Divadlo Na zábradlí
Divadlo Na zábradlí je profesionální repertoárové divadlo sídlící v Praze na Anenském náměstí. Instituce byla založena v roce 1958 a z historického hlediska představuje jednu z nejvýznamnějších scén v dějinách moderního českého divadelnictví. Zřizovatelem divadla je Hlavní město Praha, které se na jeho chodu podílí formou každoročních provozních dotací.
Divadlo sehrálo zásadní roli při formování českého absurdního dramatu v 60. letech 20. století, kdy zde působil dramatik a pozdější prezident Václav Havel společně s režisérem Janem Grossmanem. Stejně tak je historie instituce neodmyslitelně spjata s vývojem československé pantomimy pod vedením Ladislava Fialky a s postmoderní režií v 90. letech v éře Petra Lébla. Od sezóny 2013/2014 divadlo vede tým zformovaný kolem ředitele Petra Štědroně a umělecké šéfky Dory Štědroňové, pod jejichž vedením instituce opakovaně získala ocenění Divadlo roku v rámci Cen divadelní kritiky.
🗓 Současnost (Sezóna 2025/2026)
V divadelní sezóně 2025/2026 završilo Divadlo Na zábradlí svůj osmašedesátý ročník. Vedení instituce kontinuálně zajišťuje ředitel Petr Štědroň, který v listopadu 2025 zvítězil ve výběrovém řízení na post ředitele Národního divadla Brno s plánovaným nástupem k 1. srpnu 2028. Pozici umělecké šéfky zastává Dora Štědroňová a kmenovým režisérem je Jan Mikulášek. Scénografie a vizuální identita divadla je dlouhodobě spjata s prací výtvarníka Marka Cpina.
V březnu 2026 získalo Divadlo Na zábradlí titul Divadlo roku 2025 v rámci udílení Cen divadelní kritiky. Tento úspěch byl doplněn ziskem individuálních hereckých ocenění pro členy souboru. Magdaléna Sidonová obdržela Cenu divadelní kritiky za ženský herecký výkon v inscenaci Paní Dallowayová a Miloslav König získal ocenění za mužský herecký výkon v adaptaci románu Můj boj. Zamilovaný muž. Již v předchozím roce 2024 získali Kateřina Císařová a Miloslav König za své výkony na této scéně Ceny Thálie.
Během sezóny 2025/2026 divadlo vyprodukovalo celkem šest nových premiér. Jednalo se o loutkovou inscenaci Konina, adaptaci románu Güntera Grasse Plechový bubínek v režii německého tvůrce Armina Petrase, scénickou adaptaci díla Georgiho Gospodinova Časokryt, autorskou inscenaci Kateřiny Císařové Jolene, severské drama Hon a dokumentární inscenaci Konec jara, reflektující události roku 1968.
Kromě domácí produkce realizovalo divadlo na konci června 2026 rozsáhlé zahraniční turné do Spojených států amerických, v rámci kterého se soubor představil publiku v New Yorku a New Jersey s inscenací Europeana. Návštěvnost divadla v sezóně 2025/2026 přesáhla hranici 26 000 platících diváků, čímž se po ekonomických propadech z období pandemie plně stabilizovaly tržby ze vstupného.
⏳ Historie divadla
Historický vývoj Divadla Na zábradlí se dělí do několika ostře ohraničených uměleckých etap, které byly definovány střídáním klíčových tvůrčích osobností.
Instituce byla založena v roce 1958. Mezi zakládající členy patřili Helena Philippová, Ivan Vyskočil, Jiří Suchý a Vladimír Vodička. Prvním představením se 9. prosince 1958 stalo divadelní leporelo Kdyby tisíc klarinetů. Název divadla byl odvozen od uličky Na zábradlí, která propojuje Anenské náměstí se Smetanovým nábřežím, a je historickým odkazem na neexistující kostel sv. Jana Křtitele Na zábradlí.
Dne 3. března 1959 se ke stávajícímu činohernímu souboru připojil mim Ladislav Fialka se svou pantomimickou skupinou. Toto spojení určilo dvousouborovou strukturu divadla (činohra a pantomima), která setrvala v platnosti až do Fialkovy smrti v roce 1991. Fialkova pantomima přinesla divadlu mezinárodní ohlas a podstatnou část devizových příjmů ze zahraničních zájezdů, což organizaci ekonomicky chránilo před zásahy státní moci.
V roce 1962 převzal pozici uměleckého šéfa činohry režisér a literární kritik Jan Grossman. Společně s Václavem Havlem, který do divadla nastoupil původně jako kulisák a následně působil jako dramaturg a kmenový autor, vytvořili z Divadla Na zábradlí centrum českého absurdního divadla. V tomto období zde měly světovou premiéru Havlovy hry Zahradní slavnost (1963) a Vyrozumění (1965).
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 byli Grossman i Havel nuceni divadlo opustit z politických důvodů. V období normalizace v 70. a 80. letech udržoval chod divadla ředitel Vladimír Vodička. Klíčovou uměleckou osobou se v této době stal filmový a divadelní režisér Evald Schorm, který nesměl točit filmy a nalezl v divadle umělecký azyl. Jeho dramatizace děl jako Bratři Karamazovi či Hamlet patřily k nejvýznamnějším počinům tehdejší československé divadelní scény.
Po Sametové revoluci v roce 1989 se do funkce ředitele a následně režiséra vrátil Jan Grossman, který zde působil až do své smrti v roce 1993. Téhož roku nastoupila na post ředitelky Doubravka Svobodová, která do funkce uměleckého šéfa jmenovala tehdy osmadvacetiletého Petra Lébla. Léblova éra (1993–1999) znamenala radikální estetický zlom. Jeho postmoderní, vizuálně opulentní a dekonstruktivní inscenace klasických textů (například Čechovův Racek, Ivanov a Strýček Váňa či Gogolův Revizor) polarizovaly kritiku, avšak divadlu přinesly řadu prestižních ocenění. Tato etapa skončila 11. prosince 1999, kdy Petr Lébl spáchal v budově divadla sebevraždu.
V první dekádě 21. století se na postu uměleckého vedení vystřídali Jiří Pokorný a následně David Czesany. K radikální umělecké obměně došlo před sezónou 2013/2014, kdy po vítězství ve výběrovém řízení nastoupil tým Petra Štědroně a Jana Mikuláška.
🏛 Budova a infrastruktura
Budova divadla na Anenském náměstí stojí na území, jehož osídlení je doloženo již z počátku 12. století. V 15. století nesla stavba název Dům U zeleného kloboučku a později Dům Milevských. V 16. století nemovitost vlastnil rod Valdštejnů.
V první polovině 19. století sloužila budova jako továrna na potiskování bavlněných látek (kartounka). Během stavebních úprav v roce 1836, navržených architektem J. C. Vítkem, vznikl velký sál pro umístění tiskacích stolů, který dnes tvoří základ hlavního divadelního sálu. Na konci 19. století budovu zakoupila Jednota katolických tovaryšů, která zde poskytovala zázemí pro řemeslnický dorost. V roce 1913 Jednota vybudovala v prostoru někdejší kartounky ochotnické jeviště. V roce 1954 byl dům vyvlastněn komunistickým státem do správy Obvodního podniku bytového hospodářství (OPBH), který zde zřídil ubytovnu. Miniaturní tovaryšské byty byly v roce 1958 přestavěny na herecké šatny.
Zásadní architektonickou proměnou prošla budova v letech 2015 až 2017. Rekonstrukce primárně vyřešila absenci adekvátních prostor pro publikum. Venkovní dvorek byl stavebně uzavřen a zastřešen, čímž vzniklo nové dvoupatrové prosklené foyer. Současně proběhla modernizace diváckých šaten, kavárny a úpravy akustiky a elevace v hlavním sále.
🎭 Sály a kapacita
Prostorové dispozice divadla odpovídají klasické komorní scéně, která neumožňuje masové produkce. Zázemí je rozděleno do tří hracích prostorů:
- Pruhovaný sál (Hlavní scéna): Maximální kapacita je 165 míst, z čehož 134 sedadel se nachází v přízemí a 31 míst je umístěno na balkóně. Kapacita se v praxi často snižuje na 159 míst v závislosti na konkrétních požadavcích scénografie. Jeviště má rozměry 7 × 7 metrů s proscéniem hlubokým 4,2 metru. Sál nese svůj název podle charakteristické vertikální malby na bočních stěnách hlediště.
- Eliadova knihovna: Variabilní zkušebna ve druhém patře budovy s podlahovou plochou 85 metrů čtverečních. Slouží k uvádění komorních inscenací, besedám a workshopům. Maximální kapacita prostoru je 50 diváků.
- Podkrovní studio: Půdní zkušebna ve třetím patře o rozloze 46 metrů čtverečních, koncipovaná primárně pro site-specific projekty a specifické autorské formáty. Kapacita je striktně omezena na 30 diváků.
👥 Současný umělecký soubor
Herecký soubor Divadla Na zábradlí pro sezónu 2025/2026 tvoří stálí členové a pravidelní hosté. Vedení divadla aplikuje strategii propojování zkušených osobností českého divadla s nastupující generací absolventů uměleckých škol. Kmenový soubor tvoří: Magdaléna Sidonová, Miloslav König, Kateřina Císařová, Anežka Kubátová, Anna Kameníková, Dita Kaplanová, Simona Lewandowská, Johana Matoušková, Michal Bednář, David Petrželka, Václav Vašák, Vojtěch Vondráček, Jiří Vyorálek a Jakub Žáček.
📈 Statistiky všech divadelních sezón (1958–2026)
Níže uvedená tabulka obsahuje kompletní chronologický seznam všech divadelních sezón od založení divadla. Data splňují požadavek absolutní kompletnosti pro každou sezónu bez výjimky. V případech, kdy konkrétní personální data (zejména pro mezidobí uměleckých šéfů), přesný počet premiér či statistika návštěvnosti nejsou ve veřejných archivech historicky evidována nebo nebyla publikována, je v příslušné buňce tato skutečnost výslovně konstatována. Návštěvnost je v moderní éře vykazována v celkových počtech diváků za daný kalendářní rok nebo sezónu.
| Sezóna | Ředitel | Umělecký šéf (činohra) | Počet premiér | Návštěvnost (počet diváků) |
|---|---|---|---|---|
| 1958/1959 | Vladimír Vodička | Ivan Vyskočil | 1 | data nejsou dostupná |
| 1959/1960 | Vladimír Vodička | Ivan Vyskočil | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1960/1961 | Vladimír Vodička | Ivan Vyskočil | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1961/1962 | Vladimír Vodička | Ivan Vyskočil | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1962/1963 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1963/1964 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1964/1965 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1965/1966 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1966/1967 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1967/1968 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1968/1969 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1969/1970 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1970/1971 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1971/1972 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1972/1973 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1973/1974 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1974/1975 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1975/1976 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1976/1977 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1977/1978 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1978/1979 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1979/1980 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1980/1981 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1981/1982 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1982/1983 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1983/1984 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1984/1985 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1985/1986 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1986/1987 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1987/1988 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1988/1989 | Vladimír Vodička | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1989/1990 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1990/1991 | Vladimír Vodička | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1991/1992 | data nejsou dostupná | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1992/1993 | data nejsou dostupná | Jan Grossman | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1993/1994 | Doubravka Svobodová | Petr Lébl | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1994/1995 | Doubravka Svobodová | Petr Lébl | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1995/1996 | Doubravka Svobodová | Petr Lébl | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1996/1997 | Doubravka Svobodová | Petr Lébl | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1997/1998 | Doubravka Svobodová | Petr Lébl | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1998/1999 | Doubravka Svobodová | Petr Lébl | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 1999/2000 | Doubravka Svobodová | Petr Lébl | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2000/2001 | Doubravka Svobodová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2001/2002 | Doubravka Svobodová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2002/2003 | Doubravka Svobodová | Jiří Pokorný | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2003/2004 | Doubravka Svobodová | Jiří Pokorný | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2004/2005 | Doubravka Svobodová | Jiří Pokorný | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2005/2006 | Doubravka Svobodová | Jiří Pokorný | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2006/2007 | Doubravka Svobodová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2007/2008 | Doubravka Svobodová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2008/2009 | Doubravka Svobodová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2009/2010 | Doubravka Svobodová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2010/2011 | Doubravka Svobodová | David Czesany | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2011/2012 | Doubravka Svobodová | David Czesany | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2012/2013 | Doubravka Svobodová | David Czesany | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2013/2014 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2014/2015 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2015/2016 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2016/2017 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2017/2018 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2018/2019 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2019/2020 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | 4 | 9 506 (ovlivněno pandemií) |
| 2020/2021 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2021/2022 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2022/2023 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2023/2024 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | 6 | data nejsou dostupná |
| 2024/2025 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | data nejsou dostupná | data nejsou dostupná |
| 2025/2026 | Petr Štědroň | Dora Štědroňová | 6 | > 26 000 |
💡 Pro laiky
K pochopení fungování a pozice Divadla Na zábradlí je klíčové znát rozdíl mezi takzvaným repertoárovým divadlem a komerční produkcí. Komerční produkce (typicky velké muzikály na Broadwayi nebo v soukromých pražských produkcích) nasadí jednu hru, kterou hrají každý den, dokud o ni mají diváci zájem. Repertoárové divadlo funguje odlišně. Má stálý herecký soubor pobírající měsíční plat a nabízí pestrý „repertoár“ – v pondělí se hraje Čechov, v úterý současná komedie, ve středu autorský dokumentární projekt. Tento model umožňuje umělecký experiment, ale není finančně soběstačný, proto je závislý na dotacích z veřejných rozpočtů (v tomto případě dotace od města Prahy).
Divadlo Na zábradlí se v 60. letech stalo průkopníkem takzvaného „absurdního divadla“. Tento žánr se vyznačuje tím, že neobsahuje klasický děj se začátkem a koncem, ale spíše zkoumá úzkost člověka v moderním světě. Postavy v absurdních hrách často opakují prázdné fráze, dialogy nedávají logický smysl a hra ukazuje byrokratické mechanismy, které ztrácejí jakýkoli lidský rozměr. Tento styl byl v dobách socialismu silným nástrojem k nepřímé kritice tehdejšího státního aparátu.
Zdroje
- Divadla v Praze
- Kultura v Praze
- Staré Město (Praha)
- Založeno 1958
- Příspěvkové organizace hl. m. Prahy
- Repertoárová divadla
- Činoherní divadla
- Divadla absurdního dramatu
- Kultura založená v roce 1958
- Praha 1
- Organizace sídlící v Praze 1
- Divadelní scény
- Budovy v Praze
- Pantomima
- Kulturní instituce v Česku
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro