Programovací jazyk
Obsah boxu
Programovací jazyk je formální jazyk určený pro tvorbu softwaru – přesněji pro zapisování algoritmů, instrukcí a strukturovaných příkazů, které může počítač nebo jiný výpočetní systém zpracovat. Pomocí programovacích jazyků programátoři vyjadřují logiku, chování a strukturu počítačových programů. Na rozdíl od přirozených jazyků jsou programovací jazyky navrženy tak, aby byly přesné, jednoznačné a formálně definované.
Typy programovacích jazyků
Programovací jazyky lze dělit podle různých hledisek:
- Nízkourovňový programovací jazyk – Jazyky blízké strojovému kódu, např. assembler. Nabízí přímý přístup k hardware, ale jsou náročné na čitelnost a údržbu.
- Vysoceúrovňový programovací jazyk – Jazyky navržené pro snazší čtení a psaní, jako jsou Python, Java, C++, Pascal nebo Ruby.
- Deklarativní programovací jazyk – Zaměřuje se na to, *co* má být provedeno, nikoliv *jak*, např. SQL nebo Prolog.
- Imperativní programovací jazyk – Předepisuje jednotlivé kroky výpočtu, typicky jazyky jako C, JavaScript nebo Go.
- Funkcionální jazyky – Jako Haskell nebo Lisp, využívají matematické funkce jako základní stavební prvky programu.
- Objektově orientované jazyky – Jako C++, Java, C# nebo Python, zaměřené na objekty a třídy.
Vývoj programovacích jazyků
První programovací jazyk vznikl už v 19. století, kdy Ada Lovelace navrhla algoritmus pro mechanický počítací stroj Charlese Babbage. V moderní éře se vývoj jazyků datuje od 40. let 20. století s nástupem strojového kódu a asemblerů. V 50. a 60. letech byly vytvořeny první vyšší jazyky jako Fortran, COBOL a Lisp.
V 70. letech vznikly základy moderního programování – jazyk C a s ním i koncept Unixových systémů. Od té doby se objevilo mnoho jazyků s různým zaměřením – například objektové jazyky v 80. a 90. letech, skriptovací jazyky pro web a dnes i jazyky určené pro strojové učení, umělou inteligenci nebo kvantové počítače.
Překladače a interprety
Program napsaný v programovacím jazyce musí být převeden do strojového kódu, kterému rozumí procesor. K tomu slouží:
- Překladač (compiler) – Převede celý program do spustitelného souboru (např. GCC, Clang).
- Interpreter – Překládá a spouští program přímo za běhu (např. Python, Ruby).
- Virtuální stroj – Kombinace překladu a běhu na abstraktní vrstvě (např. Java Virtual Machine).
Příklady programovacích jazyků
- Python – jednoduchý, čitelný jazyk vhodný pro začátečníky i profesionály.
- C a C++ – výkonné jazyky vhodné pro systémové programování.
- Java – jazyk orientovaný na přenositelnost a objektové programování.
- JavaScript – klíčový jazyk pro webové aplikace a frontend vývoj.
- Rust – moderní jazyk zaměřený na bezpečnost a výkon.
- PHP – široce používaný pro webové stránky.
- Swift – jazyk od Apple pro vývoj aplikací pro iOS a macOS.
- Haskell – funkcionální jazyk s přísnou typovou kontrolou.
- Kotlin, Go, Perl, TypeScript, Scratch, Matlab – další významné jazyky různých oblastí.
Výuka programování
Programovací jazyky se učí na všech úrovních vzdělávání – od základních škol přes střední školy a vysoké školy až po specializované kurzy programování či bootcampy. Využívají se jak klasické učebnice, tak online platformy jako Codecademy, FreeCodeCamp nebo Coursera.
Kategorie
- Programovací jazyky
- Počítačové programování
- Informatika
- Vývoj software
- Počítačová věda
- Softwarové nástroje
- Historie informatiky
- Technologie 20. století
- Technologie 21. století
- Digitální gramotnost
- Počítačové vzdělávání
- Jazyky pro umělou inteligenci
- Skriptovací jazyky
- Nízkourovňové programování
- Open-source software
- Základy informatiky