Palestinské ministerstvo zdravotnictví
Obsah boxu
Palestinské ministerstvo zdravotnictví (arabsky وزارة الصحة الفلسطينية) je vládní orgán odpovědný za řízení a dohled nad zdravotnickým systémem v Palestině. Vzhledem k rozdělené politické správě je však jeho působnost fakticky rozdělena mezi dvě hlavní entity:
- Ministerstvo zdravotnictví Palestinské autonomie se sídlem v Rámaláhu na Západním břehu Jordánu, které spravuje zdravotnické služby v oblastech pod kontrolou Palestinské autonomie.
- Ministerstvo zdravotnictví v Pásmu Gazy, které je řízeno hnutím Hamás od převzetí kontroly nad Pásmem Gazy v roce 2007.
Navzdory politickému rozdělení obě ministerstva teoreticky usilují o koordinaci a poskytování zdravotní péče palestinskému obyvatelstvu, nicméně v praxi je tato spolupráce značně omezena.
📝 Role a struktura
Palestinské ministerstvo zdravotnictví (PMoH) má za úkol:
- Formulovat a implementovat zdravotní politiky a strategie.
- Spravovat a provozovat nemocnice a zařízení primární zdravotní péče.
- Zajišťovat dostupnost léků a zdravotnického materiálu.
- Dohlížet na veřejné zdraví a preventivní programy.
- Shromažďovat a analyzovat zdravotnická data.
Na Západním břehu Jordánu spravuje PMoH značnou část zdravotnických zařízení, i když významnou roli hrají i nevládní organizace (např. Palestinský červený půlměsíc), soukromá zařízení a organizace jako UNRWA (Úřad OSN pro palestinské uprchlíky), zejména v uprchlických táborech. V roce 2022 bylo v celé Palestině 93 nemocnic, z toho 58 na Západním břehu a 35 v Gaze. Přibližně třetinu z nich spravovalo ministerstvo zdravotnictví.
V Pásmu Gazy převzal veškerou správu zdravotnictví de facto Hamás, což vedlo k paralelní struktuře a dalším komplikacím při koordinaci s mezinárodními humanitárními organizacemi.
⚔️ Současná situace (červen 2025)
Situace palestinského ministerstva zdravotnictví, zejména v Pásmu Gazy, je v červnu 2025 kritická v důsledku probíhající války mezi Izraelem a Hamásem.
- Pásmo Gazy: Zdravotnický systém v Gaze je na pokraji kolapsu, nebo již zcela zkolaboval v mnoha oblastech.
- Většina nemocnic byla poškozena nebo zničena (např. nemocnice Kamal Adwan, Šífa, Indonéská nemocnice).
- Docházejí zásoby léků, pohonných hmot pro generátory (klíčové pro udržení provozu nemocnic), chirurgického materiálu a zdravotnického vybavení.
- Nedostatek vody, hygieny a potravin vede k šíření nemocí a podvýživě, zejména u dětí.
- Zdravotnický personál pracuje v extrémně nebezpečných podmínkách; podle OSN bylo do dubna 2025 zabito nejméně 409 humanitárních a zdravotnických pracovníků.
- Ministerstvo zdravotnictví v Gaze se snaží shromažďovat údaje o obětech, ale jeho kapacita je kvůli zničené infrastruktuře značně omezena. K červnu 2025 ministerstvo uvádí přes 50 000 zabitých osob v Pásmu Gazy od října 2023.
- Západní břeh Jordánu: Situace je stabilnější, ale napětí a ekonomické problémy přetrvávají. Ministerstvo se potýká s omezenými rozpočty a závislostí na mezinárodní pomoci pro nákup vybavení a léků.
Mezinárodní organizace, jako Světová zdravotnická organizace (WHO), Lékaři bez hranic a Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK), se snaží poskytovat pomoc a podporu, ale jejich činnost je v Gaze výrazně omezena bezpečnostní situací a přístupovými problémy. MVČK například oznámil ztrátu svých pracovníků a sanitky Palestinského Červeného půlměsíce se dostaly pod palbu.
Pro laiky
Představte si, že v Palestině jsou vlastně dvě ministerstva zdravotnictví. Jedno sídlí na Západním břehu a stará se tam o nemocnice a léky pro lidi. Druhé je v Pásmo Gazy, ale to je pod kontrolou jiné skupiny (Hamásu) a teď je tam obrovská válka.
Kvůli té válce je to ministerstvo v Gaze v hrozné situaci. Nemocnice jsou zničené, dochází jim léky, jídlo i palivo do generátorů, které zajišťují elektřinu. Lékaři a sestry tam pracují v nebezpečných podmínkách a snaží se pomáhat raněným lidem, ale je to pro ně strašně těžké. Je to, jako kdyby se celá nemocnice rozpadala a oni se přesto snažili zachránit co nejvíce životů.
---