Okres Karlovy Vary

Okres Karlovy Vary
Orp	Karlovy Vary, Ostrov
Sídlo	Karlovy Vary
Stát	Soubor:Flag of the Czech Republic.svg
Název	Okres Karlovy Vary
Kraj	Karlovarský kraj
Mapa	ano
Hustota zalidnění	75,5
Počet obcí	55 (plus 1 vojenský újezd)
Populace	114 088
Z toho měst	15
Rozloha	1 511

Okres Karlovy Vary (kód CZ0412) je územní jednotka a statistický obvod na úrovni klasifikace NUTS 4 rozkládající se ve východní a centrální části Karlovarského kraje v České republice. Administrativním, ekonomickým a přirozeným spádovým centrem okresu je statutární město Karlovy Vary. S celkovou rozlohou 1 511 kilometrů čtverečních se jedná o plošně největší okres Karlovarského kraje, který pokrývá téměř polovinu jeho celkového území.

K polovině roku 2026 žilo na území okresu přes 114 tisíc trvale hlášených obyvatel. Území okresu je administrativně rozděleno do 55 samosprávných obcí a jednoho specializovaného vojenského celku (Vojenský újezd Hradiště). Z celkového počtu obcí disponuje patnáct sídel formálním statusem města. Z hlediska výkonu státní správy je okres rozdělen do dvou správních obvodů obcí s rozšířenou působností (zkráceně ORP), jimiž jsou Karlovy Vary a město Ostrov.

🗓 Současnost a strategický rozvoj v roce 2026

Rok 2026 představuje pro okres Karlovy Vary zásadní transformační období v oblasti strategické dopravní a vojenské infrastruktury. Klíčovým projektem tohoto roku je schválený bezúplatný majetkový převod mezinárodního Letiště Karlovy Vary (kód IATA: KLV) z vlastnictví Karlovarského kraje do majetkové správy Ministerstva obrany České republiky. Výkonným provozovatelem areálu se na základě vládního usnesení s předpokládaným datem ukončení převodu k 31. prosinci 2026 stává státní podnik LOM PRAHA. Záměr zahrnuje zachování smíšeného civilního a vojenského provozu. V souvislosti s převodem je alokována státní investice přesahující 1,2 miliardy korun do prodloužení vzletové a přistávací dráhy (ze současných 2 150 metrů na rozměry mezi 2 500 až 3 000 metry a rozšíření na 45 metrů). Tento krok má umožnit přistávání těžkých vojenských transportních letounů a dálkových civilních linek z oblasti Střední Asie a Blízkého východu. V areálu se rovněž buduje základna pro Leteckou záchrannou službu.

V oblasti ekonomiky a trhu práce se okres dlouhodobě potýká s komplikacemi typickými pro strukturálně postižené regiony. Hospodářství okresu je dominantně orientováno na sektor služeb. Podle zjištění z konce roku 2025 a první poloviny roku 2026 tvořil podíl ekonomických subjektů podnikajících v oblasti ubytování, stravování a pohostinství 8,6 % všech registrovaných firem, což představuje nejvyšší podíl v rámci celé České republiky (převyšující celostátní průměr o 3,5 procentního bodu). Tento fakt úzce koreluje se závislostí regionu na lázeňském průmyslu. Okres Karlovy Vary evidoval v srpnu 2026 přes 37 % všech nezaměstnaných s nárokem na podporu v nezaměstnanosti v rámci celého kraje.

Demografický vývoj okresu je v roce 2026 charakterizován pokračujícím kontinuálním poklesem populace. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) zaznamenal okres v prvním pololetí roku 2026 úbytek obyvatel z důvodu negativního přirozeného přírůstku (počet zemřelých převyšuje počet živě narozených) i negativního migračního salda. Sociologickým specifikem okresu v rámci regionu je ovšem nejnižší procentuální podíl dětí narozených mimo manželství (58,1 % v prvním pololetí 2026), což kontrastuje se zbytkem kraje (např. okres Sokolov vykazuje přes 67 %).

⏳ Historický a administrativní vývoj

Okres Karlovy Vary byl v současných hranicích formálně ustanoven 11. dubna 1960 na základě nového zákona o územním členění státu. Před rokem 1960 bylo území rozděleno mezi více lokálních okresů, existoval tak například samostatný okres Toužim či okres Karlovy Vary-okolí. Současné hranice byly narýsovány primárně za účelem integrace těžebních, lázeňských a zemědělských struktur do jedné ovladatelné centrální jednotky pod správou Okresního národního výboru (ONV).

K zásadní transformaci administrativní funkce došlo v důsledku reformy veřejné správy k 31. prosinci 2002. K tomuto datu byly v Česku kompletně zrušeny okresní úřady, jež do té doby vykonávaly drtivou většinu agendy státní správy pro dané území. Kompetence bývalého Okresního úřadu Karlovy Vary přešly od 1. ledna 2003 hierarchicky směrem dolů na radnice obcí s rozšířenou působností (Karlovy Vary a Ostrov) a hierarchicky směrem nahoru na Krajský úřad Karlovarského kraje.

Samotný okres Karlovy Vary ovšem jako územní entita zrušen nebyl. Nadále existuje jako základní skladebná jednotka pro potřeby Českého statistického úřadu, soudních obvodů (Okresní soud v Karlových Varech), územních pracovišť úřadů práce, poboček České správy sociálního zabezpečení a organizačních struktur Policie České republiky.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Z fyzickogeografického hlediska se území okresu vyznačuje mimořádnou rozmanitostí a značnými nadmořskými výškovými gradienty.

Severní část: Je tvořena hřebeny Krušných hor (Krušnohorská hornatina), kde se na hranicích s okresem Jáchymov (historicky) nacházejí nejvyšší vrcholy oblasti, včetně hory Klínovec, s nadmořskou výškou překračující 1 240 m n. m. Zdejší klimatické podmínky vykazují znaky subalpínského podnebí s dlouhým trváním sněhové pokrývky.
Jižní a jihozápadní část: Vyplňuje geomorfologický celek Slavkovský les a Tepelská vrchovina. Tato oblast je charakteristická hluboce zaříznutými údolími vodních toků v krystalinickém podloží a bohatým výskytem proplyněných minerálních pramenů a vrchovištních rašelinišť.
Východní a severovýchodní část: Představuje Doupovské hory. Z geologického hlediska jde o mohutné relikty třetihorního stratovulkánu. Až 90 % tohoto pohoří spadá do režimu Vojenského újezdu Hradiště, což znamená území se striktní absencí civilního osídlení a zachovalou intaktní biodiverzitou, sloužící armádnímu výcviku.

Hlavní hydrografickou osou okresu je řeka Ohře, protékající okresem ve směru od jihozápadu k severovýchodu a tvořící hluboké průlomové údolí na úpatí Krušných hor. Do Ohře se na území Karlových Varů vlévají dva významné přítoky: z pravé strany řeka Teplá (odvádějící srážkové úhrny z Tepelské vrchoviny) a z levé strany řeka Rolava (odvodňující rašeliniště západního Krušnohoří).

🏭 Ekonomika a infrastruktura

Hospodářský profil okresu Karlovy Vary diverzifikuje mezi těžký průmysl, precizní manufakturní výrobu a služby v cestovním ruchu. Průmyslový sektor historicky reprezentuje sklářství (závod na výrobu bezolovnatého křišťálu Moser v Karlových Varech) a výroba tvrzeného i užitkového porcelánu (závod Thun 1794 v Nové Roli). V potravinářském průmyslu na celostátní úrovni dominuje produkce bylinného likéru Becherovka a centrální stáčírny minerálních vod Mattoni v obci Kyselka. V Nejdku operuje masivní metalurgický a zpracovatelský závod Metalis.

Cestovní ruch a lázeňství (balneologie) tvoří primární páteř hrubého domácího produktu v několika klíčových obcích. Město Karlovy Vary, jež je součástí transnacionální památky UNESCO s názvem Slavná lázeňská města Evropy, a město Jáchymov (provozující první radonové lázně na světě na bázi štěpení radioaktivních izotopů) generují poptávku po sofistikované ubytovací infrastruktuře. Krušnohorská města (Boží Dar, Abertamy) koncentrují kapacity zimních středisek.

Dopravní infrastruktura se opírá o dálnici D6, jež spojuje okres s Prahou a západní hranicí s Německem. Železniční síť definuje hlavní tah Chomutov–Cheb (trať 140) propojující podkrušnohorskou uhelnou pánev, a soustava lokálních adhezních tratí s extrémním stoupáním (takzvaný Krušnohorský semmering vedoucí přes Pernink, jenž drží status jedné z nejvýše položených tratí ve střední Evropě).

🏢 Města okresu Karlovy Vary

Území okresu obsahuje patnáct sídel disponujících statutem města. Všechna města jsou zde podrobně analyticky charakterizována z hlediska jejich polohy a ekonomické funkce.

Abertamy: Horské sídlo v hřebenové partii Krušných hor. Historicky proslulo těžbou cínu a stříbra, v pozdějších fázích 19. a 20. století se transformovalo na celosvětově významné centrum kožedělného průmyslu, speciálně výroby rukavic. V současnosti se profiluje jako centrum horského turismu.
Bečov nad Teplou: Historické město v hlubokém údolí řeky Teplé ve Slavkovském lese. Disponuje mimořádně zachovalým historickým jádrem a komplexem hradu a zámku. Zdejší pancéřovaná expozice uchovává Relikviář svatého Maura, románskou památku evropského významu.
Bochov: Rozlohou jedno z absolutně největších katastrálních území v okrese (přes 95 kilometrů čtverečních). Jedná se o agrárně zaměřené sídlo ležící na pomezí Tepelské vrchoviny a Doupovských hor. Nad městem se tyčí stabilizovaná zřícenina hradu Hartenštejn.
Boží Dar: Nejvýše položené město ve střední Evropě (leží v nadmořské výšce 1 028 m n. m.). Ekonomika města je zcela závislá na odvětví cestovního ruchu, především na provozu masivních lyžařských areálů a běžkařských magistrál (Neklid, Klínovec).
Horní Blatná: Původní renesanční horní město, které si striktně zachovalo unikátní pravoúhlý šachovnicový urbanistický půdorys. Vzhledem ke svému významu pro těžbu rud je město a jeho geologické okolí (Vlčí jámy) součástí hornického regionu zapsaného na seznamu UNESCO.
Hroznětín: Sídlo položené na jižním úpatí Krušných hor, kterým protéká řeka Bystřice. Historicky se zde nacházela rozsáhlá komunita židovského obyvatelstva, po níž se v zalesněném terénu zachoval jeden z nejstarších židovských hřbitovů na území republiky.
Chyše: Město ležící na samém jihovýchodním okraji okresu u hranic s Ústeckým krajem. Dominantou je novogoticky přestavěný zámek Chyše, na kterém v roce 1917 působil jako domácí učitel spisovatel Karel Čapek. Součástí zámku je historický panský pivovar.
Jáchymov: Světoznámé krušnohorské město proslulé těžbou stříbra (zdejší ražená mince tolar dala etymologický základ americkému dolaru) a později masivní těžbou uranu v 50. letech 20. století (těžba za pomoci politických vězňů). Dnes funguje jako jediné radonové lázně, specializující se na neurologický aparát.
Karlovy Vary: Krajské a okresní město, správní a dominantní ekonomické centrum regionu. Světoznámé lázeňské středisko, místo konání letního Mezinárodního filmového festivalu, sídlo producentů skla a likérů. Zajišťuje kompletní infrastrukturu státní správy pro celý správní obvod ORP.
Krásné Údolí: Jedno z nejmenších měst v okrese, ležící v otevřené zemědělské krajině Tepelské vrchoviny. Sídlo získalo zpět svůj historický a formální status města teprve v roce 2012 na základě usnesení Poslanecké sněmovny.
Nejdek: Silně průmyslově orientované město v úzkém údolí řeky Rolavy. Během průmyslové revoluce se stalo centrem železáren a zpracování hliníku. Městem prochází horská železniční trať zajišťující historické i současné spojení se Saskem.
Nová Role: Průmyslové sídlo situované západně od Karlových Varů. Ekonomika města je provázána s hlubinnou i povrchovou těžbou a zpracováním kaolinu a následnou tovární výrobou porcelánu.
Ostrov: Druhé nejlidnatější město okresu. Původní historické jádro ostře kontrastuje s masivní výstavbou takzvané nové části města z 50. let 20. století, postavené v diktovaném architektonickém stylu socialistického realismu. V druhé polovině 20. století zde fungovala strojírna montující trolejbusy značky Škoda.
Toužim: Zemědělské a správní centrum jižní periférie okresu. Na náměstí se nachází architektonický komplex chátrajícího zámku. Toužim plní roli obce s pověřeným obecním úřadem pro odlehlé vesnice jihu.
Žlutice: Historické město položené v údolí řeky Střely pod dominantní stolovou horou Vladař. Město je odborníkům proslulé iluminovaným rukopisem z 16. století (Žlutický kancionál) a blízkou vodárenskou nádrží, jež představuje klíčový zdroj pitné vody pro část kraje.

📈 Statistické a demografické tabulky

Všechny níže uvedené tabulky prezentují kompletní dostupné faktografické řady. Neobsahují žádné zkracování ani umělé filtry. Tam, kde data ze sčítacích archů pro území v současných hranicích nejsou dostupná, je to explicitně přiznáno.

Vývoj počtu obyvatel okresu Karlovy Vary

Tabulka demonstruje vývoj osídlení na geografickém území současného okresu, a to podle historických cenzů i podle nejaktuálnějších dat.

Sčítací rok / Období	Počet obyvatel	Doplňující informace
1869	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1880	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1890	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1900	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1910	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1921	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1930	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1950	data nejsou dostupná	Odliv obyvatel po vysídlení nelze pro tento konkrétní obvod přesně kvantifikovat
1961	data nejsou dostupná	Údaj pro nově vzniklý okres chybí
1970	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1980	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
1991	data nejsou dostupná	Údaj pro současné definované hranice okresu chybí
2001	data nejsou dostupná	Sčítací archy nejsou k dispozici
2005 (k 30. červnu)	121 168	Období relativní demografické stability v regionu
2011	data nejsou dostupná	Sčítací archy nejsou k dispozici
2021	data nejsou dostupná	Sčítací archy nejsou k dispozici
2023	115 183	Zvýšení vlivem mezinárodní migrační vlny do větších měst
2025 (k 31. prosinci)	114 567	Prohloubení celostátního záporného přirozeného přírůstku
2026 (k 30. červnu)	114 088	Aktuální stav zaznamenávající souběh záporného migračního a přirozeného salda

Seznam všech měst v okrese

Tato tabulka obsahuje kompletní seznam všech 15 měst, jež se nacházejí na území okresu Karlovy Vary (data o počtu obyvatel odrážejí evidenci k 1. lednu 2024). Zbylých 41 administrativních jednotek okresu má status venkovské obce či vojenského újezdu a nejsou v městské statistice obsaženy.

Město	Počet obyvatel	Rozloha území (km²)
Abertamy	848	8,70
Bečov nad Teplou	919	19,81
Bochov	1 897	95,65
Boží Dar	263	37,97
Horní Blatná	382	5,62
Hroznětín	2 107	23,78
Chyše	591	28,62
Jáchymov	2 361	51,11
Karlovy Vary	49 353	59,10
Krásné Údolí	390	9,16
Nejdek	7 785	52,31
Nová Role	4 244	13,53
Ostrov	15 825	50,42
Toužim	3 492	98,53
Žlutice	2 202	53,03

Přehled sousedních okresů

Tabulka kompletně mapuje všechny hraničící okresní a zemské celky, včetně sdílené mezinárodní hranice v oblasti hřebenů Krušných hor.

Sousední administrativní celek	Příslušný kraj / stát	Světová strana
Okres Cheb	Karlovarský kraj	západ
Okres Sokolov	Karlovarský kraj	západ
Okres Chomutov	Ústecký kraj	severovýchod
Okres Louny	Ústecký kraj	východ
Okres Plzeň-sever	Plzeňský kraj	jih
Zemský okres Krušné hory (Erzgebirgskreis)	Sasko (Soubor:Flag of Germany.svg)	sever a severozápad

💡 Pro laiky

Pojem „okres“ dnes často vyvolává zmatení ohledně toho, k čemu vlastně v České republice slouží. Představte si okres nikoliv jako úřad s ředitelem a razítky, do kterého chodíte něco vyřizovat, ale spíše jako neviditelnou čáru na mapě. Až do roku 2002 existovaly takzvané okresní úřady (např. v budově v Karlových Varech), které spravovaly řidičské průkazy, stavební povolení a sociální dávky pro všechny obyvatele celého tohoto velkého území (tedy i pro lidi z vesnic vzdálených 40 kilometrů).

Tento systém se v roce 2003 zrušil. Stát předal tyto „papírovací“ pravomoci přímo velkým městům, takzvaným obcím s rozšířenou působností (ORP). Dnes si tak obyvatel Abertam jede vyřídit občanský průkaz přímo na městský úřad do menšího Ostrova a nemusí cestovat až do krajského města na zrušený okres. Přestože se okresní úřady zrušily, samotný „Okres Karlovy Vary“ v zákonech zůstal. Stát si tuto čáru na mapě ponechal, protože podle ní organizuje policejní hlídky, podle ní funguje spádovost soudů, Česká správa sociálního zabezpečení zde vyplácí důchody a statistický úřad zde počítá průměrné platy. Okres je tedy dnes technickou obálkou pro státní úředníky a policisty, nikoliv místem, kam by občan chodil na přepážku.

Zdroje