Přeskočit na obsah

Jaroslav Jiřík

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

'Jaroslav Jiřík (* 10. února 1939, Vojnův Městec – † 11. července 2011, Brno) byl československý hokejový útočník a trenér, který se nesmazatelně zapsal do historie jako první hokejista, kterému komunistická vláda oficiálně povolila hrát v NHL. Tímto historickým krokem otevřel dveře pro budoucí generace českých a slovenských hráčů v nejlepší lize světa.

Byl jednou z největších hvězd československé ligy v 60. letech, šestinásobným mistrem ligy s Kometou Brno a držitelem deseti medailí z mistrovství světa a olympijských her. Během své kariéry byl známý jako nesmírně důrazný a silový útočník s vynikajícím tahem na branku a čichem na góly.

Jaroslav Jiřík
Soubor:Jaroslav Jiřík.jpg
Jaroslav Jiřík
Datum narození10. února 1939
Místo narozeníVojnův Městec, Protektorát Čechy a Morava
Výška178 cm
PozicePravé křídlo
HůlPravá
Draft rok(nedraftován)
Konec kariéry1975
Kariéra1957–1975

🏒 Hráčská kariéra

Vzestup v Kladně a zlatá éra v Brně (1957–1969)

Jaroslav Jiřík hokejově vyrůstal a do velkého hokeje vstoupil v dresu SONP Kladno. Zde se rychle vypracoval v jednoho z nejlepších a nejproduktivnějších útočníků celé československé ligy. Jeho robustní postava, fyzická hra a nekompromisní tah na branku z něj činily noční můru pro soupeřovy obrany.

V roce 1961 přestoupil do tehdejšího suveréna ligy, týmu Rudá Hvězda Brno (později ZKL Brno). Zde se stal klíčovou součástí jedné z největších dynastií v historii československého hokeje. Během svého osmiletého působení v Brně získal šest mistrovských titulů (1962, 1963, 1964, 1965, 1966) a třikrát vyhrál prestižní Pohár mistrů evropských zemí. V sezóně 1968–69 se s 36 góly stal nejlepším střelcem celé ligy[1].

🇨🇿 Úspěšná reprezentační kariéra

Jaroslav Jiřík byl po celá 60. léta stabilním a klíčovým členem československé hokejové reprezentace. Zúčastnil se deseti mistrovství světa a tří olympijských her. Ačkoliv se jeho generaci nikdy nepodařilo vystoupit na absolutní vrchol a získat zlato, patřil k oporám týmu, který pravidelně vozil medaile.

Celkem z mistrovství světa a olympijských her získal 10 medailí:

  • Stříbro z ZOH: 1x (1968, Grenoble)
  • Bronz z ZOH: 1x (1964, Innsbruck)
  • Stříbro z MS: 4x (1961, 1965, 1966, 1968)
  • Bronz z MS: 4x (1959, 1963, 1964, 1969)

Jeho působení v reprezentaci je také spojeno se slavnými protesty proti sovětské okupaci na MS ve Stockholmu v roce 1969, kde si hráči přelepili hvězdu na státním znaku a po vítězných zápasech proti SSSR odmítli podat soupeři ruce. Jiřík byl jednou z vůdčích osobností tohoto statečného gesta[2].

✈️ Historický průlom do NHL (1969–1970)

Po uvolnění politických poměrů v roce 1968 se začalo jednat o možnosti legálního odchodu československých hráčů do NHL. V roce 1969 se Jaroslav Jiřík, spolu s Janem Havlem a Josefem Horešovským, stali prvními hráči, kterým komunistická vláda oficiálně povolila zúčastnit se kempu týmu NHL, konkrétně St. Louis Blues[3]. Klub vedl progresivní manažer Lynn Patrick a trenér Scotty Bowman, kteří měli o hráče z Evropy zájem.

Zatímco Havel a Horešovský se rozhodli vrátit, Jiřík se dohodl se St. Louis na smlouvě a stal se tak prvním hráčem z Východního bloku, který s oficiálním povolením své země nastoupil v NHL.

Svůj debut si odbyl v sezóně 1969–70. V té době mu bylo již 30 let a boj o místo v sestavě byl nesmírně náročný. Většinu sezóny strávil na farmě v týmu Kansas City Blues v lize CHL. Do prvního týmu St. Louis naskočil celkem ke třem zápasům, čímž se zapsal do historie. Branku v NHL sice nevstřelil, ale jeho mise měla obrovský symbolický význam. Přestože mu klub nabízel prodloužení smlouvy, Jiřík se i kvůli rodině rozhodl po jedné sezóně vrátit zpět do Československa[4].

Návrat do Brna a konec kariéry (1970–1975)

Po svém návratu ze zámoří se Jaroslav Jiřík vrátil do ZKL Brno, kde působil jako hrající asistent trenéra. Nadále patřil k nejlepším útočníkům ligy. Svou bohatou a mimořádně úspěšnou hráčskou kariéru definitivně ukončil v roce 1975, ve věku 36 let.

V československé nejvyšší soutěži odehrál celkem 17 sezón, nastoupil k 450 zápasům a vstřelil úctyhodných 300 gólů, což ho řadí do prestižního Klubu hokejových střelců.

📊 Kompletní statistiky a ocenění

Klubová kariéra

Sezóna Tým Liga Z G A B TM
1957–1961 SONP Kladno CZE 82
1961–1969 Rudá Hvězda/ZKL Brno CZE 157
1969–70 St. Louis Blues NHL 3 0 0 0 0
1969–70 Kansas City Blues CHL 53 19 26 45 34
1970–1975 ZKL Brno CZE 61
Československá liga celkem 450 300 179 479

Poznámka: Detailní statistiky z této éry jsou často nekompletní.

Reprezentační kariéra

Rok Tým Turnaj Z G A B TM Umístění
1959 Československo MS 8 5 1 6 🥉 3. místo
1960 Československo ZOH 5 1 3 4 2 4. místo
1961 Československo MS 4 1 1 2 🥈 2. místo
1963 Československo MS 7 4 4 8 2 🥉 3. místo
1964 Československo ZOH 8 3 1 4 6 🥉 3. místo
1965 Československo MS 7 8 4 12 2 🥈 2. místo
1966 Československo MS 7 4 1 5 2 🥈 2. místo
1967 Československo MS 6 5 3 8 2 4. místo
1968 Československo ZOH 7 3 3 6 4 🥈 2. místo
1969 Československo MS 10 2 3 5 2 🥉 3. místo

Za Československo odehrál celkem 134 zápasů a vstřelil 83 gólů.

Týmové úspěchy

  • Mistr československé ligy: 6x (1962, 1963, 1964, 1965, 1966)
  • Vítěz Poháru mistrů evropských zemí: 3x
  • Stříbrná medaile z ZOH: 1x (1968)
  • Bronzová medaile z ZOH: 1x (1964)
  • Člen Síně slávy IIHF (2010)
  • Člen Síně slávy českého hokeje

👨‍🏫 Trenérská kariéra

Po ukončení své hráčské kariéry se Jaroslav Jiřík plynule přesunul na trenérskou dráhu. Zůstal věrný svému klubu v Brně, kde nejprve působil jako asistent a později i jako hlavní trenér. Koučoval také další týmy v nejvyšší soutěži, jako například HC Plzeň a Zetor Brno.

Na začátku 80. let dostal příležitost trénovat v zahraničí a stal se trenérem švýcarského národního týmu. Později vedl i německý klub EHC Freiburg. Během své trenérské kariéry byl známý svým náročným a přísným přístupem.

✈️ Tragická smrt

Jaroslav Jiřík byl po celý život vášnivým letcem a sportovnímu létání se věnoval i po skončení své hokejové kariéry. Tato vášeň se mu bohužel stala osudnou.

Dne 11. července 2011, ve věku 72 let, zahynul při pádu svého ultralehkého letadla v Brně-Medlánkách. Jeho smrt byla obrovským šokem pro celou hokejovou veřejnost[5].

🏃‍♂️ Herní styl a odkaz

Jaroslav Jiřík byl prototypem silového křídelního útočníka ("power forward") dávno předtím, než tento termín v hokeji zdomácněl. Jeho hra byla založena na mimořádné fyzické síle, důrazu a nekompromisním tahu na branku. Své robustní postavy dokázale skvěle využívat v osobních soubojích a v prostoru před brankou, odkud střílel většinu svých gólů.

Byl to rozený střelec s vynikajícím instinktem. Nebyl sice technickým virtuosem, ale jeho přímočarost, bojovnost a odhodlání z něj činily jednoho z nejnebezpečnějších útočníků své éry.

Jeho odkaz je naprosto zásadní a průkopnický: 1. První Čech v NHL: Svým odchodem do St. Louis Blues prolomil železnou oponu a ukázal cestu budoucím generacím. I když odehrál jen tři zápasy, jeho mise měla obrovský historický a symbolický význam. 2. Legenda Komety Brno: Je jednou z největších postav nejslavnější éry brněnského hokeje. Šest mistrovských titulů a stovky gólů ho navždy řadí mezi klubové nesmrtelné. 3. Hrdina z roku 1969: Byl jednou z tváří statečného protestu proti sovětské okupaci na MS 1969, čímž projevil nejen sportovní, ale i občanskou odvahu.

V roce 2010, rok před svou smrtí, byl za svůj celoživotní přínos hokeji slavnostně uveden do Síně slávy IIHF.

🧠 Pro laiky

Představte si dobu, kdy bylo pro sportovce z Československa téměř nemožné odejít hrát do nejlepší ligy světa, do Ameriky. A pak si představte odvážného muže, který jako první dostal oficiální povolení a prolomil tuto bariéru. To byl Jaroslav Jiřík. Byl to hokejový Kolumbus, který objevil cestu do NHL pro všechny budoucí české a slovenské hvězdy.

Na ledě to byl skutečný tank. Silný a neústupný útočník, který se nebál žádného souboje a střílel góly jako na běžícím pásu. Se svým týmem v Brně vyhrál šestkrát titul mistra ligy a za národní tým získal deset medailí. Jeho příběh je o obrovských úspěších, odvaze postavit se režimu a o průkopnickém kroku, který navždy změnil historii českého hokeje.

Reference