Frankenstein

Rozbalit box

Obsah boxu

Frankenstein aneb Moderní Prométheus (v originále Frankenstein; or, The Modern Prometheus) je román anglické spisovatelky Mary Shelleyové, poprvé anonymně vydaný v Londýně v roce 1818. Dílo je považováno za jeden ze základních kamenů žánrů gotického románu a sci-fi a patří mezi nejvýznamnější díla světové literatury.

Příběh vypráví o mladém vědci Viktoru Frankensteinovi, který v touze po odhalení tajemství života stvoří umělou bytost. Místo dokonalého člověka však sestrojí ohyzdné monstrum, kterého se v hrůze zřekne a opustí ho. Opuštěné a společností odmítané stvoření se následně mstí svému stvořiteli a jeho blízkým. Román zkoumá témata vědecké ambice, zodpovědnosti, osamění, předsudků a podstaty lidskosti.

Navzdory všeobecně rozšířenému omylu není Frankenstein jméno monstra, ale jeho stvořitele, vědce Viktora Frankensteina. Samotné stvoření v knize žádné jméno nedostane.

📜 Děj románu

Román je vyprávěn formou dopisů a deníkových záznamů několika postav, což vytváří rámcovou strukturu příběhu.

🧭 Rámcová část: Dopisy Roberta Waltona

Příběh začíná dopisy, které píše kapitán Robert Walton své sestře Margaret Savillové v Anglii. Walton vede ambiciózní expedici k severnímu pólu. Jeho loď uvízne v ledu a posádka spatří v dálce na saních obrovskou postavu. Krátce nato objeví na kře jiného muže, vyčerpaného a téměř zmrzlého, který pronásleduje onu první postavu. Tímto mužem je Viktor Frankenstein. Walton ho vezme na palubu a Viktor mu, vida v kapitánovi podobnou nebezpečnou ctižádost, začne vyprávět svůj tragický životní příběh jako varování.

🔬 Viktorův příběh: Stvoření a útěk

Viktor se narodil v Ženevě do bohaté a milující rodiny. Vyrůstá se svou adoptivní sestrou (a budoucí snoubenkou) Elizabeth Lavenzovou a nejlepším přítelem Henrym Clervalem. Již od mládí je fascinován starými alchymisty a touží odhalit tajemství života. Odchází studovat na univerzitu v Ingolstadtu v Bavorsku, kde se plně ponoří do studia chemie a anatomie.

Jeho posedlost ho dovede až k myšlence stvořit život z neživé hmoty. Po měsících usilovné a tajné práce, kdy sbírá materiál z piteven a hřbitovů, se mu podaří oživit své stvoření pomocí elektřiny (v knize je metoda popsána jen vágně). Když však spatří výsledek – osm stop vysokou bytost s nažloutlou kůží, vodnatýma očima a černými rty – je zděšen její ošklivostí. V hrůze a znechucení od ní uteče a nechá ji svému osudu. Po tomto psychickém zhroucení se ho ujímá jeho přítel Henry Clerval, který za ním právě přijel.

💔 Příběh Netvora: Osamění a pomsta

Mezitím se Netvor, zmatený a opuštěný, potuluje krajinou. Postupně se učí o světě kolem sebe. Lidé na něj však reagují s hrůzou a nenávistí, což ho nutí skrývat se. Útočiště najde v kůlně u chalupy rodiny De Laceyových. Tajně je pozoruje a učí se od nich mluvit, číst a chápat lidské emoce. Zamiluje si je pro jejich laskavost, ale když se jim konečně odváží ukázat, jsou zděšeni a vyženou ho.

Tato definitivní zkušenost s lidským odmítnutím promění jeho touhu po přijetí v nenávist a touhu po pomstě svému stvořiteli, kterého viní za své utrpení. Vydá se do Ženevy, aby Viktora našel. Cestou náhodou narazí na Viktorova malého bratra Williama. Když zjistí jeho totožnost, v záchvatu vzteku ho uškrtí. Následně nastraží důkaz (medailonek) na spící Justine Moritzovou, služebnou Frankensteinovy rodiny, která je za vraždu nespravedlivě odsouzena a popravena.

🏔️ Setkání ve velehorách

Zničený Viktor hledá útěchu v alpské přírodě, kde ho na ledovci Montanvert vyhledá jeho stvoření. Netvor mu vypráví svůj příběh a vysvětluje, že jeho zloba pramení z osamělosti. Žádá po Viktorovi jedinou věc: aby mu stvořil družku, stejně ohyzdnou, se kterou by mohl odejít do exilu v Jižní Americe a navždy zmizet z lidského světa. Pokud Viktor odmítne, slibuje, že zničí vše, co je mu drahé, a zakončuje hrozbou: "Budu s tebou o tvé svatební noci."

💍 Zničená naděje a eskalace násilí

Viktor, sužován výčitkami svědomí a strachem, neochotně souhlasí. Odjíždí do Skotska, na odlehlé Orknejské ostrovy, aby zde v tajnosti pracoval na stvoření družky. Těsně před jejím dokončením si však uvědomí hrůzné následky – možnost, že by se mohli rozmnožit a stvořit rasu démonů, která by zničila lidstvo. V záchvatu paniky roztrhá nedokončené tělo na kusy, zatímco ho Netvor sleduje oknem.

Netvor, zdrcený a rozzuřený, slíbí definitivní pomstu. Krátce nato zavraždí Viktorova přítele Henryho Clervala a nastraží důkazy tak, aby byl z vraždy obviněn Viktor. Ten je sice nakonec zproštěn viny, ale jeho duševní zdraví je v troskách. Vrací se do Ženevy, aby se oženil s Elizabeth, ačkoliv tuší, že Netvorova hrozba se blíží. O svatební noci hlídá dům v domnění, že Netvor chce zabít jeho. Ten však vnikne do ložnice a uškrtí Elizabeth. Po této tragédii umírá žalem i Viktorův otec.

❄️ Pronásledování a smrt

Viktor Frankenstein, který ztratil vše, zasvětí zbytek života jedinému cíli: pronásledování a zničení svého stvoření. Honba je zavede přes celou Evropu a Rusko až do nehostinných plání Arktidy. Zde Viktorovo vyprávění končí a navazuje na začátek románu, kde ho našla Waltonova výprava. Krátce po dokončení svého příběhu Viktor na lodi umírá.

Po Viktorově smrti se na lodi objeví samotný Netvor, truchlící nad tělem svého stvořitele. Waltonovi se svěří se svými výčitkami a hlubokým utrpením. Oznamuje, že jeho dílo pomsty je dokonáno a že nyní sám vyhledá smrt v plamenech na nejzazším severu. S těmito slovy seskočí z lodi na ledovou kru a zmizí ve tmě.

✍️ Vznik díla

Román vznikl za pozoruhodných okolností v létě 1816, které je známé jako "rok bez léta" kvůli klimatickým anomáliím způsobeným výbuchem sopky Tambora. Tehdy devatenáctiletá Mary Wollstonecraft Godwin (později Shelleyová) trávila čas ve vile Diodati u Ženevského jezera se svým budoucím manželem Percym B. Shelleym, básníkem Lordem Byronem a jeho lékařem Johnem Polidorim.

Kvůli neustálému dešti byla společnost nucena trávit čas uvnitř. Jednoho večera četli německé strašidelné příběhy a Byron navrhl, aby každý z nich napsal vlastní hrůzostrašnou povídku. Mary se zpočátku nedařilo nic vymyslet, ale po několika dnech, po rozhovoru Shelleyho a Byrona o tehdejších vědeckých experimentech (zejména o galvanismu a možnosti oživení mrtvé hmoty), měla v noci živou, děsivou vizi: "Spatřila jsem bledého studenta rouhačských umění klečet u věci, kterou sestrojil." Tato vize se stala jádrem jejího příběhu, který původně zamýšlela jako krátkou povídku, ale na popud Percyho Shelleyho ji rozvinula do podoby celého románu.

🎭 Hlavní postavy

Viktor Frankenstein – Mladý, geniální a ctižádostivý vědec ze Ženevy. Jeho touha překonat lidské hranice a "hrát si na Boha" vede ke katastrofě. Je archetypem tragického hrdiny, jehož pýcha a nezodpovědnost zničí jeho samotného i všechny, které miloval.
Netvor (The Creature) – Viktorovo bezejmenné stvoření. Ačkoliv je fyzicky monstrózní, na počátku je inteligentní, citlivou a laskavou bytostí toužící po přijetí a lásce. Teprve poté, co je lidskou společností brutálně odmítnut, se uchýlí k násilí a pomstě. Je jednou z nejkomplexnějších a nejtragičtějších postav v literatuře.
Robert Walton – Kapitán arktické expedice, který slouží jako vypravěč rámcového příběhu. V jeho ctižádosti se zrcadlí ta Viktorova, ale na rozdíl od něj se dokáže včas zastavit a upřednostnit bezpečí své posádky.
Elizabeth Lavenza – Viktorova adoptivní sestra a snoubenka. Ztělesňuje nevinnost, krásu a domácí ctnosti, které jsou zničeny Viktorovou posedlostí.
Henry Clerval – Viktorův nejlepší přítel z dětství. Je jeho povahovým protikladem – romantický, veselý a v souladu s přírodou. Jeho smrt symbolizuje ztrátu Viktorovy nevinnosti a lidskosti.
Alphonse Frankenstein – Viktorův otec, laskavý a starostlivý patriarcha, který umírá žalem po smrti Elizabeth.
Justine Moritz – Služebná v rodině Frankensteinových, která je nespravedlivě obviněna a popravena za vraždu malého Williama.

🤔 Témata a interpretace

Nebezpečí nezodpovědné vědy – Román je často interpretován jako varování před vědeckou pýchou (hybris) a snahou překračovat přirozené hranice bez ohledu na morální důsledky. Viktor je "moderní Prométheus", který ukradl bohům oheň (tajemství života), ale na rozdíl od mytologického titána není potrestán bohy, ale svým vlastním stvořením.
Rodičovská zodpovědnost a opuštění – Klíčovým tématem je Viktorovo selhání jako "otce". Jeho okamžité zřeknutí se svého "dítěte" je prvotní příčinou celé tragédie. Netvorova zloba pramení z pocitu opuštění a absence lásky a vedení.
Příroda versus výchova (Nature vs. Nurture) – Román klade otázku, zda je Netvor od přírody zlý, nebo zda ho zlým učinila společnost. Shelleyová se přiklání k druhé možnosti a ukazuje, že Netvor se stává monstrem až v reakci na předsudky a krutost lidí.
Osamělost a touha po společenství – Všechny hlavní postavy (Viktor, Netvor i Walton) trpí hlubokou osamělostí. Netvorova největší touha je mít společníka, někoho, kdo by ho přijal. Jeho zoufalá potřeba spojení je hnacím motorem jeho činů.
Předsudky a vzhled – Dílo silně kritizuje povrchní odsuzování na základě vzhledu. Ačkoliv je Netvor inteligentní a citlivý, jeho ošklivost mu znemožňuje jakoukoliv pozitivní interakci s lidmi.

🎬 Adaptace a kulturní odkaz

Frankenstein je jedním z nejčastěji adaptovaných literárních děl v historii. Jeho vliv na populární kulturu je obrovský.

🎞️ Film

Frankenstein (1910) – První, dnes již téměř zapomenutá filmová adaptace z produkce Edison Studios.
Frankenstein (1931) – Ikonická adaptace studia Universal režiséra Jamese Whalea s Borisem Karloffem v roli Netvora. Právě tento film definoval populární vizuální podobu monstra – vysoké čelo, šrouby v krku, toporná chůze – která má s knižní předlohou jen málo společného.
Frankensteinova nevěsta (1935) – Pokračování filmu z roku 1931, často považované za ještě lepší než originál.
Frankenstein (1994) – Režijní počin Kennetha Branagha, který se snažil o věrnější adaptaci románu. Branagh si zahrál Viktora a Robert De Niro Netvora.
Mladý Frankenstein (1974) – Slavná filmová parodie režiséra Mela Brookse.

🎭 Divadlo

Již v roce 1823, za života Mary Shelleyové, vznikla první divadelní adaptace Presumption; or, the Fate of Frankenstein, která byla velmi úspěšná a pomohla popularizovat román. Od té doby vznikly desítky dalších jevištních verzí, včetně slavné inscenace Royal National Theatre z roku 2011 v režii Dannyho Boylea, kde se herci Benedict Cumberbatch a Jonny Lee Miller střídali v rolích Viktora a Netvora.

🌍 Vliv na kulturu

Jméno Frankenstein se v běžné řeči stalo synonymem pro monstrum, nikoliv pro jeho tvůrce.
Příběh zpopularizoval archetyp šíleného vědce.
Termíny jako "Frankenfood" se používají pro označení geneticky modifikovaných potravin, což odkazuje na nepřirozené stvoření.
Román je považován za předchůdce nebo dokonce první dílo žánru science fiction, protože jeho hrůza nevychází z nadpřirozena, ale z vědeckého experimentu.

🧑‍🏫 Pro laiky

Nejdůležitější věc, kterou si z Frankensteina odnést, je, že Frankenstein není jméno příšery, ale vědce, který ji stvořil. Příšera v knize žádné jméno nemá.

Příběh je v podstatě velké varování. Ukazuje, co se může stát, když se věda a ctižádost vymknou kontrole a nerespektují morální hranice. Hlavní hrdina, Viktor Frankenstein, stvoří živou bytost, ale okamžitě se jí zděsí a opustí ji. Celá tragédie pak pramení z toho, že se odmítl postarat o to, co vytvořil. Opuštěné "monstrum" se stává zlým až kvůli tomu, jak ošklivě se k němu všichni chovají. Kniha nám tedy říká, že za své činy a jejich následky musíme nést plnou zodpovědnost.

Šablona:Aktualizováno