Greg Johnson (hokejista)

Greg Johnson
Výška	178 cm
Váha	88 kg
Pozice	střední útočník (centr)
Draft	1989, 33. celkově, Philadelphia Flyers

Greg Johnson (16. března 1971 – 7. července 2019) byl kanadský profesionální hokejista, který hrál na pozici středního útočníka v NHL. Během své kariéry, která trvala čtrnáct sezón, si vybudoval pověst spolehlivého defenzivního specialisty, vynikajícího hráče na vhazování a přirozeného lídra. Je nejvíce spojován s klubem Nashville Predators, kde působil jako druhý kapitán v historii organizace a pomohl etablovat tento tým na hokejové mapě.

Johnson byl původně draftován týmem Philadelphia Flyers, ale do NHL vstoupil v dresu Detroit Red Wings. Největšího mezinárodního úspěchu dosáhl na Zimních olympijských hrách 1994 v Lillehammeru, kde s kanadskou reprezentací získal stříbrnou medaili po dramatickém finále se Švédskem. Jeho kariéra byla předčasně ukončena v roce 2006 kvůli dědičné srdeční vadě.

Jeho život skončil tragicky v roce 2019 sebevraždou. Následná pitva a zkoumání jeho mozku odhalily, že trpěl chronickou traumatickou encefalopatií (CTE), degenerativním onemocněním mozku spojeným s opakovanými údery do hlavy, což znovu rozvířilo debatu o bezpečnosti hráčů a dlouhodobých následcích otřesů mozku v kontaktních sportech.

👤 Mládí a univerzitní kariéra

Greg Johnson se narodil a vyrůstal v Thunder Bay v provincii Ontario, což je město s bohatou hokejovou tradicí. Pocházel z hokejové rodiny; jeho mladší bratr Ryan Johnson se později také stal dlouholetým hráčem NHL. Greg začal svou cestu k profesionálnímu hokeji v místních juniorských ligách, kde prokazoval mimořádný ofenzivní talent, který byl v ostrém kontrastu s jeho pozdější defenzivní rolí v NHL.

V roce 1989 si ho ve druhém kole draftu NHL (jako 33. hráče celkově) vybrala Philadelphia Flyers. Namísto okamžitého přechodu do profesionálního hokeje se však Johnson rozhodl pro univerzitní cestu. Nastoupil na University of North Dakota (UND), která hraje prestižní univerzitní ligu NCAA.

Během svého působení na univerzitě v letech 1989 až 1993 se Johnson stal jedním z nejlepších hráčů v historii školy. V dresu North Dakota Fighting Hawks dominoval statistikám:

V každé ze svých čtyř sezón byl nejproduktivnějším hráčem týmu.
Třikrát se stal finalistou Hobey Baker Award, ceny pro nejlepšího univerzitního hokejistu v USA.
Celkem nasbíral 272 bodů (74 gólů a 198 asistencí) ve 155 zápasech, což z něj činí jednoho z nejproduktivnějších hráčů historie WCHA (Western Collegiate Hockey Association).

Jeho herní styl na univerzitě byl charakteristický vysokou herní inteligencí a schopností tvořit hru. Byl to klasický playmaker, který dokázal najít spoluhráče v jakékoli pozici. Právě na univerzitě se také setkal se svou budoucí manželkou Kristin, se kterou později založil rodinu.

🌍 Mezinárodní úspěch: Lillehammer 1994

Předtím, než se naplno prosadil v NHL, se Greg Johnson stal klíčovou součástí kanadského národního týmu v sezóně 1993/1994. V té době ještě nebylo zvykem, aby NHL přerušovala soutěž kvůli olympiádě, a Kanada proto sestavovala tým převážně z hráčů působících v Evropě, na farmách nebo z těch, kteří se (jako Johnson) připojili k centralizovanému olympijskému programu vedenému trenérem Tomem Renneym.

Na Zimních olympijských hrách 1994 v norském Lillehammeru patřil Johnson k lídrům týmu. Turnaj se stal jedním z nejpamátnějších v historii olympijského hokeje. Kanadský tým, podceňovaný a složený převážně z "bezejmenných" hráčů bojujících o svou budoucnost, se probojoval až do finále.

Ve finálovém zápase proti Švédsku hrál Johnson důležitou roli. Zápas skončil v normální hrací době i po prodloužení nerozhodně 2:2 a musely rozhodnout samostatné nájezdy. Ty vstoupily do historie díky legendární kličce švédského útočníka Petera Forsberga, který překonal brankáře Coreyho Hirsche. Kanada nakonec prohrála, ale zisk stříbrné medaile byl pro Johnsona a jeho spoluhráče (mezi nimiž byl například i Paul Kariya) obrovským úspěchem. Tento turnaj ukázal Johnsonovu schopnost hrát pod extrémním tlakem na nejvyšší mezinárodní úrovni.

💼 Kariéra v NHL

1993–1997: Začátky v Detroitu

Po olympiádě se Johnson připojil k organizaci Detroit Red Wings. Práva na něj získal Detroit výměnou z Philadelphie, která se ho vzdala ve prospěch Jima Cumminse a volby v draftu. V Detroitu se Johnson musel přizpůsobit zcela odlišné roli. Tým byl nabitý ofenzivními hvězdami jako Steve Yzerman nebo Sergej Fjodorov, a pro Johnsona nezbylo místo v prvních dvou útocích.

Pod vedením legendárního trenéra Scottyho Bowmana se Johnson transformoval. Z univerzitního ostrostřelce se stal defenzivní specialista. Bowman oceňoval jeho spolehlivost, disciplínu a schopnost vyhrávat vhazování. V sezóně 1995/1996 byl Johnson součástí týmu Red Wings, který stanovil rekord NHL v počtu vítězství v základní části (62 výher), ačkoli v play-off tým neuspěl. Johnson v Detroitu prokázal, že je schopen obětovat osobní statistiky pro dobro týmu, což se stalo definujícím znakem jeho další kariéry.

1997–1998: Pittsburgh a Chicago

V roce 1997 byl Johnson vyměněn do Pittsburgh Penguins za Tomase Sandströma. V Pittsburghu strávil pouze část sezóny, než byl znovu vyměněn, tentokrát do Chicago Blackhawks. Toto období bylo pro Johnsona turbulentní, neboť se stěhoval mezi kluby a hledal stabilní místo v sestavě. Ačkoli v obou týmech odváděl svou standardní defenzivní práci, nikde se neusadil natrvalo. Zlom přišel až s expanzí NHL v roce 1998.

1998–2006: Éra v Nashville Predators

Rok 1998 byl pro Grega Johnsona klíčový. Nově vzniklý klub Nashville Predators si ho vybral v rozšiřovacím draftu. Pro Johnsona to znamenalo nejen jistotu práce, ale především šanci stát se jedním ze stavebních kamenů nové organizace.

V Nashvillu našel svůj pravý hokejový domov. Trenér Barry Trotz si ho okamžitě oblíbil pro jeho pracovní morálku a vůdčí schopnosti. Johnson se stal jedním z prvních lídrů kabiny.

Sezóna 1998/1999: V první sezóně klubu nasbíral solidních 50 bodů, což byl jeho osobní rekord v NHL. Ukázal, že nezapomněl na své ofenzivní instinkty z univerzity.
Kapitánství: V roce 2002 byl jmenován kapitánem týmu po odchodu Toma Fitzgeralda. Stal se tak druhým kapitánem v historii Predators a tuto funkci zastával až do roku 2006.

Jako kapitán dovedl Nashville k historicky první účasti v play-off v roce 2004. Přestože Predators vypadli v prvním kole s Detroitem, byl to obrovský milník pro hokej v Tennessee. Johnson nebyl nejhlučnějším hráčem v kabině ani největší hvězdou na ledě, ale vedl příkladem. Byl specialistou na oslabení, chodil na led v klíčových momentech zápasů, kdy bylo potřeba ubránit těsné vedení, a jeho úspěšnost na vhazování patřila k nejlepším v lize.

Jeho působení v Nashvillu ukončila až výluka NHL v sezóně 2004/2005 a následné zdravotní problémy.

🏥 Ukončení kariéry a zdravotní problémy

Před začátkem sezóny 2006/2007 podepsal Johnson smlouvu s Detroitem, kde chtěl zakončit kariéru. Během předsezónní lékařské prohlídky mu však lékaři diagnostikovali dědičnou srdeční anomálii. Nález byl natolik závažný, že mu bylo doporučeno okamžitě ukončit profesionální sportovní činnost.

Johnson poslechl rady lékařů a v říjnu 2006 oficiálně oznámil konec kariéry. Ačkoli to byl nucený konec, Johnson odcházel s hlavou vztyčenou jako respektovaný veterán s více než 700 odehranými zápasy v nejlepší lize světa.

🏴 Smrt a diagnóza CTE

Po skončení kariéry žil Johnson v ústraní v Detroitu se svou rodinou. Pracoval ve finančním sektoru a věnoval se výchově svých dvou dcer. V soukromí však začal trpět problémy, které byly později spojeny s následky jeho hokejové kariéry.

Dne 7. července 2019 byla nalezena jeho mrtvola v jeho domě. Policie potvrdila, že příčinou smrti byla sebevražda střelbou. Tato zpráva šokovala hokejový svět, bývalé spoluhráče i fanoušky, kteří si ho pamatovali jako vyrovnaného a pozitivního člověka.

Rodina se rozhodla darovat jeho mozek k výzkumu do centra Concussion Legacy Foundation na Bostonské univerzitě. O rok později, v roce 2020, vědci zveřejnili výsledky: Greg Johnson trpěl chronickou traumatickou encefalopatií (CTE), a to ve stádiu, které nemohlo být odhaleno běžnými vyšetřeními během života.

Jeho manželka Kristin vydala prohlášení, ve kterém uvedla, že Greg v posledních letech života trpěl depresemi, úzkostmi a ztrátou paměti, což jsou typické příznaky CTE. Jeho případ se stal dalším varovným mementem v sérii úmrtí bývalých bitkařů a defenzivních hráčů (jako byli Derek Boogaard, Wade Belak nebo Steve Montador), u kterých byla nemoc posmrtně prokázána. Johnsonova smrt přispěla k tlaku na NHL, aby zpřísnila protokoly ohledně otřesů mozku.

📈 Statistiky

Klubové statistiky

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM
1989/90	University of North Dakota	NCAA	44	17	38	55	25
1990/91	University of North Dakota	NCAA	38	18	61	79	6
1991/92	University of North Dakota	NCAA	39	20	54	74	8
1992/93	University of North Dakota	NCAA	34	19	45	64	18
1993/94	Detroit Red Wings	NHL	52	6	11	17	22
1994/95	Detroit Red Wings	NHL	22	3	5	8	14
1995/96	Detroit Red Wings	NHL	60	18	22	40	30
1996/97	Detroit Red Wings	NHL	43	6	10	16	12
1996/97	Pittsburgh Penguins	NHL	32	4	12	16	14
1997/98	Pittsburgh Penguins	NHL	5	1	0	1	2
1997/98	Chicago Blackhawks	NHL	69	11	22	33	38
1998/99	Nashville Predators	NHL	68	16	34	50	24
1999/00	Nashville Predators	NHL	82	11	33	44	40
2000/01	Nashville Predators	NHL	82	15	17	32	46
2001/02	Nashville Predators	NHL	82	18	23	41	38
2002/03	Nashville Predators	NHL	38	8	9	17	22
2003/04	Nashville Predators	NHL	82	14	18	32	33
2005/06	Nashville Predators	NHL	68	11	8	19	10
Celkem	NHL	785	145	224	369	345

Reprezentační statistiky

Rok	Tým	Turnaj	Z	G	A	B	TM
1991	Kanada U20	MSJ	7	4	2	6	0
1993	Kanada	MS	8	1	2	3	2
1994	Kanada	ZOH	8	0	3	3	0

💡 Pro laiky: Co znamená "Defenzivní útočník"?

V hokeji jsou útočníci obvykle hodnoceni podle gólů a asistencí. Existuje však speciální kategorie hráčů, jako byl Greg Johnson, kterým se říká "defenzivní útočníci" (nebo "two-way forwards"). Jejich hlavním úkolem není jen dávat góly, ale především zabránit soupeři skórovat.

Takový hráč často nastupuje proti nejlepším útokům soupeře (například proti formaci s Jaromírem Jágrem), aby je neutralizoval. Klíčové dovednosti defenzivního útočníka zahrnují:

Vhazování (buly): Získání puku pro svůj tým je klíčové pro kontrolu hry.
Oslabení: Hra v početní nevýhodě, kdy tým brání vyloučení spoluhráče. Johnson byl expertem na blokování střel a vyhazování puku z obranného pásma.
Poziční hra: Schopnost být vždy na správném místě, aby přerušil přihrávku soupeře.

Tito hráči jsou pro trenéry nepostradatelní, ačkoli v novinových titulcích se často neobjevují. V případě Grega Johnsona byla tato role o to zajímavější, že v mládí byl elitním střelcem, ale pro úspěch v NHL se dokázal zcela přeorientovat na službu týmu.

🌟 Odkaz a vliv

Odkaz Grega Johnsona přetrvává ve dvou rovinách. První je sportovní: jako jeden z prvních kapitánů Nashville Predators pomohl vybudovat kulturu tvrdé práce a soudržnosti v novém týmu, který neměl žádnou historii. Jeho dres s číslem 22 sice nebyl vyřazen, ale v Nashvillu je považován za jednu z ikonických postav rané éry klubu.

Druhá rovina je bohužel tragická a týká se zdraví sportovců. Jeho smrt a následná diagnóza CTE přispěly k diskusi o duševním zdraví profesionálních sportovců. Ukázalo se, že i hráči, kteří nebyli primárně rváči ("bitkaři"), mohou trpět vážným poškozením mozku z běžných herních střetů a nárazů, které jsou součástí hokeje. Jeho příběh je často citován organizacemi, které bojují za lepší prevenci úrazů hlavy a podporu hráčů po skončení kariéry.

Zdroje