English Football League Two

English Football League Two
Základní informace
Region / Stát	(historicky i vybrané kluby z )
Organizátor	UEFA
Založení	2004 (pod současným názvem), 1958 (jako Fourth Division)
Počet účastníků	24
Struktura a vazby
Vítězové a statistiky
Úřadující vítěz	Bromley (2025/2026)
Ostatní

English Football League Two (často v psaném textu a mluvené řeči zkracována jako EFL League Two nebo historicky pouze League Two, v současnosti ze sponzorských a komerčních důvodů oficiálně nazývaná Sky Bet League Two) je čtvrtá nejvyšší profesionální fotbalová ligová soutěž v rámci systému anglických fotbalových lig. Institucionálně je řízena organizací English Football League (EFL) a její formální ukotvení se nachází bezprostředně pod třetí nejvyšší soutěží EFL League One a nad pátou úrovní, nesoucí název National League. Soutěž představuje absolutně nejnižší a poslední divizi v Anglii, která disponuje statusem plně zastřešené profesionální fotbalové ligy pod hlavičkou EFL.

Soutěž v této konkrétní podobě a pod tímto názvem byla oficiálně založena před sezónou 2004/2005, kdy v rámci rozsáhlé komerční restrukturalizace anglického fotbalu nahradila do té doby existující soutěž s názvem Football League Third Division. Z historického hlediska však čtvrtá úroveň anglického fotbalu funguje nepřetržitě již od roku 1958, kdy vznikla pod názvem Fourth Division. V současném herním modelu se soutěže každoročně účastní 24 profesionálních fotbalových klubů z Anglie (a v závislosti na sportovních výsledcích vybrané celky z Walesu).

EFL League Two se vyznačuje vysokou mírou fyzické náročnosti, divácké návštěvnosti a značnou fluktuací klubů. Účastní se jí jak tradiční celky s hlubokou historií, které se do čtvrté ligy propadly v důsledku finančních krizí, tak ambiciózní kluby postupující z neprofesionálních a poloprofesionálních sfér. Kluby z této soutěže jsou plně integrovány do národních pohárových struktur, včetně FA Cupu a Ligového poháru (EFL Cup). Exkluzivně se rovněž účastní specifické pohárové soutěže EFL Trophy, která je vyhrazena výhradně pro celky ze třetí a čtvrté ligy, doplněné o vybrané akademické výběry prvoligových mužstev.

🗓 Současnost (Ročníky 2024–2027)

V srpnu 2026 zahájila soutěž EFL League Two svou 23. oficiální sezónu pod současným názvem (ročník 2026/2027), respektive 69. sezónu v historii čtvrté nejvyšší anglické fotbalové úrovně.

Předcházející ročník 2024/2025 přinesl v rámci této soutěže úspěch celku Doncaster Rovers. Tento tým opanoval ligu se ziskem 84 bodů a zajistil si celkové prvenství, čímž vybojoval svůj historicky čtvrtý titul na této ligové úrovni. Společně s ním si přímý postup do třetí ligy zajistily kluby Port Vale (80 bodů) a Bradford City (78 bodů). Čtvrtým postupujícím se stal londýnský celek AFC Wimbledon, jenž uspěl v jarním vyřazovacím play-off. Na opačném pólu tabulky ligu opustily a do National League sestoupily kluby Carlisle United a Morecambe. Titul pro nejlepšího střelce ročníku si připsal Michael Cheek s 25 přesnými zásahy.

V bezprostředně následujícím ročníku 2025/2026 se mistrem ligy stal klub Bromley. Pro tento londýnský celek se jednalo o historický první triumf na úrovni čtvrté ligy v dějinách organizace. Tým zvítězil se ziskem 87 bodů, přičemž zaznamenal dlouhou sérii 21 utkání v řadě bez porážky. Přímý postup do soutěže EFL League One si z druhého místa vybojoval celek Milton Keynes Dons (86 bodů) a z třetího místa klub Cambridge United (82 bodů).

Vyřazovací play-off sezóny 2025/2026 přineslo triumf klubu Notts County. Tento historicky nejstarší profesionální klub na světě se probojoval do finále play-off, které se konalo 25. května 2026 na stadionu Wembley před návštěvou 30 851 diváků. Notts County ve finále (řízeném rozhodčím Tomem Reevesem) porazilo celek Salford City přesvědčivě 3:0 a stalo se čtvrtým postupujícím. Ligu naopak na sestupových pozicích definitivně opustily celky Harrogate Town a Barrow. Nejlepším střelcem ročníku byl vyhlášen irský útočník Aaron Drinan s 22 vstřelenými brankami.

Do aktuálně probíhajícího ročníku 2026/2027 (jehož první kolo odstartovalo 15. srpna 2026) vstoupila nová skladba mužstev. Z vyšší soutěže spadly do čtvrté ligy kluby Exeter City, Rotherham United, Port Vale a Northampton Town. Z nižší páté soutěže do profesionálního fotbalu naopak postoupily celky York City (jakožto přímý vítěz National League) a Rochdale (jakožto vítěz baráže). První kola v srpnu 2026 naznačila standardní vyrovnanost soutěže, když se do čela tabulky po úvodních zápasech vyhouply celky jako Barnet či Newport County.

⏳ Historický vývoj čtvrté ligové úrovně

Ačkoliv název League Two figuruje ve fotbalovém lexikonu teprve od počátku 21. století, historie čtvrté úrovně anglického ligového systému je podstatně delší.

K formálnímu založení čtvrté celostátní soutěže došlo v roce 1958. Do té doby fungovala anglická fotbalová pyramida na modelu první a druhé celonárodní ligy, pod nimiž existovaly dvě paralelní, regionálně oddělené třetí ligy (Third Division North a Third Division South). V roce 1958 se vedení The Football League rozhodlo tento regionální systém zrušit. Kluby z horních polovin tabulek obou třetích lig vytvořily novou sjednocenou celostátní Third Division. Týmy, které se umístily ve spodních polovinách obou regionálních divizí, byly integrovány do nově zformované Fourth Division (Čtvrté divize).

Až do roku 1987 operovala Fourth Division jako takzvaná uzavřená soutěž. Neexistoval automatický mechanismus sestupu do nižších, neprofesionálních lig. Kluby, které obsadily poslední čtyři místa v tabulce, musely na konci sezóny formálně požádat o znovuzvolení (re-election) na valné hromadě ostatních členských klubů. Hlasováním se rozhodovalo, zda těmto týmům bude povoleno v lize setrvat, nebo zda budou nahrazeny mistry z nižších poloprofesionálních soutěží. Tento systém protežoval zavedené kluby a bránil rozvoji nových organizací. K historické změně došlo v sezóně 1986/1987, kdy bylo pravidlo o znovuzvolení zrušeno a byl zaveden automatický sestup do tehdejší GM Vauxhall Conference (dnešní National League). Původně sestupoval pouze jeden tým, v roce 2003 byl tento počet rozšířen na dva celky.

Nejzávažnější terminologický zlom v dějinách anglického fotbalu nastal v létě roku 1992. Nejbohatší kluby z tehdejší první ligy (First Division) se rozhodly oddělit od struktur Football League a založily vlastní komerční entitu, Premier League. Tento krok způsobil dominový efekt v názvosloví všech nižších soutěží. Dosavadní druhá liga se stala First Division, třetí liga byla přejmenována na Second Division a tehdejší čtvrtá liga (Fourth Division) dostala oficiální označení Third Division, ačkoliv reálně stále představovala čtvrtou úroveň pyramidy.

Tato matoucí terminologická situace trvala dvanáct let. V roce 2004 přistoupilo vedení ligy k definitivnímu komerčnímu rebrandingu, který měl strukturu zpřehlednit a dodat jí moderní marketingový punc. Z bývalé druhé ligy se stal Championship, z třetí ligy se stala League One a ze čtvrté úrovně se zrodila Football League Two (od roku 2016 pak EFL League Two).

📝 Formát soutěže a sportovní pravidla

Mechanismus a strukturální formát EFL League Two je fixně stanovený. Ligy se každoročně účastní 24 profesionálních fotbalových klubů.

Systém základní části je postaven na klasickém dvoukolovém modelu. Každý s každým hraje přesně dvakrát – jednou na domácím stadionu, podruhé na hřišti soupeře. Během celoročního cyklu, který obvykle trvá od počátku srpna do května následujícího roku, tak každý tým odehraje úctyhodnou porci 46 mistrovských utkání. Do celkové ligové tabulky jsou standardně přidělovány 3 body za vítězství, 1 bod za nerozhodný výsledek (remízu) a 0 bodů za porážku.

V případě bodové shody u dvou nebo více týmů v konečném účtování po 46 kolech se pro určení přesného pořadí aplikují následující tiebreakery v jasně definované hierarchii:

1. Celkový brankový rozdíl (počet vstřelených gólů minus počet inkasovaných gólů).
2. Celkový počet vstřelených branek ve všech 46 ligových zápasech.
3. Bodový zisk ze vzájemných utkání dotčených klubů.
4. V extrémně vzácném případě, kdy by všechna výše uvedená kritéria byla absolutně shodná a jednalo by se o rozhodnutí o postupu, sestupu či účasti v play-off, nařizují regulativy organizace sehrání dodatečného rozhodujícího utkání na neutrálním hřišti.

Postupový a sestupový mechanismus

Soutěž nabízí jeden z nejširších postupových klíčů v rámci anglického fotbalu. Na konci ročníku získávají týmy, které se umístí na konečném 1., 2. a 3. místě, výsadu přímého a automatického postupu do vyšší soutěže EFL League One.

O čtvrté a poslední postupové místo svádí boj čtveřice klubů, které se v tabulce umístily na 4., 5., 6. a 7. pozici. Tento vyřazovací miniturnaj je všeobecně známý jako play-off. Formát play-off se skládá ze dvou semifinálových dvojzápasů (tým ze 4. místa hraje proti týmu ze 7. místa a tým z 5. místa hraje proti týmu ze 6. místa). Semifinále se hraje systémem doma a venku, přičemž výše postavený tým z tabulky má vždy výhodu domácího prostředí pro odvetné (druhé) utkání. Pravidlo o vyšší váze gólů vstřelených na hřišti soupeře se v anglickém play-off neaplikuje. Pokud je po dvou zápasech souhrnné skóre nerozhodné, následuje prodloužení a případně penaltový rozstřel. Vítězové semifinále se následně utkají v jediném rozhodujícím finálovém utkání, které se pravidelně koná v Londýně na stadionu Wembley. Vítězství v tomto utkání představuje jeden z emocionálních a finančních vrcholů sezóny pro zúčastněné celky.

Na opačném konci ligové tabulky operuje tvrdý sestupový klíč. Dva celky, které po 46 kolech obsadí poslední dvě příčky (23. a 24. místo), automaticky sestupují do páté nejvyšší soutěže, tedy do neplně profesionální National League.

💰 Ekonomický model a legislativa (SCMP)

Komerční a ekonomické prostředí EFL League Two se zásadně liší od vyšších ligových úrovní. Ačkoliv se jedná o profesionální soutěž, rozpočty klubů jsou v porovnání se strukturami Championship či League One značně limitované. Hlavním garantem fixních příjmů je centrální televizní a vysílací kontrakt vyjednaný zastřešující organizací EFL. Většina klubů však ekonomicky závisí na příjmech ze vstupného v den zápasu (matchday revenue) a lokálních sponzorských smlouvách.

Aby vedení ligy zabránilo plošným bankrotům klubů a nezodpovědnému zadlužování (které historicky postihlo celky jako Bury FC či Macclesfield Town FC), je v EFL League Two aplikováno extrémně přísné finanční pravidlo známé pod zkratkou SCMP (Salary Cost Management Protocol).

Tento regulativní finanční mechanismus striktně zakazuje klubům ve čtvrté lize utratit za platy svých hráčů více než 50 % až 55 % svého celkového ročního obratu. Do obratu se započítávají veškeré příjmy ze vstupného, televizních práv, lokálního sponzoringu a přímé certifikované finanční injekce od vlastníků, které ovšem nemají charakter dluhu. Platy hráčů mladších 21 let se do tohoto limitu standardně nezapočítávají, což má kluby motivovat k výchově a nasazování vlastních talentů z mládežnických akademií. Pokud klub tento platový strop překročí, je na něj uvaleno administrativní embargo na přestupy, které mu znemožňuje registrovat nové profesionální hráče, dokud se nákladová struktura nesrovná s pravidly. V krajním případě (při vážném narušení solventnosti či neschopnosti splácet daně) liga aplikuje odečty bodů v probíhající sezóně.

🏟 Infrastruktura a divácká základna

EFL League Two nabízí širokou paletu fotbalových stadionů, které reflektují bohatou historii zúčastněných klubů. Z infrastruktury na této úrovni vyzařuje tradiční, takřka rustikální atmosféra britského fotbalu, která nebyla zcela sterilizována masivní komercionalizací známou z Premier League.

Na jedné straně stojí relativně velké a modernizované stadiony celků, jež historicky spadly z vyšších divizí. Kapacita takových stánků se může pohybovat mezi 15 000 až 20 000 místy. Na straně druhé se zde nacházejí velmi kompaktní a sevřené fotbalové arény, typické pro týmy, které nedávno postoupily z National League. Příkladem malých, tradičních anglických stadionů jsou hřiště klubů jako Harrogate Town (stadion Wetherby Road) nebo Accrington Stanley (Crown Ground), jejichž kapacity se pohybují na hranici 5 000 diváků a nabízejí fanouškům těsný fyzický kontakt s děním na travnaté ploše. Mnoho stadionů na této úrovni stále disponuje povolenými tribunami pro stojící diváky (tzv. terracing), což na vyšších úrovních anglického fotbalu z bezpečnostních důvodů (vyjma experimentálních safe-standing zón) již neexistuje.

Celková průměrná divácká návštěvnost v League Two se historicky pohybuje kolem hranice 4 500 až 6 000 diváků na jedno utkání, v závislosti na účasti specifických velkých klubů v daném ročníku. V součtu všech zápasů to představuje návštěvnost přesahující 2,5 milionu diváků za sezónu, což činí čtvrtou anglickou ligu jednou z nejnavštěvovanějších nižších divizí na evropském kontinentu. Významným sociologickým faktorem jsou výjezdy fanoušků na hřiště soupeřů (away days), které navzdory velkým geografickým vzdálenostem mezi anglickými městy představují pevnou součást tamní fotbalové kultury.

💡 Pro laiky

Když uslyšíte název "League Two" (v překladu Druhá liga), s největší pravděpodobností si budete myslet, že se jedná o druhou nejvyšší fotbalovou soutěž v Anglii. V anglickém fotbalovém systému to ale z historických a komerčních důvodů znamená něco úplně jiného. League Two je ve skutečnosti až čtvrtou ligou v pořadí.

V roce 1992 se nejlepší a nejbohatší kluby z Anglie oddělily od staré organizace a založily si vlastní supersoutěž – Premier League. Původní organizaci (Football League) tak zůstaly jen týmy z druhé, třetí a čtvrté úrovně. Aby tyto soutěže nezněly pro sponzory podřadně (nikdo nechce sponzorovat ligu s názvem "Čtvrtá liga"), došlo v roce 2004 k plošnému přejmenování. Z původní druhé ligy se stal Championship, ze třetí ligy se stala League One a ze čtvrté ligy se stala právě League Two. Struktura anglického profesionálního fotbalu odshora dolů je tedy následující: Premier League (1. liga), Championship (2. liga), League One (3. liga) a League Two (4. liga).

Tato čtvrtá liga představuje jakési "hrdlo lahve" celého anglického fotbalu. Směrem nahoru (do třetí ligy) postupují hned čtyři týmy, což dává klubům obrovskou naději na úspěch. Ale směrem dolů, do poloprofesionální páté ligy (National League), sestupují jen dva úplně nejhorší týmy. Důvodem je, že pátá liga historicky patřila amatérům. Dnes už jsou sice mnohé týmy v páté lize plně profesionální a vlastní je bohatí majitelé, ale propustnost dvou týmů zůstala zachována. Sestup z League Two do páté ligy představuje pro každý tradiční fotbalový klub absolutní noční můru, protože to znamená vypadnutí z oficiální struktury profesionálního fotbalu (tzv. The Football League), ztrátu obrovského množství peněz od sponzorů a nutnost propustit většinu zaměstnanců.

📈 Statistiky a historické tabulky

V historických statistikách absolutního počtu získaných mistrovských titulů na úrovni čtvrté anglické ligy (od jejího formálního vzniku v roce 1958 v podobě Fourth Division až do současnosti) drží celkové dělené prvenství kluby Chesterfield a Doncaster Rovers. Oba tyto subjekty triumfovaly na čtvrté úrovni celkem čtyřikrát. V případě Doncasteru se čtvrtý primát zrodil v sezóně 2024/2025.

Následující rozsáhlé tabulky prezentují absolutně kompletní historický a nezkrácený výčet všech vítězů soutěže na čtvrté úrovni anglického fotbalu. Pro zajištění dokonalé encyklopedické a databázové integrity je přehled rozdělen do dvou tabulek, které reflektují období let 1992 až 2004 a moderní éru od roku 2004 po rebranding na League Two. Každý ročník je explicitně zaznamenán bez jediného vynechaného záznamu.

Éra Football League Third Division (1992–2004)

Po odtržení Premier League v roce 1992 byla čtvrtá úroveň ligového systému uměle označována jako Third Division (Třetí divize). Tento název si soutěž udržela plných dvanáct sezón.

Sezóna	Úroveň ligového systému	Vítězný klub (Mistr)
1992/1993	4. úroveň	Cardiff City
1993/1994	4. úroveň	Shrewsbury Town
1994/1995	4. úroveň	Carlisle United
1995/1996	4. úroveň	Preston North End
1996/1997	4. úroveň	Wigan Athletic
1997/1998	4. úroveň	Notts County
1998/1999	4. úroveň	Brentford
1999/2000	4. úroveň	Swansea City
2000/2001	4. úroveň	Brighton & Hove Albion
2001/2002	4. úroveň	Plymouth Argyle
2002/2003	4. úroveň	Rushden & Diamonds
2003/2004	4. úroveň	Doncaster Rovers

Éra Football League Two / EFL League Two (2004–2027)

V létě 2004 proběhl komerční rebranding, který soutěži dodal stávající název League Two. Tabulka obsahuje veškeré mistry této moderní éry, protažené až do roku 2027.

Sezóna	Úroveň ligového systému	Vítězný klub (Mistr)
2004/2005	4. úroveň	Yeovil Town
2005/2006	4. úroveň	Carlisle United
2006/2007	4. úroveň	Walsall
2007/2008	4. úroveň	Milton Keynes Dons
2008/2009	4. úroveň	Brentford
2009/2010	4. úroveň	Notts County
2010/2011	4. úroveň	Chesterfield
2011/2012	4. úroveň	Swindon Town
2012/2013	4. úroveň	Gillingham
2013/2014	4. úroveň	Chesterfield
2014/2015	4. úroveň	Burton Albion
2015/2016	4. úroveň	Northampton Town
2016/2017	4. úroveň	Portsmouth
2017/2018	4. úroveň	Accrington Stanley
2018/2019	4. úroveň	Lincoln City
2019/2020	4. úroveň	Swindon Town
2020/2021	4. úroveň	Cheltenham Town
2021/2022	4. úroveň	Forest Green Rovers
2022/2023	4. úroveň	Leyton Orient
2023/2024	4. úroveň	Stockport County
2024/2025	4. úroveň	Doncaster Rovers
2025/2026	4. úroveň	Bromley
2026/2027	4. úroveň	Probíhající sezóna

Zdroje