Valerij Charlamov

Valerij Charlamov
	Soubor:Valeri Kharlamov 1970s.jpg
	Valerij Charlamov v dresu SSSR
Datum narození	14. ledna 1948
Místo narození	Moskva, SSSR
Datum úmrtí	27. srpna 1981
Místo úmrtí	Solněčnogorsk, SSSR
Národnost	sovětská
Výška	173 cm
Váha	73 kg
Kluby	CSKA Moskva (1967–1981)

Rozbalit box

Obsah boxu

Valerij Borisovič Charlamov (rusky: Валерий Борисович Харламов; * 14. ledna 1948, Moskva – † 27. srpna 1981, Solněčnogorsk) byl fenomenální sovětský hokejový útočník, všeobecně považovaný za jednoho z technicky nejnadanějších hráčů v historii tohoto sportu.

Ačkoliv nikdy nehrál v NHL, jeho jméno je v Severní Americe vyslovováno se stejnou úctou jako jména Wayna Gretzkyho nebo Bobbyho Orra. Charlamov byl malý, rychlý a kreativní génius, který dokázal zesměšnit nejtvrdší obrany světa. Jeho život byl však sérií triumfů a tragédií, která předčasně skončila fatální autonehodou ve věku pouhých 33 let. V roce 2005 byl posmrtně uveden do Hokejové síně slávy v Torontu.

🇪🇸 Španěl s nemocným srdcem

Valerij Charlamov nebyl typickým sovětským hokejistou ani původem. Jeho matka, Begona, byla Španělka, která byla do Sovětského svazu evakuována jako dítě během španělské občanské války. Jeho otec Boris byl ruský dělník. Tato kombinace dala Charlamovovi jeho charakteristický vzhled a jižanský temperament, díky němuž si později vysloužil přezdívku "Španěl".

Jako dítě byl Charlamov často nemocný. V roce 1961 mu lékaři diagnostikovali revmatickou vadu srdce a přísně mu zakázali jakoukoli fyzickou námahu, natož vrcholový sport. Jeho otec se však s tímto verdiktem nehodlal smířit. Tajně, bez vědomí matky, přihlásil Valerije do hokejové školy CSKA Moskva. Valerij oklamal lékaře, trénoval tvrději než ostatní a postupně se nejen uzdravil, ale vypracoval se v elitního atleta.

⛸️ Zrození legendy č. 17

V CSKA Moskva se pod vedením despotického, ale geniálního trenéra Anatolije Tarasova zrodila útočná formace, která neměla obdoby: Boris Michajlov – Vladimir Petrov – Valerij Charlamov.

Role: Michajlov byl bojovník před brankou, Petrov mozek a střelec, a Charlamov byl umělec. Jeho bruslení bylo tak lehké a kličky tak nepředvídatelné, že soupeři často padali na led ve snaze ho zastavit.
Dominance: Tato trojice dominovala sovětské lize i mezinárodní scéně více než deset let. Charlamov s CSKA získal 11 ligových titulů.

🇨🇦 Série století 1972

Skutečnou globální hvězdou se Charlamov stal v září 1972 během legendární Série století mezi Kanadou a SSSR. Kanaďané, kteří sovětské hráče do té doby podceňovali, byli v šoku. Hned v prvním zápase v Montrealu Charlamov vstřelil dva góly a byl vyhlášen nejlepším hráčem utkání. Jeho sólo, při kterém obešel obránce Jeana-Clauda Tremblaye, se stalo ikonickým momentem hokejové historie.

Kanaďané si uvědomili, že Charlamova nelze zastavit čistě. V šestém zápase série ho kanadský útočník Bobby Clarke na pokyn asistenta trenéra úmyslně a brutálně sekl hokejkou do kotníku. Charlamov utrpěl zlomeninu a sérii nedohrál. Mnozí experti dodnes tvrdí, že právě vyřazení Charlamova bylo klíčovým faktorem, proč Kanada nakonec sérii těsně vyhrála.

🚗 Osudové nehody

Charlamovův život mimo led byl poznamenán dvěma děsivými autonehodami, které se staly na stejném úseku dálnice.

První nehoda (1976)

Na jaře 1976, krátce po svatbě, Charlamov havaroval se svým vozem. Utrpěl komplikované zlomeniny nohy a žeber. Lékaři pochybovali, zda bude ještě někdy chodit, natož hrát hokej. Charlamov však projevil nezlomnou vůli. V nemocničním pokoji si nechal instalovat hrazdu a posiloval. Po zázračném uzdravení se vrátil na led a dokázal se znovu dostat do formy, ačkoliv přiznal, že už nikdy nebyl tak rychlý jako dřív.

Druhá nehoda (1981) - Smrt

Léto 1981 bylo pro Charlamova smutné. Chtěl se rozloučit s kariérou na prestižním Kanadském poháru. Trenér Viktor Tichonov ho však na poslední chvíli z nominace vyřadil s odůvodněním, že není v dostatečné kondici. Charlamov to nesl jako obrovskou křivdu a upadl do deprese.

Dne 27. srpna 1981, zatímco národní tým odlétal do Kanady, se Charlamov vracel se svou manželkou Irinou a jejím bratrancem z chaty do Moskvy. Řídila Irina, která na mokré vozovce ztratila kontrolu nad vozem Volha. Auto přejelo do protisměru a čelně se srazilo s nákladním vozem ZIL. Všichni tři pasažéři byli na místě mrtví. Valeriji Charlamovovi bylo 33 let.

🕯️ Odkaz

Zpráva o jeho smrti zasáhla sovětský tým v Kanadě jako blesk. Hráči chtěli turnaj opustit, ale nakonec se rozhodli hrát pro Valerije. Kanadský pohár vyhráli, když ve finále deklasovali Kanadu 8:1. Pohár věnovali památce svého kamaráda.

Charlamovův odkaz žije dál.

Číslo 17: V ruské reprezentaci i v CSKA Moskva je číslo 17 posvátné a nikdo ho nesmí nosit (s výjimkou jeho syna Alexandra, který krátce hrál, a pocty od Ilji Kovalčuka).
Film: V roce 2013 byl o jeho životě natočen ruský film Legenda č. 17, který se stal trhákem a připomněl jeho příběh nové generaci.
Inspirace: Hvězdy jako Jevgenij Malkin, Alexandr Ovečkin nebo Ilja Kovalčuk uvádějí Charlamova jako svůj největší vzor.

🧠 Pro laiky

Valerij Charlamov byl hokejový kouzelník, kterého miloval celý svět, i když hrál za "nepřítele" (SSSR).

Pelé na bruslích: Byl malý, ale s pukem uměl věci, které nikdo jiný nechápal. Obránci z něj byli zoufalí.
Zničený Kanadou: Když hrál proti Kanadě, byli z něj tak vyděšení, že mu jeden kanadský hráč úmyslně zlomil kotník, jen aby ho vyřadil ze hry.
Tragický hrdina: Přežil jednu strašnou autonehodu, naučil se znovu chodit a hrát hokej. Druhá nehoda ho ale zabila, zrovna když ho trenér nespravedlivě vyhodil z týmu. Zemřel velmi mladý, ale stal se legendou.

Zdroje