Igor Chmela

Igor Chmela
Choť	Marta Vítů (rozvedeni); Jana Janěková ml.
Děti	Anna Chmelová, Ela Chmelová, Antonín Chmela
Alma mater	DAMU
Datum narození	2. ledna 1971
Jméno	Igor Chmela
Místo narození	Ostrava, Československo
Státní příslušnost
Aktivní roky	1995–dosud
Povolání	divadelní a filmový herec, komik, hudebník, fotograf, režisér

Igor Chmela (* 2. ledna 1971 Ostrava) je český divadelní, televizní a filmový herec, divadelní producent, komik, hudebník a fotograf. V mediálním a kulturním prostředí České republiky působí od poloviny devadesátých let 20. století. Do širšího povědomí veřejnosti se zapsal primárně svým dlouholetým účinkováním v improvizační televizní show Partička a účinkováním v divácky exponovaných televizních seriálech, jako jsou Ordinace v růžové zahradě, Případy 1. oddělení, Cesty domů nebo v aktuálních seriálových projektech let 2025 a 2026 Jedna rodina a Bratři a sestry.

Z divadelního hlediska je jeho kariéra spojena s předními pražskými činoherními scénami. Bezprostředně po absolutoriu na vysoké škole působil v Národním divadle, následně přešel do Dejvického divadla a dvanáct let tvořil stálou součást souboru Divadla Na zábradlí. V roce 2014 se stal jedním ze zakládajících členů a producentů nezávislého soukromého Divadla Verze. Vedle herecké profese se věnuje hudbě jako frontman kapely Dafne a působí jako fotograf využívající historickou techniku takzvané camery obscury.

👤 Mládí, původ a nestandardní cesta k divadlu

Igor Chmela se narodil 2. ledna 1971 v průmyslovém městě Ostrava na území tehdejšího Československa. V tomto regionu prožil své dětství. Jeho počáteční studijní směřování nemělo žádnou spojitost s uměleckým sektorem. V letech 1985 až 1989 absolvoval středoškolské vzdělání na Střední průmyslové škole železniční v obci Letohrad. Jeho studijním oborem byla oprava a rekonstrukce železničního svršku a spodku. Po úspěšném složení maturitní zkoušky se vrátil do domovské Ostravy, kde nastoupil do zaměstnání u Československých státních drah a pracoval po dobu tří let ve fyzicky náročné profesi jako traťový dělník.

V první polovině devadesátých let absolvoval povinnou dvouletou základní vojenskou službu. Cesta Igora Chmely k profesionálnímu herectví je v kontextu českého divadelnictví často citována jako příklad historické náhody. V roce 1992 se rozhodl doprovodit svého kamaráda, budoucího herce a režiséra Martina Fingera, na přijímací zkoušky na Divadelní fakultu Akademie múzických umění v Praze (DAMU). Chmela původně vlastní přihlášku ke studiu podal, ale následně ji stáhl a zkoušek se účastnil výhradně v pozici hereckého „přihrávače“ v dialogu, aby pomohl Fingerovi v jeho výstupu.

Během této asistence však Chmela projevil natolik výrazný přirozený talent, že jej přijímací komise (složená z předních divadelních pedagogů) vyzvala, aby si svou staženou přihlášku dodatečně obnovil. Následně byl ke studiu činoherního herectví na DAMU úspěšně přijat. Vysokoškolská studia, během kterých začal hostovat na pražských jevištích, řádně zakončil v roce 1996 a získal akademický titul magistr umění (MgA.).

🎭 Divadelní kariéra

Národní divadlo a Dejvické divadlo (1996–2001)

Získání stálého angažmá v Národním divadle v Praze bezprostředně po ukončení studia (v roce 1996) představovalo pro mladého herce vysoce prestižní profesní start. Na první české scéně strávil Chmela tři sezóny do roku 1999. Ztvárnil zde řadu menších i středních rolí v klasickém repertoáru, avšak podle pozdějších bilančních rozhovorů mu fungování v masivním souboru neposkytovalo dostatečný prostor pro autorský rozvoj.

Z tohoto důvodu v roce 1999 Národní divadlo opustil a přijal nabídku do progresivního a v té době divácky stoupajícího Dejvického divadla, kterému umělecky šéfoval režisér Miroslav Krobot. V Dejvickém divadle působil dva roky a ztvárnil zde mimo jiné role v inscenacích Oblomov či Bratři Karamazovi.

Éra v Divadle Na zábradlí (2002–2013)

V roce 2002 učinil další personální přesun a zakotvil v Divadle Na zábradlí, které se stalo jeho domovskou scénou na historicky nejdelší období – plných dvanáct let. Tato scéna, proslulá svou avantgardní a absurdní dramaturgií, mu poskytla ideální prostor pro rozvoj jeho specifického minimalistického hereckého projevu. Sám Chmela svůj výraz často charakterizuje slovy: „Vnitřně se usmívám, ale navenek vypadám jako vrah.“

Během svého dvanáctiletého působení na této scéně spolupracoval s předními režiséry, mezi něž patřili Petr Lébl, Jan Antonín Pitínský či Jiří Pokorný. Ztvárnil hlavní i stěžejní vedlejší role ve více než třiceti inscenacích. K těm nejvýznamnějším patřila role doktora v absurdním dramatu Christa Bojčeva Plukovník Pták (režie Petr Lébl), role Lvova v Čechovově hře Ivanov a role Etienna v inscenaci Terasa od Jeana-Clauda Carrièra. Divadlo Na zábradlí formálně opustil po změně uměleckého vedení v roce 2013.

Založení a provozování Divadla Verze (2014–dosud)

V roce 2014 učinil Chmela společně se svou manželkou, herečkou a režisérkou Janou Janěkovou ml., zásadní krok směrem k nezávislé divadelní produkci. Společně s dalším hereckým manželským párem – Lindou Rybovou a Davidem Prachařem – a s režisérem Thomasem Zielinskim založili vlastní zájezdové divadlo s názvem Divadlo Verze.

Původní koncept počítal s realizací pouze jediného představení (inscenace Tři verze života), se kterým plánovali hostovat po divadelních sálech v regionech. Projekt se však setkal s mimořádným diváckým ohlasem a postupně se transformoval ve stabilní divadelní subjekt se stálou domovskou základnou v pražském Divadle v Celetné. Cílem zakladatelů (jak potvrdil Chmela v roce 2025 v mediálních výstupech) bylo vyhnout se produkování takzvaných laciných „vztahovek“ a zaměřit se na chytrou konverzační komedii s přesahem do sociálních témat. K roku 2026 divadlo operuje s repertoárem čítajícím více než desítku aktivních inscenací, mezi něž patří například hry Úča musí pryč nebo Šťastný vyvolený.

🎬 Filmová a televizní tvorba

Filmové začátky a spolupráce s Robertem Sedláčkem

Na poli celovečerního filmu debutoval Igor Chmela poměrně pozdě, až ve věku 34 let. Jeho filmovým debutem se stala hořká komedie Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí z roku 2005, kterou režírovala dvojice Pavel Göbl a Roman Švejda a jež se natáčela v autentickém prostředí železničářů (což korelovalo s Chmelovou dřívější občanskou profesí).

Zásadní se pro něj stala spolupráce s filmovým a televizním režisérem Robertem Sedláčkem. Pod jeho vedením ztvárnil složité psychologické role v dramatech Pravidla lži (2006, film mapující prostředí terapeutické komunity pro drogově závislé), Muži v říji (2009) a Největší z Čechů (2010). V těchto snímcích naplno uplatnil svůj typický civilní projev bez zbytečných vnějších gest.

K dalším významným filmům první dekády 21. století patří komedie Davida Ondříčka Grandhotel (2006), kde si zahrál postavu barmana, existenciální tragikomedie režisérky Alice Nellis Tajnosti (2007) a adaptace divadelní hry Karamazovi (2008) od režiséra Petra Zelenky.

Zlatá éra komedií a drama (2010–2024)

V průběhu následující dekády se Chmela stal pevnou součástí české kinematografie. Uplatnil se jak v čistě komediálním žánru (například v sérii z ostravského prostředí Ostravak Ostravski z roku 2016, kde ztvárnil titulní postavu Jarka, nebo ve filmech Přes prsty z roku 2019 a Láska na špičkách z roku 2021), tak v sociálních a kriminálních dramatech. V roce 2022 účinkoval ve filmu Jiřího Havelky Mimořádná událost a ve festivalově oceňovaném dramatu Oběť. V roce 2023 ztvárnil jednu z hlavních rolí v psychologickém kriminálním thrilleru Němá tajemství.

Televizní seriály

Z hlediska televizní seriálové produkce prošel Igor Chmela spektrem od kriminálních rekonstrukcí až po dlouhodobé denní formáty komerčních televizí. V kriminální sérii Kriminálka Anděl představoval postavu Richarda Stehlíka. Dlouhodobý úvazek mu přinesla role MUDr. Karla Bílého v populárním seriálu Ordinace v růžové zahradě 2. Zahrál si rovněž kapitána Dalibora Duška v seriálu Cesty domů a lékaře Viktora Žáka v sérii z nemocničního prostředí, která plynule měnila názvy (Modrý kód, Sestřičky, 1. mise).

V oblasti takzvané „quality TV“ ztvárnil postavu Felixe Kartouze v mysteriózním retro seriálu Svět pod hlavou (2017) a hrál vyšetřovatele Dušana Vránu ve vysoce ceněném kriminálním cyklu Případy 1. oddělení, který vznikal podle reálných kriminálních kauz Policie ČR.

Aktuální projekty a režijní debut (2025–2027)

V letech 2025 a 2026 se Chmela pravidelně objevuje na televizních obrazovkách v hlavním vysílacím čase. Na stanici TV Nova působí v rodinném seriálu Jedna rodina, kde ztvárňuje postavu Standy Galána, se kterou zažil řadu komediálních i akčních scén. V roce 2025 byl nasazen do nového dramatického formátu s názvem Bratři a sestry, kde ztvárňuje ústřední postavu Hynka Kopala, jenž v průběhu děje zjišťuje zatajované skutečnosti o své rodinné historii a existenci nevlastních sourozenců.

Z oblasti celovečerního filmu figuruje v produkčních plánech pro rok 2026 kriminální film Město otců. Pro rok 2027 je ohlášeno jeho účinkování v inovativním snímku Mezi světy česko-vietnamské režisérky Diany Cam Van Nguyen. Tento film, který se natáčel v létě 2026 v Vietnamu a následně v Česku, kombinuje hraný film s animací a pojednává o mezigeneračních vztazích v asijské komunitě.

Samostatnou kapitolu tvoří Chmelovy autorské ambice. V období pandemie covid-19, kdy byla divadla uzavřena, působil jako dobrovolník Českého červeného kříže v domově seniorů. Tyto silné životní zážitky přetavil do scénáře s názvem Barcarole, jenž mapuje vztah mladé pečovatelky a klientů domova. Produkci tohoto snímku, který představuje Chmelův oficiální filmový režijní debut, zaštítila produkční skupina Kuli Film a samotné Divadlo Verze, přičemž část rozpočtu byla financována prostřednictvím veřejné sbírky na platformě Donio.

📺 Působení v Partičce a televizní zábava

Navzdory své rozsáhlé činoherní a filmové kariéře vstoupil Igor Chmela do masového povědomí českých diváků především jako jeden ze čtyř zakládajících členů improvizační televizní show Partička. Formát, který vznikl pod režijní taktovkou Dano Dangla, se začal vysílat v roce 2011 na stanici Prima. Skupinu tvořil Chmela společně s Michalem Suchánkem, Richardem Genzerem a Ondřejem Sokolem.

V rámci improvizací fungoval Chmela jako takzvaný komik s kamennou tváří (deadpan comedy). Jeho ledový klid, neproniknutelná mimika a intelektuální vklady tvořily přímý kontrast k fyzické komedii Richarda Genzera a absurdním dialogům Michala Suchánka. Partička se stala virálním fenoménem, vyprodávala sportovní haly v rámci celorepublikových turné a Chmela díky ní získal status televizní hvězdy. Účinkoval i v navazujícím formátu La Parta na stanici TV Barrandov a po restartu pořadu pod názvem Prima Partička (2017). Mimo to se pravidelně objevoval v kultovním stand-up formátu Na stojáka.

Odchod z pořadu (2021)

Na přelomu let 2020 a 2021 Igor Chmela z Partičky a z jejích divadelních turné nečekaně odešel, což u fanouškovské základny vyvolalo četné spekulace o osobních sporech uvnitř hereckého kolektivu. Sám Chmela v průběhu let 2024 a 2025 tyto spekulace v řadě mediálních výstupů (například v podcastu Petra Macka) striktně popřel a situaci demytizoval.

Hlavním motivem jeho odchodu byla rodina. V průběhu celosvětové pandemie covid-19, kdy ustalo neustálé cestování, strávil několik měsíců v kuse doma se svými třemi dětmi. Tato zkušenost u něj vyvolala přehodnocení životních priorit. Uvědomil si, že vlivem neustálého víkendového koncertování s Partičkou přichází o zásadní momenty ve vývoji svých dcer a syna. Odchod proběhl po oboustranné gentlemanské dohodě s ostatními tvůrci. Chmela nadále zůstal v přátelském kontaktu s původní sestavou a v pozdějších letech (například na oslavách patnáctiletého jubilea pořadu) s nimi občasně a pohostinsky v televizním studiu vystoupil.

🎸 Hudba a fotografie

Igor Chmela se vedle herectví systematicky a na poloprofesionální úrovni věnuje hudbě a vizuálnímu umění. Od mládí ovládá hru na kytaru a skládá texty i hudební kompozice. V roce 2017 založil společně s hudebníky Tomášem Didunykem, Tomášem Černochem a Matyášem Černochem alternativní hudební skupinu s názvem Dafne. V kapele působí jako hlavní frontman, zpěvák a kytarista.

Zcela unikátním uměleckým projektem v kontextu českého showbyznysu je jeho vášeň pro experimentální fotografii. Chmela se specializuje na historickou a zdlouhavou techniku takzvané camery obscury (dírkové komory). Své fotografické aparáty si vlastnoručně vyrábí z prázdných krabiček od sirek, do kterých vkládá fotografický papír nebo film. K pořízení jedné fotografie touto metodou jsou zapotřebí minuty až desítky minut expozice, což dává snímkům specifickou snovou a rozmazanou texturu. Své fotografie, často zachycující zákulisí divadelních představení či portréty hereckých kolegů, oficiálně vystavoval například ve foyer Divadla Na zábradlí.

👨‍👩‍👧 Osobní život

V rovině osobního a partnerského života uzavřel Igor Chmela dvě manželství. Jeho první manželkou byla česká herečka Marta Vítů (narozena 1970). Manželství bylo bezdětné a skončilo rozvodem.

Jeho druhou a současnou manželkou je divadelní a televizní herečka a režisérka Jana Janěková mladší (narozena 1978). Osobní seznámení tohoto páru doprovázely komplikované životní okolnosti. Poprvé se setkali při divadelní práci v roce 2005. V té době byli oba v pevných svazcích s jinými partnery. Poté, co mezi nimi vzniklo silné citové pouto, se rozhodli k nestandardnímu psychologickému experimentu. Dohodli se, že se rozejdou, zcela přeruší jakýkoliv kontakt na dobu jednoho kalendářního roku a teprve poté se rozhodnou, zda jejich vztah představoval pouhé momentální okouzlení, nebo hlubokou afinitu.

Tento plánovaný roční odstup však podle vlastních vzpomínek Jany Janěkové selhal již po čtrnácti dnech, neboť ani jeden z nich nedokázal odloučení snést. Manželé spolu žijí více než dvě desetiletí v harmonickém svazku a společně řídí Divadlo Verze. Z manželství vzešly tři děti. Nejprve se narodila dcera Anna a následně manželé přivítali na svět dvojčata, dceru Elu a syna Antonína. Rodina dlouhodobě pobývá v Praze.

📈 Kompletní filmografie a divadelní role

Následující tabulky poskytují vyčerpávající chronologický přehled filmové, televizní a vybrané divadelní produkce. Veškeré záznamy jsou sestaveny z agregovaných databází platných k podzimu 2026. U komparzních a nedohledatelných televizních snímků z počátku kariéry je dle encyklopedických pravidel u role uvedena formulace "data nejsou dostupná".

Celovečerní a televizní filmy

Rok	Název filmu	Role / Formát
2005	Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí	Ríša
2006	Pravidla lži	Fila
2006	Grandhotel	Barman
2006	Hezké chvilky bez záruky	data nejsou dostupná
2007	Tajnosti	Mladík
2008	Karamazovi	Ivan Karamazov
2008	Červený baron	data nejsou dostupná
2008	El Paso	data nejsou dostupná
2009	Muži v říji	data nejsou dostupná
2009	Tři sezóny v pekle	Host na večírku
2010	Největší z Čechů	Režisér
2011	Rodina je základ státu	data nejsou dostupná
2012	Čtyři slunce	Učitel
2012	Definice lásky	data nejsou dostupná (Televizní film)
2013	Přijde letos Ježíšek?	data nejsou dostupná
2015	Cesta do Říma	data nejsou dostupná
2016	Hlas pro římského krále	data nejsou dostupná (Televizní film)
2016	Ostravak Ostravski	Jarek Ostravski
2017	Kozy léčí	data nejsou dostupná (Televizní film)
2019	Přes prsty	data nejsou dostupná
2021	Láska na špičkách	data nejsou dostupná
2022	Mimořádná událost	Vlakvedoucí
2022	Oběť	data nejsou dostupná
2023	Němá tajemství	data nejsou dostupná
2026	Město otců	data nejsou dostupná (V postprodukci)
2027	Mezi světy	data nejsou dostupná (Ohlášeno / Natáčení 2026)

Televizní seriály

Roky	Název seriálu	Ztvárněná role / Typ díla
2008–2014	Kriminálka Anděl	Richard Stehlík
2010–2015	Cesty domů	Kpt. JUDr. Dalibor Dušek
2010	Zázraky života	MUDr. Marek Tichý
2012–2021	Ordinace v růžové zahradě 2	MUDr. Karel Bílý
2013	Obchoďák	Karel Řehák
2014–2022	Případy 1. oddělení	Major Dušan Vrána
2017	Svět pod hlavou	Felix Kartouz
2017–2020	Modrý kód / Sestřičky / 1. mise	MUDr. Viktor Žák
2020	Po hlavě	data nejsou dostupná
2022	Dobré zprávy	data nejsou dostupná
2024	Chataři ze Švihova	Laco Růžička
2024	Záhadné případy	data nejsou dostupná (Epizodní)
2025	Iveta	Vlasta Krejza
2025–2026	Jedna rodina	Standa Galán
2025–2026	Bratři a sestry	Hynek Kopal

Stěžejní divadelní angažmá a role

Výpis klíčových rolí na předních scénách a nezávislých uskupeních. Divadlo Verze, jehož je zakladatelem, figuruje na seznamu jeho trvalých aktivit od roku 2014.

Období	Divadelní instituce	Název inscenace	Role
1996–1999	Národní divadlo v Praze	data nejsou dostupná	Stálé angažmá
1999–2001	Dejvické divadlo	Oblomov	Oblomov
1999–2001	Dejvické divadlo	Bratři Karamazovi	Ivan Karamazov
1998	Divadlo Na zábradlí	Plukovník Pták	Doktor (Hostování)
2002–2013	Divadlo Na zábradlí	Ivanov	Lvov
2002–2013	Divadlo Na zábradlí	Terasa	Etienne
2014–dosud	Divadlo Verze	Tři verze života	data nejsou dostupná
2014–dosud	Divadlo Verze	Úča musí pryč	data nejsou dostupná
2014–dosud	Divadlo Verze	Šťastný vyvolený	data nejsou dostupná

Zdroje