Pat LaFontaine
Obsah boxu
Patrick Michael "Pat" LaFontaine (* 22. února 1965, St. Louis, Missouri, USA) je bývalý americký profesionální hokejový útočník, který je považován za jednoho z nejlepších a nejtalentovanějších hráčů v historii amerického hokeje. Během své kariéry v NHL, která byla předčasně ukončena kvůli následkům otřesů mozku, hrál za týmy New York Islanders, Buffalo Sabres a New York Rangers. Byl proslulý svou explozivní rychlostí, neuvěřitelnou dovedností a odvahou. V roce 2003 byl uveden do Hokejové síně slávy.
| Pat LaFontaine | |
|---|---|
| Soubor:Pat LaFontaine.jpg | |
| Pat LaFontaine | |
| Celé jméno | Patrick Michael LaFontaine |
| Přezdívka | Patty |
| Národnost | 🇺🇸 Americká |
| Datum narození | 22. února 1965 |
| Místo narození | St. Louis, Missouri, USA |
| Výška | 178 cm |
| Váha | 82 kg |
| Post | Centr |
| Držení hole | Pravá |
| Draft NHL | 3. celkově, 1983 |
| Tým draftu NHL | New York Islanders |
| Konec kariéry | 1998 |
| Hrál za | 🏒 Profesionální kluby New York Islanders (NHL) Buffalo Sabres (NHL) New York Rangers (NHL) 🏒 Reprezentace USA |
👦 Mládí a začátky kariéry
Ačkoliv se narodil v St. Louis, LaFontaine vyrůstal v Michiganu. Svůj mimořádný talent naplno projevil v kanadské juniorské lize QMJHL, kde v sezóně 1982/1983 v dresu týmu Verdun Juniors předvedl jeden z nejdominantnějších výkonů v historii. Zaznamenal neuvěřitelných 104 gólů a 130 asistencí, celkem 234 bodů, a získal několik individuálních trofejí, včetně ceny pro nejužitečnějšího hráče[1].
🏒 Hráčská kariéra
Draft a hvězdné začátky v New Yorku (1983–1991)
Díky své fenomenální juniorské sezóně byl v roce 1983 draftován v prvním kole jako celkově 3. hráč týmem New York Islanders, hned za Brianem Lawtonem a Sylvainem Turgeonem. Ještě před vstupem do NHL se rozhodl reprezentovat Spojené státy na Zimních olympijských hrách 1984 v Sarajevu.
Do NHL vstoupil na konci sezóny 1983/1984 a okamžitě se připojil k dynastii Islanders, která právě bojovala o svůj pátý Stanley Cup v řadě. Během následujících sedmi sezón se stal jednou z hlavních ofenzivních hvězd týmu. Šestkrát po sobě překonal hranici 30 gólů a v sezóně 1989/1990 poprvé v kariéře dosáhl na 100 bodů (54 gólů, 51 asistencí).
Jeho nejlegendárnější moment v dresu Islanders přišel 18. dubna 1987 v sedmém zápase série proti Washington Capitals. V nejdelším rozhodujícím zápase v historii klubu vstřelil vítězný gól ve čtvrtém prodloužení. Tento zápas je dodnes známý jako "Easter Epic" (Velikonoční epos)[2].
👑 Superhvězdou v Buffalu (1991–1997)
V říjnu 1991, po smluvních neshodách s vedením Islanders, byl LaFontaine součástí jednoho z největších přestupů v historii NHL. Spolu s Randy Woodem byl vyměněn do Buffalo Sabres za čtyři hráče, včetně budoucí hvězdy Pierra Turgeona a mladého střelce Benoita Hoguea[3].
V Buffalu LaFontaine dosáhl absolutního vrcholu své kariéry. Okamžitě se stal kapitánem týmu a vytvořil jednu z nejnebezpečnějších a nejexplozivnějších ofenzivních dvojic v lize s ruským křídelníkem Alexandrem Mogilnym. V sezóně 1992/1993 předvedli oba hráči historický výkon. LaFontaine nasbíral neuvěřitelných 148 bodů (53 gólů, 95 asistencí), což je dodnes rekord pro hráče narozeného v USA. Mogilnyj ve stejné sezóně nastřílel 76 gólů[4]. LaFontaine byl finalistou na Hart Memorial Trophy pro nejužitečnějšího hráče a Lady Byng Memorial Trophy.
Jeho kariéru však začala poznamenávat vážná zranění, především otřesy mozku. Po těžkém zranění kolena v play-off 1993 a následných otřesech mozku vynechal většinu následujících sezón. Za svůj úspěšný návrat po těchto zraněních získal v roce 1995 Bill Masterton Memorial Trophy za vytrvalost, sportovního ducha a oddanost hokeji.
Konec kariéry v Rangers (1997–1998)
Po dalším otřesu mozku na začátku sezóny 1996/1997 mu lékaři nedoporučili pokračovat v kariéře. LaFontaine se však nechtěl vzdát, a tak byl vyměněn do New York Rangers, kde se v sezóně 1997/1998 setkal se svým dávným idolem Waynem Gretzkym. Ačkoliv odehrál solidní sezónu a nasbíral 62 bodů, další otřes mozku po srážce se spoluhráčem Mikem Keanem znamenal definitivní konec. Na radu lékařů byl nucen ve věku 33 let ukončit svou hvězdnou, ale zraněními zkrácenou kariéru.
🙏 Život po kariéře a charitativní činnost
Po ukončení kariéry se Pat LaFontaine začal intenzivně věnovat charitativní činnosti. V roce 2003 založil nadaci Companions in Courage Foundation, která buduje interaktivní herny v dětských nemocnicích po celé Severní Americe, aby pomohla mladým pacientům zůstat v kontaktu s rodinou a přáteli. Za svou humanitární práci a přínos komunitě obdržel v roce 2007 prestižní ocenění Lester Patrick Trophy[5]. Krátce působil také jako poradce v organizaci Buffalo Sabres. V roce 2003 byl za své mimořádné hokejové úspěchy uveden do Hokejové síně slávy v Torontu.
🇺🇸 Reprezentační kariéra
Pat LaFontaine byl hrdým a úspěšným reprezentantem Spojených států. Kromě účasti na ZOH 1984 v Sarajevu se zúčastnil také dvou Kanadských pohárů (1987, 1991) a Mistrovství světa 1989. Jeho největší mezinárodní úspěch přišel v roce 1996, kdy byl klíčovým členem legendárního týmu USA, který porazil Kanadu ve finále Světového poháru. Zúčastnil se také ZOH 1998 v Naganu, což byl jeho poslední velký mezinárodní turnaj.
🏃♂️ Herní styl a odkaz
Pat LaFontaine byl ztělesněním dynamického a ofenzivního centra. Jeho hra byla založena na explozivní rychlosti, neuvěřitelné technice a schopnosti tvořit hru v plném tempu. Byl to elitní playmaker a zároveň čistokrevný střelec. Navzdory své menší postavě hrál s obrovskou odvahou a nebojácností, často se pouštěl do nejnebezpečnějších prostorů před brankou, což bohužel vedlo k jeho častým zraněním. Je považován za jednoho z nejlepších amerických hráčů všech dob a jeho sezóna se 148 body je dodnes "svatým grálem" pro hokejisty narozené v USA. Jeho odkaz je příběhem oslnivého talentu, jehož plný potenciál byl bohužel zmařen zraněními.
🧠 Pro laiky
Představte si Formuli 1. Pat LaFontaine nebyl auto, které by vyhrávalo díky odolnosti a strategii. Byl to ten nejrychlejší a nejagresivnější vůz na trati, který jede neustále na plný plyn a v každé zatáčce riskuje. Jeho rychlost a manévry byly dechberoucí a pro soupeře téměř nezachytitelné. Bohužel, tento styl jízdy na absolutní hranici rizika si vybral svou daň – série havárií (otřesů mozku) ho nakonec donutila opustit závodní okruh příliš brzy. Přesto na něj fanoušci nikdy nezapomenou, protože když byl na trati, byla to ta nejlepší show na světě.
Klíčové úspěchy a ocenění
Týmové úspěchy
- Vítěz Světového poháru: 1996
Individuální ocenění
- Uveden do Hokejové síně slávy: 2003
- Bill Masterton Memorial Trophy: 1995
- Lester Patrick Trophy: 2007
- Účast v NHL All-Star Game: 1988, 1989, 1990, 1991, 1993
- CHL Hráč roku: 1987
- Rekord pro nejvíce bodů v jedné sezóně hráčem narozeným v USA (148)
Kompletní statistiky
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM | Z (Play-off) | G (Play-off) | A (Play-off) | B (Play-off) | TM (Play-off) |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1982–83 | Verdun Juniors | QMJHL | 70 | 104 | 130 | 234 | 10 | 15 | 11 | 24 | 35 | 4 |
| 1983–84 | New York Islanders | NHL | 15 | 13 | 6 | 19 | 6 | 16 | 3 | 6 | 9 | 8 |
| 1984–85 | New York Islanders | NHL | 67 | 19 | 35 | 54 | 32 | 10 | 1 | 3 | 4 | 4 |
| 1985–86 | New York Islanders | NHL | 65 | 30 | 23 | 53 | 26 | 3 | 1 | 0 | 1 | 0 |
| 1986–87 | New York Islanders | NHL | 80 | 38 | 32 | 70 | 43 | 14 | 5 | 7 | 12 | 10 |
| 1987–88 | New York Islanders | NHL | 75 | 47 | 45 | 92 | 52 | 6 | 4 | 5 | 9 | 8 |
| 1988–89 | New York Islanders | NHL | 79 | 45 | 43 | 88 | 26 | — | — | — | — | — |
| 1989–90 | New York Islanders | NHL | 74 | 54 | 51 | 105 | 38 | 5 | 1 | 3 | 4 | 2 |
| 1990–91 | New York Islanders | NHL | 75 | 41 | 44 | 85 | 42 | — | — | — | — | — |
| 1991–92 | Buffalo Sabres | NHL | 57 | 46 | 47 | 93 | 98 | 7 | 8 | 3 | 11 | 4 |
| 1992–93 | Buffalo Sabres | NHL | 84 | 53 | 95 | 148 | 63 | 8 | 5 | 7 | 12 | 0 |
| 1993–94 | Buffalo Sabres | NHL | 16 | 5 | 13 | 18 | 2 | — | — | — | — | — |
| 1994–95 | Buffalo Sabres | NHL | 22 | 12 | 15 | 27 | 4 | 5 | 2 | 2 | 4 | 2 |
| 1995–96 | Buffalo Sabres | NHL | 76 | 40 | 51 | 91 | 36 | — | — | — | — | — |
| 1996–97 | Buffalo Sabres | NHL | 13 | 2 | 6 | 8 | 4 | — | — | — | — | — |
| 1997–98 | New York Rangers | NHL | 67 | 23 | 39 | 62 | 36 | — | — | — | — | — |
| Rok | Tým | Turnaj | Z | G | A | B | TM | Umístění |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1984 | USA | ZOH | 6 | 5 | 3 | 8 | 0 | 7. místo |
| 1987 | USA | Kanadský pohár | 5 | 3 | 0 | 3 | 0 | 5. místo |
| 1989 | USA | MS | 10 | 5 | 3 | 8 | 8 | 6. místo |
| 1991 | USA | Kanadský pohár | 6 | 3 | 1 | 4 | 2 | 🥈 2. místo |
| 1996 | USA | SP | 5 | 2 | 2 | 4 | 2 | 🥇 1. místo |
| 1998 | USA | ZOH | 4 | 1 | 1 | 2 | 0 | 6. místo |
Reference
- Stránky s odkazy na neexistující soubory
- Američtí lední hokejisté
- Hokejoví útočníci
- Vítězové Bill Masterton Memorial Trophy
- Vítězové Světového poháru v ledním hokeji
- Členové Hokejové síně slávy
- Hráči New York Islanders
- Hráči Buffalo Sabres
- Kapitáni Buffalo Sabres
- Hráči New York Rangers
- Hokejisté draftovaní New York Islanders
- Američtí olympionici
- Narození v roce 1965
- Narození v St. Louis
- Žijící lidé
- Vytvořeno Gemini