Maximilien Robespierre
Obsah boxu
| Maximilien Robespierre | |
|---|---|
 | |
| Anonymní portrét Maximiliena Robespierra, kolem roku 1790 (Musée Carnavalet) | |
| Datum narození | 6. května 1758 |
| Místo narození | Arras, Francouzské království |
| Národnost | francouzská |
| Povolání | právník, politik |
Maximilien François Marie Isidore de Robespierre (* 6. května 1758, Arras – 28. července 1794, Paříž) byl francouzský právník, politik a jedna z nejvýznamnějších a nejkontroverznějších postav Velké francouzské revoluce. Jako vůdčí člen jakobínského klubu a dominantní postava Výboru pro veřejné blaho se stal hlavním strůjcem tzv. Vlády teroru, období masových poprav nepřátel revoluce. Pro svou nekompromisní oddanost revolučním ideálům a osobní skromnost byl svými stoupenci nazýván Neúplatný (L'Incorruptible). Jeho pád během Thermidorského převratu vedl k jeho vlastní popravě a znamenal konec nejradikálnější fáze revoluce.
📜 Mládí a vzdělání
Maximilien de Robespierre se narodil v Arrasu v severní Francii. Jeho rodina patřila k nižší šlechtě. Jeho matka zemřela, když mu bylo šest let, a jeho otec, zdrcený žalem, opustil rodinu a cestoval po Evropě, až nakonec zemřel v Mnichově. O Maximiliena a jeho tři mladší sourozence (Charlotte, Henriette a Augustin) se starali prarodiče z matčiny strany.
Díky svému nadání získal stipendium na prestižní Lycée Louis-le-Grand v Paříži, kde studoval práva. Mezi jeho spolužáky patřily další budoucí osobnosti revoluce, jako například Camille Desmoulins. Během studií byl hluboce ovlivněn myšlenkami osvícenství, zejména dílem Jeana-Jacquese Rousseaua a jeho konceptem společenské smlouvy a obecné vůle. Po ukončení studií v roce 1781 se vrátil do Arrasu, kde si otevřel úspěšnou právnickou praxi. Proslul tím, že často obhajoval chudé a utlačované, čímž si získal pověst obránce lidu.
🏛️ Počátky politické kariéry
S vypuknutím revoluce v roce 1789 byl Robespierre zvolen jako zástupce třetího stavu za provincii Artois do Generálních stavů. V nově vzniklém Ústavodárném národním shromáždění se brzy stal jedním z nejvýraznějších řečníků radikální levice. Ačkoliv zpočátku nebyl příliš známý, svou neúnavnou prací, pečlivě připravenými projevy a nekompromisními postoji si postupně získával vliv.
Požadoval zavedení všeobecného volebního práva pro muže, zrušení otroctví v koloniích, svobodu tisku a shromažďování a, paradoxně s ohledem na jeho pozdější činy, zrušení trestu smrti. Jeho zásadovost a odpor vůči jakékoliv formě korupce mu vynesly přezdívku Neúplatný. Stal se také vůdčí osobností vlivného Jakobínského klubu, platformy pro radikální republikány.
🇫🇷 Role ve Velké francouzské revoluci
⚖️ Národní konvent a poprava krále
Po pádu monarchie v srpnu 1792 byl Robespierre zvolen do nového zákonodárného sboru, Národního konventu. Zde se stal vůdcem radikální frakce Hory (Montagnards), která byla v ostrém konfliktu s umírněnějšími girondisty.
Jedním z prvních a nejdůležitějších bodů jednání Konventu byl osud sesazeného krále Ludvíka XVI.. Zatímco girondisté váhali, Robespierre pronesl slavný projev, v němž požadoval okamžitou popravu krále bez soudu jako politickou nutnost pro přežití republiky. Jeho slavná věta: „Ludvík musí zemřít, aby vlast mohla žít,“ pomohla přesvědčit Konvent. Král byl odsouzen a 21. ledna 1793 popraven gilotinou.
🩸 Výbor pro veřejné blaho a Vláda teroru
Na jaře 1793 byla Francie v kritické situaci. Čelila invazi zahraničních mocností (První koaliční válka), vnitřním povstáním (např. Povstání ve Vendée) a ekonomické krizi. V této atmosféře strachu a chaosu byl v dubnu 1793 zřízen Výbor pro veřejné blaho jako de facto výkonná vláda s mimořádnými pravomocemi. V červenci se jeho členem stal i Robespierre a brzy se stal jeho nejvlivnější postavou.
Pod jeho vedením Výbor zavedl politiku, která vešla ve známost jako Vláda teroru (la Terreur). Jejím cílem bylo zlikvidovat všechny "nepřátele revoluce" a nastolit "Republiku ctnosti". Zákon o podezřelých ze září 1793 umožňoval zatčení kohokoliv na základě pouhého udání. Revoluční tribunály soudily a odsuzovaly tisíce lidí k smrti gilotinou. Oběťmi teroru se stali nejen roajalisté a aristokraté, ale i umírnění revolucionáři (girondisté) a později i radikálové z vlastních řad, jako byli hébertisté a skupina kolem jeho bývalého přítele Georgese Dantona. Robespierre ospravedlňoval teror jako nutný a dočasný prostředek k dosažení vyššího cíle – ctnostné a rovnostářské společnosti.
🙏 Kult Nejvyšší bytosti
Robespierre byl deista a odmítal jak ateismus prosazovaný některými radikály (např. hébertisty), tak tradiční katolickou církev. Věřil, že víra v božskou bytost a nesmrtelnost duše je nezbytná pro morálku a občanskou ctnost. V květnu 1794 prosadil v Konventu zavedení nového státního náboženství – Kultu Nejvyšší bytosti (Culte de l'Être suprême).
Vyvrcholením tohoto úsilí byl velkolepý Svátek Nejvyšší bytosti konaný 8. června 1794 v Paříži, kterému Robespierre osobně předsedal. Pro mnoho jeho kolegů v Konventu to byl důkaz jeho rostoucí megalomanie a snahy stát se diktátorem a veleknězem nové republiky. Tato událost značně přispěla k jeho izolaci a pádu.
📉 Pád a poprava (Thermidorský převrat)
V létě 1794 dosáhl teror svého vrcholu. Zároveň francouzská revoluční armáda dosáhla rozhodujícího vítězství v bitvě u Fleurus, čímž pominula hrozba zahraniční invaze a teror ztratil své hlavní opodstatnění. V Konventu rostl strach a opozice vůči Robespierrovi. Mnozí se obávali, že se stanou dalšími oběťmi čistek.
26. července 1794 (8. thermidoru podle revolučního kalendáře) pronesl Robespierre v Konventu hrozivý projev, v němž mluvil o nových spiknutích a nepřátelích, ale odmítl je jmenovat. Tím proti sobě sjednotil své odpůrce, kteří se obávali o vlastní život. Následujícího dne, 27. července (9. thermidoru), byl Robespierre při pokusu promluvit v Konventu překřičen a spolu se svým bratrem Augustinem, Saint-Justem, Couthonem a dalšími věrnými zatčen.
Byli sice na krátko osvobozeni jednotkami Pařížské komuny a uchýlili se na pařížskou radnici (Hôtel de Ville), ale jednotky věrné Konventu radnici v noci dobyly. Během zásahu byl Robespierre postřelen do čelisti (není jasné, zda šlo o pokus o sebevraždu, nebo byl zraněn jedním z vojáků). Následujícího dne, 28. července 1794 (10. thermidoru), byl Maximilien Robespierre spolu s 21 svými nejbližšími spolupracovníky bez soudu popraven gilotinou na Place de la Révolution (dnešní Place de la Concorde). Jeho smrtí skončila Vláda teroru a nejradikálnější fáze revoluce.
🤔 Politická filozofie a odkaz
Robespierrova politická filozofie byla hluboce zakořeněna v myšlenkách Jeana-Jacquese Rousseaua. Věřil v koncept obecné vůle a v ideál Republiky ctnosti, kde by občané jednali v zájmu celku, nikoliv pro osobní prospěch. Pro něj byla ctnost neoddělitelně spjata s terorem: „Teror není nic jiného než spravedlnost, rychlá, přísná a nepružná; je tedy emanací ctnosti.“
Jeho odkaz je dodnes předmětem vášnivých debat:
- **Pro kritiky** je symbolem fanatismu, tyranie a krveprolití. Je vnímán jako demagog, který zneužil revoluční ideály k nastolení osobní diktatury a poslal na smrt tisíce nevinných lidí.
- **Pro své obhájce** je tragickým hrdinou a nekompromisním obráncem demokracie a sociální spravedlnosti. Argumentují, že jeho radikální opatření byla v dané době nutná k záchraně revoluce před vnitřními i vnějšími nepřáteli.
Maximilien Robespierre zůstává jednou z nejkomplexnějších a nejvlivnějších postav moderních dějin, jehož život a činy nadále vyvolávají otázky o vztahu mezi revolucí, svobodou, násilím a utopií.
💡 Pro laiky
- Jakobíni: Byli členové nejvlivnějšího politického klubu během revoluce. Zpočátku byli umírnění, ale pod vedením Robespierra se stali velmi radikálními. Chtěli republiku bez krále a velkých sociálních rozdílů.
- Výbor pro veřejné blaho: Představte si ho jako malou, ale extrémně mocnou vládu v době krize. Měl za úkol bránit revoluci za každou cenu, a proto mohl dělat téměř cokoliv, včetně zatýkání a popravování lidí. Robespierre byl jeho nejdůležitější člen.
- Vláda teroru (Jakobínský teror): Bylo to asi roční období, kdy Výbor pro veřejné blaho systematicky likvidoval všechny, kdo byli považováni za nepřátele revoluce. Stačilo jen podezření a člověk mohl skončit pod gilotinou. Cílem bylo zastrašit odpůrce a sjednotit zemi.
- Gilotina: Mechanický popravčí stroj, který se stal symbolem Velké francouzské revoluce a zejména Vlády teroru. Byla považována za "humánní" způsob popravy.
- Thermidorský převrat: Jde o název pro události z konce července 1794, které vedly k pádu a popravě Robespierra. Jméno je odvozeno od měsíce "thermidor" ve francouzském revolučním kalendáři.