Hasiči

Hasičský záchranný sbor České republiky
	Soubor:Znak Hasičského záchranného sboru České republiky.svg
Typ	Ozbrojený bezpečnostní sbor
Vznik	1. ledna 1995 (ze Sboru požární ochrany)
Sídlo	Praha, Česká republika (Generální ředitelství)
Poslání	Chrání životy a zdraví obyvatel, majetek před požáry a poskytuje účinnou pomoc při mimořádných událostech
Zaměření	Požární ochrana, ochrana obyvatelstva, integrovaný záchranný systém
Činnost	Hašení požárů, záchranné práce, technické pomoci, prevence, ochrana obyvatelstva, krizové řízení
Klíčové aktivity	Zásahová činnost, prevence požárů, kontrolní činnost, vzdělávání
Počet pracovníků	cca 10 100 příslušníků, 1 000+ civilních zaměstnanců (2024)
Generální ředitel	genpor. Vladimír Vlček (od 2021)
Související pojmy	Integrovaný záchranný systém, dobrovolní hasiči, požární ochrana, mimořádná událost
Kuriozity	V ČR funguje komplexní systém profesionálních i dobrovolných hasičů, kteří se doplňují. HZS ČR provozuje i specializovaný Záchranný útvar pro velké katastrofy.
	[www.hzscr.cz Oficiální web]

```

Rozbalit box

Obsah boxu

Hasiči v České republice představují komplexní systém požární ochrany a integrovaného záchranného systému (IZS), který se skládá z profesionálních a dobrovolných složek. Klíčovou roli hraje Hasičský záchranný sbor České republiky (HZS ČR), který je ozbrojeným bezpečnostním sborem a je součástí Ministerstva vnitra ČR. Spolu s jednotkami sborů dobrovolných hasičů obcí a podniků tvoří páteř systému požární ochrany.

📝 Popis

Hlavním posláním hasičů je chránit životy a zdraví obyvatel, majetek před požáry a poskytovat účinnou pomoc při mimořádných událostech.

Struktura Hasičského záchranného sboru ČR

HZS ČR je organizován na několika úrovních:

Generální ředitelství HZS ČR (GŘ HZS ČR): Je organizační součástí Ministerstva vnitra a řídí celou činnost HZS ČR. V jeho čele stojí generální ředitel.
Hasičské záchranné sbory krajů (HZS krajů): Každý kraj má svůj hasičský záchranný sbor, který je odpovědný za řízení a koordinaci jednotek požární ochrany na svém území. HZS krajů se dále dělí na územní odbory (většinou shodné s bývalými okresy).
Záchranný útvar HZS ČR (ZÚ HZS ČR): Specializovaný útvar, který je určen pro řešení velkých a komplexních mimořádných událostí, jako jsou povodně, zemětřesení nebo průmyslové havárie. Má své základny v Hlučíně a Zbirohu.
Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany: Vzdělávací instituce ve Frýdku-Místku, která zajišťuje odbornou přípravu příslušníků HZS ČR.
Servisní a opravárenské zařízení HZS ČR: Zajišťuje údržbu a opravy techniky.

Jednotky požární ochrany (JPO)

Kromě profesionálního HZS ČR existují v Česku i další typy jednotek požární ochrany, které společně tvoří systém tzv. "plošného pokrytí":

Jednotky HZS krajů (JPO I): Profesionální jednotky HZS ČR s nejvyšší pohotovostí a rozsáhlým vybavením. Jsou dislokovány na hasičských stanicích po celé republice.
Jednotky sborů dobrovolných hasičů obcí (JPO II a JPO III): Zřizované obcemi, tvořené dobrovolnými hasiči.
- JPO II: Zajišťují zásah i mimo katastr své obce s dobou výjezdu do 5 minut (jedou dvě družstva o zmenšeném početním stavu, tj. 1+3).
- JPO III: Zajišťují zásah zpravidla jen na území svého zřizovatele s dobou výjezdu do 10 minut (jedno družstvo o zmenšeném početním stavu, tj. 1+3).
Jednotky HZS podniků a SDH podniků: Zřizované právnickými nebo podnikajícími fyzickými osobami pro zajištění požární ochrany ve vlastních objektech.
Vojenské hasičské jednotky: Složené z vojáků a občanských zaměstnanců Armády ČR, zřizované Ministerstvem obrany.

Hlavní činnosti hasičů

Hašení požárů: Zásahy při požárech všech typů a rozsahů.
Záchranné práce: Záchrana osob a majetku z ohrožených prostor (např. dopravní nehody, vyprošťování, zásahy na vodě a ve výškách).
Technické pomoci: Odstraňování nebezpečných stavů, likvidace následků havárií (např. úniky nebezpečných látek, popadané stromy, povodně).
Ochrana obyvatelstva: Příprava na mimořádné události, varování a evakuace obyvatel, poskytování humanitární pomoci.
Prevence požárů: Kontroly, posuzování projektové dokumentace, schvalování staveb z hlediska požární bezpečnosti.
Krizové řízení: Účast v systémech krizového řízení na všech úrovních státní správy.
Vzdělávání a osvěta: Pořádání preventivních a osvětových akcí pro veřejnost, spolupráce se školami.

✨ Význam

Hasiči jsou jednou z nejdůležitějších složek Integrovaného záchranného systému a hrají klíčovou roli v ochraně života, zdraví a majetku obyvatel. Jejich činnost je nepostradatelná při:

Zajištění bezpečnosti: Rychlá a efektivní reakce na mimořádné události.
Prevenci katastrof: Díky preventivní činnosti a osvětě přispívají ke snížení rizika vzniku požárů a jiných událostí.
Humanitární pomoci: HZS ČR se aktivně podílí na mezinárodní humanitární pomoci a pomoci v krizových oblastech.
Komunitní službě: Dobrovolní hasiči jsou často pilířem života v obcích, zajišťují nejen zásahy, ale i společenské a kulturní akce.

📈 Statistiky, grafy, data, rekordy...

Počet zásahů HZS ČR: V roce 2024 provedl HZS ČR a jednotky SDH desítky tisíc zásahů (přesné číslo k červnu 2025 by vyžadovalo aktuální data po skončení roku 2024, ale odhad je kolem 150 000 zásahů ročně).
Nejčastější typy zásahů: Technické pomoci (např. odstraňování stromů, pomoc při dopravních nehodách) a požáry.
Počet příslušníků HZS ČR: Přibližně 10 100 profesionálních hasičů a přes 1 000 občanských zaměstnanců (údaje k roku 2024).
Počet dobrovolných hasičů: Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska (SH ČMS) eviduje přes 350 000 členů v 7 600 sborech dobrovolných hasičů (údaje k červnu 2025). Z toho je cca 95 000 dětí a mládeže do 26 let.
Rozpočet HZS ČR: V roce 2024 byl rozpočet HZS ČR v řádu miliard Kč.
Největší požáry: Mezi největší zásahy v historii ČR patří například rozsáhlé lesní požáry v Českém Švýcarsku v roce 2022 nebo povodně v letech 1997 a 2002.

---

⏳ Historie

Historie organizované požární ochrany na území dnešní České republiky sahá hluboko do minulosti.

Středověk a raný novověk: První zmínky o organizované ochraně proti požárům se objevují již ve středověkých městských řádech. Typicky šlo o povinnost občanů účastnit se hašení a mít k dispozici základní vybavení (např. háky, vědra). Postupně vznikaly cechovní požární hlídky.
19. století – vznik dobrovolných sborů: V polovině 19. století pod vlivem rozvoje průmyslu a měst a také po vzoru německých a rakouských zemí začaly vznikat první moderní dobrovolné hasičské sbory. První český dobrovolný sbor byl založen v Velvarech v roce 1864. Tyto sbory se rychle šířily a staly se důležitou součástí místního života. V roce 1883 vznikla Česká ústřední jednota hasičská moravsko-slezských dobrovolných sborů hasičských (dnešní Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska).
První republika (1918–1938): V první republice byla požární ochrana stále primárně v rukou dobrovolných sborů, s podporou státu a obcí. Vznikaly i první profesionální jednotky, zejména ve velkých městech a průmyslových podnicích.
Po druhé světové válce a období komunismu (1945–1989): Po válce došlo k postupnému zestátnění a centralizaci požární ochrany. Vznikl Sbor požární ochrany, který sdružoval profesionální i dobrovolné hasiče pod jednotným velením. Prioritou byla prevence a řešení požárů v průmyslu a zemědělství.
Po roce 1989 – vznik HZS ČR: Po sametové revoluci v roce 1989 a s nástupem demokracie došlo k reorganizaci. K 1. lednu 1995 byl na základě zákona č. 203/1994 Sb. ze Sboru požární ochrany zřízen Hasičský záchranný sbor České republiky. Ten byl následně zákonem č. 238/2000 Sb. reorganizován do současné podoby (od 1. ledna 2001), kdy se stal klíčovou složkou Integrovaného záchranného systému. Od té doby prochází HZS ČR neustálou modernizací a rozšiřováním svých pravomocí i na další typy mimořádných událostí.

Sekce "Pro laiky"

Představte si hasiče jako takové superhrdiny, kteří nejsou jen na to, aby hasili oheň! Když se stane něco špatného – třeba hoří dům, srazí se auta, zatopí voda nebo unikne něco nebezpečného – hasiči jsou ti, kteří přijdou a pomůžou. Mají na to speciální auta, vybavení a hlavně jsou skvěle vycvičení. V Česku máme dva hlavní typy hasičů:

Profesionální hasiči: Ti to dělají jako svou práci, jsou to prostě zaměstnanci státu a jsou vždycky připraveni vyjet.
Dobrovolní hasiči: To jsou úžasní lidé z obcí, kteří to dělají zadarmo ve svém volném čase, protože chtějí pomáhat. Ale i oni jsou dobře vycvičení a mají své vybavení.

Společně ti všichni hasiči tvoří takovou síť, aby se pomoc dostala co nejrychleji tam, kde je potřeba. Nejenže hasí požáry, ale taky pomáhají u autonehod, zachraňují lidi z vody nebo z výšek, odklízejí následky bouří a povodní, a dokonce i učí lidi, jak se chránit před nebezpečím.

Externí odkazy

```