Karel Eduard Paar
Karel Eduard Paar (celým jménem Karel Eduard hrabě Paar, v církevním a řádovém kontextu uváděn jako Fra' Karel Eduard Paar, 4. ledna 1934 Praha – 25. září 2026 Praha) byl český šlechtic z knížecího rodu Paarů, řeholník a emeritní velkopřevor Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů. V rámci hierarchie tohoto mezinárodního katolického řádu dosáhl hodnosti rytíře velkokříže spravedlnosti (Bailiff Knight Grand Cross of Justice).
Většinu svého produktivního života strávil v exilu ve Švýcarsku a v Rakousku, kam jeho rodina uprchla před komunistickým režimem. V rakouském exilu pracoval v ocelářském a strojírenském průmyslu. Do funkce velkopřevora českých maltézských rytířů byl zvolen dvakrát; poprvé úřad vykonával z vídeňského exilu (1981–1988), podruhé vedl obnovené velkopřevorství přímo z pražského sídla (2004–2011). Dále působil jako člen Svrchované rady řádu v Římě a zasloužil se o rozvoj charitativní a špitální péče ve střední Evropě, včetně založení organizace Maltézská pomoc v České republice.
👤 Původ a rodinné zázemí
Karel Eduard Paar se narodil v Praze jako druhý potomek a mladší syn knížete Alfonse Paara (1903–1979), v pořadí 6. knížete z Paaru na Hartbergu a Krottenhofu, a jeho manželky Žofie, rozené hraběnky Schlitzové z Görtzu (1906–2002).
Rod Paarů patří k nejstarším šlechtickým rodinám v Evropě. Jeho kořeny sahají na území dnešní Itálie a Rakouska. Paarové v minulosti zastávali dědičný úřad nejvyšších dvorských poštmistrů ve Svaté říši římské a následně v habsburské monarchii. Své majetkové ukotvení v Čechách získal rod v roce 1761, kdy Jan Václav z Paaru vyženil sňatkem s Antonií ze Šternberka rozsáhlé panství Bechyně v jižních Čechách. K dalším majetkům rodu patřila panství Kardašova Řečice či Opařany. Erb rodu tvoří císařský orel, na jehož prsou je umístěn štít s rodovými znameními obohacenými mimo jiné o rožmberskou pětilistou růži a švamberskou labuť.
Z pohledu tehdejšího stavovského práva náležel Karlu Eduardovi od narození titul hraběte (Graf), jelikož byl mladším synem knížete. Ačkoliv první Československá republika zrušila používání šlechtických titulů již zákonem z roku 1918, společenské a rodinné postavení bylo tímto faktem silně formováno. Své dětství prožil Karel Eduard se svými sourozenci – starším bratrem Alfonsem Václavem (1932–2016) a mladší sestrou Eleonorou (1937–2010) – na rodovém zámku v Bechyni. Rodina byla vychovávána v českojazyčném a přísně katolickém prostředí.
⏳ Exil a profesní kariéra
V roce 1947, ještě před převzetím moci komunisty, byl třináctiletý Karel Eduard ze zdravotních důvodů odeslán do Švýcarska na léčebný pobyt. Téhož roku se k němu z důvodu eskalující politické situace připojili jeho sourozenci a babička.
Po událostech z února 1948 do Švýcarska uprchli i jeho rodiče. Majetek rodu Paarů v Československu, včetně zámku Bechyně, byl na základě rozhodnutí lidového soudu v Týně nad Vltavou ze dne 25. března 1949 kompletně konfiskován státem. Rodina se tak ocitla v emigraci bez svých historických hospodářských zdrojů.
V roce 1954 se Karel Eduard společně s rodinou přestěhoval ze Švýcarska do Rakouska. Zde plně vstoupil do civilního profesního života. V Rakousku pracoval nejprve v ocelářském průmyslu v dělnických a administrativních pozicích. Následně změnil působiště a stal se zaměstnancem průmyslové společnosti zaměřené na výrobu a distribuci zemědělského nářadí a techniky, kde setrval většinu své sekulární kariéry.
⚔️ Suverénní řád Maltézských rytířů
Suverénní řád Maltézských rytířů (oficiálně Suverénní vojenský hospitální řád sv. Jana v Jeruzalémě, na Rhodu a na Maltě) je mezinárodní katolický rytířský řád a suverénní subjekt mezinárodního práva. Karel Eduard Paar byl s tímto prostředím seznámen od raného mládí, neboť jeho otec působil v řádu jako čestný a devoční rytíř.
Otec do řádu formálně přihlásil oba své syny koncem padesátých let 20. století, původně rovněž v kategorii čestných rytířů (kategorie nevyžadující složení řeholních slibů). Karel Eduard se však postupně hluboce ztotožnil s primárním posláním řádu, jímž je péče o nemocné (Tuitio fidei et obsequium pauperum). V letech 1962 až 1978 aktivně a nepřetržitě působil ve špitální službě organizace Malteser International, kde se věnoval přímé pomoci pacientům a organizaci humanitárních aktivit.
V roce 1978 učinil Karel Eduard Paar zásadní životní rozhodnutí a složil takzvané časné (jednoduché) řeholní sliby čistoty, chudoby a poslušnosti. Tím přestoupil z třetí třídy řádu do první třídy a stal se rytířem spravedlnosti (profesním rytířem). V roce 1982 složil sliby věčné. Vzhledem k tomuto řeholnímu závazku neuzavřel nikdy manželství a neměl potomky.
V roce 1989 byl Paar jmenován do Svrchované rady řádu (Sovereign Council) sídlící v Magistrálním paláci v Římě, jež funguje jako vláda tohoto mezinárodního subjektu, a kde zastával několik strategických a administrativních funkcí.
🇨🇿 Vedení Českého velkopřevorství
Historie Českého velkopřevorství sahá do 12. století, čímž se řadí k nejstarším nepřetržitě existujícím strukturám řádu na světě. V období komunistické diktatury (1948–1989) byla činnost řádu na území Československa postavena mimo zákon, jeho majetek (včetně Velkopřevorského paláce v Praze) byl znárodněn a členové byli perzekvováni. Řád proto operoval v exilu, primárně ve Vídni.
Karel Eduard Paar stanul v čele Českého velkopřevorství dvakrát. Poprvé byl zvolen velkopřevorem v roce 1981 (funkci převzal po zesnulém Karlu VI. ze Schwarzenbergu). Během tohoto exilového funkčního období (do roku 1988) zajišťoval kontinuitu české větve v zahraničí, udržoval kontakty s emigranty a podporoval disent v Československu. Mezi lety 1995 a 1996 působil jako zástupce velkopřevora (prokurátor).
Podruhé byl do nejvyšší funkce zvolen v roce 2004. Toto období, trvající do roku 2011, se již odehrávalo ve svobodné České republice. Paar sídlil v restituovaném Velkopřevorském paláci na Malé Straně v Praze. Z pozice velkopřevora zásadně podporoval rozvoj organizace Maltézská pomoc (založené v roce 2002), jež v Česku zajišťuje osobní asistenci, pečovatelské služby, dopravu seniorů a práci s handicapovanou mládeží. Opakovaně apeloval na členy řádu, aby charitativní činnost neomezovali pouze na finanční dary, ale věnovali potřebným především svůj osobní čas.
🏰 Návrat do vlasti a restituce majetku
Do rodného Československa se Karel Eduard Paar podíval poprvé od svého dětského odjezdu až v roce 1985. Cestu uskutečnil tajně z Vídně na rakouský pas, jakožto běžný zahraniční turista, aby se vyhnul pozornosti komunistické Státní bezpečnosti. Natrvalo se rodina do vlasti vrátila v roce 1990 po sametové revoluci.
Během devadesátých let probíhal rozsáhlý proces majetkových restitucí. Knížecí rodině Paarů, zastupované především Karlovým starším bratrem, knížetem Alfonsem Václavem Paarem (1932–2016), byl v rámci těchto zákonů navrácen historický zámek v Bechyni včetně přilehlých pozemků. Zámek se však nacházel v kritickém technickém stavu, jenž vyžadoval masivní finanční investice přesahující možnosti rodiny. Z tohoto důvodu rodina Paarů přistoupila k prodeji zámku. Nemovitost od nich v roce 1994 odkoupila společnost Panství Bechyně s.r.o., vlastněná podnikatelem Josefem Šťávou, která následně zajistila komplexní rekonstrukci areálu.
Karel Eduard Paar žil od svého druhého jmenování velkopřevorem (2004) trvale v Praze.
🗓 Současnost a úmrtí
Karel Eduard Paar zemřel v pátek 25. září 2026 v ranních hodinách v pražské Nemocnici Milosrdných sester sv. Karla Boromejského (v areálu pod Petřínem). Zemřel ve věku 92 let po dlouhodobých zdravotních potížích.
Oficiální prohlášení o úmrtí vydalo Městské muzeum Bechyně a následně úmrtí potvrdil pro média kancléř Suverénního řádu Maltézských rytířů Julian Chadwick. Ve svém nekrologu Chadwick uvedl: „České velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů truchlí nad úmrtím Karla Eduarda Paara. Svým tichým a pokorným životem ztělesňoval ctnosti pravého křesťanského rytíře. Jeho odchodem je Maltézský řád o to chudší.“
Zesnulý Karel Eduard Paar během svého života opakovaně projevil přání být pohřben v rodinné hrobce rodu Paarů, respektive na místech historicky spjatých s historií rodu v jižních Čechách.
📈 Přehled funkcí a řeholních slibů
Následující tabulka chronologicky mapuje působení Karla Eduarda Paara uvnitř struktury Suverénního řádu Maltézských rytířů.
| Období | Zastávaná funkce / Dosažený status | Místo působení |
|---|---|---|
| Konec 50. let 20. století | Vstup do řádu (čestný a devoční rytíř) | Vídeň |
| 1962 – 1978 | Pracovník maltézské špitální služby (Malteser International) | Rakousko |
| 1978 | Složení časných řeholních slibů (rytíř spravedlnosti) | Vídeň |
| 1981 – 1988 | Velkopřevor Českého velkopřevorství (1. funkční období) | Vídeň (exil) |
| 1982 | Složení věčných řeholních slibů | Řím |
| 1989 – neznámo | Člen Svrchované rady řádu (Sovereign Council) | Řím |
| 1995 – 1996 | Prokurátor (dočasný zástupce velkopřevora) Českého velkopřevorství | Praha |
| 2004 – 2011 | Velkopřevor Českého velkopřevorství (2. funkční období) | Praha |
Pro historický kontext je níže uvedena kompletní tabulka osob, které stály v čele Českého velkopřevorství Suverénního řádu Maltézských rytířů (jako velkopřevoři či dočasní prokurátoři) od období druhé světové války až do současnosti (2026):
| Jméno představitele | Období ve funkci | Typ funkce |
|---|---|---|
| Karel VI. ze Schwarzenbergu | 1938 – 1979 | Velkopřevor (od roku 1948 v exilu) |
| Funkce neobsazena | 1979 – 1981 | Sedisvakance |
| Karel Eduard Paar | 1981 – 1988 | Velkopřevor (v exilu) |
| Funkce neobsazena | 1988 – 1995 | Sedisvakance |
| Karel Eduard Paar | 1995 – 1996 | Prokurátor (zástupce) |
| Funkce neobsazena | 1996 – 2004 | Sedisvakance |
| Karel Eduard Paar | 2004 – 2011 | Velkopřevor |
| Norbert Salburg-Falkenstein | 2011 – 2013 | Prokurátor (zástupce) |
| Johannes Lobkowicz | 2013 – 2022 | Prokurátor (zástupce) |
| Pierre de Bizemont | 2022 – současnost | Prokurátor (zástupce) |
👨👩👧👦 Genealogie nejbližší rodiny
Následující tabulka obsahuje faktografická data o nejbližších členech rodiny Karla Eduarda Paara (jeho rodičích a sourozencích).
| Příbuzenský vztah | Jméno a titul | Datum narození | Datum úmrtí | Poznámka / Manželství |
|---|---|---|---|---|
| Otec | Alfons, 6. kníže Paar z Hartbergu a Krottenhofu | 14. prosince 1903 | 1979 | Čestný a devoční rytíř Maltézského řádu |
| Matka | Žofie, rozená hraběnka Schlitzová z Görtzu | 1906 | 2002 | |
| Starší bratr | Alfons Václav, 7. kníže Paar | 1932 | 2016 | Manželka: Marie Gabrielle von Mallinckrodt. Iniciační aktér restitucí rodu v ČR v 90. letech. |
| Subjekt článku | Karel Eduard hrabě Paar | 4. ledna 1934 | 25. září 2026 | Bez potomků, rytíř spravedlnosti s věčnými sliby |
| Mladší sestra | Eleonore hraběnka Paarová | 1937 | 2010 | Manžel: Carlo Cicogna Mozzoni, Conte di Terdobbiate (1922–1979) |