Kanton (město)
| Kanton | |
|---|---|
| Mapa | ano |
| Status | subprovinční město, hlavní město provincie |
| Země |  |
| Provincie | Kuang-tung |
| Rozloha | 7 434 |
| Nadmořská výška | 21 |
| Populace | 18 676 605 |
| Starosta | Sun Č'-jang |
Kanton (čínsky v tradičním zápisu 廣州, ve zjednodušeném zápisu 广州, v pchin-jinu Guǎngzhōu, českým přepisem Kuang-čou) je obrovské subprovinční město a hlavní administrativní, ekonomické i kulturní centrum provincie Kuang-tung na jihu Čínské lidové republiky. Město leží v samém srdci takzvané delty Perlové řeky, což je jedna z nejhustěji osídlených a ekonomicky nejvýkonnějších metropolitních a průmyslových oblastí na planetě Země. Samotný Kanton má populaci přesahující osmnáct milionů obyvatel, avšak spolu se sousedními městy jako Šen-čen, Tung-kuan nebo Fu-šan vytváří souvislou a prakticky neoddělitelnou megalopoli, ve které žije přes sedmdesát milionů lidí.
V západním světě je město historicky známé pod poangličtěným názvem Canton (z čehož vychází i český název Kanton). Toto jméno vzniklo historickým zkomolením názvu celé provincie západními námořníky a obchodníky. Kanton hrál v dějinách čínského impéria i moderního státu naprosto nezastupitelnou roli. Po staletí fungoval jako hlavní a často jediný legální čínský přístav otevřený pro zahraniční obchod, což z něj učinilo křižovatku kultur, centrum námořní hedvábné stezky a místo prvních přímých, ale i krvavých střetů mezi čínskou říší a západními koloniálními mocnostmi během první opiové války.
V moderní éře po reformách, které nastartoval vlivný politik Teng Siao-pching na konci sedmdesátých let dvacátého století, se Kanton stal průkopníkem a hlavním motorem čínského hospodářského zázraku. Díky své těsné geografické i kulturní blízkosti k oblasti Hongkong dokázal přilákat masivní zahraniční investice. Dnes je město globálním centrem mezinárodního obchodu, místem konání největšího světového veletrhu (Kantonský veletrh), gigantickým uzlem námořní, letecké i železniční dopravy a zároveň baštou unikátní kantonské kultury, jež se vyznačuje svébytným jazykem, architekturou a světově proslulou gastronomií.
🗓 Současnost
V polovině dvacátých let jedenadvacátého století se Kanton nachází v klíčové fázi své strategické ekonomické transformace. Město je jedním z hlavních pilířů obřího vládního projektu s názvem Velká zálivová oblast Kuang-tung – Hongkong – Macao (Greater Bay Area). Tento projekt má za cíl plně integrovat jedenáct měst v deltě Perlové řeky do jednotného technologického, finančního a průmyslového megaregionu, který má v globálním měřítku konkurovat oblastem, jako je San Francisco nebo Tokio. Kanton v této integraci plní roli hlavního dopravního a administrativního hubu a centra pokročilého výrobního průmyslu.
Zásadním tématem současného rozvoje města je technologická inovace a přechod na zelenou ekonomiku. Zatímco v devadesátých letech byl Kanton známý jako výrobce levného textilu a plastových hraček, dnes jeho ekonomice dominují hi-tech odvětví. Město je domovem obřích automobilek, jako je státní společnost GAC Group (Guangzhou Automobile Group), která masivně investuje do výroby inteligentních elektromobilů a autonomního řízení pod značkou Aion. Současně se Kanton stal světovým centrem pro vývoj spotřebních dronů, biotechnologií a vývojářského softwaru (právě v Kantonu byla vytvořena populární čínská aplikace WeChat společností Tencent).
Kanton rovněž intenzivně řeší svou ekologickou stopu a urbanistický rozvoj. Státní správa investuje stovky miliard jüanů do čištění místních vodních toků v deltě Perlové řeky, revitalizace nábřeží a masivního rozšiřování sítě městského metra, aby omezila extrémní dopravní zácpy. Byla vybudována zcela nová obchodní a rezidenční centra, především finanční čtvrť Ču-ťiang Sin-čcheng (Zhujiang New Town), jejíž panoráma tvoří desítky supervysokých mrakodrapů, kterým dominuje elegantní a ikonická vyhlídková Kantonská věž (Canton Tower).
⏳ Historie
Historie Kantonu je mimořádně bohatá a sahá více než dva tisíce let do minulosti. První opevněné osídlení s názvem Pchan-jü (Panyu) zde bylo založeno vojsky dynastie Čchin ve třetím století před naším letopočtem. Po pádu této dynastie se město stalo mocenským centrem nezávislého království Nan-jüe (Nanyue), které prosperovalo z námořního obchodu s jihovýchodní Asií až do svého znovudobytí dynastií Chan. Díky své mimořádně výhodné poloze na splavné řece blízko otevřeného moře se město rychle etablovalo jako počáteční bod slavné námořní hedvábné stezky. Během vlády dynastií Tchang a Sung v Kantonu žily a obchodovaly desetitisíce arabských a perských kupců, kteří zde postavili jednu z nejstarších mešit na území Čínské lidové republiky.
Zlomová éra začala v šestnáctém století, kdy k čínským břehům dopluli první mořeplavci, které vyslalo Portugalsko. V polovině osmnáctého století vydal císař dynastie Čching výnos, kterým ustanovil takzvaný Kantonský systém. Tento systém nařídil, že veškerý legální zahraniční námořní obchod s celým čínským impériem smí probíhat výhradně a pouze prostřednictvím přístavu v Kantonu. Západní obchodníci, zástupci mocností jako byla Velká Británie, stát Spojené státy americké či Francie, směli přebývat pouze ve speciální enklávě zvané Třináct faktorií na břehu Perlové řeky a obchodovat výhradně přes úzkou skupinu státem pověřených čínských kupců (takzvaný monopol Cohong). Evropa z Kantonu masivně dovážela Čaj, Hedvábí a Porcelán.
Obrovská obchodní nerovnováha vedla Brity k tomu, že začali do Číny ilegálně pašovat z indických plantáží vysoce návykové Opium. V roce 1839 nařídil čínský císařský komisař Lin Ce-sü zabavení a zničení tisíců beden britského opia přímo v Kantonu. Tato událost odstartovala První opiovou válku. Čína byla technologicky vyspělejším britským námořnictvem drtivě poražena. Kanton byl obsazen, Kantonský systém byl zrušen a Čína musela podepsat potupné Nankingské smlouvy, které otevřely další přístavy zahraničnímu vlivu. Následně se zahraniční koncese přesunula na uměle vybudovaný písečný ostrov Ša-mien (Shamian), který si dodnes zachoval svou evropskou koloniální architekturu.
Kanton byl také kolébkou moderních čínských revolucí. Na počátku dvacátého století se stal hlavní mocenskou základnou vizionáře, revolucionáře a pozdějšího prvního prezidenta Čínské republiky, jímž byl Sunjatsen. Právě v Kantonu byla za asistence poradců ze státu Sovětský svaz založena slavná Vojenská akademie Chuang-pchu (Whampoa Military Academy), která vychovala velitele budoucí nacionalistické i komunistické armády. V říjnu 1949 byl Kanton jednou z posledních velkých metropolí pevninské Číny, která padla do rukou Čínské lidové osvobozenecké armády před úprkem nacionalistů na ostrov Tchaj-wan.
Nejslavnější moderní kapitola města se začala psát v roce 1978. Blízkost britské kolonie, jíž byl Hongkong, zajistila Kantonu (a celé provincii) roli experimentální laboratoře pro kapitalistické reformy. Byla zde zrušena tvrdá cenová regulace, povoleny zahraniční investice a zřízeny svobodné ekonomické zóny. Město zažilo nevídaný ekonomický i populační boom a proměnilo se ve světovou továrnu.
🌍 Geografie a podnebí
Kanton je situován v centrální a severní části rozlehlé delty Perlové řeky. Jádro města se rozkládá převážně na severním břehu hlavního ramene této řeky. Severní a severovýchodní hranici rozlehlé administrativní oblasti města lemují kopcovité a lesnaté oblasti. Z hlediska městské krajiny a turismu má největší význam hora Paj-jün (Baiyun Mountain, v překladu Hora bílých oblaků), která se tyčí do výšky necelých čtyř set metrů nad mořem a tvoří ohromné přírodní plíce uprostřed betonové metropole, nabízející zalesněné turistické stezky a parky. Většina jižní a západní části města je však zcela rovinatá a je protkána obrovským množstvím umělých vodních kanálů, ramen řeky a bývalých mokřadů, které byly postupně vysušeny a zastavěny průmyslovými i obytnými zónami.
Město se nachází jen kousek jižně od obratníku Raka, což formuje jeho specifické klima. Kanton má vlhké subtropické podnebí ovlivňované východoasijským monzunem. Zimy jsou zde velmi krátké, mírné a poměrně suché; mráz a sníh jsou v této oblasti extrémně vzácnými jevy (poslední významnější sněžení bylo zaznamenáno v roce 2016 poprvé po zhruba šedesáti letech). Jaro je velmi vlhké, podmračené a dlouhodobé srážky přispívají k obrovské vlhkosti vzduchu. Léta jsou extrémně dlouhá, úmorně horká a doprovázená přívalovými dešti a bouřkami. Od července do září je město navíc pravidelně ohrožováno silnými tropickými cyklónami (tajfuny), které přicházejí od Tichého oceánu a mohou způsobit záplavy a obrovské materiální škody v přístavních oblastech.
Kompletní tabulka klimatických hodnot a průměrných teplot v Kantonu:
| Měsíc | Leden | Únor | Březen | Duben | Květen | Červen | Červenec | Srpen | Září | Říjen | Listopad | Prosinec | Celý rok |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Průměrná nejvyšší teplota (°C) | 18,3 | 18,5 | 21,6 | 25,7 | 29,3 | 31,5 | 32,8 | 32,7 | 31,5 | 28,8 | 24,5 | 20,6 | 26,3 |
| Průměrná teplota (°C) | 13,9 | 15,2 | 18,1 | 22,4 | 25,8 | 27,8 | 28,9 | 28,8 | 27,5 | 24,7 | 20,1 | 15,5 | 22,4 |
| Průměrná nejnižší teplota (°C) | 10,3 | 11,7 | 15,2 | 19,5 | 22,7 | 24,8 | 25,5 | 25,4 | 24,0 | 20,8 | 15,9 | 11,1 | 18,9 |
| Průměrný úhrn srážek (mm) | 40,9 | 69,4 | 84,7 | 201,2 | 283,7 | 276,2 | 232,5 | 227,0 | 166,2 | 87,3 | 35,4 | 31,6 | 1 736,1 |
🏢 Administrativní dělení
Kanton jakožto subprovinční město má v administrativní hierarchii Čínské lidové republiky status jen o stupeň nižší než celá provincie. Město se rozkládá na ploše téměř sedm a půl tisíce kilometrů čtverečních a je plně integrováno do obrovské polycentrické sítě. Administrativně je rozděleno do celkem jedenácti rozlehlých městských obvodů. Původní historické centrum tvoří pouze zlomkem rozlohy staré obvody, zatímco dynamický rozvoj v posledních dekádách přesunul váhu města směrem na východ a na jih směrem k moři.
Následující tabulka obsahuje kompletní přehled všech jedenácti obvodů tvořících subprovinční město Kanton:
| Název obvodu | Pchin-jin (Přepis) | Přibližná rozloha (km²) | Význam a charakteristika obvodu |
|---|---|---|---|
| Jüe-siou | Yuexiu | 33 | Historické srdce města, sídlo provinční vlády a tradičních trhů. |
| Li-wan | Liwan | 59 | Obvod se zachovalou tradiční architekturou a koloniálním ostrovem Ša-mien. |
| Chaj-ču | Haizhu | 90 | Obvod ležící na obrovském říčním ostrově jižně od centra, sídlo Kantonské věže. |
| Tchien-che | Tianhe | 137 | Moderní finanční, komerční a hi-tech centrum plné nejvyšších mrakodrapů (CBD). |
| Paj-jün | Baiyun | 795 | Rozlehlý severní obvod, sídlo mezinárodního letiště a slavné Hory bílých oblaků. |
| Chuang-pchu | Huangpu | 484 | Tradiční průmyslové a přístavní centrum, sídlo bývalé vojenské akademie. |
| Pchan-jü | Panyu | 529 | Hustě osídlená jižní oblast, centrum technologických univerzit a rychlodráhy. |
| Chua-tu | Huadu | 974 | Severní předměstí zaměřené na logistiku, lehký průmysl a výrobu automobilů. |
| Nan-ša | Nansha | 803 | Nejjížnější obvod na pobřeží, strategická svobodná zóna a mezinárodní megapřístav. |
| Cchung-chua | Conghua | 1 974 | Zalesněný, řídce osídlený severovýchodní okres proslulý horkými prameny a turismem. |
| Ceng-čcheng | Zengcheng | 1 616 | Zemědělsko-průmyslový obvod na východě spojující Kanton s městem Tung-kuan. |
📈 Ekonomika a infrastruktura
Ekonomická síla Kantonu je naprosto ohromující. Hrubý domácí produkt města by sám o sobě překonal HDP mnoha středně velkých suverénních evropských států. Město je dlouhodobě zařazováno mezi nejdůležitější světová globální města typu Alpha. Jádrem kantonské ekonomiky byl v minulosti především obchod a produkce spotřebního zboží, obuvi, oděvů a elektroniky v takzvaných potních dílnách. Dnes se však jedná o sofistikovanou, vysoce diverzifikovanou ekonomiku s obrovským vlivem na mezinárodní trhy.
Zcela stěžejní událostí pro místní ekonomiku je Čínský veletrh exportního a importního zboží, mezinárodně známý pod starým názvem Kantonský veletrh (Canton Fair). Tento obří veletrh, konaný pravidelně dvakrát ročně (na jaře a na podzim) od roku 1957, je největší a nejnavštěvovanější obchodní výstavou na světě. Koná se v mamutím veletržním komplexu Pa-čou (Pazhou Complex) v obvodu Chaj-ču. Právě zde se uzavírají kontrakty mezi globálními korporacemi a čínskými výrobci na veškeré myslitelné zboží, od zubních kartáčků až po těžební bagry. Veletrh přímo generuje desítky miliard dolarů a stimuluje místní síť tisíců hotelů, restaurací a logistických firem.
Průmyslová produkce se v Kantonu posunula k sofistikovanému inženýrství. Město je jedním z nejdůležitějších automobilových center Čínské lidové republiky. Kromě lokální státní automobilky GAC Group zde fungují obrovské společné podniky se značkami jako je Honda, Toyota a Nissan. Automobilový průmysl je navíc v procesu masivní modernizace, přičemž Kanton chce být lídrem v exportu chytrých elektromobilů. Dalším klíčovým pilířem je petrochemický průmysl, výroba optických vláken, farmacie a v neposlední řadě e-commerce a vývoj mobilních platforem, což podporuje i přítomnost jedné z centrál technologického gigantu Tencent.
🚇 Doprava
Geografická poloha v deltě Perlové řeky předurčila Kanton k roli jednoho z největších dopravních a logistických uzlů naší planety, který integruje námořní, leteckou i pozemní dopravu do jednoho efektivního celku.
Letecká přeprava stojí na kolosálním komplexu s názvem Mezinárodní letiště Kanton Paj-jün (Guangzhou Baiyun International Airport). Toto letiště, přesunuté v roce 2004 dále na sever od centra města kvůli expanzi metropole, patří dlouhodobě mezi pět nejvytíženějších letišť na světě co do počtu odbavených cestujících a je domovskou základnou pro největší asijskou aerolinku China Southern Airlines. Letiště prochází neustálým rozšiřováním a operuje s několika gigantickými terminály napojenými na vysokorychlostní železniční trať.
Námořní a říční doprava historicky stvořila bohatství tohoto města. Přístav Kanton (Port of Guangzhou) se vlivem usazování říčního bahna postupně posouval po řece směrem k moři a dnes se jeho hlavní kapacita, především zpracování nákladních kontejnerů, odehrává ve vzdáleném jižním obvodu Nan-ša. Z hlediska objemu přepraveného nákladu i celkového počtu kontejnerů (TEU) patří tento přístav stabilně do první pětky největších přístavů světa, odkud vyplouvají obří nákladní lodě s čínským zbožím na trhy států reprezentujících Evropskou unii, států USA a dalších regionů.
Vnitrostátní mobilita milionů lidí se opírá o mimořádně rozvinutou síť podzemních a nadzemních drah. Systém zvaný Kanton Metro (Guangzhou Metro) se rozrůstá bleskovým tempem a s celkovou délkou stovek kilometrů tratí a více než dvaceti linkami představuje třetí nejrozsáhlejší síť metra na světě (hned po městech Peking a Šanghaj). Tato síť je unikátní tím, že svými dálkovými linkami přímo překračuje hranice města a napojuje se na metro sousedního milionového města Fu-šan. Pro dálkovou dopravu je klíčové supermoderní železniční nádraží Kanton jih (Guangzhou South Railway Station), které je svou podlahovou plochou a počtem nástupišť jedním z největších na světě. Z tohoto nádraží vyjíždějí vysokorychlostní vlaky, které zkracují cestu do hlavního města na zlomek původního času a zajišťují takzvanou „jednohodinovou dojezdovou zónu“ do oblasti Hongkong (rychlodráhou za 45 minut).
📊 Demografie a společnost
Subprovinční město Kanton je s bezmála devatenácti miliony trvalých rezidentů demografickým obrem. Etnické složení je naprosto dominantně tvořeno příslušníky majority, kterou jsou čínští Chani. Vnitřní skladba obyvatelstva je však mnohem komplexnější a je výsledkem obrovské migrační vlny. Historické jádro tvoří domorodí obyvatelé (takzvaní Kantóňané), kteří jsou nositeli tradiční místní kultury. Po spuštění ekonomických reforem se však město stalo cílem milionů takzvaných migrujících dělníků (mingong) z chudších, vnitrozemských provincií Číny (například z provincií S’-čchuan, Chu-nan nebo Ťiang-si). Tito přistěhovalci zajišťovali levnou pracovní sílu pro rozvoj města, ale často naráželi na problémy se získáním trvalého povolení k pobytu (hukou).
Unikátním demografickým rysem města byla v minulosti obrovská komunita afrických obchodníků. Kanton byl často označován za „čokoládové město“ nebo „malou Afriku“, neboť zde ve čtvrtích jako Siao-pej (Xiaobei) žily a obchodovaly desetitisíce lidí ze států jako Nigérie, Mali nebo Senegal. Tato komunita fungovala jako prostředník pro export levného čínského zboží na africký kontinent. V posledních letech se však vlivem přísnější imigrační politiky a následků globální pandemie tato komunita významně zmenšila.
Z náboženského hlediska je společnost silně ovlivněna tradičním synkretismem. Obyvatelstvo udržuje silnou tradici uctívání předků a lidového náboženství. Přítomny jsou významné buddhistické chrámy, jako je Chrám šesti banyánových stromů, a taoistické svatyně. Město má také malou, ale historicky významnou islámskou menšinu a křesťanské komunity, jejichž přítomnost sahá až do dob příchodu prvních evropských misionářů, kterým byla kdysi vyhrazena nejstarší čínská katedrála (Katedrála Nejsvětějšího Srdce Ježíšova). Státní kontrola nad veškerými náboženskými aktivitami je ovšem, stejně jako ve zbytku státu, extrémně přísná.
🎨 Kultura a gastronomie
Kulturní identita Kantonu je v rámci Číny zcela výjimečná a místní obyvatelé jsou na ni obrovsky hrdí. Nejvýraznějším prvkem této identity je jazyk. Tradiční obyvatelstvo hovoří kantonským dialektem (yue), který je historicky starší, mnohem bohatší na intonaci a vzájemně naprosto nesrozumitelný se standardní úřední řečí (mandarínská Čínština). Přestože vládní úřady a školství striktně prosazují státní jazyk a miliony přistěhovalců částečně ředí jazykové složení, kantonština je dodnes živým jazykem popkultury, filmu, obchodu i televize v celé zálivové oblasti.
Naprosto světoznámým a pro město nejtypičtějším fenoménem je kantonská kuchyně (Yue cai). Jedná se o jednu z osmi velkých kulinářských škol v Číně, která klade důraz na absolutní čerstvost surovin, jemné dochucování (vyhýbá se extrémní pálivosti) a zachování původní barvy i struktury jídla. Srdcem této kultury je fenomén zvaný Yum cha (doslova „pití čaje“), což je tradiční dopolední nebo polední rituál, při kterém se k čaji podává obrovské množství drobných, umně tvarovaných pokrmů, které se nazývají dim sum (česky často volně překládáno jako „dotknout se srdce“). Tato malá jídla zahrnují napařované krevetové knedlíčky (har gow), vepřové bochánky na páře (char siu bao), rýžové rolky, smažené jarní závitky či dušené pařáty. Gastronomie je natolik pestrá, že se v Číně uchytilo přísloví: „Kantonští jedí všechno, co plave, léta nebo má čtyři nohy – s výjimkou ponorek, letadel a stolů.“
Mezi tradiční umělecké formy patří velmi osobitá Kantonská opera, která je kombinací zpěvu, hudby na tradiční nástroje (jako jsou housle erhu a loutna pipa), herectví a bojového umění. Vyniká mimořádně bohatými, ručně vyšívanými kostýmy a obličejovým maskováním. Významný je i vliv místní architektury, především starých arkádových domů zvaných qilou (v kantonském dialektu tong lau), které tvoří jakousi zastřešenou kolonádu nad chodníky v historickém centru obvodu Li-wan. Tento architektonický styl vznikl na přelomu 19. a 20. století a poskytoval obyvatelům ochranu před úmorným horkem i neustálým monzunovým deštěm. Na tyto domy narazíte v oblasti slavné nákupní ulice Šang-sia-ťiou (Shangxiajiu Pedestrian Street). Odkazem na staletí starou klanovou tradici jižní Číny je pak fantasticky zachovalý Chrám rodiny Čchen (Chen Clan Ancestral Hall), jehož střecha je bohatě zdobena nesmírně detailními řezbami zvířat a bájných bytostí.
💡 Pro laiky
Představte si Kanton jako gigantickou, nikdy nespící továrnu, která se během pouhých čtyřiceti let dokázala převléknout do luxusního sci-fi obleku. Pokud jste v devadesátých letech nebo na přelomu tisíciletí obrátili své boty, dětské hračky, vánoční ozdoby nebo elektroniku, s obrovskou pravděpodobností jste na nich našli nápis "Made in China". Většina z těchto věcí byla vyrobena, zabalena a odeslána právě z továren rozesetých v Kantonu a jeho bezprostředním okolí v deltě Perlové řeky. Město bylo strojem, který svou levnou pracovní silou zahltil celý západní svět spotřebním zbožím.
Dnes je situace jiná. Staré a kouřící továrny se přesunuly hlouběji do vnitrozemí nebo do chudších asijských států. Město dnes vypadá jako z futuristického filmu. Lidé tu cestují po třetí největší síti metra na planetě, na silnicích jezdí potichu stovky tisíc chytrých elektromobilů s umělou inteligencí, a pokud stojíte v novém finančním centru, díváte se na mrakodrapy, které se ztrácejí vysoko v oblacích, přičemž uprostřed všeho se jako obrovská barevná jehla tyčí majestátní Kantonská věž vysoká přes šest set metrů. V tomto městě je téměř zbytečné nosit s sebou fyzické peníze, protože obyvatelé za všechno – od jízdenky na vlak až po párek u pouličního stánku – platí skenováním kódu přes aplikaci v mobilním telefonu.
Kantonci jsou také proslulí svým odlišným charakterem od zbytku Číny. Jsou mnohem více orientovaní na obchod, peníze a podnikání než na politiku, která se řeší daleko na severu ve městě Peking. Mluví svým vlastním jazykem, kterému Číňané ze severu vůbec nerozumějí, a jsou naprosto posedlí čerstvým jídlem. Ačkoliv moderní Kanton připomíná betonovou džungli budoucnosti, staré dědečky v parcích hrající stolní hry a skupinky lidí, kteří hodiny diskutují nad bambusovými košíčky plnými napařovaných knedlíčků u dobrého čaje, zde potkáte naprosto všude.