František Fajtl

František Fajtl
Celé jméno	František Fajtl
Datum narození	20. srpna 1912
Místo narození	Donín, Rakousko-Uhersko
Datum úmrtí	4. října 2006
Místo úmrtí	Praha, Česko
Státní příslušnost	;
Manželka	Hana Fajtlová
Děti	2 dcery
Povolání	stíhací pilot, spisovatel
Vyznamenání	Řád Bílého lva; Řád Milana Rastislava Štefánika; Záslužný letecký kříž (DFC); Řád čestné legie

František Fajtl (20. srpna 1912 Donín – 4. října 2006 Praha) byl jedním z nejvýznamnějších československých letců druhé světové války, stíhací pilot, velitel a úspěšný spisovatel. Jeho válečná anabáze je v kontextu československého odboje unikátní: bojoval postupně ve Francii, ve Velké Británii a jako velitel 1. československého samostatného stíhacího leteckého pluku i na východní frontě a ve Slovenském národním povstání.

Byl prvním Čechoslovákem, který velel britské stíhací peruti (122. peruť „City of Bombay“). Proslul také svým dramatickým útěkem z okupované Francie v roce 1942, kdy byl sestřelen a pěšky přešel přes Pyreneje až do Španělska, odkud se vrátil zpět do boje.

Po válce se stal obětí komunistické perzekuce. Byl degradován, vězněn na Mírově a nucen pracovat v pomocných profesích. Plné rehabilitace se dočkal až po roce 1989, kdy byl povýšen na generála. Své zážitky zachytil v řadě knih, které se staly klasikou české válečné literatury (např. Sestřelen, První doma).

👶 Mládí a vojenské začátky

František Fajtl se narodil v obci Donín (dnes součást obce Toužetín na Lounsku). Po absolvování obchodní akademie v Teplicích v roce 1932 nastoupil vojenskou prezenční službu.

Fascinace letectvím ho přivedla na Vojenskou akademii v Hranicích na Moravě, kterou úspěšně dokončil v roce 1935 jako poručík letectva. Sloužil u leteckého pluku v Přerově a stal se vynikajícím pilotem. Mnichovská dohoda v roce 1938 a následná okupace v březnu 1939 pro něj znamenaly konec kariéry v československé armádě, ale zároveň začátek cesty do odboje.

🌍 Útěk a bitva o Francii (1939–1940)

Jako mnoho jiných letců se nesmířil s okupací a rozhodl se odejít do zahraničí. V červnu 1939 ilegálně překročil hranice do Polska. Odtud pokračoval lodí do Francie.

Ve Francii vstoupil do Cizinecké legie (což byla podmínka pro pobyt do vypuknutí války) a po začátku bojů byl přeškolen na francouzská letadla.

Jednotky: Sloužil u Groupe de Chasse III/9 a II/7.
Letadla: Létal na strojích Bloch MB.151/152 a Morane-Saulnier MS.406.
Úspěchy: I přes technickou převahu německé Luftwaffe dosáhl úspěchů a podílel se na zničení několika německých tanků a letadel. Po kapitulaci Francie v červnu 1940 se přes severní Afriku a Gibraltar evakuoval do Velké Británie.

🇬🇧 Bitva o Británii a služba v RAF

Ve Velké Británii vstoupil do Royal Air Force (RAF). Na rozdíl od většiny Čechoslováků nebyl zpočátku zařazen k československé peruti, ale k britským jednotkám.

U britských perutí

Bitva o Británii: Zúčastnil se jí jako člen 1. a 17. stíhací perutě RAF na letounech Hawker Hurricane.
313. čs. stíhací peruť: V roce 1941 přešel k nově zformované 313. československé stíhací peruti, která létala na Supermarine Spitfire. Zde se stal velitelem letky A.

Sestřelení a útěk (1942)

Jednou z nejznámějších kapitol Fajtlova života je událost z 5. května 1942. Jako velitel 122. britské perutě (byl jmenován 27. dubna 1942 jako první Čech v této funkci) vedl doprovod bombardérů nad severní Francii.

Souboj: V souboji s německými Fw 190 poblíž Lille byl jeho Spitfire těžce poškozen. Fajtl musel nouzově přistát na břicho v okupované Francii.
Útěk: Podařilo se mu vyhnout německým hlídkám. S pomocí francouzských civilistů a falešných dokladů cestoval přes Paříž na jih.
Přechod Pyrenejí: Pěšky přešel Pyreneje do Španělska. Zde byl zatčen a uvězněn v koncentračním táboře Miranda de Ebro. Vydával se za britského letce, což mu nakonec díky diplomatické intervenci zachránilo život a umožnilo návrat do Británie přes Gibraltar.

Tato anabáze, kterou později popsal v knize Sestřelen, z něj učinila legendu ještě během války. Po návratu však nesměl z bezpečnostních důvodů (kvůli znalosti únikových cest a odbojářů) létat nad nepřátelským územím. Působil proto jako styčný důstojník.

☭ Východní fronta a SNP (1944)

Fajtl toužil po návratu do kokpitu. Když se v roce 1944 začala formovat československá letecká jednotka v Sovětském svazu, dobrovolně se přihlásil.

1. čs. samostatný stíhací letecký pluk

Stal se velitelem skupiny 20 letců, kteří odpluli z Británie do SSSR. Zde byli přeškoleni na sovětské stíhačky Lavočkin La-5FN.

Technika: Přechod z jemného Spitfiru na hrubý, ale výkonný Lavočkin byl náročný (absence rádia v každém stroji, jiné ovládání motoru), ale Fajtl a jeho muži to zvládli.
Slovenské národní povstání: 17. září 1944 provedl pluk pod Fajtlovým velením historický přelet na povstalecké území na Slovensku. Přistáli na polním letišti Tri Duby (Zolná).
Unikátní operace: Šlo o ojedinělou operaci, kdy celý stíhací pluk operoval z týlu nepřítele, hluboko za frontou. Fajtl velel bojové činnosti na podporu povstalců proti německým pozemním silám i Luftwaffe.

Po potlačení povstání a ústupu do hor se Fajtl a jeho piloti vrátili do SSSR, přeorganizovali se na 1. československou smíšenou leteckou divizi a podíleli se na osvobozování Československa v roce 1945.

⛓ Perzekuce a komunistický lágrový systém

Konec války znamenal pro Fajtla jen krátký oddech. Oženil se s Hanou a měl dvě dcery. Zůstal v armádě, ale po únoru 1948 se stal jako „západní letec“ pro komunistický režim nepohodlným.

Zatčení (1950): Byl zatčen a obviněn v rámci čistek v armádě. Strávil 17 měsíců ve vyšetřovací vazbě v „Domečku“ na Hradčanech a v Ruzyni, kde byl podroben brutálním výslechům.
Mírov: Bez soudu byl degradován na vojína a poslán do tábora nucených prací na Mírově.
Propouštění a existence na okraji: Po propuštění v roce 1951 (kdy byl vyhozen z armády bez nároku na důchod) musel živit rodinu jako pomocný dělník, skladník či účetní stavebního podniku. Rodina byla vystěhována z Prahy.

📝 Rehabilitace a literární činnost

Částečné rehabilitace se dočkal v roce 1964, kdy mu byla vrácena hodnost a mohl začít pracovat u Státní letecké inspekce (jako úředník, létat nesměl). Plné morální satisfakce se dočkal až po roce 1989.

Byl povýšen na generálporučíka.
V roce 2004 obdržel nejvyšší státní vyznamenání Řád Bílého lva.

1. 1. Spisovatel

František Fajtl se stal kronikářem československých letců. Jeho knihy jsou ceněny pro faktickou přesnost, čtivost a humanismus.

Sestřelen (1947) – popis útěku z Francie, bestseller.
První doma (1974) – o službě v SSSR a SNP.
Létal jsem s Třistatřináctkou – o působení u 313. perutě.
Podruhé doma – pokračování válečných vzpomínek.
Boje a návraty – autobiografické dílo.

🕯 Závěr života

František Fajtl zůstal do konce života aktivní, účastnil se besed a leteckých dnů. Byl přirozenou autoritou pro veterány i novou generaci letců. Zemřel 4. října 2006 v Praze ve věku 94 let.

💡 Pro laiky

František Fajtl byl „československý Forrest Gump“ letectví – byl u všeho podstatného. 1. Bojoval ve Francii 1940 (prohra). 2. Bojoval v Bitvě o Británii (výhra). 3. Byl sestřelen, prošel pěšky půl Evropy a vrátil se. 4. Velel Britům (což bylo pro cizince vzácné). 5. Dobrovolně šel na východní frontu, přesedl ze špičkového Spitfiru do ruského „traktoru“ Lavočkin a přistál s ním uprostřed hor na Slovensku, aby pomohl povstání.

Jeho unikátnost spočívá v tom, že jako jeden z mála spojil zkušenost západní (RAF) a východní (SSSR) fronty. Zatímco v RAF se bojovalo takticky a ve výškách, na východě to byl brutální boj nízko nad zemí. On zvládl obojí na mistrovské úrovni.

Zdroje