Přeskočit na obsah

Invazní druh

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox pojem

Invazní druh (také invazivní druh) je nepůvodní (alochtonní) organismus (živočich, rostlina, houba nebo mikroorganismus), který se v novém prostředí nekontrolovaně šíří, vytlačuje původní druhy a negativně ovlivňuje ekosystém, hospodářství nebo zdraví člověka. Invazní druhy jsou považovány za jednu z největších hrozeb pro globální biodiverzitu, hned po ničení přirozených stanovišť.

Proces, při kterém se nepůvodní druh stává invazním, se nazývá biologická invaze. Ne každý nepůvodní druh se stane invazním; mnoho z nich v novém prostředí nepřežije nebo žije v souladu s místními druhy, aniž by způsobovalo škody.

📖 Definice a terminologie

Pro správné pochopení problematiky je klíčové rozlišovat mezi několika základními pojmy, které se často zaměňují.

Nepůvodní (alochtonní) druh

Jedná se o jakýkoli druh, který se vyskytuje mimo svůj přirozený areál rozšíření, a to v důsledku lidské činnosti, ať už úmyslné, nebo neúmyslné. Samotná přítomnost nepůvodního druhu nemusí být nutně škodlivá. Příkladem může být brambor v Evropě nebo pštros v Austrálii.

Naturalizovaný (zdomácnělý) druh

Naturalizovaný druh je nepůvodní druh, který v novém prostředí vytvořil stabilní, soběstačnou populaci a rozmnožuje se bez další pomoci člověka. Tyto druhy se staly součástí místní flóry nebo fauny, ale nezpůsobují významné ekologické ani ekonomické škody. Příkladem může být trnovník akát v některých částech Česka, ačkoliv jeho invazní potenciál je předmětem diskuzí.

Invazní druh

Invazní druh je podskupinou naturalizovaných druhů. Jde o druh, jehož populace se rychle a masivně šíří a má prokazatelně negativní dopad na:

  • Biodiverzitu: Vytlačuje původní druhy prostřednictvím konkurence o zdroje, predace, šíření nemocí nebo hybridizace.
  • Ekosystémové funkce: Mění strukturu a fungování celých ekosystémů (např. změna koloběhu živin, vodního režimu, frekvence požárů).
  • Ekonomiku: Způsobuje škody v zemědělství, lesnictví, rybářství nebo poškozuje infrastrukturu.
  • Lidské zdraví: Přenáší nemoci, způsobuje alergie nebo je jedovatý.

⚙️ Charakteristiky invazních druhů

Neexistuje univerzální soubor vlastností, který by definoval všechny invazní druhy, ale často sdílejí některé z následujících charakteristik, které jim dávají konkurenční výhodu:

  • Rychlý růst a vysoká reprodukční schopnost: Produkují velké množství potomků v krátkém čase (např. plzák španělský).
  • Generalisté: Nejsou nároční na potravu ani na typ stanoviště, dokáží se přizpůsobit široké škále podmínek.
  • Absence přirozených nepřátel: V novém prostředí jim chybí predátoři, paraziti a nemoci, které regulovaly jejich populaci v původním areálu.
  • Vysoká konkurenční schopnost: Efektivněji využívají zdroje (světlo, vodu, živiny, potravu) než původní druhy.
  • Alelopatie: Některé rostliny uvolňují do půdy chemické látky, které potlačují růst okolních rostlin (např. pajasan žláznatý).
  • Odolnost vůči narušení: Často se jim daří na místech narušených lidskou činností (např. staveniště, okraje cest, paseky).

🌍 Způsoby šíření

Šíření nepůvodních druhů je úzce spjato s globalizací, mezinárodním obchodem a cestováním.

🚢 Neúmyslné zavlečení

  • Lodní doprava: Organismy se šíří v balastní vodě tankerů (např. slávička mnohotvárná) nebo přichycené na trupech lodí.
  • Mezinárodní obchod: Druhy mohou cestovat jako "černí pasažéři" v kontejnerech, v obalovém materiálu (dřevěné palety) nebo se zemědělskými produkty. Příkladem je sršeň asijská v Evropě.
  • Doprava: Semena rostlin se mohou šířit na pneumatikách automobilů nebo v podvozcích vlaků.

🌳 Úmyslné vysazení

  • Zemědělství a lesnictví: Mnoho druhů bylo dovezeno jako hospodářské plodiny nebo pro zalesňování (např. borovice vejmutovka).
  • Okrasné zahradnictví: Řada invazních rostlin se původně pěstovala v parcích a zahradách pro svůj atraktivní vzhled, odkud následně zplaněla (např. křídlatka japonská, netýkavka žláznatá).
  • Biologická kontrola: Některé druhy byly vysazeny za účelem kontroly jiných škůdců, ale samy se staly problémem (např. slunéčko východní nebo ropucha obrovská v Austrálii).
  • Domácí mazlíčci a akvaristika: Zvířata uprchlá ze zajetí nebo záměrně vypuštěná do přírody mohou založit invazní populace (např. želva nádherná, norek americký).

📉 Dopady invazních druhů

Dopady biologických invazí jsou rozsáhlé a zasahují do všech sfér.

🌳 Ekologické dopady

  • Konkurence: Invazní druhy soupeří s původními o potravu, vodu, světlo a prostor. Příkladem je vytlačování původního raka říčního invazním rakem signálním, který navíc přenáší račí mor.
  • Predace: Invazní predátoři mohou zdecimovat populace původních druhů, které na ně nemají vyvinuté obranné mechanismy. Příkladem je kočka domácí na ostrovních ekosystémech.
  • Hybridizace: Křížení invazního druhu s příbuzným původním druhem může vést ke ztrátě genetické jedinečnosti původního druhu (např. křížení kachny divoké s kachnou domácí).
  • Šíření nemocí: Invazní druhy mohou být přenašeči patogenů, vůči kterým jsou původní druhy málo odolné (viz račí mor).
  • Změna ekosystému: Některé druhy dokáží zcela změnit charakter stanoviště. Například bolševník velkolepý vytváří husté porosty, které zastíní veškerou původní vegetaci a po odumření zanechávají holou půdu náchylnou k erozi.

💰 Ekonomické dopady

  • Škody v zemědělství: Ztráty na úrodě způsobené invazními škůdci (např. mandelinka bramborová) nebo plevely.
  • Škody v lesnictví: Poškození lesních porostů invazními dřevokaznými houbami nebo hmyzem.
  • Poškození infrastruktury: Slávička mnohotvárná ucpává vodovodní potrubí, křídlatka prorůstá asfaltem a poškozuje základy budov.
  • Náklady na kontrolu: Vlády a vlastníci půdy vynakládají obrovské finanční prostředky na monitoring, prevenci a likvidaci invazních druhů.

🧑‍⚕️ Zdravotní dopady

  • Alergie: Pyl některých invazních rostlin, jako je ambrozie peřenolistá, je silným alergenem a způsobuje vážné zdravotní problémy.
  • Přenos nemocí: Invazní druhy mohou být vektory nebezpečných chorob. Například komár tygrovaný může přenášet horečka dengue nebo virus Zika.
  • Přímé ohrožení: Některé druhy mohou být jedovaté nebo způsobovat zranění (např. popálení od bolševníku velkolepého).

🇨🇿 Příklady invazních druhů v Česku

🌐 Příklady ve světě

  • Králík divoký v Austrálii: Vysazení 24 králíků v roce 1859 vedlo k ekologické katastrofě, přemnožení a devastaci pastvin.
  • Slávička mnohotvárná (Zebra mussel) ve Velkých jezerech: Zavlečená v balastní vodě, způsobila miliardové škody ucpáváním potrubí a narušením potravního řetězce.
  • Ropucha obrovská v Austrálii: Vysazena pro boj se škůdci na cukrové třtině, stala se sama pohromou, protože je jedovatá pro místní predátory.
  • Tokozeleň vzplývavá (Water hyacinth): Původem z Amazonie, v mnoha tropických oblastech světa vytváří neprostupné plovoucí koberce, které dusí vodní život a brání lodní dopravě.

🛡️ Prevence a management

Boj s invazními druhy je komplexní a nákladný. Základní přístupy lze rozdělit do tří úrovní:

🔍 Prevence

Nejúčinnější a nejlevnější metodou je zabránit zavlečení druhu do nového prostředí. To zahrnuje přísné kontroly na hranicích, regulaci dovozu rostlin a živočichů a osvětu veřejnosti.

💥 Eradikace

Cílem eradikace je úplné odstranění invazního druhu z dané oblasti. Je to reálné pouze v raných fázích invaze, kdy je populace malá a geograficky omezená. Později je eradikace extrémně obtížná a nákladná.

📈 Kontrola a omezení

Pokud eradikace není možná, přistupuje se ke kontrole populace s cílem omezit její šíření a minimalizovat škody. Používají se různé metody:

  • Mechanická kontrola: Ruční vytrhávání, sečení (u rostlin), odchyt do pastí (u živočichů).
  • Chemická kontrola: Použití herbicidů, pesticidů nebo jiných chemických látek. Tento přístup může mít negativní dopady na necílové organismy a životní prostředí.
  • Biologická kontrola: Vysazení přirozeného nepřítele invazního druhu z jeho původní domoviny. Tato metoda vyžaduje důkladný výzkum, aby se předešlo situaci, kdy se sám kontrolní organismus stane invazním.

⚖️ Legislativa

Na mezinárodní úrovni se problematice věnuje například Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD). V rámci platí Nařízení (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů, které stanovuje seznam invazních druhů s významným dopadem pro Unii a ukládá členským státům povinnost přijímat opatření proti nim.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si dobře fungující vesnici (to je náš ekosystém), kde má každý svou práci a všichni spolu nějak vycházejí – pekař peče chleba, kovář kuje podkovy, sedlák pěstuje obilí. Všichni jsou na sobě závislí a udržují vesnici v chodu.

Jednoho dne do vesnice přijde cizinec (to je nepůvodní druh). Může se stát, že se začlení, otevře si novou dílnu a bude pro vesnici přínosem. Nebo si jen postaví malý domek na kraji a nikoho neobtěžuje (to je naturalizovaný druh).

Ale může se stát, že tento cizinec je ve skutečnosti agresivní rváč, který nikoho a nic nerespektuje (to je invazní druh). Začne zabírat pole sedlákovi, krade nářadí kováři a pekaři bere mouku. Protože je silnější a nikdo na něj nemá páku (chybí mu přirozený nepřítel), brzy ovládne celou vesnici. Původní obyvatelé buď utečou, nebo zkrachují. Vesnice přestane fungovat tak, jak byla zvyklá, a zavládne chaos.

Invazní druh v přírodě dělá přesně totéž: přijde do cizího prostředí, kde nemá přirozené nepřátele, a začne bezohledně zabírat prostor a zdroje původním druhům, čímž naruší celou rovnováhu ekosystému.


Šablona:Aktualizováno

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Invazní_druh&oldid=16337“