RSVP Trust

RSVP Trust
Založení	22. prosince 2025
Sídlo	Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2
Založení	22. prosince 2025
Název	RSVP Trust
Zakladatel	Roklen Holding
Obor	správa majetku (Agrofert)
Název	RSVP Trust
Typ	svěřenský fond
Zakladatel	Roklen Holding
Sídlo	Vinohradská 938/37, 120 00 Praha 2

Tento článek pojednává o českém svěřenském fondu spravujícím holding Agrofert. Pro britskou charitativní organizaci viz The RSVP Trust (charita).

RSVP Trust (v obchodním rejstříku oficiálně zapsaný jako RSVP TRUST, soukromý svěřenský fond) je český svěřenský fond založený v prosinci roku 2025 za účelem správy majetku českého politika a podnikatele Andreje Babiše. Konkrétním vyčleněným majetkem ve fondu je sto procent akcií nadnárodního holdingu Agrofert. Fond byl po právní stránce zřízen finanční a poradenskou společností Roklen Holding, avšak zadavatelem a koncovým majitelem vkládaného majetku byl Andrej Babiš.

Hlavním deklarovaným účelem této právní konstrukce bylo splnění požadavků české a unijní legislativy týkající se prevence střetu zájmů u veřejných funkcionářů. K ustavení fondu došlo v přímé souvislosti s opětovným jmenováním Andreje Babiše do funkce předsedy vlády České republiky na konci roku 2025. Faktický převod majetkových podílů holdingu Agrofert do rukou svěřenského správce se uskutečnil 20. února 2026. Fungování a právní nastavení fondu se během roku 2026 stalo předmětem rozsáhlé analýzy ze strany protikorupční organizace Transparency International a následně i vyšetřování ze strany orgánů Evropské unie, což vedlo k pozastavení části evropských dotací pro holding Agrofert.

🗓 Současnost

Na začátku září roku 2026 se fond RSVP Trust a jeho právní nastavení staly klíčovým bodem sporu mezi úřady České republiky a orgány Evropské unie. Evropská komise, prostřednictvím své mluvčí Louise Bogeyové, oznámila dne 8. září 2026 závěry svého interního právního posouzení. Podle tohoto auditu konstrukce svěřenského fondu RSVP Trust nedostatečně izoluje premiéra Andreje Babiše od jeho majetku, čímž nedochází k reálnému odstranění potenciálního střetu zájmů při alokaci evropských prostředků.

Na základě tohoto zjištění Evropská komise s okamžitou platností pozastavila proplácení části dotací určených společnostem z holdingu Agrofert. Opatření se dotklo primárně prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a strukturálních kohezních fondů. Podle oficiálních dat Státního zemědělského intervenčního fondu činil objem zadržených prostředků jen za druhé čtvrtletí roku 2026 částku 3,18 milionu eur, což v přepočtu odpovídá přibližně 77 milionům českých korun.

Výkonný ředitel české pobočky Transparency International David Kotora v návaznosti na rozhodnutí Evropské komise vyzval dne 9. září 2026 Andreje Babiše k rezignaci na funkci předsedy vlády, jelikož fond podle organizace prokazatelně funguje pouze jako formální zástěrka. Předseda vlády Andrej Babiš v reakci na to zopakoval, že na holding Agrofert nemá žádný přímý ani nepřímý vliv, že po dobu výkonu funkce neinkasuje z fondu žádné benefity, a že z jeho pohledu fond beze zbytku splňuje nároky české i evropské legislativy.

⏳ Historický kontext a důvody vzniku

Problematika správy majetku Andreje Babiše a čerpání evropských dotací jeho holdingem Agrofert představovala politické i právní téma již v průběhu jeho předchozích funkčních období. Zákon o střetu zájmů (často mediálně označovaný jako Lex Babiš) a následně zpřísněná evropská legislativa (zejména článek 61 unijního finančního nařízení) vyžadují, aby veřejní funkcionáři rozhodující o alokaci veřejných prostředků nebyli koncovými příjemci těchto dotací. V minulosti Babiš situaci řešil vložením akcií do jiných svěřenských fondů (např. AB private trust I), které však rovněž čelily kritice pro nedostatečnou nezávislost.

Po parlamentních volbách na podzim roku 2025 se ukázalo, že Andrej Babiš je hlavním kandidátem na sestavení nové vlády. Prezident republiky Petr Pavel nicméně před samotným jmenováním požadoval transparentní a nezpochybnitelné vyřešení střetu zájmů. Andrej Babiš v prosinci 2025 veřejně slíbil, že se kontroly nad holdingem Agrofert vzdá, a oznámil zřízení zcela nové a nezávislé struktury. Prezident následně Babiše dne 9. prosince 2025 jmenoval do funkce předsedy vlády. Dle dohodnutých podmínek a legislativních požadavků měl premiér k převedení majetku přistoupit v zákonné lhůtě do třiceti dnů od svého jmenování.

🏢 Vznik fondu a převod majetku

Informace o ustavení svěřenského fondu pod názvem RSVP Trust byly poprvé zveřejněny 22. prosince 2025, kdy byl fond zapsán do Evidence svěřenských fondů vedené Městským soudem v Praze pod spisovou značkou SF 4262. Podle zveřejněných částí statutu je primárním účelem fondu „správa a zachování majetku představovaného vyčleněným majetkem a jeho mezigenerační předání příslušným potomkům zadavatele, a dále zajištění nezávislé správy po dobu, kdy bude zadavatel vykonávat funkci člena vlády České republiky“.

Vzhledem k třicetidenní lhůtě měl být převod akcií dokončen nejpozději do 8. ledna 2026. Den před vypršením tohoto termínu však Andrej Babiš veřejnost informoval, že se formální akt převodu akcií zpozdí. Důvodem byla nutnost získat souhlasná stanoviska od antimonopolních a dalších veřejnoprávních regulátorů v několika členských státech Evropské unie, na jejichž trzích holding Agrofert významně působí.

Povolovací procesy trvaly dalších několik týdnů. Dne 20. února 2026 Andrej Babiš na sociálních sítích oznámil, že veškeré procedury byly dokončeny a sto procent akcií společnosti AGROFERT, a.s. bylo oficiálně převedeno do majetku fondu RSVP Trust. Od tohoto dne přestal být Babiš v obchodním rejstříku uváděn jako akcionář a jeho místo zaujal svěřenský správce fondu.

👥 Organizační a personální struktura

Aby byla formálně doložena nezávislost na zadavateli majetku, byla architektura fondu postavena na několika nezávislých pilířích, které oddělují výkon akcionářských práv, kontrolu a právní servis.

Role společnosti Roklen Holding

Ačkoliv vkládaný majetek pocházel od Andreje Babiše, technickým zakladatelem fondu je poradenská a investiční skupina Roklen Holding. Společnost Roklen, která disponuje licencí obchodníka s cennými papíry, založili v roce 2014 finančníci Rudolf Ovčaří (někdejší podílník České zbrojovky a privatizátor Třineckých železáren) a Jan Klenor (bývalý dlouholetý generální ředitel společnosti Patria Finance).

Výkonný ředitel společnosti Roklen Jakub Burda po zápisu fondu potvrdil, že firma připravila statut a zajistila kompletní infrastrukturu fondu. Právní poradenství při zakládání fondu zajišťovala pro společnost Roklen advokátní kancelář DBK Partners. Po uložení majetku přešla společnost Roklen z role formálního zakladatele výhradně do pozice externího poradce fondu pro fúze a akvizice (M&A).

Správce fondu: Wilfried Reinhard Elbs

Svěřenským správcem, tedy osobou, na kterou přešla akcionářská práva, se stal Wilfried Reinhard Elbs (narozen 27. února 1972). Jde o rakouského komerčního bankéře a asset manažera, který dlouhodobě profesně působí v České republice. Velkou část své předchozí kariéry spojil s rakouskou bankovní skupinou Erste Group a Českou spořitelnou, v jejíž struktuře vedl například divizi Leasing České spořitelny.

Z titulu funkce správce nedochází z Elbsovy strany k mikro-managementu provozních záležitostí holdingu Agrofert, nýbrž k výkonu role nejvyššího akcionáře. Správce rozhoduje o strategickém směřování zhruba dvou set firem spadajících pod holding, kontroluje management, jmenuje a odvolává statutární osoby a schvaluje klíčové fúze či prodeje majetku. Analytici z organizace Transparency International nicméně v průběhu roku upozornili na skutečnost, že Wilfried Elbs si jako doručovací adresu správce zvolil stejné sídlo, na kterém působí advokát Eduard Bruna, který dlouhodobě zastupuje Andreje Babiše v trestní kauze Čapí hnízdo.

Protektor a elektor

Na činnost správce a na nakládání s majetkem s péčí řádného hospodáře dohlíží osoba protektora. Do této role byla jmenována Věra Výtvarová, zkušená auditorka, která zahájila svou kariéru v roce 1994 u nadnárodní poradenské sítě PwC. V této společnosti následně působila na vysokých postech, mimo jiné řídila pobočku PwC na Slovensku a vedla auditorské služby ve střední a východní Evropě. Její nominace vyvolala mediální zájem kvůli jejím předchozím pracovním vazbám – v minulosti byla osobně podepsána pod auditorskými zprávami holdingu Agrofert a současně působila v dozorčí radě české pobočky Transparency International.

Třetím klíčovým orgánem fondu je elektor. Tím byl jmenován právník Patrik Bureš. Pravomocí elektora je sledovat činnost protektora a v případě jeho rezignace, úmrtí či odvolání má výhradní právo jmenovat protektora náhradního, čímž je zajištěna kontinuita kontroly.

⚖️ Právní aspekty a úskalí statutu fondu

Klíčovým dokumentem pro fungování fondu RSVP Trust je jeho statut. Na rozdíl od základních metadat o založení fondu není plné znění statutu veřejně dostupné ve sbírce listin. Z právních rozborů, které unikly do médií a o které se opírají expertní analýzy, však vyplývá několik zásadních odlišností od standardního slepého svěřenského fondu (tzv. Blind trust).

Slepý fond vs. český svěřenský fond

V anglosaském právním systému je „blind trust“ definován striktní informační a vlivovou bariérou. Zadavatel majetku (settlor) po vložení aktiv do fondu ztrácí jakékoliv informace o jeho složení a výkonnosti, a svěřenský správce (trustee) má absolutní volnost s majetkem nakládat, včetně možnosti jej bez vědomí zadavatele kompletně prodat a transformovat do jiných aktiv.

Podle právní analýzy advokáta Kryštofa Doležala vypracované pro Transparency International však RSVP Trust tyto znaky nenaplňuje. Statut údajně výslovně zakazuje správci prodat či trvale převést akcie společnosti Agrofert na třetí subjekty. Andrej Babiš tak má absolutní jistotu, z čeho se majetek fondu skládá. Informační izolace je tak formální a neplní účel zaslepení investičního portfolia.

Obmyšlené osoby a fáze rodinné správy

Statut fondu operuje s oddělenými fázemi správy. Po dobu, kdy Andrej Babiš zastává funkci člena vlády, běží fáze takzvané nezávislé správy. V této době fond formálně nemá žádné bezprostřední obmyšlené osoby (beneficienty) a nevyplácí žádné dividendy či jiné benefity původnímu majiteli ani jeho rodině.

Jakmile však Andrej Babiš z výkonné politiky odejde, případně po jeho smrti, statut počítá s přechodem do režimu „rodinné správy“. V tomto okamžiku se aktivují obmyšlené osoby, kterými jsou Babišovy děti – Adriana Bobeková, Vivien Babišová a Frederik Babiš. Kritici této konstrukce poukazují na skutečnost, že vzhledem k tomu, že majetek prokazatelně připadne přímým potomkům, má Andrej Babiš i nadále zjevný ekonomický a osobní zájem na tom, aby hodnota majetku rostla, což jej staví do přímého střetu zájmů ve chvíli, kdy jeho vláda spolurozhoduje o státních a evropských dotačních programech.

⚔️ Kritika a zásah organizace Transparency International

Opoziční politici a právní experti napadali platnost a dostatečnost zvoleného modelu již od prvních dnů fungování fondu. Organizovaný právní tlak se však naplno projevil až na jaře roku 2026, a to z iniciativy organizace Transparency International (TI).

Dne 25. května 2026 odeslala česká pobočka TI rozsáhlé podání evropským institucím, včetně Evropské komise, Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropského účetního dvora. Dokument s názvem „Podání k prošetření systémového selhání v prevenci střetu zájmů vysoce postavených úředníků v České republice“ namítal porušení článku 61 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2509.

Organizace na tiskové konferenci dne 3. června 2026 prostřednictvím ředitele Davida Kotory prezentovala závěry, podle kterých fond umožňuje přechod do rodinné správy a prokazatelně zajišťuje majetkový prospěch rodiny premiéra. TI rovněž ostře zkritizovala tuzemské úřady. Zaměřila se především na postup Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), jemuž předsedal ředitel Petr Dlouhý, a který spadá pod ministerstvo zemědělství řízené ministrem Martinem Šebestyánem. SZIF totiž v dubnu 2026 vydal na základě interních posudků placených státem stanovisko, že střet zájmů pominul, a obnovil vyplácení dotací Agrofertu. Vedoucí analytik TI Marek Chromý označil tento postup úřadů za důkaz systematického selhávání státní správy a takzvaného „state capture“ (uchvácení státu).

🌍 Mezinárodní kontext a reakce Evropské unie

Bruselští auditoři a právní odbory Evropské komise si vyhradili několik měsíců na detailní prozkoumání vnitřního fungování české legislativy a struktury RSVP Trust. Rozhodnutí bylo vydáno na počátku září roku 2026. Jak již bylo předestřeno v kapitole Současnost, Evropská komise dospěla k závěru, že svěřenský fond situaci uspokojivě neřeší a střet zájmů nadále trvá.

Rozhodnutí Evropské komise o okamžitém pozastavení proplácení dotačních titulů z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) pro firmy holdingu Agrofert má pro státní rozpočet České republiky zásadní dopad. Systém administrace dotací totiž funguje na principu předfinancování. České úřady (zde konkrétně Státní zemědělský intervenční fond) nejdříve proplatí schválené projekty z peněz českých daňových poplatníků a Evropská komise následně tyto částky státnímu rozpočtu refunduje. Odmítnutí refundací ze strany Bruselu z důvodu střetu zájmů znamená, že se z původně unijních dotací pro Agrofert fakticky stávají dotace vyplácené nevratně přímo z prostředků českého státu, pokud nebudou po holdingu právně vymáhány zpět.

📈 Chronologie událostí

Přehled klíčových momentů souvisejících se zřízením a fungováním svěřenského fondu RSVP Trust:

Datum	Fáze	Událost
9. prosince 2025	Politická změna	Prezident Petr Pavel jmenuje Andreje Babiše předsedou vlády ČR. Začíná běžet zákonná 30denní lhůta pro vyřešení střetu zájmů.
22. prosince 2025	Zápis fondu	Založení RSVP Trust poradenskou společností Roklen Holding a zveřejnění zápisu ve sbírce listin.
8. ledna 2026	Původní termín	Konec 30denní lhůty. Babiš oznamuje zpoždění převodu z důvodu chybějících souhlasů zahraničních antimonopolních úřadů.
20. února 2026	Převod majetku	Dokončení procesu. Správce fondu Wilfried Reinhard Elbs se formálně stává 100% akcionářem holdingu Agrofert.
duben 2026	Postup českých úřadů	Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) konstatuje vymizení střetu zájmů a obnovuje administraci dotačních titulů.
25. května 2026	Zásah neziskového sektoru	Organizace Transparency International odesílá oficiální podnět Evropské komisi, OLAF a Evropskému účetnímu dvoru.
3. června 2026	Zveřejnění právní analýzy	Tisková konference Transparency International odhalující technické a právní detaily statutu RSVP Trust.
8. září 2026	Rozhodnutí EU	Evropská komise konstatuje, že střet zájmů trvá, a pozastavuje refundace dotací z EZFRV a kohezních fondů.
9. září 2026	Politický dozvuk	Výzva nevládního sektoru k rezignaci předsedy vlády z důvodu trvajícího střetu zájmů vůči finančním prostředkům EU.

💡 Pro laiky

K pochopení rozdílu mezi klasickým slepým svěřenským fondem a fondem RSVP Trust může posloužit jednoduchá analogie s investováním. Pokud člověk vloží peníze do opravdového slepého fondu (Blind trust), je to jako by předal milion korun investičnímu makléři, zavázal si oči a řekl mu: „Dělej s mými penězi, co uznáš za vhodné, a za deset let mi ukaž výsledek.“ Makléř za peníze koupí akcie různých cizích firem, některé prodá, koupí jiné. Původní majitel neví, které firmy makléř zrovna vlastní, takže jako politik nemůže těmto firmám záměrně dohodit žádné státní zakázky ani dotace, protože by nevěděl, komu pomáhá.

V případě fondu RSVP Trust ovšem Andrej Babiš vložil do fondu nikoliv volné peníze, ale jednu konkrétní obrovskou firmu – Agrofert. Správci fondu přitom v pravidlech jasně nařídil: „Tuto firmu nesmíš nikdy prodat, musíš ji udržet celou a nedotčenou pro mé děti.“ Ačkoliv tedy Babiš firmu formálně neřídí, naprosto přesně ví, že fond vlastní Agrofert. Kdykoliv tedy český stát nebo Evropská unie schvaluje dotace pro zemědělství nebo chemický průmysl, Babiš ví, že každá miliarda, která do tohoto sektoru zamíří, přímo zhodnocuje majetek, který jednou připadne jeho dětem. Z tohoto důvodu Evropská unie odmítla uznat tento systém jako skutečné řešení střetu zájmů.

Zdroje