Přeskočit na obsah

Ludwig van Beethoven

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox - hudební skladatel

Ludwig van Beethoven (pokřtěn 17. prosince [] v Bonnu – 26. března [] ve Vídni) byl německý hudební skladatel a klavírní virtuos, který je považován za jednoho z největších a nejvlivnějších skladatelů v historii hudby. Jeho dílo stojí na pomezí klasicismu a romantismu, přičemž završil éru vídeňské klasiky a zároveň otevřel dveře novému hudebnímu myšlení. Přestože od zhruba 28 let postupně přicházel o sluch, vytvořil svá nejmonumentálnější díla v době, kdy byl již téměř nebo zcela hluchý.

👶 Dětství a mládí v Bonnu

Ludwig van Beethoven se narodil v Bonnu do hudební rodiny vlámského původu. Jeho otec, Johann van Beethoven, byl tenorista v kurfiřtské kapele a brzy rozpoznal synův mimořádný talent. V touze vychovat z něj druhé zázračné dítě po vzoru Wolfganga Amadea Mozarta ho nutil k tvrdému a často násilnému drilu na klavíru a houslích. Toto drastické zacházení a otcův alkoholismus hluboce poznamenaly Beethovenovu povahu, která byla po celý život uzavřená a nedůvěřivá.

Navzdory těžkému dětství se Beethoven rychle rozvíjel. V sedmi letech poprvé veřejně vystoupil a ve dvanácti letech publikoval své první skladby pod vedením učitele Christiana Gottloba Neefeho. Ten ho seznámil s dílem Johanna Sebastiana Bacha a podporoval jeho kompoziční snahy. V roce 1787 navštívil poprvé Vídeň v naději, že se setká s Mozartem, ale kvůli nemoci matky se musel brzy vrátit.

🎹 Vídeňská léta a počátky úspěchu

V roce 1792 se Beethoven přestěhoval do Vídně natrvalo, aby studoval u Josepha Haydna. Jeho vztah s Haydnem byl komplikovaný, a tak si bral hodiny i u dalších pedagogů, jako byli Johann Georg Albrechtsberger a Antonio Salieri. Rychle si získal pověst fenomenálního klavírního virtuosa a improvizátora, což mu otevřelo dveře do vídeňských aristokratických salonů. Jeho mecenáši se stali významní šlechtici jako kníže Karl Lichnowsky, kníže Joseph Franz von Lobkowitz a arcivévoda Rudolf.

V tomto raném období, zhruba do roku 1802, komponoval díla, která ještě nesla znaky stylu jeho předchůdců, Haydna a Mozarta, ale již ukazovala jeho vlastní originální a energický rukopis. Z této doby pochází například první dvě symfonie, první klavírní koncerty a řada klavírních sonát, včetně slavné Patetické (Op. 13) a Měsíčního svitu (Op. 27, č. 2).

🎧 Boj s hluchotou a Heiligenstadtská závěť

Kolem roku 1798, na vrcholu svých klavírních úspěchů, začal Beethoven pociťovat první příznaky ztráty sluchu. Pro hudebníka to byla zdrcující rána. Svůj stav se snažil tajit, stranil se společnosti a propadal zoufalství. V roce 1802, během pobytu v Heiligenstadtu u Vídně, sepsal dojemný dopis svým bratrům, známý jako Heiligenstadtská závěť. V tomto nikdy neodeslaném listu popisuje své utrpení, myšlenky na sebevraždu a konečné odhodlání žít pro své umění. Tento dokument je klíčovým svědectvím o jeho vnitřní krizi a následném uměleckém přerodu.

🎶 Vrcholné "hrdinské" období

Po překonání krize vstoupil Beethoven do svého středního, tzv. "hrdinského" období (cca 1803–1814), které je charakteristické monumentálními díly plnými dramatu, zápasu a konečného vítězství. Tento nový styl zahájil svou Symfonií č. 3 Es dur "Eroica", původně věnovanou Napoleonu Bonapartovi, kterého Beethoven zprvu obdivoval jako osvoboditele. Když se však Napoleon prohlásil císařem, Beethoven věnování v hněvu zrušil.

V tomto období vznikla většina jeho nejslavnějších děl:

  • Symfonie: Od páté "Osudové" a šesté "Pastorální" až po osmou.
  • Klavírní koncerty: Čtvrtý G dur a pátý Es dur "Císařský".
  • Opera: Jeho jediná opera Fidelio, oslava manželské lásky a svobody.
  • Klavírní sonáty: Například "Appassionata" (Op. 57).
  • Smyčcové kvartety: Včetně "Razumovských" kvartetů (Op. 59).

🎼 Pozdní období a inovace

V pozdním období (po roce 1815) byl Beethoven již téměř zcela hluchý a komunikoval pomocí "konverzačních sešitů". Stáhl se ještě více do sebe a jeho hudba se stala hluboce introspektivní, komplexní a pro tehdejší publikum často nesrozumitelnou. V těchto dílech bořil tradiční formy a experimentoval s harmonií a strukturou. Skládal, jak sám řekl, "pro pozdější generace".

Mezi vrcholy tohoto období patří:

  • Symfonie č. 9 d moll: Monumentální dílo, které jako první v historii symfonie zapojilo sbor a sólisty ve finální části se zhudebněnou Schillerovou Ódou na radost.
  • Missa solemnis: Velkolepá mše, kterou sám považoval za své největší dílo.
  • Pozdní klavírní sonáty a pozdní smyčcové kvartety: Komorní díla nesmírné hloubky a složitosti.

Beethoven zemřel 26. března [] ve Vídni po dlouhé nemoci, pravděpodobně v důsledku onemocnění jater, zhoršeného vysokým obsahem olova v těle. Jeho pohřbu se zúčastnily tisíce lidí.

❤️ Osobní život a "Nesmrtelná milenka"

Beethoven se nikdy neoženil, ačkoliv se několikrát hluboce zamiloval, většinou do svých šlechtických žaček. Tyto vztahy byly kvůli společenským rozdílům odsouzeny k nezdaru. Po jeho smrti byl v tajné schránce nalezen nikdy neodeslaný milostný dopis adresovaný "Nesmrtelné milence" (Unsterbliche Geliebte). Identita této ženy je dodnes předmětem bádání, mezi nejčastější kandidátky patří Antonie Brentano nebo Josephine Brunsvik.

Po smrti svého bratra Karla v roce 1815 vedl dlouhý a trýznivý soudní spor o poručnictví nad svým synovcem Karlem, ke kterému měl velmi komplikovaný a majetnický vztah, což vedlo k chlapcovu pokusu o sebevraždu.

💡 Beethoven pro laiky

Představte si rockovou hvězdu, která mění pravidla hudby. Takový byl Beethoven pro svou dobu.

  • Hudební rebel: Skladatelé před ním, jako Mozart, psali elegantní a vyváženou hudbu, která se "líbila". Beethoven přišel a do hudby vnesl syrové emoce – hněv, zoufalství, boj a ohromnou radost. Jeho hudba nebyla jen hezká, měla sílu a příběh.
  • Skladatel navzdory tichu: Zkuste si představit, že jste malíř a postupně slepnete. Beethoven byl hudebník a postupně hluchnul. Přesto svá největší díla, jako slavnou 9. symfonii, složil, aniž by slyšel jediný tón. Hudbu "slyšel" a tvořil jen ve své hlavě. Aby vnímal alespoň vibrace, údajně používal tyč, kterou skousl a opřel o klavír.
  • Od "Osudové" k "Ódě na radost": Jeho hudba je jako cesta ze tmy na světlo. Slavný začátek 5. symfonie (ta-ta-ta-tááá) je jako "osud klepající na dveře". Ale jeho poslední, 9. symfonie, končí obrovskou oslavou lidstva a radosti, která se stala hymnou Evropské unie. Je to poselství, že i po velkém utrpení může přijít vítězství.

🏛️ Odkaz a vliv

Beethovenův vliv na následující generace skladatelů je nezměrný. Je považován za klíčovou postavu přechodu od klasicismu k romantismu a jeho dílo ovlivnilo prakticky všechny významné skladatele 19. století, včetně Johannese Brahmse, Richarda Wagnera a Hector Berlioze. Změnil postavení umělce ve společnosti – z řemeslníka ve službách šlechty na svobodného tvůrce, který skrze své dílo vyjadřuje nejhlubší lidské myšlenky a emoce. Jeho symfonie, sonáty a kvartety jsou dodnes základním kamenem klasického hudebního repertoáru.

🎼 Seznam nejznámějších děl

Beethovenovo dílo je nesmírně rozsáhlé. Zde je výběr těch nejikoničtějších:

Zdroje

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Ludwig_van_Beethoven&oldid=12268“