Muzikál
Obsah boxu
Šablona:Infobox - umělecký žánr Muzikál je syntetický divadelní žánr, který kombinuje hudbu, zpěv, mluvené dialogy, herectví a tanec. Příběh a emocionální obsah díla – humor, patos, lásku, hněv – sděluje a rozvíjí prostřednictvím slov, hudby, pohybů a technických aspektů představení jako celku. Od počátku 20. století patří muzikálová divadelní představení k nejpopulárnějším formám divadla. Nejvýznamnějšími centry muzikálové tvorby jsou Broadway v New Yorku a West End v Londýně.
Muzikály se hrají po celém světě, od velkých produkcí v metropolích jako Londýn, New York, Toronto, Melbourne a Hamburk až po amatérská představení ve školách a menších divadlech. Žánr se vyvinul z lehčích divadelních forem 19. století, jako jsou opereta, komická opera a vaudeville, a postupně integroval hudbu a příběh do soudržnějšího celku.
📜 Historie
Historie muzikálu je příběhem o postupném propojování hudby a dramatu, které vedlo ke vzniku jedné z nejpopulárnějších forem živé zábavy.
🎶 Počátky a předchůdci (do roku 1920)
Kořeny muzikálu sahají do 19. století a jsou velmi rozmanité. Mezi jeho hlavní předchůdce patří:
- Opereta: Lehká, často komická forma opery s mluvenými dialogy. Díla autorů jako Jacques Offenbach v Paříži nebo Johann Strauss ml. ve Vídni položila základy pro spojení hudby a příběhu. V anglicky mluvícím světě dominovali W. S. Gilbert a Arthur Sullivan s díly jako The Mikado nebo Piráti z Penzance.
- Vaudeville a Music hall: Populární zábavní formy sestávající z nesouvisejících čísel – písní, komických scének, tance a akrobacie. Ačkoliv neměly jednotící příběh, staly se líhní talentů a populárních písní.
- Burleska: Původně parodická forma, která si utahovala z vážných děl. Postupně se proměnila v show s důrazem na komedii a ženskou krásu.
- Minstrel show: Kontroverzní americká forma zábavy, kde bělošští herci s načerněnými tvářemi parodovali Afroameričany. Přestože je dnes vnímána jako rasistická, přispěla k rozvoji americké populární hudby a tance.
Prvním dílem, které je často označováno za "první muzikál", je The Black Crook (1866). Vzniklo náhodou, když k průměrné melodramatické hře byl připojen pařížský baletní soubor, jehož divadlo vyhořelo. Výsledkem byla pětihodinová extravagantní show, která se stala obrovským hitem.
✨ Zlatý věk Broadwaye (20. – 60. léta 20. století)
Počátek 20. století přinesl díla George M. Cohana a Jerome Kerna. Kernův muzikál Show Boat (Loď komediantů, 1927) je považován za revoluční. Poprvé se zde řešila vážná témata jako rasismus a nešťastná láska a písně nebyly jen vložkami, ale přímo posouvaly děj a charakterizovaly postavy.
Od 40. do 60. let 20. století trval tzv. "Zlatý věk" muzikálu, kterému dominovala dvojice Richard Rodgers a Oscar Hammerstein II.. Jejich díla se vyznačovala dokonalou integrací všech složek.
- Oklahoma! (1943): Považována za milník, který plně etabloval koncept "integrovaného muzikálu". Taneční čísla (choreografie Agnes de Mille) zde poprvé sloužila k vyjádření psychologie postav.
- Carousel (Kolotoč, 1945)
- South Pacific (Jižní Pacifik, 1949)
- The King and I (Král a já, 1951)
- The Sound of Music (Za zvuků hudby, 1959)
Dalšími významnými tvůrci této éry byli Alan Jay Lerner a Frederick Loewe (My Fair Lady), Frank Loesser (Guys and Dolls) nebo Leonard Bernstein (West Side Story). West Side Story (1957) přinesla tragický shakespearovský námět, komplexní hudbu a dynamickou choreografii Jerome Robbinse.
🎸 Rockové a koncepční muzikály (60. – 80. léta)
S nástupem rock'n'rollu a společenských změn v 60. letech se proměnil i muzikál.
- Hair (Vlasy, 1967): První rockový muzikál, který na jeviště přinesl kulturu hippies, politický protest proti válce ve Vietnamu, nahotu a explicitní jazyk.
- Jesus Christ Superstar (1970) a Evita (1976) od Andrewa Lloyda Webbera a Tima Rice etablovaly žánr rockové opery.
V této době se také objevil "koncepční muzikál", jehož hybatelem nebyl tradiční příběh, ale téma, myšlenka nebo atmosféra. Mistrem tohoto žánru byl skladatel a textař Stephen Sondheim (Company, Follies, Sweeney Todd).
🌍 Éra megamuzikálů (80. léta – současnost)
Od 80. let se na scéně prosadily tzv. "megamuzikály", charakteristické velkolepou výpravou, masivním marketingem a globálním úspěchem. Většina z nich pocházela z Londýna a byla produkována Cameronem Mackintoshem.
- Cats (Kočky, 1981): Hudba Andrew Lloyd Webber, založeno na básních T. S. Eliota.
- Les Misérables (Bídníci, 1985): Hudba Claude-Michel Schönberg, adaptace románu Victora Huga.
- The Phantom of the Opera (Fantom opery, 1986): Hudba Andrew Lloyd Webber, nejdéle hraný muzikál v historii Broadwaye.
- Miss Saigon (1989): Moderní variace na operu Madama Butterfly.
Společnost Disney vstoupila na Broadway s adaptacemi svých animovaných filmů, jako jsou Beauty and the Beast (1994) a především fenomenálně úspěšný The Lion King (1997) s inovativní režií Julie Taymor.
🚀 Nové tisíciletí a současné trendy
21. století přineslo další diverzifikaci žánru:
- Jukebox muzikály: Postavené na hitech slavných kapel nebo interpretů (Mamma Mia! s hudbou skupiny ABBA, We Will Rock You s hudbou Queen).
- Filmové adaptace: Muzikály založené na úspěšných filmech (The Producers, Hairspray, Wicked).
- Inovativní díla: Muzikály, které posouvají hranice žánru. Nejvýraznějším příkladem je Hamilton (2015) od Lin-Manuela Mirandy, který kombinuje hip hop, jazz a R&B s historickým příběhem amerických otců zakladatelů.
⚙️ Charakteristika žánru
Muzikál je komplexní umělecký tvar, který se skládá z několika klíčových složek.
📖 Libreto (Book)
Libreto, často označované anglickým termínem "book", je scénář muzikálu. Obsahuje mluvené dialogy a dějové linie, které propojují jednotlivá hudební čísla. Kvalita libreta je zásadní pro soudržnost a dramatickou účinnost celého díla. Autorem libreta je libretista ("book writer").
🎵 Hudba a písně
Hudba je srdcem muzikálu. Skládá ji skladatel a texty písní píše textař. Písně v muzikálu plní několik funkcí:
- Charakterizují postavy: Vyjadřují jejich pocity, touhy a motivace (např. "I Want" song – píseň, kde hrdina zpívá o svém snu).
- Posouvají děj: Místo dialogu se klíčový zvrat odehraje prostřednictvím písně.
- Navozují atmosféru: Hudba určuje náladu scény (komickou, romantickou, dramatickou).
- Komentují dění: Podobně jako sbor v antickém dramatu.
Hudební styly v muzikálu jsou velmi rozmanité, od tradičních orchestrálních partitur přes jazz, rock, pop až po hip hop.
💃 Tanec a choreografie
Tanec je vizuálně nejpůsobivější složkou. V moderním muzikálu není jen ozdobou, ale nedílnou součástí vyprávění. Choreograf vytváří taneční čísla, která mohou vyjadřovat emoce, symbolizovat konflikt nebo jednoduše oslavovat radost. Průkopníky v integraci tance do děje byli Agnes de Mille (Oklahoma!), Jerome Robbins (West Side Story) a Bob Fosse (Chicago, Cabaret).
🏗️ Struktura
Většina muzikálů se drží dvoudílné struktury:
- První dějství (Act I): Představení postav, základní zápletky a hlavního konfliktu. Obvykle končí dramatickým momentem, který nechává diváky v napětí během přestávky. Obsahuje úvodní číslo (opening number), které představí svět příběhu, a často i zmíněný "I Want" song.
- Druhé dějství (Act II): Rozvíjení a řešení konfliktu. Bývá kratší a dějově sevřenější. Často obsahuje tzv. "11 o'clock number", což je velké, emocionálně vypjaté číslo ke konci představení, které má probudit unavené diváky. Představení končí finále.
🌍 Světová centra muzikálu
Broadway v New Yorku je synonymem pro muzikálové divadlo. Jedná se o soubor přibližně 41 velkých divadel v okolí Times Square. Uvedení muzikálu na Broadwayi je vrcholem kariéry pro mnoho tvůrců a herců. O prestiži rozhodují Ceny Tony, které jsou divadelní obdobou filmových Oscarů.
Londýnský West End je evropským protějškem Broadwaye. Divadla jako London Palladium, Theatre Royal Drury Lane nebo Lyceum Theatre mají bohatou historii. Nejprestižnějším oceněním jsou zde Ceny Laurence Oliviera. Mnoho úspěšných muzikálů (zejména megamuzikály) mělo svou světovou premiéru právě zde.
Německy mluvící země mají silnou tradici v uvádění muzikálů, často s vlastními originálními díly. Města jako Hamburk, Berlín a Vídeň jsou významnými centry. Vídeňská scéna je známá svými historickými a dramatickými muzikály jako Elisabeth nebo Tanz der Vampire.
V Česku má muzikál dlouhou tradici, sahající k dílům Voskovece a Weriche v Osvobozeném divadle a později k divadlu Semafor (Jiří Suchý, Jiří Šlitr). Po roce 1989 nastal obrovský boom komerčních muzikálů. Prvním velkým hitem byl Dracula (1995) Karla Svobody, Zdeňka Borovce a Richarda Hese. Mezi další úspěšné původní české muzikály patří Monte Cristo, Kleopatra nebo Tři mušketýři. Muzikály se hrají ve velkých pražských divadlech (Hudební divadlo Karlín, Divadlo Broadway, GoJa Music Hall) i na oblastních scénách, zejména v Městském divadle Brno, které je proslulé svou vysokou uměleckou kvalitou.
💡 Pro laiky
Představte si film, kde postavy místo běžné mluvy začnou v klíčových momentech zpívat, aby vyjádřily své nejhlubší emoce nebo posunuly děj rychle dopředu. To vše se ale odehrává živě na divadelním jevišti s velkolepou výpravou, propracovanými kostýmy, světly a často i s velkým tanečním souborem a živým orchestrem. Muzikál je v podstatě divadelní hra s písničkami, které ale nejsou jen "na ozdobu" – jsou stejně důležité, ne-li důležitější, než samotný mluvený příběh. Je to zážitek, který útočí na všechny smysly a kombinuje drama, komedii, hudbu a tanec do jednoho velkolepého celku.
🏆 Nejznámější světové muzikály (výběr)
- Fantom opery (Andrew Lloyd Webber, 1986) – Romantický příběh o tajemném hudebním géniovi v pařížské Opeře. Nejdéle hraný muzikál na Broadwayi.
- Bídníci (Claude-Michel Schönberg, 1985) – Epická sága o spravedlnosti, lásce a odpuštění na pozadí Francie 19. století.
- Cats (Andrew Lloyd Webber, 1981) – Fantaskní muzikál založený na básních T. S. Eliota, kde se kočky scházejí na každoročním bále.
- West Side Story (Leonard Bernstein, 1957) – Moderní verze Romea a Julie zasazená do prostředí pouličních gangů v New Yorku 50. let.
- Chicago (John Kander, 1975) – Satirický pohled na zločin, slávu a média v jazzovém Chicagu 20. let.
- Hamilton (Lin-Manuel Miranda, 2015) – Revoluční muzikál, který pomocí hip hopu vypráví životní příběh amerického otce zakladatele Alexandra Hamiltona.
- Mamma Mia! (Benny Andersson & Björn Ulvaeus, 1999) – "Jukebox" muzikál postavený na hitech skupiny ABBA, odehrávající se na řeckém ostrově.
- Lví král (Elton John, 1997) – Divadelní adaptace slavného animovaného filmu od Disneyho, proslulá svou ohromující vizuální stránkou a prací s loutkami.
- Wicked (Stephen Schwartz, 2003) – Příběh čarodějnic ze země Oz, který vypráví, co se stalo před příchodem Dorotky.
- Pomáda (Jim Jacobs & Warren Casey, 1971) – Nostalgický pohled na středoškolské lásky a rock'n'roll v 50. letech v USA.