Česká spořitelna

Česká spořitelna, a. s.
Zakladatel	skupina pražských šlechticů a velkoobchodníků
Založení	1825
Sídlo	Praha, Česko
Web	csas.cz

Česká spořitelna je největší bankovní instituce v České republice podle celkového počtu klientů, kterých v rámci celé své finanční skupiny obsluhuje přibližně 4,6 milionu. Jedná se o komerční banku s absolutně nejdelší nepřerušenou tradicí na českém trhu, jejíž historické kořeny sahají až do roku 1825. Od roku 2000 je banka nedílnou součástí silné středoevropské finanční skupiny Erste Group, jež má své hlavní sídlo ve Vídni v Rakousku.

Banka poskytuje vysoce komplexní finanční služby pro široké spektrum zákazníků. Mezi její klienty patří fyzické osoby, drobní živnostníci, malé a střední podniky, ale rovněž velké nadnárodní korporace a subjekty veřejného sektoru, včetně stovek měst a obcí. Z hlediska infrastruktury vyniká banka nejhustší sítí poboček a bankomatů na celém území státu. Na domácím bankovním trhu zaujímá pozici suverénního lídra v objemu poskytnutých hypotečních úvěrů, spotřebitelských půjček a v celkovém objemu spravovaných vkladů.

V posledním desetiletí se Česká spořitelna výrazně profiluje strategickým zaměřením na takzvané finanční zdraví svých klientů, digitalizací skrze bankovní platformu George a masivním zapojením nástrojů využívajících umělou inteligenci. Důležitým prvkem její moderní identity je i silný důraz na společenskou odpovědnost, což demonstruje svými programy na podporu dostupného nájemního bydlení či investicemi do vzdělávání.

🗓 Současnost

V současné době se Česká spořitelna nachází ve vysoce úspěšném období, které bylo v roce 2025 umocněno oslavami 200. výročí od jejího založení. Tržní pozice banky je mimořádně silná. Během prvního čtvrtletí roku 2026 přesáhl hrubý objem klientských úvěrů hranici 1,226 bilionu korun a celková hodnota klientských vkladů dosáhla 1,655 bilionu korun. Banka si stabilně udržuje podíl zhruba 30 % na celém českém hypotečním trhu, přičemž hodnota jejího čistě hypotečního portfolia překonala 500 miliard korun.

Zásadním strategickým pilířem pro současné i budoucí roky je koncept takzvané „Financial Health Company“ (Společnosti finančního zdraví). Tento přístup je založen na propojování digitálních technologií a fyzického poradenství na pobočkách. Cílem již není pouze spravovat pasivní vklady, ale aktivně motivovat obyvatelstvo k tvorbě dostatečných finančních rezerv a k pravidelnému investování. Tento přístup přináší prokazatelné výsledky; na konci roku 2025 banka oznámila, že počet jejích retailových klientů, kteří pravidelně investují, překonal historický milník 750 tisíc osob a celkový objem těchto drobných investic přesáhl 500 miliard korun.

Na poli společenské odpovědnosti banka v současnosti masivně investuje do projektů dostupného bydlení. Prostřednictvím své specializované dceřiné společnosti Dostupné bydlení ČS iniciovala výstavbu tisíců cenově zvýhodněných nájemních bytů určených primárně pro zaměstnance v klíčových profesích, jako jsou zdravotní sestry, učitelé nebo hasiči. V oblasti digitalizace pokračuje přerod pobočkové sítě z tradičních transakčních míst na moderní poradenská centra, kde rutinní operace přebírá systém George a chytré bankomaty.

⏳ Historie

Historie České spořitelny je úzce spjata s vývojem celého českého národa a transformací bankovního sektoru ve střední Evropě. Samotná myšlenka spořitelnictví vznikla na přelomu 18. a 19. století s cílem poskytnout nejchudším vrstvám obyvatelstva bezpečné místo pro ukládání i zcela nepatrných finančních částek, což je mělo ochránit před lichváři a bídou ve stáří.

Založení a počátky v 19. století

Zcela první institucí tohoto druhu v rakouské monarchii byla vídeňská Erste oesterreichische Spar-Casse založená v roce 1819. Na území Čech se průkopníkem stala skupina pražských šlechticů, velkoobchodníků a průmyslníků, která iniciovala vznik obdobného ústavu. K slavnostnímu zahájení činnosti došlo 12. února 1825, symbolicky v den 57. narozenin císaře Františka I., pod krkolomným úředním názvem „Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy“. Později se vžil mnohem kratší název Spořitelna Česká (německy Böhmische Sparkasse). Císař instituci osobně podpořil vkladem dvou tisíc zlatých do základního fondu. Její úplně první sídlo se nacházelo v budově tehdejšího Zemského sněmu.

V druhé polovině 19. století začaly živelně vznikat další komunální spořitelny zakládané jednotlivými městy. Významným milníkem se stal rok 1875, kdy byla na Staroměstské radnici v Praze založena Městská spořitelna pražská, koncipovaná jako ryze národní a jazykově český peněžní ústav (na rozdíl od původní Spořitelny České, která v národnostně vyhrocené době reprezentovala spíše zájmy českých Němců). Majitelem vůbec první vkladní knížky této nové pražské instituce se nestal nikdo jiný než uznávaný „Otec národa“ František Palacký. Během následujících dekád spořitelny silně bohatly a svými zisky masivně financovaly lokální infrastrukturu; v Praze například přispívaly na stavbu nábřeží či Národního divadla.

Éra Československa

Po vzniku nezávislé Československé republiky v roce 1918 zažívalo spořitelnictví obrovský rozmach. Instituce se těšily obrovské důvěře veřejnosti. Prezident Tomáš G. Masaryk byl majitelem proslulé vkladní knížky s prestižním číslem 1 000 001. V období první republiky spořitelny plnily klíčovou roli ve financování masivní bytové výstavby, pomáhaly s úvěrováním zemědělců i rozvíjejícího se průmyslu.

🏛 Znárodnění a transformace

Radikální zlom přinesl komunistický převrat v únoru 1948. Veškeré samostatné komunální a městské spořitelny, kterých byly na území státu stovky, byly okamžitě znárodněny a jejich samospráva zrušena. Systém byl postupně centralizován.

V roce 1967 došlo k oficiálnímu založení jednotné instituce pod názvem Státní spořitelna. Následně v roce 1969, v souvislosti se zákonem o československé federaci, byla organizace rozdělena na dvě samostatné entity: Českou státní spořitelnu a Slovenskou státní spořitelnu. Během celého období reálného socialismu (1948–1989) měla Česká státní spořitelna faktický monopol na poskytování služeb drobným střadatelům a vedení osobních účtů obyvatelstva, zatímco komerční úvěrování firem a zahraniční obchod zajišťovaly jiné státní instituce. Typickým symbolem této éry se stala papírová vkladní knížka.

Pád komunistického režimu v roce 1989 odstartoval nevyhnutelnou transformaci. V roce 1991 byla instituce převedena na akciovou společnost pod zkráceným názvem Česká spořitelna, a. s. Na počátku devadesátých let banka čelila obrovským výzvám při přechodu na tržní ekonomiku, musela zavádět moderní IT systémy, platební karty a učit se řídit úvěrová rizika. Ke konci devadesátých let se banka (podobně jako celý český bankovní sektor) potýkala s problémem špatných úvěrů. Stát proto rozhodl o její privatizaci. V roce 2000 odkoupila rakouská Erste Bank 52% podíl od státu, čímž začala nová a vysoce úspěšná éra moderního bankovnictví. V roce 2018 se pak Erste Group stala stoprocentním vlastníkem.

💼 Vlastnická struktura a dceřiné společnosti

Jediným a výlučným stoprocentním akcionářem banky je v současnosti mezinárodní finanční skupina Erste Group Bank AG. Tento holding patří k největším evropským poskytovatelům finančních služeb ve střední a východní Evropě, s působností v Rakousku, Česku, Slovensku, Rumunsku, Maďarsku, Chorvatsku a Srbsku.

Kolem samotné mateřské banky existuje mohutný ekosystém specializovaných dceřiných společností (tvořících takzvanou Finanční skupinu České spořitelny). Mezi ty nejvýznamnější a plně vlastněné (100 %) patří:

Stavební spořitelna České spořitelny (jeden z největších poskytovatelů úvěrů na bydlení)
Česká spořitelna - penzijní společnost (tržní jednička v oblasti penzijního spoření na stáří)
Leasing České spořitelny a Erste Leasing (financování vozidel a strojů pro firmy)
Factoring České spořitelny (správa a financování pohledávek)
Realitní společnost České spořitelny (služby na realitním trhu)
Erste Grantika Advisory (dotační poradenství)

📱 Inovace a služby

Česká spořitelna je z historického hlediska klíčovým technologickým inovátorem na lokálním trhu. Jako první tuzemská banka začala v masovém měřítku vydávat bezkontaktní platební karty a aktivně budovala celonárodní síť platebních terminálů, které tyto transakce umožňovaly.

V roce 2018 banka spustila revoluční digitální platformu pod názvem George. Tento systém pro internetové a mobilní bankovnictví zcela nahradil starší aplikaci Servis 24. George nebyl navržen pouze jako pasivní nástroj pro odesílání plateb, ale jako komplexní digitální asistent, který klientům pomáhá analyzovat jejich výdaje, kategorizovat nákupy a spravovat investiční portfolia. Do roku 2026 platformu začalo aktivně využívat téměř 2,7 milionu uživatelů.

Aktuální inovační strategie se nese v duchu hesla „Super Human, Super Digital“. Banka masivně implementuje nástroje založené na umělé inteligenci do interních analytických procesů, schvalování úvěrů i do komunikace s klienty. AI pomáhá bankéřům modelovat finanční budoucnost firem a předvídat ekonomické trendy. Důraz na edukaci mladé generace se odráží v unikátní vzdělávací platformě Skoala, která školám poskytuje ucelené materiály pro výuku finanční gramotnosti pod záštitou Ministerstva financí.

📈 Statistiky a hospodářské výsledky

Banka dlouhodobě vykazuje extrémní stabilitu a ziskovost. Roky 2024 a 2025 přinesly historicky nejlepší čísla. Za rok 2024 dosáhl čistý konsolidovaný zisk (podle IFRS) hodnoty 26,2 miliardy korun. V jubilejním roce 2025 pak zisk dále narostl na rekordních 27,8 miliardy korun při provozním zisku 33,9 miliardy Kč. Kvartální data za první čtvrtletí roku 2026 tento masivní růst potvrdila dalším meziročním zvýšením čistého zisku o 23,4 % na 7,1 miliardy korun.

Níže je uvedena kompletní statistická tabulka klíčových provozních a finančních ukazatelů za pětileté období 2021 až 2025. Data přesně reflektují výroční zprávy banky a ilustrují postupnou optimalizaci fyzické pobočkové sítě (snižování počtu poboček) při současném extrémním nárůstu počtu vydaných platebních karet a ziskovosti vlastního kapitálu.

Rok	Zaměstnanci	Pobočky	Počet klientů	Aktivní karty	Návratnost kapitálu (ROE)	Návratnost aktiv (ROA)
2021	9 711	400	4 492 801	3 145 650	9,8 %	0,8 %
2022	10 010	398	4 547 686	3 387 506	15,2 %	1,1 %
2023	9 829	366	4 545 699	3 668 247	13,9 %	1,0 %
2024	9 674	337	4 630 932	4 036 539	18,4 %	1,3 %
2025	9 483	329	4 548 757	4 380 105	18,9 %	1,3 %
2026	data nejsou zatím dostupná	—	—	—	—	—

Z údajů je zjevné, že přestože banka fyzicky redukovala počet klasických kamenných poboček (z 400 v roce 2021 na 329 v roce 2025), obsluhuje stále širší klientskou základnu a prudce se zvyšuje penetrace platebních karet (nárůst o více než milion aktivních karet za pouhé čtyři roky).

💡 Pro laiky

Představte si banku v její historické podobě jako obrovský ocelový trezor. V 19. století byla spořitelna přesně takovým místem – institucí, kam si i chudí dělníci či služebné mohli přinést svých pár těžce ušetřených mincí z výplaty, aby měli jistotu, že jim je nikdo neukradne a že budou mít rezervu na horší časy. Spořitelna tyto peníze zamkla do pomyslného trezoru a za důvěru k nim na konci roku přidala malou odměnu v podobě úroku. Lidé dostali do ruky papírovou vkladní knížku, kam se jim každá uložená koruna ručně zapisovala.

Dnes si lze moderní Českou spořitelnu představit spíše jako chytrého finančního lékaře a obří průtokový ohřívač ekonomiky v jednom. Už to není jen o tom, že by peníze ležely nečinně zamčené ve sklepě. Peníze, které si jeden člověk do banky uloží, banka obratem půjčí mladé rodině na stavbu nového domu nebo místní továrně na nákup moderních a ekologických strojů.

Role banky jako finančního lékaře pak spočívá v tom, že prostřednictvím chytré aplikace v mobilním telefonu (George) neustále měří váš finanční tlak. Systém si všimne, když platíte zbytečně vysoké částky za elektřinu, nebo vás jemně upozorní, že před výplatou pravidelně klesáte k nule a nemáte žádný finanční polštář pro případ rozbité pračky. Nenutí vás ukládat miliony, ale radí vám, jak odkládat stokoruny tak, aby vaše finance byly zdravé, stejně jako vám skutečný lékař radí, abyste jedli více zeleniny.

Zdroje