Moskevský protokol

Rozbalit box

Obsah boxu

Moskevský protokol, oficiálně Protokol z jednání delegace ČSSR a SSSR, je dokument podepsaný vedoucími představiteli Československa a Sovětského svazu v Moskvě dne 26. srpna 1968. Jeho podpis byl vynucen po invazi vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa a de facto znamenal kapitulaci československého reformního vedení, ukončení procesu Pražského jara a začátek období tzv. normalizace. Jediným členem československé delegace, který protokol odmítl podepsat, byl František Kriegel.

📜 Historický kontext

🌸 Pražské jaro a sovětská reakce

Počátkem roku 1968 začal v Československu pod vedením prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandra Dubčeka reformní proces známý jako Pražské jaro. Cílem bylo uvolnění politických a ekonomických poměrů a vytvoření "socialismu s lidskou tváří". Došlo ke zrušení cenzury, obnově občanských svobod a rehabilitaci obětí politických procesů z 50. let.

Tento vývoj s velkou nelibostí sledovalo vedení Sovětského svazu v čele s Leonidem Brežněvem. Obávalo se, že liberalizace v Československu by mohla ohrozit stabilitu celého sovětského bloku a oslabit jeho mocenskou pozici ve studené válce. Sovětské vedení vnímalo reformy jako "kontrarevoluci" a po sérii neúspěšných politických jednání a varování (např. v Čierna nad Tisou a Bratislavě) se rozhodlo pro vojenskou intervenci.

💥 Invaze a únos představitelů

V noci z 20. na 21. srpna 1968 vstoupila na území Československa vojska pěti států Varšavské smlouvy (SSSR, Polsko, Maďarsko, NDR a Bulharsko). Během prvních hodin invaze byli klíčoví představitelé československého státu a KSČ – Alexander Dubček, předseda vlády Oldřich Černík, předseda Národního shromáždění Josef Smrkovský a předseda Národní fronty František Kriegel – zatčeni sovětskými bezpečnostními složkami a uneseni do Sovětského svazu.

Okupace vyvolala masivní, avšak nenásilný odpor obyvatelstva. Zároveň se v pražských Vysočanech tajně sešel XIV. mimořádný sjezd KSČ, který invazi odsoudil, zvolil nové vedení strany a požadoval propuštění unesených politiků.

✈️ Jednání v Moskvě

Československý prezident Ludvík Svoboda odletěl 23. srpna do Moskvy, aby jednal se sovětským vedením. Jeho hlavním požadavkem bylo propuštění internovaných československých představitelů a jejich účast na jednáních. Sověti nakonec souhlasili a k jednacímu stolu byli přivedeni zlomení a ponížení českoslovenští politici, kteří byli několik dní drženi v izolaci a podrobováni silnému psychickému nátlaku.

Jednání probíhala od 23. do 26. srpna v atmosféře diktátu. Sovětská strana, vedená Brežněvem, předložila československé delegaci předem připravený protokol a odmítala jakoukoliv zásadní diskusi o jeho obsahu. Českoslovenští politici byli vystaveni výhrůžkám, že pokud nepodepíší, bude v zemi nastolena přímá okupační správa s nepředvídatelnými následky.

📝 Obsah protokolu

Moskevský protokol obsahoval 15 bodů, které v podstatě likvidovaly všechny výdobytky Pražského jara. Mezi nejdůležitější závazky československé strany patřilo:

**Neuznání XIV. sjezdu KSČ:** Výsledky vysočanského sjezdu byly prohlášeny za neplatné.
**Kádrové změny:** Odstranění reformních politiků z vedoucích funkcí ve straně, vládě i médiích.
**Obnovení cenzury:** Zavedení kontroly nad médii a ukončení svobody slova.
**Upevnění vedoucí úlohy KSČ:** Zastavení činnosti nekomunistických politických organizací (jako KAN nebo K 231).
**"Dočasný" pobyt vojsk:** Souhlas s přítomností sovětských vojsk na území Československa až do "normalizace situace". Tento pobyt byl později legalizován Smlouvou o dočasném pobytu sovětských vojsk.
**Zahraniční politika:** Podřízení československé zahraniční politiky zájmům Sovětského svazu a socialistického tábora.

Dokument byl formulován tak, aby vytvářel zdání dohody mezi dvěma suverénními státy, ale ve skutečnosti se jednalo o diktát a kapitulaci pod nátlakem.

🖋️ Podpis a odmítnutí Františka Kriegla

Protokol podepsali téměř všichni členové československé delegace, včetně Dubčeka, Černíka, Smrkovského a prezidenta Svobody. Učinili tak s vědomím, že jejich podpis je vynucený, ale v dané situaci ho považovali za menší zlo, které by mohlo zabránit dalšímu krveprolití.

Jediný, kdo dokument odmítl podepsat, byl František Kriegel. Jeho postoj byl aktem mimořádné osobní statečnosti. Sovětské vedení ho za to chtělo ponechat v internaci v SSSR, ale díky intervenci prezidenta Svobody, který odmítl bez Kriegla odletět, byl nakonec propuštěn a mohl se vrátit do Prahy. Kriegel svůj postoj zdůvodnil tím, že nemůže podepsat dokument, který byl sepsán bez vědomí československých orgánů a který je v rozporu s vůlí lidu.

📉 Důsledky a počátek normalizace

Podpis Moskevského protokolu znamenal definitivní konec nadějí Pražského jara. Po návratu delegace do Prahy začal proces tzv. normalizace, který se vyznačoval:

Postupným odstraňováním reformistů z veřejného života. V dubnu 1969 byl Alexander Dubček ve funkci prvního tajemníka ÚV KSČ nahrazen Gustávem Husákem.
Rozsáhlými čistkami v komunistické straně, armádě, kultuře a médiích.
Obnovením tuhé cenzury a potlačením občanských svobod.
Apatickou a rezignovanou atmosférou ve společnosti, která trvala následujících 20 let až do sametové revoluce v roce 1989.

Protokol legitimizoval sovětskou vojenskou přítomnost, která trvala až do roku 1991.

🤔 Pro laiky

Představte si, že se ve vaší rodině rozhodnete, že budete mít doma více svobody – každý bude moci říkat, co si myslí, číst si, co chce, a zvát si domů přátele bez omezení. Váš velký a silný soused, který má klíče od vašeho domu, se ale bojí, že by se taková svoboda mohla líbit i jeho rodině. Jednou v noci proto pošle své ozbrojené stráže, aby obsadili váš dům. Vaše rodiče zamkne do sklepa a několik dní je tam nechá o hladu a ve tmě. Pak je přivede ke stolu a předloží jim papír, kde je napsáno, že všechny nové svobody se ruší, že stráže v domě zůstanou, jak dlouho budou chtít, a že odteď se bude vše dělat podle sousedových pravidel. Pokud nepodepíší, stane se něco hrozného. Rodiče, aby ochránili zbytek rodiny, nakonec se zlomeným srdcem podepíší. Tenhle vynucený papír je v podstatě to, co byl pro Československo v roce 1968 Moskevský protokol.

⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025