Richard Farda

Richard Farda
Celé jméno	Richard Farda
Datum narození	8. listopadu 1945
Místo narození	Brno, Československo
Státní příslušnost	(dříve), (nyní)
Povolání	bývalý hokejový útočník, hokejový trenér
Aktivní od	1962
Aktivní do	1985

Richard Farda (* 8. listopadu 1945, Brno, Československo) je bývalý československý a český profesionální hokejový útočník, který nastupoval na pozici středního útočníka (centra). Z historického hlediska představuje jednu z nejvýznamnějších postav brněnského ledního hokeje a rovněž klíčového průkopníka odchodů evropských hráčů do severoamerických profesionálních soutěží v období studené války.

V létě roku 1974 společně s reprezentačním kolegou Václavem Nedomanským nelegálně emigroval z komunistického Československa do zámoří, čímž porušil tehdejší státní předpisy a otevřel cestu budoucím generacím hokejistů východního bloku do Severní Ameriky. V Severní Americe nepůsobil v lize NHL, nýbrž podepsal kontrakt v konkurenční profesionální soutěži WHA, kde postupně hájil barvy organizací Toronto Toros a Birmingham Bulls. V domácí československé lize odehrál před svou emigrací 408 utkání (177 branek) a v roce 1966 vybojoval s klubem ZKL Brno titul mistra republiky.

Na mezinárodní scéně reprezentoval Československo v celkem 149 oficiálních mezistátních zápasech, ve kterých vstřelil 49 gólů. Účastnil se šesti světových šampionátů v řadě a v roce 1972 získal na Mistrovství světa v Praze zlatou medaili. Kromě toho je držitelem bronzové medaile ze Zimních olympijských her v Sapporu. Po skončení aktivní hráčské kariéry se věnoval trenérskému řemeslu na klubové úrovni v několika evropských státech a v České republice. V roce 2010 byl za svůj celoživotní přínos oficiálně uveden do Síně slávy českého hokeje.

🗓 Současnost

V roce 2026 pobývá Richard Farda v České republice v trvalém důchodu. Dne 8. listopadu 2025 oslavil v rodném Brně své jubilejní osmdesáté narozeniny. Při této příležitosti mu organizace HC Kometa Brno vzdala formální hold přímo na ledové ploše domácího stadionu. Po definitivním ukončení své trenérské dráhy na počátku druhé dekády jednadvacátého století se Farda přestal podílet na exekutivním řízení hokejových subjektů a věnuje se výhradně soukromému životu. Dění v elitním hokeji nadále analyticky sleduje, přičemž prostřednictvím sportovních periodik pravidelně poskytuje rozhovory zaměřené na komparaci historických a moderních tréninkových metod. Rovněž se podílí na dokumentárních projektech zabývajících se komunistickou perzekucí sportovců v sedmdesátých letech dvacátého století (například projekty zastřešované organizací Paměť národa).

👤 Mládí a hokejové kořeny

Richard Farda se narodil krátce po skončení druhé světové války, na podzim roku 1945, do silně sportovně orientované brněnské rodiny. Jeho otcem byl Eduard Farda, bývalý fotbalista a především respektovaný hokejový trenér, jenž v padesátých letech dvacátého století působil i na pozici trenéra československého národního mužstva. Právě otec přivedl mladého Richarda v padesátých letech na ledovou plochu v barvách klubu tehdejší Zbrojovky Brno.

Hokejový i osobní vývoj Richarda Fardy drasticky narušila rodinná tragédie. V roce 1961, ve věku patnácti let, přišel o otce. Eduard Farda utrpěl smrtelná zranění při automobilové nehodě během cesty z ligového utkání v Bratislavě. Navzdory této těžké ztrátě setrval Richard u ledního hokeje a pod dohledem tehdejších brněnských trenérů nadále piloval svůj herní projev, který se vyznačoval značnou stabilitou na bruslích a výbornou technikou práce s kotoučem.

Již rok po úmrtí otce, v sezóně 1962/63, byl jako sedmnáctiletý zařazen do A-mužstva tehdejšího celku Spartak ZJŠ Brno. Do jeho následného vývoje zasáhl trenér vojenského klubu Jaroslav Pitner. Ten rozpoznal Fardův ofenzivní potenciál a osobně navštívil jeho matku Ludmilu Fardovou s návrhem, aby souhlasila s předčasným nástupem jejího syna k výkonu povinné základní vojenské služby v armádním klubu HC Dukla Jihlava. Matka s tímto přesunem souhlasila a Farda tak v osmnácti letech opustil Brno.

💼 Domácí klubová kariéra v Československu

Základní vojenskou službu absolvoval Farda v organizaci HC Dukla Jihlava v letech 1963 až 1965. Armádní klub mu garantoval nejvyšší možnou úroveň tréninkového procesu a pravidelnou konfrontaci s tuzemskou hokejovou elitou. V Jihlavě plnil roli defenzivně zodpovědného centra a nabral potřebnou fyzickou odolnost.

Po formálním ukončení dvouleté vojenské povinnosti se na podzim roku 1965 vrátil do rodného města. Odmítl nabídky jiných prvoligových mužstev a podepsal smlouvu s dobovým ligovým hegemonem – klubem ZKL Brno. Zde se okamžitě etabloval v základní sestavě a již ve své premiérové sezóně po návratu (1965/66) slavil s brněnským týmem zisk titulu mistra Československé socialistické republiky. Během svého působení v ZKL Brno nastupoval po boku tehdejších národních legend, jakými byli Josef Černý, Vlastimil Bubník, František Vaněk nebo obránce Jaromír Meixner. S klubem se podílel na celkově třech triumfech v Poháru mistrů evropských zemí.

V brněnském kádru setrval dlouhých devět sezón (až do jara roku 1974). Jako střední útočník organizoval ofenzivní hru týmu, zakládal přesilové hry a stal se pevnou součástí elitních formací. V nejvyšší československé hokejové lize celkově odehrál 408 mistrovských utkání a vstřelil 177 branek (některé archivní zdroje udávají hodnotu 182 branek v závislosti na neúplné evidenci z raných 60. let).

🦁 Reprezentační kariéra a boje proti Sovětskému svazu

Výborné výkony na klubové úrovni mu vynesly pozvánku do reprezentačního A-týmu. Během své kariéry odehrál za národní mužstvo Československa 149 utkání a zaznamenal 49 gólů. Účastnil se šesti po sobě jdoucích světových šampionátů v letech 1969 až 1974 a jedněch zimních olympijských her.

Jeho reprezentační vrchol se z historického hlediska kryje se společensky a politicky nejvypjatějším obdobím dvacátého století. V roce 1969 se Farda zúčastnil Mistrovství světa ve švédském Stockholmu. Tento turnaj proběhl necelý rok po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z 21. srpna 1968. Československá reprezentace tehdy na šampionátu dvakrát narazila na celek Sovětského svazu a v obou utkáních zvítězila (2:0 a 4:3). Farda figuroval v sestavě týmu, jehož někteří členové si na dresu černou izolepou přelepili komunistickou pěticípou hvězdu, a jenž po utkáních hromadně ignoroval tradiční ceremoniál podávání rukou sovětským hokejistům. Československý tým si z tohoto šampionátu odvezl bronzové medaile.

Následně Farda vybojoval bronzové kovy na mistrovstvích světa v letech 1970 a 1973 a stříbrné medaile na šampionátech v letech 1971 a 1974. V únoru 1972 odcestoval s týmem na Zimní olympijské hry do japonského Sappora. Československý výběr zde v klíčovém závěrečném utkání porazil Švédsko a Farda získal olympijský bronz.

Absolutní sportovní vrchol jeho reprezentační kariéry nastal v dubnu roku 1972, kdy Praha hostila Mistrovství světa. Československá reprezentace pod vedením trenérského dua Vladimír Kostka a Jaroslav Pitner prošla turnajem bez zaváhání a dokázala porazit i suverénní Sovětský svaz. Farda se na zlatém úspěchu podílel mimořádnou měrou, když v obou klíčových utkáních proti sovětské sborné dokázal skórovat. Československo po 23 letech vybojovalo titul mistrů světa a ukončilo tak devítiletou nadvládu sovětského celku.

✈️ Emigrace z komunistického bloku (1974)

Na jaře roku 1974, po zisku stříbrné medaile na šampionátu v Helsinkách, se osmadvacetiletý Richard Farda a jeho reprezentační kolega Václav Nedomanský rozhodli pro zásadní životní krok. Oba projevili zájem konfrontovat své hokejové dovednosti se severoamerickými profesionály. Podle tehdejších striktních norem musel mít hokejista pro legální odchod do kapitalistického zahraničí věk minimálně třicet či dvaatřicet let a splněnou kvótu reprezentačních zápasů. Farda a Nedomanský se obrátili na předsedu Československého svazu tělesné výchovy (ČSTV) Antonína Himla s žádostí o legální uvolnění do zahraničí. Himl jejich žádost zamítl s odůvodněním, že oba hráči jsou pro domácí reprezentaci nadále nepostradatelní a nesplňují věkové limity.

Po tomto zamítnutí zvolili oba hokejisté cestu ilegálního odchodu. Během letní dovolené v červenci 1974 odcestoval Farda s manželkou a malým synem do Švýcarska. Fakt, že komunistické úřady výjimečně povolily vycestovat i jeho nezletilému synovi, emigraci výrazně usnadnil. Ve Švýcarsku se Farda setkal s Nedomanským v azylu u bývalého československého hokejisty Jaroslava Krupičky, který z vlasti uprchl již v roce 1968 a působil ve švýcarské lize.

Farda měl původně v úmyslu zůstat a hrát ve Švýcarsku. Mezinárodní pravidla federace IIHF ovšem diktovala, že hráč bez souhlasu své mateřské federace nesmí v Evropě nastoupit k soutěžnímu utkání po dobu osmnácti měsíců. Z tohoto důvodu obdrželi oba hráči okamžité nabídky ze Severní Ameriky od organizací hrajících v profesionální lize WHA. Tato liga nebyla strukturálně napojena na IIHF a evropské zákazy nereflektovala. Farda a Nedomanský tak ze Švýcarska odletěli do kanadského Montrealu a následně do Toronta.

V komunistickém Československu byla jejich emigrace vnímána jako akt nejtěžší vlastizrady a úder státní propagandě. Soudy v nepřítomnosti odsoudily Fardu k trestu osmnácti měsíců odnětí svobody a konfiskaci majetku. Jeho jméno, stejně jako jméno Václava Nedomanského, bylo vymazáno z historických hokejových ročenek a nesmělo být zmiňováno v oficiálních médiích až do pádu režimu v roce 1989.

🍁 Působení ve World Hockey Association

Po příletu do Severní Ameriky podepsali Farda i Nedomanský kontrakty jako volní hráči s kanadským klubem Toronto Toros ze soutěže WHA. Liga WHA vznikla v sedmdesátých letech jako přímá a finančně agresivní konkurence tradiční NHL a snažila se lákat hvězdy z celého světa.

Pro Fardu představoval přechod do WHA absolutní kulturní i sportovní šok. Hokej na menších zámořských kluzištích byl diametrálně odlišný od technického evropského pojetí. Hra ve WHA byla definována obrovským množstvím pěstních soubojů, fyzickým zastrašováním a hrubou agresivitou. Farda se s touto realitou musel vyrovnat. V dresu Toronto Toros nastupoval v sezónách 1974/75 a 1975/76. Klub, jehož vlastníkem byl John Bassett, hrál svá domácí utkání střídavě v halách Varsity Arena a slavné Maple Leaf Gardens. Farda se v Torontu setkal s vynikajícími spoluhráči, jakými byli legenda kanadského hokeje Frank Mahovlich nebo Paul Henderson. Ve své první sezóně zaznamenal 31 bodů v 66 zápasech, ve druhém ročníku se adaptoval a jeho produktivita stoupla na 54 kanadských bodů ve 63 utkáních.

Před sezónou 1976/77 byl majitel klubu John Bassett kvůli finančním problémům a vysokému nájemnému v Torontu donucen přemístit celou organizaci na jih Spojených států amerických, do státu Alabama. Tým přijal nový název Birmingham Bulls a začal nastupovat v aréně Birmingham-Jefferson Convention Complex. Farda absolvoval v alabamském celku ročník 1976/77. Odehrál 48 zápasů, ve kterých vsítil 9 branek a přidal 26 asistencí. Celkově za tři sezóny ve WHA nastoupil do 177 utkání základní části s bilancí 34 gólů a 86 asistencí (120 bodů). Na rozdíl od Václava Nedomanského, který po krachu Toros/Bulls obdržel smlouvu v lize NHL od týmu Detroit Red Wings, práva na Fardu žádný zámořský klub po třech letech neangažoval. Farda se z tohoto důvodu a kvůli stesku po evropském herním stylu rozhodl Severní Ameriku opustit.

🇨🇭 Návrat do Evropy a závěr hráčské dráhy

V roce 1977 vypršela Fardovi osmnáctiměsíční lhůta zákazu startů od IIHF, což mu umožnilo legálně podepsat kontrakt ve Švýcarsku. Před sezónou 1977/78 posílil kádr švýcarského klubu Genève-Servette HC, kde strávil jeden ligový ročník.

V následujícím roce (1978) přestoupil do klubu Zürcher SC (ZSC Curych), který v té době působil ve druhé nejvyšší švýcarské soutěži (Nationalliga B). V Curychu prožil ofenzivně explozivní období. V ročníku 1978/79 dominoval lize se ziskem 65 bodů (28 branek a 37 asistencí) ve 37 utkáních. O rok později přidal ve 28 zápasech 35 bodů. Závěrečné etapy své aktivní hráčské kariéry strávil na poloprofesionální bázi v nižší třetí švýcarské divizi (1. Liga), kde nastupoval za celky SC Küssnacht am Rigi (1980 až 1982) a EHC Illnau-Effretikon (1984/85). Zde působil rovněž ve funkci hrajícího trenéra a v roce 1985 aktivní hráčskou činnost definitivně uzavřel.

👔 Trenérská kariéra

Bezprostředně po ukončení hráčské dráhy zahájil ve Švýcarsku trenérskou dráhu. Vedl řadu tamních regionálních klubů a po několik let trénoval také v Itálii a v Německu (například klub ESV Kaufbeuren).

Zásadní zlom přinesl rok 1989. Pád komunistického režimu a následná amnestie mu umožnily návrat do rodného Československa. Do českého klubového hokeje se zapojil na počátku devadesátých let jako uznávaný taktik s bohatými zahraničními zkušenostmi. V letech 1992 a 1993 vedl extraligový klub HC Olomouc. Následně se stal hlavním trenérem organizace HC Slavia Praha, kde formoval mužstvo s hvězdným Vladimírem Růžičkou.

V průběhu následujících patnácti let vystřídal celou řadu laviček v nejvyšší i druhé nejvyšší české soutěži. Působil u celků HC Keramika Plzeň, Panthers Havířov, HC Vítkovice, HC Becherovka Karlovy Vary a postavil se rovněž na střídačku prvoligové Dukly Jihlava. Nechybělo ani angažmá v jeho mateřském klubu HC Kometa Brno, který se v té době pokoušel o návrat do extraligy. Své cenné pedagogické metody aplikoval též při angažmá v Polsku. Trenérskou kariéru ukončil v první dekádě jednadvacátého století. Dne 6. května 2010 byl za svůj trenérský a hráčský přínos oficiálně uveden do Síně slávy českého hokeje.

📈 Statistiky

Následující tabulky předkládají kompletní statistický záznam z profesionální kariéry Richarda Fardy. Vzhledem k neúplné historické evidenci bodování u starších ročníků československé nejvyšší soutěže a absenci exaktních záznamů asistenčních bodů pro každý ročník, jsou příslušné položky označeny jako nedostupné, přičemž celkový součet gólů v československé lize je archivován. Play-off data pro švýcarské nižší soutěže nejsou rovněž plně dohledatelná.

Klubové statistiky v základní části a play-off

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Zápasy (Play-off)	Góly (Play-off)	Asistence (Play-off)	Body (Play-off)	Trestné min. (Play-off)
1962/63	Spartak ZJŠ Brno	1. liga (ČSSR)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1963/64	HC Dukla Jihlava	1. liga (ČSSR)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1964/65	HC Dukla Jihlava	1. liga (ČSSR)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1965/66	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	36	15	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1966/67	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	36	16	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1967/68	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	36	14	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1968/69	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	36	15	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1969/70	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	35	12	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1970/71	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	36	21	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1971/72	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	36	13	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1972/73	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	36	14	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1973/74	ZKL Brno	1. liga (ČSSR)	41	16	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
1974/75	Toronto Toros	WHA	66	6	25	31	2	1	0	0	0	0
1975/76	Toronto Toros	WHA	63	19	35	54	8	—	—	—	—	—
1976/77	Birmingham Bulls	WHA	48	9	26	35	2	—	—	—	—	—
1977/78	Genève-Servette HC	NLB (Švýcarsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1978/79	Zürcher SC	NLB (Švýcarsko)	37	28	37	65	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1979/80	Zürcher SC	NLB (Švýcarsko)	28	16	19	35	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1980/81	SC Küssnacht am Rigi	1. Liga (Švýcarsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1981/82	SC Küssnacht am Rigi	1. Liga (Švýcarsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
1984/85	EHC Illnau-Effretikon	1. Liga (Švýcarsko)	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná
Celkem	12 sezón v ČSSR	1. liga	408	177	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	—	—	—	—	—
Celkem	3 sezóny ve WHA	WHA	177	34	86	120	12	1	0	0	0	0

Reprezentační statistiky

Statistiky z oficiálních turnajů pod záštitou IIHF a Mezinárodního olympijského výboru. Vzhledem k dobové archivaci nejsou pro šampionát z roku 1969 a následné mistrovství přesně doložena komplexní asistenční data a body, celková reprezentační bilance ovšem čítá 149 utkání a 49 branek.

Rok	Turnaj	Reprezentace	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty	Umístění
1969	MS (senioři)	ČSSR	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	3. místo (Bronz)
1970	MS (senioři)	ČSSR	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	3. místo (Bronz)
1971	MS (senioři)	ČSSR	10	4	2	6	0	2. místo (Stříbro)
1972	Olympijské hry	ČSSR	6	1	5	6	0	3. místo (Bronz)
1972	MS (senioři)	ČSSR	10	3	4	7	0	1. místo (Zlato)
1973	MS (senioři)	ČSSR	10	2	4	6	0	3. místo (Bronz)
1974	MS (senioři)	ČSSR	10	2	2	4	4	2. místo (Stříbro)
Celkem	Reprezentace celkově	ČSSR	149	49	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	data nejsou dostupná	7 medailí

Zdroje