Pará

Rozbalit box

Obsah boxu

Pará je brazilský federativní stát, který se nachází v severní části země. S rozlohou přes 1,2 milionu km² je druhým největším státem Brazílie (větší než Francie, Španělsko a Portugalsko dohromady) a je klíčovým regionem Amazonského pralesa. Jeho území je z drtivé většiny pokryto tropickým deštným pralesem a protéká jím dolní tok nejmohutnější řeky světa, Amazonky.

Stát je globálně významný nejen pro svou mimořádnou biodiverzitu a roli v regulaci světového klimatu, ale také pro své obrovské nerostné bohatství, zejména největší ložiska železné rudy na planetě. Jeho historie i současnost jsou však hluboce poznamenány konflikty spojenými s odlesňováním, těžbou a spory o půdu mezi domorodými kmeny, farmáři a těžařskými společnostmi. Hlavním městem je Belém, historický přístav u ústí Amazonky.

🏞️ Geografie a příroda

📍 Poloha a hranice

Pará se nachází v centru severního regionu Brazílie. Na severu sdílí státní hranici s Guyanou a Surinamem, a také sousedí s brazilským státem Amapá. Na východě hraničí se státy Maranhão a Tocantins, na jihu s Mato Grosso, na západě s Amazonas a na severozápadě se státem Roraima. Severovýchodní pobřeží státu omývají vody Atlantského oceánu.

⛰️ Povrch a geomorfologie

Reliéf státu Pará je z velké části nížinný a je tvořen rozlehlou Amazonskou nížinou. Terén je převážně plochý až mírně zvlněný. Výraznější vrchoviny se nacházejí pouze na severu, kde na hranicích s Guyanou a Surinamem zasahuje Guyanská vysočina, a na jihu, kde se rozkládají pohoří Serra dos Carajás a Serra do Cachimbo, která jsou součástí Brazilské vysočiny. V oblasti Carajás se nacházejí největší světová povrchová ložiska železné rudy.

💧 Vodstvo

Hydrologie Pará je zcela dominována řekou Amazonka. Ta protéká státem od západu k východu a na jeho území vytváří obrovskou deltu, kde se vlévá do Atlantského oceánu.

• Ústí Amazonky: U pobřeží se řeka rozděluje do mnoha ramen a vytváří komplexní systém kanálů a ostrovů. Nachází se zde největší říční ostrov na světě, Marajó, který je svou rozlohou větší než Švýcarsko.
• Hlavní přítoky: Na území Pará se do Amazonky vlévá několik obrovských přítoků, které samy o sobě patří k největším řekám světa. Z jihu to jsou především Xingu a Tapajós, a také mohutná řeka Tocantins, která tvoří rozsáhlý záliv jižně od ostrova Marajó. Tyto řeky jsou klíčové pro dopravu, rybolov a v posledních letech i pro výrobu hydroelektrické energie.

☀️ Podnebí

Podnebí je tropické, horké a velmi vlhké, s minimálními teplotními rozdíly během roku. Průměrné teploty se celoročně pohybují kolem 26 °C. Střídají se zde dvě hlavní období: období dešťů (zhruba od prosince do května) a sušší období (od června do listopadu). Srážky jsou velmi vydatné, zejména v blízkosti pobřeží a v centrální Amazonii, a přesahují 2 000 mm ročně.

🌳 Příroda, biodiverzita a odlesňování

Pará je srdcem Amazonského pralesa, největšího tropického deštného pralesa na světě. Tento ekosystém hostí neuvěřitelnou biodiverzitu a odhaduje se, že v něm žije až 10 % všech známých druhů rostlin a živočichů na Zemi.

Tento unikátní ekosystém je však pod obrovským tlakem. Pará je historicky i v současnosti státem s nejvyšší mírou odlesňování v celé Brazílii. Mezi hlavní příčiny patří:

• Zakládání pastvin pro chov dobytka.
• Pěstování sóji a dalších plodin.
• Legální i nelegální těžba dřeva.
• Rozsáhlá povrchová těžba nerostných surovin.
• Výstavba infrastruktury, jako jsou silnice a přehrady.

Na ochranu pralesa bylo na území státu vyhlášeno několik rozlehlých národních parků a chráněných území, jako například Národní park Amazônia nebo Národní park Jamanxim. Klíčovou roli v ochraně hrají také rozsáhlá území vyhrazená pro domorodé kmeny.

⏳ Historie

🏹 Původní obyvatelé a příchod Evropanů

Před příchodem Evropanů bylo území dnešního státu Pará hustě osídleno mnoha etnickými skupinami domorodých obyvatel, kteří žili v harmonii s pralesem. Jejich život byl založen na lovu, sběru, rybolovu a drobném zemědělství (maniok).

Ačkoliv byla Brazílie objevena Portugalci již v roce 1500, oblast Amazonie zůstávala kvůli své nepřístupnosti dlouho mimo hlavní zájem kolonizátorů. Prvním významným krokem k obsazení regionu bylo založení pevnosti Forte do Presépio v roce 1616, z níž později vyrostlo město Belém. Cílem bylo chránit ústí Amazonky před nájezdy francouzských, nizozemských a anglických korzárů.

Během koloniálního období byla ekonomika regionu založena na sběru a vývozu pralesních produktů (tzv. drogas do sertão – drogy z vnitrozemí), jako bylo kakao, vanilka, hřebíček a různé druhy dřeva. K této práci byla masivně využívána nucená práce zotročených domorodých obyvatel, jejichž populace byla zdecimována nejen brutalitou, ale i zavlečenými evropskými nemocemi, proti kterým neměli imunitu.

🌿 Kaučuková horečka a zlatý věk

Nejdramatičtější a nejbohatší období v historii státu Pará nastalo na konci 19. a na začátku 20. století. S rozvojem automobilového průmyslu a poptávkou po pneumatikách explodovala poptávka po přírodním kaučuku, který se získával z mízy stromu kaučukovník brazilský (Hevea brasiliensis), jenž rostl divoce v Amazonii.

Tato kaučuková horečka (cca 1879–1912) proměnila Belém a další města, jako například Manaus v sousedním státě Amazonas, v neuvěřitelně bohatá a okázalá centra. "Kaučukkoví baroni" si stavěli honosné paláce a financovali výstavbu velkolepých budov, jako je slavná opera Teatro da Paz v Belému. Města byla na vrcholu luxusu a technologického pokroku, měla elektrické osvětlení a tramvaje dříve než mnohé evropské metropole.

Tento zlatý věk však skončil stejně rychle, jako začal. V roce 1876 se britskému dobrodruhovi Henrymu Wickhamovi podařilo propašovat semena kaučukovníku z Brazílie. Britové následně založili obrovské a efektivní plantáže v britských koloniích v jihovýchodní Asii. Asijský kaučuk byl levnější a kvalitnější, což kolem roku 1912 způsobilo naprostý kolaps brazilského monopolu. Ekonomika Pará se zhroutila a region upadl na desítky let do stagnace.

🛣️ Moderní éra: Těžba a konflikty

Nový impuls k rozvoji a zároveň k devastaci přišel v 60. a 70. letech 20. století za vlády vojenské diktatury. Vláda spustila ambiciózní program "integrace" Amazonie do zbytku Brazílie. Jeho součástí byla výstavba obrovských infrastrukturních projektů, jako byla Transamazonská dálnice, která proťala stát od východu na západ.

Tato politika odstartovala masivní vlnu migrace. Do Pará začali přicházet chudí farmáři z jiných částí Brazílie, kteří hledali půdu, a také velké agroprůmyslové a těžařské společnosti. To vedlo k dramatickému nárůstu odlesňování a k sérii násilných konfliktů o půdu.

• Spory o půdu: Boje mezi domorodými kmeny, drobnými farmáři, velkými statkáři (fazendeiros), dřevaři (madeireiros) a zlatokopy (garimpeiros) jsou pro moderní historii Pará typické a často končí násilím a vraždami.
• Objev nerostného bohatství: V 60. letech byla v pohoří Serra dos Carajás objevena největší povrchová ložiska železné rudy na světě. To vedlo k zahájení masivní těžby a vybudování obrovského důlního komplexu, železnice a přístavu, což ještě více zrychlilo ekonomický rozvoj i ekologické a sociální problémy.

Stát Pará tak dnes představuje paradox: je symbolem neuvěřitelného přírodního bohatství a zároveň dějištěm jedné z největších ekologických a sociálních krizí na planetě.

📈 Ekonomika

Ekonomika státu Pará je založena především na těžbě a primárním sektoru. Je to ekonomika obrovských rozměrů, ale zároveň plná kontrastů, kde se moderní globální průmysl střetává s tradičními způsoby obživy a nelegálními aktivitami. Hrubý domácí produkt (HDP) státu patří k největším v Brazílii, ale zároveň se region potýká s vysokou mírou chudoby a sociální nerovnosti.

⛏️ Těžební průmysl: Gigant Carajás

Těžba je absolutní páteří ekonomiky Pará a jedním z nejdůležitějších exportních odvětví celé Brazílie.

• Železná ruda: V pohoří Serra dos Carajás se nachází největší a nejkvalitnější povrchová ložiska železné rudy na světě. Důlní komplex Carajás, provozovaný brazilskou těžařskou společností Vale, je největším svého druhu na planetě. Ruda je odtud přepravována po 892 km dlouhé železnici (Estrada de Ferro Carajás) do přístavu Ponta da Madeira ve státě Maranhão, odkud je exportována do celého světa, zejména do Číny.
• Bauxit a hliník: Pará je také jedním z největších světových producentů bauxitu, hlavní suroviny pro výrobu hliníku. V regionu se nacházejí obrovské doly a také rafinerie na zpracování bauxitu na oxid hlinitý a následně na hliník, což je energeticky extrémně náročný proces.
• Měď, nikl a mangan: Kromě železa a bauxitu se v regionu těží i další strategické kovy, jako je měď, nikl a mangan.
• Zlato: V minulosti byl stát dějištěm několika zlatých horeček, z nichž nejznámější byla ta v Serra Pelada v 80. letech, kde desítky tisíc zlatokopů (garimpeiros) pracovaly v otřesných, téměř středověkých podmínkách. Nelegální těžba zlata přetrvává dodnes a je spojena s devastací životního prostředí (používání rtuti) a násilím.

🐄 Zemědělství a lesnictví

• Chov dobytka: Chov skotu je hlavní zemědělskou aktivitou a zároveň hlavní příčinou odlesňování. Pará má jedno z největších stád dobytka v Brazílii a je významným producentem hovězího masa.
• Rostlinná výroba: Pěstuje se zde především maniok, kukuřice, rýže a v poslední době se masivně rozšiřuje pěstování sóji a olejné palmy.
• Pralesní produkty: Tradiční sběr a pěstování pralesních produktů, jako je para ořech (castanha-do-pará), açaí a kaučuk, stále hraje důležitou roli, zejména pro místní komunity.
• Těžba dřeva: Legální i nelegální těžba dřeva je významným, ale zároveň velmi kontroverzním odvětvím.

⚡ Energetika

Na řekách státu Pará bylo postaveno několik obrovských přehradních nádrží s hydroelektrárnami.

• Přehrada Tucuruí: Na řece Tocantins se nachází jedna z největších vodních elektráren na světě.
• Přehrada Belo Monte: Na řece Xingu byla nedávno dokončena kontroverzní přehrada Belo Monte, která je třetí nejvýkonnější vodní elektrárnou na světě. Její stavba byla kritizována po celém světě kvůli obrovským dopadům na životní prostředí a na život domorodých kmenů, které byly nuceně přesídleny.

👨‍👩‍👧‍👦 Obyvatelstvo

Obyvatelstvo státu Pará je velmi rozmanité a je výsledkem mísení tří hlavních skupin: domorodých obyvatel, evropských (především portugalských) kolonizátorů a afrických otroků. V moderní době k nim přibyli migranti z jiných částí Brazílie.

• Etnické složení: Většina populace se hlásí ke smíšenému původu (tzv. pardo).
• Domorodé kmeny: Ve státě Pará žije jedna z největších a nejrozmanitějších populací domorodých obyvatel v Brazílii, včetně kmenů jako Kayapo, Munduruku a Yanomami. Mnoho z nich žije v chráněných domorodých teritoriích a hraje klíčovou roli v boji proti odlesňování.
• Urbanizace: Přestože je stát z velké části pokryt pralesem, většina populace žije ve městech. Největším a nejdůležitějším městem je hlavní město Belém, které je se svou metropolitní oblastí domovem pro více než 2 miliony lidí. Dalšími významnými městy jsou Santarém, Marabá a Parauapebas.

🚗 Doprava

Doprava v tak obrovském a řídce osídleném státě je obrovskou výzvou.

• Říční doprava: Pro velkou část státu je říční doprava po Amazonce a jejích přítocích stále nejdůležitějším, a často i jediným, způsobem dopravy. Po řekách se přepravuje zboží i lidé.
• Silniční doprava: Silniční síť je nedostatečná a koncentrovaná především ve východní a jižní části státu. Klíčovými tepnami jsou nechvalně proslulá Transamazonská dálnice (BR-230) a dálnice BR-163 (Santarém–Cuiabá), která je důležitou trasou pro export sóji. Mnoho silnic je v období dešťů nesjízdných.
• Letecká doprava: Letecká doprava je klíčová pro spojení s odlehlými oblastmi a s zbytkem Brazílie. Hlavní mezinárodní letiště je v Belému.

🎭 Kultura a památky

Kultura státu Pará je živoucí a synkretickou směsicí domorodých, afrických a portugalských vlivů. Tato unikátní kombinace se projevuje v hudbě, tanci, kuchyni i náboženských slavnostech.

🎉 Slavnosti a hudba

• Círio de Nazaré: Nejvýznamnější kulturní a náboženskou událostí je festival Círio de Nazaré, který se koná každoročně v říjnu v Belémě. Je to jedno z největších katolických procesí na světě, které přiláká až dva miliony věřících. Slavnost na počest Panny Marie Nazaretské je zapsána na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO a je fascinující ukázkou propojení katolické víry s domorodými a africkými tradicemi.
• Hudební styly: Pará je kolébkou několika unikátních hudebních a tanečních stylů. Nejznámější je carimbó, energický a smyslný tanec s africkými a domorodými kořeny. Z něj se v moderní době vyvinuly populární žánry jako lambada (která se stala celosvětovým fenoménem na konci 80. let) a tecnobrega, specifický styl elektronické hudby, který je charakteristický svým masivním a neformálním systémem produkce a distribuce.

🍲 Kuchyně

Kuchyně státu Pará (culinária paraense) je považována za jednu z nejautentičtějších a nejexotičtějších v celé Brazílii, protože silně čerpá z ingrediencí dostupných v Amazonském pralese.

• Tucupi: Klíčovou ingrediencí je tucupi, žlutá šťáva extrahovaná z divokého manioku, která musí být dlouho vařena, aby se odstranily jedovaté látky. Je základem nejslavnějšího pokrmu, polévky tacacá.
• Jambu: Další typickou rostlinou je jambu, která při konzumaci způsobuje mírné brnění a znecitlivění rtů a jazyka.
• Açaí: Bobule palmy açaí se zde konzumují tradičně, neslazené, jako hustá fialová kaše, která slouží jako příloha k rybám a masu, na rozdíl od zbytku světa, kde se z nich dělají sladké smoothie bowls.
• Ryby a ovoce: Základem stravy jsou sladkovodní ryby z amazonských řek (jako pirarucu nebo tambaqui) a obrovské množství exotického ovoce, jako je cupuaçu, bacuri nebo para ořech.

🏛️ Památky a architektura

• Historické centrum Belému: Během kaučukové horečky se Belém proměnil v "tropickou Paříž". Jeho historické centrum je plné nádherných budov z tohoto období, s fasádami zdobenými portugalskými dlaždicemi (azulejos). K nejvýznamnějším památkám patří:
  • Teatro da Paz: Velkolepý operní dům postavený v neoklasicistním stylu, který je symbolem bohatství kaučukové éry.
  • Tržnice Ver-o-Peso: Jedna z největších a nejstarších tržnic pod širým nebem v Latinské Americe. Je to pulzující srdce města, kde se prodávají ryby, ovoce, byliny a domorodé léčivé přípravky. Její charakteristická železná konstrukce byla údajně vyrobena v Anglii.
  • Forte do Presépio: Pevnost, ze které město vzniklo, dnes součást historického a muzejního komplexu.
• Ostrov Marajó: Nachází se zde významná archeologická naleziště pokročilé předkolumbovské marajoarské kultury, která je známá svou propracovanou keramikou.

⚔️ Současné výzvy a konflikty

Stát Pará stojí v centru nejdůležitějších globálních debat o budoucnosti planety.

• Odlesňování: Pará je epicentrem odlesňování. Souboj mezi ochranou pralesa a ekonomickými zájmy (agropodnikání, těžba) je hlavní politickou a společenskou výzvou. Často se zde střetávají federální agentury na ochranu životního prostředí s místními politiky a lobbistickými skupinami.
• Práva domorodých obyvatel: Domorodé kmeny jsou v první linii boje proti ničení pralesa, protože na něm závisí jejich přežití. Čelí neustálým hrozbám v podobě nelegálních záborů půdy, těžby dřeva, zlatokopectví a násilí. Jejich boj za ochranu svých zákonem daných teritorií je klíčový pro ochranu celé Amazonie.
• Sociální nerovnost a násilí: Obrovské bohatství generované těžbou a agropodnikáním je velmi nerovnoměrně rozděleno. Mnoho oblastí státu, zejména na venkově, trpí extrémní chudobou, nedostatkem základních služeb a vysokou mírou kriminality a násilí, které je často spojeno se spory o půdu.

Budoucnost státu Pará tak závisí na nalezení udržitelného modelu rozvoje, který dokáže skloubit ekonomické potřeby s ochranou unikátního přírodního a kulturního dědictví.