Jan Graubner

Rozbalit box

Obsah boxu

Jan Bosco Graubner (* 29. srpna 1948, Brno) je český římskokatolický duchovní, od roku 2022 v pořadí 37. arcibiskup pražský a 25. primas český. Předtím, v letech 1992 až 2022, působil jako 14. arcibiskup olomoucký a metropolita moravský. Opakovaně byl zvolen předsedou České biskupské konference (2000–2010 a 2020–2025). Je považován za představitele konzervativního křídla katolické církve v Česku.

Jan Graubner
Jan Graubner (2022)
Datum narození	29. srpna 1948
Místo narození	Brno, Československo
Národnost	česká
Povolání	kněz, biskup, arcibiskup, metropolita
Předchůdce	Dominik Duka
Nástupce	úřadující

biography ⏳ Život

Dětství a kněžské začátky

Narodil se v Brně do rodiny podnikatele Jana Graubnera, jehož firma na pánské prádlo byla po roce 1948 znárodněna komunistickým režimem. Vyrůstal ve Strážnici jako jeden z pěti sourozenců. Kvůli svému "buržoaznímu původu" a aktivní katolické víře rodiny měl komplikace při přijetí na střední školu a následně i na vysokou. Po maturitě v roce 1967 pracoval rok jako dělník v Gottwaldově (dnešním Zlíně), aby získal potřebný "dělnický původ".

V roce 1968 byl konečně přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Olomouci. Kněžské svěcení přijal 23. června 1973 z rukou biskupa Josefa Vrany. Poté působil jako kaplan ve Zlíně a ve Valašských Kloboukách. V letech 1982 až 1990 byl farářem ve Vizovicích, odkud spravoval také poutní místo Provodov a farnost Horní Lhota. Během komunistického režimu se aktivně podílel na činnosti ilegálního hnutí Fokoláre a šíření samizdatové literatury.

Biskup a arcibiskup olomoucký

Po sametové revoluci byl dne 17. března 1990 jmenován papežem Janem Pavlem II. titulárním biskupem tagarijským a pomocným biskupem olomouckým. Biskupské svěcení přijal 7. dubna 1990. Za své biskupské heslo si zvolil citát z Janova evangelia (Jan 2,5) „Quod dixerit vobis, facite“ (česky: „Co vám řekne, učiňte“).

Po smrti arcibiskupa Františka Vaňáka v září 1991 převzal správu diecéze jako administrátor. Dne 28. září 1992 byl jmenován sídelním arcibiskupem olomouckým a metropolitou moravským. V této funkci setrval téměř 30 let. Během svého působení se zaměřil na obnovu diecézních struktur zničených komunistickým režimem. Založil řadu církevních škol, vybudoval síť Charit a inicioval vznik celostátně známé Tříkrálové sbírky. Stál také u zrodu Dnů lidí dobré vůle na Velehradě. Rovněž se věnoval obnově významných poutních míst, jako je Velehrad a Svatý Hostýn.

Během svého působení v Olomouci také zastával významné funkce v rámci České biskupské konference (ČBK), které dvakrát předsedal (2000–2010 a 2020–2025).

👑 Arcibiskup pražský

Dne 13. května 2022 jej papež František jmenoval 37. arcibiskupem pražským a 25. primasem českým. Do úřadu byl slavnostně uveden 2. července 2022 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha, čímž nahradil kardinála Dominika Duku, který odešel do emeritury po dosažení kanonického věku. Jeho jmenování bylo vnímáno jako překvapivé, neboť se blížil věku 75 let, kdy biskupové podávají rezignaci, a nikdy předtím nepůsobil mimo Moravu.

V srpnu 2023, po dosažení 75 let, odeslal v souladu s kanonickým právem papeži svou rezignaci, ten jej však vyzval, aby v úřadu setrval, dokud nebude rozhodnuto jinak. Jeho nástupcem v olomoucké arcidiecézi byl v únoru 2024 jmenován Josef Nuzík.

💬 Postoje a názory

Jan Graubner je vnímán jako představitel konzervativního proudu v rámci české katolické církve. Dlouhodobě klade důraz na tradiční pojetí rodiny jako svazku muže a ženy, ochranu života od početí do přirozené smrti a křesťanské hodnoty ve veřejném životě. Vystupuje proti manželství stejnopohlavních párů a potratům.

V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu v roce 2022 přirovnal jednání ruského prezidenta Vladimira Putina k vraždění neviňátek králem Herodem. Opakovaně vyzývá k solidaritě s ukrajinskými uprchlíky. Je velkým podporovatelem charitativní činnosti, stál u zrodu Tříkrálové sbírky, která se stala největší dobročinnou sbírkovou akcí v Česku. V otázce kněžského celibátu zastává tradiční postoj, tedy jeho zachování v římskokatolické církvi latinského obřadu.

⚔️ Kritika a kontroverze

Nejvýraznější kritice čelil Jan Graubner v souvislosti s kauzou kněze František Merta, který byl v roce 2002 pravomocně odsouzen za sexuální zneužívání ministrantů. Graubner byl jako tehdejší olomoucký arcibiskup kritizován za to, že Mertu po prvních obviněních pouze překládal mezi farnostmi a nepostavil jej mimo službu. Kritici mu vyčítali, že se více snažil chránit pověst církve než oběti. Sám Graubner později s odstupem času uznal, že jeho tehdejší postup byl chybou, a vyjádřil lítost.

V roce 2011 na sebe upozornil také tím, že uvalil exkomunikaci (vyloučení z církve) na představitele radikální skupiny Byzantský katolický patriarchát, kteří jej předtím falešně obvinili z hereze a sami jej "exkomunikovali".

🏅 Vyznamenání

• 2003 – Záslužný kříž ministra obrany České republiky I. stupně
• 2008 – Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy – za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva.
• 2018 – Cena Jihomoravského kraje

Pro laiky

Představte si, že katolická církev je jako velká organizace. Běžný kněz je vedoucím místní "pobočky", které se říká farnost. Biskup je pak jakýsi regionální ředitel pro celý "kraj" (diecézi). Arcibiskup je ředitel pro velkou a historicky významnou oblast (arcidiecézi), například pro celou Moravu nebo celé Čechy. Je to jedna z nejvyšších funkcí.

Titul primas český je pak speciální čestné postavení, které má vždy pražský arcibiskup. Dělá z něj "prvního mezi rovnými" mezi všemi biskupy v zemi. Je to nejvyšší formální představitel katolické církve v Česku.

Jan Graubner je tedy muž, který se v této struktuře vypracoval úplně nejvýš. Vyrůstal v době komunismu, kdy byla víra potlačována, přesto se stal knězem. Po pádu režimu pomáhal církev obnovovat – zakládal církevní školy a dobročinné organizace, jako je například známá Tříkrálová sbírka. Nejdříve byl hlavou církve na Moravě a v roce 2022 se stal hlavou celé katolické církve v Česku.