoroha. Tento den je na severní polokouli nejkratší a noc nejdelší. Za severním polárním kruhem nastává polární noc.
Na jižní polokouli jsou tyto jevy přesně opačné. Když je na severu letní slunovrat, na jihu je zimní, a naopak.
🗓️ Datování slunovratů
Datum slunovratu není každý rok stejné. Obvykle připadá na 20. nebo 21. června (letní na severní polokouli) a 21. nebo 22. prosince (zimní na severní polokouli). Tato variabilita je způsobena především dvěma faktory:
- Délka tropického roku: Tropický rok, tedy doba mezi dvěma po sobě jdoucími jarními rovnodennostmi, trvá přibližně 365,2422 dne.
- Gregoriánský kalendář: Náš kalendář má 365 dní, což je o zhruba čtvrt dne méně. Tento rozdíl se kompenzuje přidáním přestupného dne (29. února) každé čtyři roky. Tím se okamžik slunovratu "posune zpět".
Dlouhodobé posuny jsou korigovány výjimkami v pravidlech pro přestupné roky (roky dělitelné 100 nejsou přestupné, pokud nejsou dělitelné 400).
🌍 Slunovraty na Zemi
Letní slunovrat
Letní slunovrat na severní polokouli nastává kolem 21. června. Značí začátek astronomického léta. Je to den s nejdelším slunečním svitem. Na jižní polokouli v tento den nastává zimní slunovrat a začíná astronomická zima.
- Severní polokoule: ~21. června
- Jižní polokoule: ~21. prosince
Zimní slunovrat
Zimní slunovrat na severní polokouli nastává kolem 21. prosince. Značí začátek astronomické zimy. Je to den s nejkratším slunečním svitem. Na jižní polokouli v tento den nastává letní slunovrat a začíná astronomické léto.
- Severní polokoule: ~21. prosince
- Jižní polokoule: ~21. června
📜 Historie a kulturní význam
Slunovraty byly pro lidstvo významnými událostmi již od neolitu. Byly klíčové pro zemědělství, protože určovaly dobu setí a sklizně. Mnoho starověkých kultur a náboženství spojovalo slunovraty s cyklem života, smrti a znovuzrození.
🏛️ Pravěké a starověké stavby
Mnoho megalitických staveb po celém světě je astronomicky orientováno právě na východ či západ Slunce během slunovratů.
Stonehenge: Tento slavný monument v Anglii je precizně zarovnán s východem Slunce o letním slunovratu a západem Slunce o zimním slunovratu.
Newgrange: Chodbová hrobka v Irsku, starší než pyramidy v Gíze, je postavena tak, že pouze několik dní kolem zimního slunovratu pronikne úzkým otvorem paprsek vycházejícího Slunce a osvětlí vnitřní komoru.
Gosecký kruh: Neolitická kruhová stavba v Německu je považována za jednu z nejstarších slunečních observatoří. Její brány jsou zarovnány s východem a západem Slunce o zimním slunovratu.
Chichén Itzá: Mayská pyramida El Castillo je navržena tak, že během rovnodenností a slunovratů vytváří hra světla a stínu iluzi plazícího se hada po schodišti.
.svg){kind=small}
🎄 Oslavy a tradice
Slunovraty daly vzniknout mnoha svátkům a tradicím, z nichž některé přetrvaly dodnes, často v synkretické podobě s pozdějšími náboženstvími.
- Zimní slunovrat:
- Saturnálie: Ve starověkém Římě se jednalo o významný svátek na počest boha Saturna, který se slavil v týdnu kolem zimního slunovratu. Byly to dny hodování, darování dárků a dočasného uvolnění sociálních norem.
- Yule (Jól): Germánské a severské národy slavily zimní slunovrat jako svátek Yule. Oslavoval znovuzrození Slunce a naději na návrat tepla. Mnoho tradic, jako je zdobení stromu, pálení polena (yule log) nebo věšení jmelí, bylo později převzato do křesťanských oslav Vánoc. Datum Vánoc (25. prosince) bylo pravděpodobně stanoveno tak, aby nahradilo a absorbovalo tyto pohanské oslavy znovuzrození slunečního boha (Sol Invictus).
- Slovanské tradice: U Slovanů byl zimní slunovrat spojen se svátkem zvaným Kračun nebo Hody, oslavujícím návrat světla.
- Letní slunovrat:
- Kupadelné svátky (Svatojánská noc): U Slovanů a dalších evropských národů byl letní slunovrat spojen s oslavami plodnosti, ohně a vody. Zapalovaly se velké ohně, přes které se skákalo pro očištění a zdraví, a sbíraly se magické byliny. Tyto tradice se v mnoha zemích udržují jako Svatojánská noc (v předvečer svátku sv. Jana Křtitele, 24. června).
- Midsummer: Zvláště ve skandinávských zemích, jako je
Švédsko, je letní slunovrat (Midsommar) jedním z největších svátků v roce, spojený se stavěním májek, tancem a oslavami v přírodě.
💡 Pro laiky
Představte si Zemi jako velkou káču, která se točí, ale není nakloněná rovně, nýbrž mírně na stranu. Tato nakloněná káča obíhá kolem velké lampy, která představuje Slunce.
- Když je severní část káči (severní polokoule) nejvíce nakloněná směrem k lampě, dostává nejvíce světla a tepla. To je letní slunovrat. Den je v tento okamžik nejdelší v celém roce.
- Když se káča na své dráze dostane na opačnou stranu, je severní část od lampy nejvíce odkloněná. Dostává nejméně světla a je tam největší zima. To je zimní slunovrat a den je nejkratší v roce.
Důležité je, že slunovrat není o vzdálenosti od Slunce. Ve skutečnosti je Země na severní polokouli v zimě Slunci o něco blíže než v létě. Rozhodující je úhel, pod jakým sluneční paprsky dopadají – čím jsou kolmější, tím více energie přinášejí. Slunovrat je tedy doslova "bod obratu" Slunce na jeho pomyslné pouti po obloze během roku.