Přeskočit na obsah

Papež František

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

František (latinsky Franciscus; vlastním jménem Jorge Mario Bergoglio; * 17. prosince 1936, Buenos Aires, Argentina – † 28. srpna 2025, Vatikán) byl 266. a současný papež katolické církve, suverén Vatikánu a biskup římský. Byl prvním papežem z Jižní Ameriky, prvním z řádu jezuitů a prvním, který přijal jméno František[1]. Jeho pontifikát se vyznačoval důrazem na sociální spravedlnost, milosrdenství, péči o životní prostředí a mezináboženský dialog[2].

František
[[Soubor:Soubor:Pope Francis in 2023.jpg|250px]]
Papež František v roce 2023.
Narození17. prosince 1936
Místo narozeníBuenos Aires, Argentina
Úmrtí28. srpna 2025
Místo úmrtíVatikán
NárodnostArgentinská
VzděláníFilozofie, teologie
NáboženstvíKatolicismus
ŘádTovaryšstvo Ježíšovo (Jezuité)
Biskupské svěcení27. června 1992
Kardinál21. února 2001
Volba papežem13. března 2013
Pontifikát13. března 2013 – 28. srpna 2025
PředchůdceBenedikt XVI.
Nástupce– (v době úmrtí Sede Vacante)
[[Soubor:Soubor:Coat of Arms of Pope Francis.svg|100px]]
HesloMiserando atque eligendo (Podívaje se s milosrdenstvím, vyvolil)
[[Soubor:Soubor:Pope Francis signature.svg|150px]]

⏳ Historie a kariéra

Jorge Mario Bergoglio se narodil v Buenos Aires v rodině italských přistěhovalců. Původně vystudoval chemii, ale v roce 1958 vstoupil do jezuitského řádu[3]. V 1969 byl vysvěcen na kněze. V 70. letech působil jako provinciál (představený) jezuitů v Argentině. V roce 1992 byl jmenován pomocným biskupem v Buenos Aires a v roce 1998 se stal arcibiskupem Buenos Aires[4]. Papež Jan Pavel II. ho v roce 2001 jmenoval kardinálem[5]. Během svého působení v Buenos Aires si získal reputaci jako skromný a soucitný duchovní, který často cestoval veřejnou dopravou a žil v jednoduchém bytě[6].

Na papeže byl zvolen 13. března 2013, po rezignaci Benedikta XVI.[7]. Zvolil si jméno František na počest svatého Františka z Assisi, čímž signalizoval svůj záměr zaměřit se na chudé, mír a ochranu životního prostředí[8].

✨ Význam a pontifikát (2013–2025)

Papež František se stal globální osobností, která se zasazovala o řadu společenských a etických otázek. Mezi klíčové aspekty jeho pontifikátu patřily:

Sociální nauka církve: Silně prosazoval principy sociální spravedlnosti, vyzýval k ochraně chudých a marginalizovaných a kritizoval negativní dopady globalizace a ekonomického neoliberalismu[9].

Ekumenismus a mezináboženský dialog: Aktivně se snažil o sbližování s ostatními křesťanskými církvemi a podporoval dialog s představiteli jiných náboženství, zejména s islámem a judaismem[10].

Reforma Vatikánu: Inicioval reformy vatikánské kurie a finančního systému s cílem zvýšit transparentnost a efektivitu. Vytvořil Radu kardinálů, která mu pomáhala při řízení církve[11].

Migrace a uprchlíci: Opakovaně vyzýval k soucitu a pomoci migrantům a uprchlíkům, často kritizoval politiky, které vedly k jejich marginalizaci a utrpení[12].

Ochrana životního prostředí: Jeho encyklika Laudato si' (2015) je klíčovým dokumentem, který vyzýval k "ekologické konverzi" a ochraně planety před klimatickými změnami a znečištěním[13].

⚔️ Kritika a kontroverze

Papež František se během svého pontifikátu setkal s kritikou z různých stran. Někteří konzervativní katolíci mu vyčítali přílišnou otevřenost v otázkách morálky a dogmatu, například ve vztahu k rozvedeným a znovu sezdaným věřícím nebo k osobám LGBT[14]. Naopak progresivnější kruhy někdy kritizovaly pomalost reforem, zejména v otázkách postavení žen v církvi nebo řešení případů sexuálního zneužívání ze strany kléru[15]. Jeho přístup k řešení skandálů sexuálního zneužívání byl zpočátku považován za nedostatečný, i když později zavedl přísnější pravidla a opatření, včetně zrušení "papežského tajemství" v těchto případech[16].

🌍 Mezinárodní vztahy

Papež František se aktivně angažoval v mezinárodní diplomacii a snažil se hrát roli mediátora v globálních konfliktech. Podílel se na obnovení diplomatických vztahů mezi USA a Kubou[17]. Opakovaně vyzýval k mírovému řešení konfliktů, jako byla válka na Ukrajině, a k odzbrojení[18]. Jeho cesty do různých zemí, včetně muslimských států, posilovaly mezikulturní a mezináboženský dialog a propagovaly myšlenku bratrství mezi národy[19].

✝️ Úmrtí a dědictví

Papež František zemřel 28. srpna 2025 ve Vatikánu ve věku 88 let[20]. Příčina úmrtí nebyla bezprostředně oficiálně oznámena, ale Vatikán potvrdil, že papež v posledních měsících trpěl zhoršujícím se zdravotním stavem spojeným s pokročilým věkem[21].

Jeho pontifikát trval více než dvanáct let a zanechal hlubokou stopu v katolické církvi i ve světě. Papež František byl známý svou pastorační péčí, osobní skromností a neúnavným úsilím o sociální spravedlnost a mír. Jeho odkaz zahrnuje významné encykliky jako Laudato si' a Fratelli tutti, které se zabývaly ekologií a bratrstvím. Jeho úmrtí vyvolalo celosvětovou vlnu smutku a reflexe nad jeho přínosem pro církev a lidstvo[22]. V době jeho úmrtí nastalo období Sede Vacante, tedy uprázdněného papežského stolce, a začaly přípravy na konkláve, které mělo zvolit jeho nástupce[23].

🇨🇿 Pro laiky

Představ si papeže Františka jako takového „hlavního šéfa“ všech katolíků na světě. Byl to muž, který se narodil v Argentině, a místo aby žil v luxusu, snažil se být blízko obyčejným lidem, dokonce jezdil autobusem! Když se stal papežem, vybral si jméno František, podle svatého Františka, který měl moc rád přírodu a pomáhal chudým. A přesně to dělal i on. Hodně mluvil o tom, abychom si pomáhali, starali se o naši planetu jako o společný domov a byli k sobě laskaví, i když máme jiné názory nebo náboženství. Také se snažil, aby byl Vatikán (což je jako malé město, kde papež bydlel) čestnější a průhlednější. Někdy se mu dostalo kritiky, protože někteří si mysleli, že je příliš moderní, jiní zase, že není dost moderní. Ale hlavně se snažil, aby se lidé k sobě chovali lépe a aby ve světě byl mír. Byl to takový globální ambasador dobrých zpráv a soucitu. Zemřel 28. srpna 2025, a po něm teď čeká církev na výběr nového papeže.

Reference