Niclas Hävelid

Niclas Hävelid
Celé jméno	Niclas Anders Hävelid
Datum narození	12. dubna 1973
Místo narození	Stockholm, Švédsko
Státní příslušnost	Šablona:Vlajka Švédsko
Povolání	hokejista, trenér rozvoje
Aktivní od	1991
Aktivní do	2013

Niclas Hävelid je bývalý vynikající švédský profesionální hokejový obránce, který se během své dlouhé a neuvěřitelně úspěšné kariéry zapsal do dějin ledního hokeje jako jeden z nejspolehlivějších a takticky nejvyspělejších defenzivních zadáků své generace. Jeho úctyhodná sportovní dráha se klenula přes více než dvě desetiletí, během nichž působil v nejvyšších švédských soutěžích a následně odehrál přes šest set utkání v nejprestižnější hokejové lize světa, severoamerické NHL.

Ačkoliv do zámoří odešel na tehdejší poměry ve značně pokročilém hokejovém věku (až ve svých šestadvaceti letech), dokázal se okamžitě a bez sebemenších problémů etablovat v elitním týmu Mighty Ducks of Anaheim, se kterým v roce 2003 dokráčel až do strhujícího velkého finále o posvátný Stanley Cup. Následně se stal naprostým základním stavebním kamenem defenzivy v organizaci Atlanta Thrashers, kde dlouhé roky působil jako mentor a defenzivní jistota po boku mladých ofenzivních superhvězd. Své zámořské působení zakončil krátkou epizodou v dresu slavných New Jersey Devils.

Jeho jméno je však historicky a navždy spojeno především s fenomenálními úspěchy švédského národního týmu, proslulého pod přezdívkou "Tre Kronor". Hävelid je hrdým držitelem zlaté medaile z mistrovství světa v roce 1998, avšak jeho absolutním kariérním vrcholem a životním sportovním snem, který se proměnil v realitu, byl zisk nejcennějšího olympijského zlata. To vybojoval na Zimních olympijských hrách 2006 v italském Turíně, kde byl součástí jedné z vůbec nejsilnějších a nejlegendárnějších švédských hokejových generací všech dob. Po ukončení aktivní kariéry se plynule přesunul do role trenéra a mentora pro rozvoj mládeže ve svém domovském Švédsku.

🏒 Mládí a poctivé budování základů v AIK Stockholm

Niclas Hävelid se narodil v dubnu roku 1973 v hlavním městě Švédska, v rušném a na hokej bohatém Stockholmu. Vyrůstal v rodině, kde měl sport, a především lední hokej, naprosto výsadní postavení. Stejně jako jeho bratr Marcus Hävelid (který se později stal rovněž profesionálním hráčem a uznávaným reprezentačním trenérem), propadl kouzlu bruslení již v útlém dětství. Své první formální a organizované hokejové krůčky absolvoval v menším lokálním klubu Enköpings SK, avšak jeho obrovský a nepřehlédnutelný talent ho velmi brzy katapultoval do mládežnických a akademických struktur jednoho z nejslavnějších a nejtradičnějších švédských klubů, celku AIK IF (Allmänna Idrottsklubben).

V dresu stockholmského AIK postupně prošel všemi juniorskými věkovými kategoriemi a na počátku devadesátých let dvacátého století začal nakukovat do dospělého hokeje v tehdejší nejvyšší švédské lize Elitserien (dnes komerčně známé pod názvem SHL). Elitserien byla v devadesátých letech proslulá svou extrémní taktickou svázaností, důrazem na propracovanou defenzivu a obrovským kluzištěm, které vyžadovalo od obránců naprosto dokonalé bruslařské schopnosti a schopnost bleskově číst hru. Právě toto nesmírně náročné, defenzivně orientované prostředí Hävelida herně naprosto zformovalo.

V A-týmu organizace AIK strávil úctyhodných sedm kompletních sezón, od ročníku 1991/1992 až do jara 1998. Klub si během této náročné dekády procházel velmi turbulentním obdobím. Hävelid dokonce musel s týmem prožít bolestivý sestup do druhé nejvyšší soutěže (Division 1), avšak týmu zůstal absolutně loajální a jako jeden z klíčových pilířů zadních řad mu o rok později pomohl vybojovat triumfální návrat zpět mezi švédskou elitu. Z nenápadného mladíka se postupně vypracoval na jednoho z nejlepších obousměrných obránců v celé lize. Jeho schopnost čistě odebírat puky bez zbytečných faulů a následně přesně rozehrávat útočné akce začala vzbuzovat oprávněnou pozornost reprezentačních trenérů.

🦅 Přesun do Malmö a pozvánka do národního týmu

Po mistrovské sezóně na mezinárodní scéně v roce 1998 cítil Hävelid, že potřebuje ve své domácí ligové kariéře nový, svěží impuls. Rozhodl se proto opustit svůj mateřský Stockholm a podepsal lukrativní smlouvu s velmi ambiciózním a silným klubem Malmö IF (dnes Malmö Redhawks), který sídlí na samém jihu Švédska. Malmö v té době disponovalo obrovským finančním zázemím a stavělo kádr s jasným a nekompromisním cílem útočit na zisk domácího mistrovského titulu.

V sezóně 1998/1999 odehrál Hävelid v dresu Malmö 50 utkání základní části, ve kterých zaznamenal vynikajících 22 kanadských bodů a nasbíral 42 trestných minut. Stal se naprostým lídrem obrany, dirigoval přesilové hry a v oslabeních byl pro soupeře naprosto neprostupnou zdí. Jeho fantastické výkony v této konkrétní sezóně definitivně přesvědčily zámořské skauty, že i ve svých šestadvaceti letech má tento vyspělý švédský bek stále ještě obrovský potenciál pro to, aby uspěl na nejvyšší světové úrovni.

🦆 Netradiční draft a pohádka v Anaheim Mighty Ducks

Běžnou a zažitou praxí v profesionálním hokeji je, že hráči jsou do severoamerické NHL draftováni ve věku osmnácti nebo devatenácti let. Niclas Hävelid představoval obrovskou a velmi zajímavou výjimku z tohoto pravidla. Vzhledem k jeho rostoucí dominanci v Evropě a zisku zlaté medaile s národním týmem se organizace Mighty Ducks of Anaheim rozhodla zariskovat a vybrala si ho ve vstupním draftu v roce 1999 ve třetím kole, jako celkově 83. hráče v celkovém pořadí.

Přechod do Kalifornie a do zcela odlišného světa zámořského hokeje zvládl tento hotový, šestadvacetiletý hokejista naprosto bravurně. Na rozdíl od nejistých mladíků nemusel Hävelid trávit žádný čas na podřadných farmách v nižších ligách. Ihned od prvního přípravného kempu si vybojoval pevné místo v základní sestavě "Mocných Kačerů". Ve své nováčkovské sezóně 1999/2000 nastoupil k 50 utkáním. Tým Anaheimu v té době herně spoléhal především na geniální ofenzivní dvojici, kterou tvořili Paul Kariya a finský blesk Teemu Selänne. Do obrany však klub zoufale potřeboval rozvahu a klid, a to bylo přesně to, co švédský nováček přinesl.

Jeho absolutní sportovní vrchol a nezapomenutelná kapitola v zámořské lize se odehrála během sezóny 2002/2003. Tým Anaheimu, tehdy pod pevným a náročným vedením trenéra Mika Babcocka, předvedl jedno z nejneuvěřitelnějších hokejových tažení v moderní historii play-off. Hävelid, hrající v klíčovém obranném páru (často po boku tvrdého ruského beka Vitalije Višněvského), byl na ledě naprosto nepostradatelný. "Kačeři" dokázali v prvním kole senzačně vyřadit obhájce titulu Detroit Red Wings v poměru 4:0 na zápasy, následně si poradili se silným týmem Dallas Stars a ve finále konference zničili organizaci Minnesota Wild. Jízda tohoto podceňovaného celku, tažená fantastickými zákroky brankáře Jeana-Sébastiena Giguèra a spolehlivou defenzivou v čele s Hävelidem, se zastavila až v samotném a dramatickém sedmém utkání velkého finále o Stanley Cup, kde kalifornský klub po obrovském vyčerpání podlehl defenzivním mistrům z týmu New Jersey Devils. Ačkoliv Hävelid nezískal vysněný prsten šampiona, vybudoval si v lize pověst elitního defenzivního zadáka, na kterého se lze spolehnout v těch nejtěžších a nejvypjatějších momentech.

🌪️ Výluka v Södertälje a defenzivní jistota pro Atlantu Thrashers

Nadějně rozjetou zámořskou kariéru dočasně přerušila masivní a vleklá stávka v NHL, která vedla k úplnému zrušení celé sezóny 2004/2005. Hävelid se na tuto dobu rozhodl vrátit domů a podepsal kontrakt se švédským extraligovým klubem Södertälje SK. Zde vytvořil fantastický tým s mnoha dalšími hvězdami z NHL (v dresu Södertälje v této sezóně nastupoval například i finský hvězdný útočník Olli Jokinen). Pro Hävelida to byl rok, kdy si odpočinul od nekonečného cestování po americkém kontinentu a mohl opět potěšit domácí fanoušky.

Po úspěšném zažehnání krize a podepsání nové kolektivní smlouvy se Hävelid do Ameriky vrátil, avšak jeho dny v Anaheimu byly sečteny. Před startem ročníku 2005/2006 podepsal velmi lukrativní jako volný hráč smlouvu s mladou a nesmírně ofenzivně laděnou organizací Atlanta Thrashers (tým se později z finančních důvodů přestěhoval a dnes působí jako Winnipeg Jets). Atlanta v té době disponovala naprosto drtivým ofenzivním arzenálem, kterému vévodil ruský ostrostřelec Ilja Kovalčuk a slovenský technik Marián Hossa. Tým sice střílel obrovské množství gólů, ale jeho obrana byla zoufale prostupná a naivní.

Příchod švédského veterána se ukázal jako geniální manažerský tah. Hävelid přinesl do nevyrovnané a chaotické defenzivy Thrashers tolik potřebný pořádek, systém a obrovskou dávku profesionálních zkušeností. Stal se okamžitým lídrem zadních řad, na ledě pravidelně polykal obrovské porce minut a neustále nastupoval proti elitním formacím všech soupeřů. V sezóně 2006/2007 se jeho defenzivní stabilita výrazně podílela na tom, že organizace Atlanta Thrashers dokázala poprvé a naposledy ve své krátké a smutné historii postoupit do vyřazovacích bojů (play-off). Tam sice tým hladce a bez jediné výhry podlehl zkušenému celku New York Rangers, ale pro fanoušky v Georgii to byl historický milník. V Atlantě strávil Hävelid čtyři sezóny a zapsal se do paměti jako jeden z nejužitečnějších obránců v historii této zaniklé franšízy.

👿 Krátká štace v New Jersey a definitivní návrat na sever

Během závěru sezóny 2008/2009 se organizace Thrashers, která již ztratila reálné naděje na postup do play-off, rozhodla vyměnit svého zkušeného veterána. Těsně před uzávěrkou přestupů byl Hävelid, k velké radosti trenérského štábu, vyměněn do ambiciózního týmu New Jersey Devils. Jednalo se o ten samý klub, který jej před šesti lety připravil o zisk Stanley Cupu. Devils se před vyřazovacími boji potřebovali posílit o defenzivně spolehlivého beka a švédský veterán byl pro jejich pověstný a svázaný systém hry jako stvořený.

V dresu "Ďáblů" z New Jersey však stihl odehrát pouze 15 utkání v základní části a do play-off nakonec kvůli taktickým rozhodnutím a lehčímu zranění nezasáhl. Po tomto krátkém angažmá a s blížícím se sedmatřicátým rokem života si Niclas Hävelid uvědomil, že jeho úctyhodná kapitola na úzkých severoamerických kluzištích se nadobro uzavřela.

V létě roku 2009 oznámil velkolepý návrat do svého rodného Švédska. Podepsal víceletý kontrakt s tehdy nesmírně bohatým a ambiciózním klubem Linköping HC. Zde odehrál své absolutně poslední čtyři sezóny profesionální kariéry (od roku 2009 do jara 2013). V Linköpingu už nebyl tím hráčem, který by lámal rychlostní rekordy, ale stal se neocenitelným mentorem a druhým trenérem na ledě pro celou novou generaci švédských obránců. Tým dovedl jako asistent kapitána a vzorný profesionál k mnoha vítězstvím v domácí lize. Na jaře 2013, po dlouhých dvaadvaceti letech v profesionálním hokeji, se rozhodl pověsit brusle na hřebík a ukončit svou neuvěřitelnou hráčskou dráhu.

🥇 Král mezinárodních turnajů a zlatý turínský zázrak

Ačkoliv má za sebou bohatou klubovou kariéru, ve Švédsku je Niclas Hävelid uctíván především jako obrovská reprezentační ikona a neodmyslitelná součást národního týmu "Tre Kronor" (Tři korunky). Poprvé na sebe v dresu dospělé reprezentace výrazně upozornil na mistrovství světa v roce 1998, které se konalo ve Švýcarsku. Švédský výběr na tomto turnaji předváděl neuvěřitelně disciplinovaný hokej, dokázal proskočit přes všechny nástrahy pavouka a ve finále vybojovat zlaté medaile. Pro Hävelida to byl první obrovský mezinárodní triumf, který mu otevřel cestu do zámoří. Zúčastnil se i mimořádně prestižního a hvězdami nabitého turnaje Světový pohár v ledním hokeji (World Cup of Hockey) v roce 2004.

Jeho nezpochybnitelný absolutní vrchol však přišel v únoru roku 2006. Tehdy se konaly Zimní olympijské hry v italském Turíně. Švédský reprezentační tým přijel na turnaj s pravděpodobně tou nejlepší a nejkomplexnější generací hráčů ve své historii. Tým byl doslova přeplněný budoucími členy hokejové síně slávy, jakými byli kapitán Mats Sundin, famózní Peter Forsberg, geniální obránce Nicklas Lidström nebo v brance chytající Henrik Lundqvist.

Niclas Hävelid v tomto hvězdném výběru plnil svou tradiční a pro tým životně důležitou roli "čističe". Nastupoval v těžkých defenzivních párech, blokoval rány ruských, českých a kanadských střelců a zajišťoval neprostupnost švédské obrany. Turínský turnaj se pro "Tre Kronor" vyvíjel fantasticky a tým dokráčel až do severského finále snů proti odvěkému a nenáviděnému rivalovi – reprezentaci Finska. Ve strhujícím a naprosto vyrovnaném finálovém duelu zvítězilo Švédsko 3:2 (vítěznou branku vstřelil bombou od modré čáry právě Lidström). Zisk olympijské zlaté medaile, toho absolutně nejvyššího ocenění, kterého může hokejista pro svou zemi dosáhnout, zařadil Hävelida mezi nesmrtelné legendy švédského a světového sportu.

🛡️ Herní profil a trenérské pokračování rodinné dynastie

Z čistě hokejového a taktického hlediska byl Niclas Hävelid ztělesněním termínu "Stay-at-home defenseman" (defenzivní obránce, který zůstává vzadu a jistí útoky). Nikdy nevynikal oslnivou rychlostí, ani nepatřil k hráčům s nejtvrdší ranou od modré čáry. Jeho největší a nejpůsobivější zbraní byl jeho mozek, vysoké herní IQ a naprosto bezchybná schopnost předvídat pohyby soupeře o krok dopředu.

Vždy věděl, kde má na ledě stát, aby soupeři zablokoval úhel pro přihrávku. Byl naprosto brilantní při odebírání puků pomocí přesné a jemné práce hokejkou (takzvaný stick-checking). Právě díky své herní inteligenci se dokázal prosadit a dlouhodobě udržet v nejrychlejší lize světa, a to navzdory tomu, že do ní nastoupil až ve zralém věku. Jeho disciplína a klid na holi z něj dělaly ideálního parťáka pro jakéhokoliv více ofenzivně laděného obránce.

Jeho vášeň pro hokej neutichla ani po odchodu do sportovního důchodu. Okamžitě se zapojil do trenérských struktur a začal působit jako trenér rozvoje obránců v klubu Linköping HC. Hokejové řemeslo má tato rodina zkrátka hluboko v krvi. Jeho bratr Marcus Hävelid je vysoce uznávaným švédským reprezentačním trenérem, který vede národní mládežnické výběry, a synovci Mattias Hävelid a Hugo Hävelid (synové Marcuse) jsou oba draftovanými a vysoce hodnocenými talentovanými nadějemi pro kluby z NHL. Jméno Hävelid tak bude ve švédském a světovém hokeji rezonovat s obrovskou úctou i v nadcházejících dekádách.

📊 Kompletní kariérní statistiky

Tato tabulka detailně dokumentuje naprosto všechny oficiální a dohledatelné záznamy ze základních částí soutěží, ve kterých tento švédský defenzivní specialista během své profesionální dráhy nastoupil.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1991/1992	AIK IF	Elitserien (SHL)	10	0	0	0	2
1992/1993	AIK IF	Elitserien (SHL)	22	1	0	1	14
1993/1994	AIK IF	Division 1 (SWE)	40	6	12	18	26
1994/1995	AIK IF	Elitserien (SHL)	40	3	4	7	38
1995/1996	AIK IF	Elitserien (SHL)	40	5	6	11	40
1996/1997	AIK IF	Elitserien (SHL)	50	6	10	16	52
1997/1998	AIK IF	Elitserien (SHL)	43	8	14	22	42
1998/1999	Malmö IF	Elitserien (SHL)	50	7	15	22	42
1999/2000	Mighty Ducks of Anaheim	NHL	50	2	7	9	20
2000/2001	Mighty Ducks of Anaheim	NHL	47	4	10	14	34
2001/2002	Mighty Ducks of Anaheim	NHL	52	1	2	3	40
2002/2003	Mighty Ducks of Anaheim	NHL	82	11	22	33	30
2003/2004	Mighty Ducks of Anaheim	NHL	79	6	20	26	28
2004/2005	Södertälje SK	Elitserien (SHL)	46	2	2	4	60
2005/2006	Atlanta Thrashers	NHL	82	4	28	32	48
2006/2007	Atlanta Thrashers	NHL	77	3	18	21	52
2007/2008	Atlanta Thrashers	NHL	81	1	13	14	42
2008/2009	Atlanta Thrashers	NHL	63	2	13	15	42
2008/2009	New Jersey Devils	NHL	15	0	4	4	6
2009/2010	Linköping HC	Elitserien (SHL)	53	3	10	13	28
2010/2011	Linköping HC	Elitserien (SHL)	50	5	17	22	22
2011/2012	Linköping HC	Elitserien (SHL)	55	8	8	16	24
2012/2013	Linköping HC	Elitserien (SHL)	55	3	11	14	28

(Během své bohaté reprezentační kariéry získal se Švédskem Zlatou medaili na Zimních olympijských hrách 2006 v Turíně a Zlatou medaili na Mistrovství světa 1998).*

Zdroje