Súdán

Rozbalit box

Obsah boxu

Súdán, plným názvem Súdánská republika (arabsky جمهورية السودان, Džumhúríjat as-Súdán), je stát v severovýchodní Africe. S rozlohou téměř 1,9 milionu km² je třetím největším státem na africkém kontinentu. Země se od dubna 2023 nachází uprostřed ničivé občanské války mezi dvěma soupeřícími vojenskými frakcemi, která uvrhla miliony lidí do humanitární katastrofy. Název Súdán pochází z arabského výrazu bilád as-súdán, což znamená "země černých lidí".

Súdánská republika
Soubor:Location Sudan (Africa).svg
Hymna	Nahnu džund Alláh džund al-watan (My jsme armáda Boží, armáda vlasti)
Rozloha	1 886 068 km²
Počet obyvatel	cca 49 milionů (odhad 2024)
Hustota zalidnění	26 obyv./km²
Úřední jazyk	Arabština, angličtina
Náboženství	Islám (převážně sunnitský), křesťanství, tradiční africká náboženství
Hlavní město	Chartúm
Měna	Súdánská libra (SDG)
Vznik	1. ledna 1956 (nezávislost na Egyptu a Spojeném království)

🌍 Geografie

Súdán se nachází na jihu Sahary v oblasti Sahelu. Hraničí se sedmi státy: na severu s Egyptem, na severozápadě s Libyí, na západě s Čadem a Středoafrickou republikou, na jihu s Jižní Súdánem a na východě s Etiopií a Eritreou. Východní pobřeží země omývá Rudé moře.

Krajinu tvoří převážně rozsáhlé roviny a plošiny, kterými protéká řeka Nil se svými přítoky. Hlavní město Chartúm leží na strategickém místě, kde se stéká Bílý Nil a Modrý Nil. Na severu země se rozkládá Núbijská a Libyjská poušť. Na západě se zvedá pohoří Dárfúr s nejvyšším bodem, vyhaslou sopkou Deriba Caldera (3 042 m). Podnebí je na severu horké a suché, zatímco na jihu přechází v tropické s obdobím dešťů od dubna do října.

⏳ Historie

Starověk a středověk

Území dnešního Súdánu má jednu z nejdelších historií osídlení na světě. V severní části, historické Núbie, vzkvétala od 3. tisíciletí př. n. l. vyspělá kúšitská civilizace, která byla silně ovlivněna sousedním starověkým Egyptem, ale zachovala si vlastní svébytnou kulturu. Jejím nástupcem se stalo Merojské království, proslulé svými pyramidami, které si udrželo nezávislost i proti tlaku Římanů.

Po pádu Meroe ve 4. století n. l. zde vznikla tři křesťanská núbijská království, která po staletí odolávala postupu islámu. Postupně však byla pohlcena islámskými sultanáty, jako byl Sultanát Sennar.

Turecko-egyptská nadvláda a nezávislost

V roce 1820 dobyla severní a střední Súdán vojska osmanského Egypta. Proti cizí nadvládě vypuklo v 80. letech 19. století povstání vedené náboženským vůdcem Muhammadem Ahmadem, který se prohlásil za Mahdího (Spasitele). Ačkoli bylo povstání nakonec potlačeno britsko-egyptskými silami, stalo se symbolem súdánského nacionalismu. Od roku 1899 byl Súdán spravován jako anglo-egyptské kondominium, v němž měli hlavní slovo Britové.

Po druhé světové válce sílilo hnutí za nezávislost, která byla vyhlášena 1. ledna 1956.

Občanské války a rozdělení země

Nezávislost však nepřinesla stabilitu. Téměř okamžitě vypukla první súdánská občanská válka (1955–1972) mezi arabským a muslimským severem a černošským, převážně animistickým a křesťanským jihem. Po deseti letech křehkého míru propukla v roce 1983 druhá súdánská občanská válka, kterou zažehlo zavedení islámského práva šaría v celé zemi. Tento konflikt, jeden z nejdelších a nejkrvavějších v africké historii, si vyžádal životy asi 2 milionů lidí.

Válka oficiálně skončila podpisem mírové dohody v roce 2005, která jihu zaručila autonomii a právo na referendum o nezávislosti. V něm se v lednu 2011 drtivá většina obyvatel jihu vyslovila pro odtržení. 9. července 2011 se tak zrodil nový stát, Jižní Súdán.

Režim Umara al-Bašíra a revoluce

Od roku 1989 vládl v Súdánu pevnou rukou prezident Umar al-Bašír, který se k moci dostal vojenským převratem. Jeho autoritářský režim čelil mezinárodní izolaci a obviněním z válečných zločinů a genocidy spáchané milicemi Džandžavíd v konfliktu v oblasti Dárfúr.

Koncem roku 2018 vypukly v zemi masové protesty proti jeho vládě, které vedly k tomu, že ho v dubnu 2019 svrhla armáda. Následovalo přechodné období, kdy se o moc dělila armáda s civilními zástupci. Tento křehký proces byl však přerušen vojenským převratem v říjnu 2021, kdy armáda v čele s generálem Abdalem Fattáhem al-Burhánem rozpustila civilní vládu.

⚔️ Současná občanská válka (od 2023)

Od 15. dubna 2023 je Súdán pohlcen brutální občanskou válkou, která je v podstatě mocenským bojem mezi dvěma nejvyššími generály v zemi. Konflikt uvrhl Súdán do jedné z nejhorších humanitárních krizí na světě a zcela zničil naděje na přechod k civilní vládě.

Příčiny konfliktu a hlavní aktéři

Jádrem konfliktu je soupeření mezi dvěma muži, kteří společně provedli vojenský převrat v roce 2021 a poté se obrátili proti sobě:

• Abdal Fattáh al-Burhán: Vůdce Súdánských ozbrojených sil (SAF) a de facto hlava státu.
• Muhammad Hamdan Dagalo (známý jako Hemedti): Vůdce mocné polovojenské skupiny Síly rychlé podpory (RSF).

Bezprostřední příčinou střetu byl spor o plánovanou integraci RSF do struktur pravidelné armády. Tento krok byl klíčovou podmínkou pro návrat k civilní vládě, ale narazil na boj o moc. Hemedti se obával ztráty kontroly nad svými jednotkami a oslabení svého vlivu, zatímco al-Burhán usiloval o plnou kontrolu nad všemi ozbrojenými složkami v zemi. Neshody ohledně časového harmonogramu a velení spojených sil přerostly v otevřenou válku.

Průběh bojů

Boje propukly ráno 15. dubna 2023 v hlavním městě Chartúmu a rychle se rozšířily po celé zemi. V hlavním městě se odehrávají zuřivé boje s použitím těžkého dělostřelectva a letectva v hustě osídlených oblastech, které vedly ke zničení klíčové infrastruktury, včetně letiště a nemocnic.

Konflikt má obzvláště brutální podobu v západní oblasti Dárfúr, kde mají RSF své kořeny (vznikly z nechvalně proslulých milic Džandžavíd). Zde boje přerostly v etnicky motivované násilí, včetně masakrů, systematického sexuálního násilí a ničení celých komunit, což vyvolává obavy z opakování genocidy z počátku 21. století.

Humanitární katastrofa

Dopad války na civilní obyvatelstvo je katastrofální. Podle OSN a dalších organizací se Súdán potýká s největší uprchlickou krizí na světě.

• Oběti a vysídlení: Odhaduje se, že konflikt si vyžádal životy desítek tisíc lidí, skutečný počet je ale pravděpodobně mnohem vyšší. Více než 10 milionů lidí bylo nuceno opustit své domovy – z toho je většina vnitřně vysídlených, zatímco miliony uprchly do sousedních zemí jako Čad, Jižní Súdán a Egypt.
• Hladomor a kolaps zdravotnictví: Válka způsobila úplný kolaps ekonomiky a zdravotnického systému. Většina nemocnic v bojových zónách byla zničena nebo je mimo provoz. Miliony lidí, zejména dětí, čelí akutní podvýživě a OSN varuje před hrozícím hladomorem epických rozměrů. Obě bojující strany jsou obviňovány z blokování a rabování humanitární pomoci.

Mezinárodní reakce

Mezinárodní společenství se ukázalo jako neschopné konflikt zastavit. Četná jednání o příměří, vedená především Saúdskou Arábií a USA, selhala, protože obě strany opakovaně porušovaly dohody. OSN uvalila na Súdán sankce a vyzývá k zastavení bojů, ale bez výraznějšího úspěchu. Válka v Súdánu je často označována za "zapomenutou válku", protože se jí nedostává takové mezinárodní pozornosti jako jiným světovým konfliktům.

👥 Obyvatelstvo

Populace Súdánu se odhaduje na přibližně 49 milionů obyvatel (2024), ale přesné údaje jsou kvůli probíhajícímu konfliktu a masivnímu vysídlování obtížně zjistitelné. Země je etnicky a jazykově velmi rozmanitá, což je historicky zdrojem bohaté kultury i politického napětí.

• Etnické skupiny: Přibližně 70 % populace se identifikuje jako Súdánští Arabové. Zbytek tvoří desítky afrických etnických skupin, mezi největší patří Núbijci na severu, Bedžové na východě, Fúrové v Dárfúru a Núbové v pohoří Núba.
• Jazyky: Úředními jazyky jsou arabština a angličtina. Arabština je dominantním jazykem, zejména v severní a centrální části. Kromě toho se v zemi mluví více než 100 domorodými jazyky a dialekty.
• Náboženství: Dominantním náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí více než 90 % populace, převážně v jeho sunnitské formě. Existují zde také menšiny křesťanů (zejména na jihu a v Chartúmu) a stoupenců tradičních afrických animistických náboženství.

📊 Ekonomika

Občanská válka, která vypukla v roce 2023, uvrhla již tak křehkou súdánskou ekonomiku do naprostého kolapsu.

Stav před válkou

Před konfliktem byla ekonomika Súdánu silně závislá na zemědělství, které zaměstnávalo většinu pracovní síly. Súdán byl největším světovým producentem arabské gumy a významným exportérem bavlny, sezamu a podzemnice olejné.

Po odtržení Jižního Súdánu v roce 2011 přišla země o 75 % svých ropných zásob, což způsobilo těžký ekonomický šok. Důležitým zdrojem příjmů se stala těžba zlata, která však byla často prováděna v neregulovaných podmínkách a kontrolována různými ozbrojenými skupinami, včetně RSF.

Dopady občanské války

Současný konflikt má na ekonomiku devastující dopad:

• Kolaps průmyslu a zemědělství: Boje zcela zničily průmyslovou a obchodní infrastrukturu v hlavním městě Chartúmu, které bylo ekonomickým centrem země. V mnoha oblastech byla přerušena zemědělská výroba, což prohlubuje potravinovou krizi.
• Hyperinflace a humanitární závislost: Súdánská libra ztratila většinu své hodnoty. Země je dnes zcela závislá na mezinárodní humanitární pomoci, která se však k milionům potřebných dostává jen s velkými obtížemi. Formální ekonomika prakticky přestala existovat a byla nahrazena válečnou ekonomikou založenou na rabování a kontrole zdrojů bojujícími stranami.

🎨 Kultura a dědictví

Súdán je kulturní křižovatkou mezi arabským světem a subsaharskou Afrikou, což se odráží v jeho hudbě, literatuře i tradicích.

• Hudba a literatura: Súdán má bohatou hudební tradici, která mísí arabské a africké vlivy. V literatuře patří mezi nejvýznamnější postavy spisovatel Tajíb Sálih, jehož román Období stěhování na sever (Mawsim al-hidžra ilá aš-šimál) je považován za jedno z nejdůležitějších děl moderní arabské literatury.
• Archeologické dědictví: Súdán je domovem mimořádně cenných historických památek, zejména z období kúšitské a merojské civilizace. V oblasti Meroe se nachází unikátní komplex více než 200 núbijských pyramid, které jsou menší a strmější než ty egyptské. Tento komplex je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Současná válka však představuje vážnou hrozbu i pro toto starobylé dědictví.

👶 Pro laiky

Představte si Súdán jako velký dům, který dlouhá léta spravovali dva hlavní hlídači – šéf armády a šéf jeho pomocníků. Měli dům chránit a připravit ho na předání obyvatelům. Místo toho se ale začali hádat o to, kdo z nich bude hlavním šéfem a kdo bude mít větší moc.

V dubnu 2023 se jejich hádka zvrhla v totální bitku přímo uprostřed domu. Začali po sobě střílet, ničit nábytek, rozbíjet okna a zapalovat pokoje. Obyvatelé domu (běžní lidé) se ocitli uvězněni uprostřed tohoto šílenství. Mnozí byli zabiti, miliony musely utéct ze svých pokojů a schovat se ve sklepě nebo u sousedů. V domě přestala fungovat elektřina i voda a došlo jídlo. Hlídači se přitom nestarají o obyvatele, ale jen o to, kdo z nich vyhraje a ovládne celý zničený dům. A svět venku se na to dívá, ale nedokáže je zastavit.