Jefferson Davis
Obsah boxu
Šablona:Infobox - politik Jefferson Finis Davis (* 3. června 1808, Fairview, Kentucky – † 6. prosince 1889, New Orleans, Louisiana) byl americký politik, voják a plantážník, který se stal prvním a jediným prezidentem Konfederovaných států amerických (běžně označovaných jako Konfederace nebo Jih) během americké občanské války.
Před válkou působil jako člen Sněmovny reprezentantů a Senátu za stát Mississippi a jako 14. ministr války Spojených států amerických v administrativě prezidenta Franklina Pierce. Byl absolventem Vojenské akademie ve West Pointu a jako důstojník se vyznamenal v mexicko-americké válce. Jako prezident Konfederace čelil obrovským výzvám při vedení války proti průmyslově a populačně silnější Unii. Po porážce Konfederace byl zajat, obviněn ze zrady, ale nikdy nebyl souzen. Po propuštění se stal symbolem tzv. „Ztracené věci“ (Lost Cause) a obhajoval odkaz Konfederace až do své smrti.
📜 Život před občanskou válkou
Jefferson Davis se narodil jako nejmladší z deseti dětí v rodině farmáře Samuela Emoryho Davise a jeho ženy Jane. Zajímavostí je, že se narodil necelých 160 kilometrů od místa narození svého budoucího úhlavního nepřítele, Abrahama Lincolna, a to v rozmezí necelého roku. Jeho rodina se brzy přestěhovala do Mississippi, kde se stala součástí plantážnické aristokracie.
🎓 Vzdělání a vojenská kariéra
Davis získal kvalitní vzdělání, nejprve na Transylvania University v Lexingtonu a poté byl v roce 1824 jmenován do Vojenské akademie Spojených států ve West Pointu. Akademii absolvoval v roce 1828 a zahájil svou vojenskou kariéru jako poručík v armádě Spojených států. Sloužil na různých místech na hranicích, mimo jiné se účastnil války Černého jestřába v roce 1832.
V roce 1835 se oženil se Sarah Knox Taylor, dcerou svého velícího důstojníka a budoucího prezidenta Zacharyho Taylora. Taylor byl proti jejich sňatku. Tragicky, pouhé tři měsíce po svatbě, oba onemocněli malárií a Sarah zemřela. Zlomený Davis se na několik let stáhl do ústraní na svou bavlníkovou plantáž Brierfield v Mississippi.
🏛️ Politické začátky
Do veřejného života vstoupil v roce 1843. Jako člen Demokratické strany byl v roce 1845 zvolen do Sněmovny reprezentantů. Jeho politickou kariéru přerušila mexicko-americká válka (1846–1848), kde velel pluku dobrovolníků z Mississippi. Proslavil se zejména v bitvě u Buena Vista, kde byl zraněn, ale jeho taktické manévry přispěly k americkému vítězství.
Jako válečný hrdina se vrátil do politiky a v roce 1847 byl jmenován do Senátu. Zde se stal předním mluvčím práv jižanských států, obhajoval otroctví jako instituci chráněnou Ústavou a podporoval jeho rozšíření na nová teritoria. V letech 1853 až 1857 působil jako ministr války ve vládě prezidenta Franklina Pierce. V této funkci modernizoval armádu, prosazoval výstavbu transkontinentální železnice a posiloval pobřežní obranu. Po skončení ministerského období se vrátil do Senátu, kde působil až do odtržení Mississippi od Unie v lednu 1861.
⚔️ Prezident Konfederace
Po odtržení jižanských států byl Jefferson Davis v únoru 1861 jednomyslně zvolen prozatímním prezidentem Konfederovaných států amerických na sjezdu v Montgomery v Alabamě. V listopadu téhož roku byl zvolen řádným prezidentem na šestileté funkční období.
🎖️ Vedení války
Jako prezident čelil Davis nesmírně obtížnému úkolu – vést nově vzniklý stát ve válce proti mnohem silnějšímu protivníkovi. Konfederace měla menší populaci, slabší průmyslovou základnu a téměř žádné námořnictvo. Davis se snažil centralizovat moc, aby mohl efektivně řídit válečné úsilí, což často vedlo ke konfliktům s guvernéry jednotlivých států, kteří žárlivě střežili svá práva.
Jeho vojenské zkušenosti mu dávaly jistou výhodu, ale zároveň ho vedly k tomu, že se příliš vměšoval do strategických rozhodnutí. Měl napjaté vztahy s některými svými generály, jako byli Joseph E. Johnston a P. G. T. Beauregard. Naopak si velmi dobře rozuměl s generálem Robertem E. Leem, kterého jmenoval velitelem Armády Severní Virginie a později vrchním velitelem všech konfederačních vojsk.
Davisova administrativa se potýkala s obrovskými ekonomickými problémy, včetně nekontrolovatelné inflace způsobené tiskem nekrytých peněz. Diplomatické snahy o uznání Konfederace a získání pomoci od Velké Británie a Francie selhaly, což Jih izolovalo.
📉 Pád Konfederace a zajetí
Po čtyřech letech krvavých bojů se Konfederace zhroutila. Když v dubnu 1865 padlo hlavní město Richmond, Davis a jeho kabinet uprchli na jih v naději, že se jim podaří pokračovat v boji. 10. května 1865 byl však zajat jednotkami Unie poblíž Irwinville ve státě Georgie.
⛓️ Poválečný život a odkaz
⚖️ Uvěznění a soudní proces
Davis byl dva roky vězněn ve Fort Monroe ve Virginii. Byl obviněn ze zrady, ale nikdy nebyl postaven před soud. Existovaly obavy, že by soudní proces mohl vytvořit nebezpečný precedens ohledně ústavnosti secese. V roce 1867 byl propuštěn na kauci, kterou zaplatili prominentní občané Severu i Jihu, včetně Horace Greeleyho. V roce 1868 byla proti němu a dalším představitelům Konfederace vyhlášena všeobecná amnestie prezidentem Andrewem Johnsonem.
📚 Poslední léta a paměti
Po propuštění žil Davis nějaký čas v Kanadě a Evropě, než se usadil v Mississippi. Odmítl přísahat věrnost Spojeným státům, a proto mu nebylo obnoveno občanství (to mu bylo posmrtně vráceno až v roce 1978 Kongresem).
Věnoval se psaní svých pamětí, které vyšly ve dvou svazcích pod názvem The Rise and Fall of the Confederate Government (1881). V této knize obhajoval ústavní právo na secesi a ospravedlňoval kroky Jihu. Stal se ikonou hnutí „Ztracené věci“ (Lost Cause), které romantizovalo Konfederaci a její boj. Zemřel v New Orleans v roce 1889 ve věku 81 let. Jeho pohřeb byl jednou z největších událostí na americkém Jihu v 19. století.
🤔 Kontroverze a hodnocení
Hodnocení Jeffersona Davise je dodnes předmětem sporů. Pro mnoho lidí na Jihu byl v 19. a na počátku 20. století hrdinou a patriotem, který bránil ústavní principy a práva svého lidu. Pro jeho kritiky, zejména na Severu a v moderní době, byl zrádcem, který vedl krvavou vzpouru na obranu otroctví, instituce založené na rasovém útlaku.
Historici se neshodují v hodnocení jeho vůdčích schopností. Někteří ho kritizují za jeho mikromanagement války, neschopnost delegovat pravomoci a špatný výběr některých podřízených. Jiní poukazují na to, že se mu podařilo udržet Konfederaci v boji po čtyři roky proti drtivé přesile, což svědčí o jeho odhodlání a organizačních schopnostech. Jeho neochvějná víra ve věc Konfederace byla pro Jih zdrojem inspirace, ale zároveň možná prodloužila válku a utrpení.
Jeho odkaz je neoddělitelně spjat s Konfederací a obranou otroctví, což z něj činí jednu z nejkontroverznějších postav amerických dějin.
💡 Pro laiky
- Konfederace (Konfederované státy americké): Byl to stát, který v letech 1861–1865 vytvořilo jedenáct jižanských států, které se odtrhly od USA. Hlavním důvodem jejich odtržení byla snaha zachovat instituci otroctví, která byla základem jejich ekonomiky. Jefferson Davis byl jejich jediným prezidentem.
- Práva států (States' Rights): Jedná se o politickou myšlenku, podle které mají jednotlivé státy v rámci federace (jako jsou USA) značnou autonomii a federální vláda by neměla zasahovat do jejich vnitřních záležitostí. Jižanské státy tento argument používaly k obhajobě otroctví – tvrdily, že federální vláda nemá právo jim ho zakazovat.
- Ztracená věc (Lost Cause): Je to název pro historický a kulturní pohled na americkou občanskou válku z perspektivy poraženého Jihu. Tento pohled romantizuje Konfederaci, její vůdce a vojáky. Tvrdí, že válka nebyla primárně o otroctví, ale o obraně cti, způsobu života a práv států proti agresi Severu. Jefferson Davis se po válce stal hlavním symbolem tohoto hnutí.
📚 Dílo
- The Rise and Fall of the Confederate Government (1881)
- A Short History of the Confederate States of America (1890, posmrtně)