Přeskočit na obsah

English Football League Trophy

Z Infopedia
(přesměrováno z EFL Trophy)
EFL Trophy
Základní informace
Region / Stát
OrganizátorUEFA (prostřednictvím organizace The FA)
Založení1983
Počet účastníků64
Struktura a vazby
Vítězové a statistiky
Úřadující vítězLuton Town (2025/2026)
Ostatní

EFL Trophy (oficiálním anglickým názvem English Football League Trophy, ze sponzorských a komerčních důvodů v nedávné minulosti označovaná též jako Vertu Trophy nebo Bristol Street Motors Trophy) je každoroční vyřazovací fotbalová soutěž organizovaná na území Anglie a Walesu. Turnaj je spravován organizací English Football League (EFL) a je určen výhradně pro kluby působící ve třetí a čtvrté nejvyšší anglické fotbalové soutěži, tedy v divizích EFL League One a EFL League Two. Od sezóny 2016/2017 je soutěž navíc plošně rozšířena o 16 pozvaných mládežnických týmů (kategorie do 21 let) z elitních celků Premier League a EFL Championship, které disponují takzvanou Akademií první kategorie (Category One Academy).

Soutěž byla oficiálně založena v roce 1983 pod původním názvem Associate Members' Cup a v roce 1992, po strukturálním oddělení Premier League od organizace Football League, prošla přejmenováním na Football League Trophy. Turnaj představuje ojedinělou fotbalovou trofej v anglickém profesionálním systému, kterou nemohou získat seniorské A-týmy z prvních dvou lig. Toto nastavení zajišťuje klubům z nižších pater fotbalové pyramidy reálnou možnost bojovat o celostátní primát a lukrativní finanční dotace.

Formát turnaje zahrnuje základní skupinovou fázi, po níž následuje vyřazovací pavouk, který je z geografických a logistických důvodů až do pokročilých fází rozdělen na severní a jižní sekci. Vyvrcholení soutěže představuje jediné finálové utkání, jež se pravidelně odehrává na národním stadionu Wembley v Londýně. Nejúspěšnějšími subjekty v historii EFL Trophy jsou celky Bristol City a Peterborough United, které dokázaly tuto soutěž opanovat třikrát.

🗓 Současnost (Ročníky 2024–2027)

V srpnu 2026 vstoupil turnaj EFL Trophy do svého 44. oficiálního ročníku (sezóna 2026/2027). Úvodní fází turnaje jsou základní skupiny, které byly rozlosovány před začátkem soutěžní sezóny, přičemž do nich opětovně zasáhlo 16 elitních akademií.

Ročník 2025/2026 (komerčně označovaný jako Vertu Trophy) vyvrcholil finálovým duelem na stadionu Wembley, který se uskutečnil 12. dubna 2026. Do finále se probojovaly kluby Luton Town (sestoupivší před sezónou do soutěže League One) a Stockport County. Utkání sledovalo 49 517 platících diváků. Stockport County šel v zápase do brzkého vedení po brance, kterou zaznamenal Ibou Touray. Luton Town však dokázal nepříznivý vývoj zvrátit a zvítězil v poměru 3:1. O branky Lutonu se postaral Emilio Lawrence a dvěma přesnými zásahy zkušený útočník Nahki Wells. Pro Luton Town, který vedl jako hlavní manažer bývalý anglický reprezentant Jack Wilshere, to znamenalo zisk druhého titulu v této soutěži v historii organizace (první triumf zaznamenal klub v roce 2009).

Předcházející ročník 2024/2025 se nesl ve znamení historického sportovního milníku, kterého dosáhl klub Peterborough United. V dubnu 2025 se ve finále střetl Peterborough s pozdějším dominantním mistrem League One, celkem Birmingham City. Peterborough zvítězil 2:0 před kulisou přesahující 71 000 diváků na stadionu Wembley. Tímto triumfem se Peterborough United stal historicky vůbec prvním klubem v celých dějinách soutěže, který dokázal trofej úspěšně obhájit (vítězství si připsal i v předchozí sezóně 2023/2024). Celkově se jednalo o třetí zisk této trofeje pro Peterborough, čímž organizace vyrovnala absolutní historický rekord držený celkem Bristol City.

Aktuálně probíhající sezóna 2026/2027 začala standardně na konci srpna 2026. Mezi 16 přizvanými akademickými týmy figurují mládežnické výběry organizací jako Manchester City U21, Arsenal U21 či Chelsea U21.

⏳ Historie a vývoj názvů

Soutěž byla ustanovena v ročníku 1983/1984 pod patronací fotbalové asociace jako Associate Members' Cup. Jejími předchůdci byly krátce trvající turnaje Texaco Cup (pro anglické, skotské a irské týmy neúčastnící se evropských pohárů) a Football League Group Cup (hraný v letech 1981 a 1982), které se nesetkaly s dlouhodobým zájmem veřejnosti. Nová soutěž byla vytvořena s primárním cílem generovat dodatečné příjmy pro zúčastněné celky z třetí a čtvrté divize a poskytnout jejich fanouškům možnost navštívit finálové utkání na proslulém národním stadionu. Prvním historickým vítězem se stal klub Bournemouth, jenž ve finále konaném v květnu 1984 porazil Hull City 2:1.

V roce 1992, v důsledku odtržení Premier League a zrušení starého formátu soutěží, došlo k oficiálnímu přejmenování na Football League Trophy. Zásadní strukturální revize proběhla v ročníku 2016/2017, kdy vedení organizace EFL po dlouhých diskusích rozhodlo o začlenění mládežnických kategorií elitních klubů. Tento krok vyvolal zpočátku masivní bojkoty ze strany fanoušků nižších lig, kteří jej vnímali jako první krok k trvalému zavedení takzvaných B-týmů (rezervních mužstev) do klasického anglického ligového systému po vzoru Španělska či Německa. Vedení soutěže nicméně integraci mládežnických celků obhájilo jako nástroj pro rozvoj mladých hráčů v soutěžním profesionálním prostředí dospělých, přičemž finanční odměny za vítězství a účast ve skupinách byly z pokladny Premier League výrazně navýšeny. V roce 2016 byl rovněž zaveden současný zastřešující název EFL Trophy.

Soutěž je po celou dobu své historie charakteristická extrémně častým střídáním komerčních názvů v důsledku odprodeje titulárních sponzorských práv. Následující seznam poskytuje kompletní chronologický výčet oficiálních komerčních názvů:

  • 1983–1984: Associate Members' Cup (bez titulárního sponzora)
  • 1984–1987: Freight Rover Trophy
  • 1987–1989: Sherpa Van Trophy
  • 1989–1991: Leyland DAF Cup
  • 1991–1994: Autoglass Trophy
  • 1994–2000: Auto Windscreens Shield
  • 2000–2006: LDV Vans Trophy
  • 2006–2016: Johnstone's Paint Trophy
  • 2016–2019: Checkatrade Trophy
  • 2019–2020: Leasing.com Trophy
  • 2020–2023: Papa Johns Trophy
  • 2023–2024: Bristol Street Motors Trophy
  • 2024–2026: Vertu Trophy

Ačkoliv komerční smlouvy pokrývají specifická kalendářní období a mediální domy názvy sponzorů respektují, ve formálních a mezinárodních statistických databázích je striktně a jednotně používán termín EFL Trophy (respektive Football League Trophy pro ročníky před rokem 2016).

📝 Formát a pravidla soutěže

Herní systém EFL Trophy představuje kombinaci skupinové fáze a vyřazovacího pavouka (knockout stage), který je navržen tak, aby minimalizoval cestovní vzdálenosti účastníků. Do soutěže vstupuje přesně 64 organizací. Tvoří je všech 24 klubů z EFL League One, všech 24 klubů z EFL League Two a 16 pozvaných mládežnických akademických týmů do 21 let z celků hrajících první a druhou ligu. Pokud pozvaný elitní klub odmítne účast své mládeže (což se v historii stalo z logistických důvodů například klubu Manchester United), pozvánka propadá na další tým v hierarchii akademického žebříčku.

Týmy jsou rozděleny do dvou hlavních geografických zón: Sever (Northern section) a Jih (Southern section). V každé zóně je vytvořeno 8 základních skupin po 4 týmech (celkem je tedy vytvořeno 16 skupin). Podle striktních pravidel musí být v každé skupině nalosován právě jeden pozvaný akademický tým do 21 let a tři tradiční kluby z EFL. Pro akademické týmy platí povinnost odehrát ve skupině svá utkání výhradně na hřištích soupeřů.

Základní fáze se hraje systémem každý s každým na jeden zápas (každý klub tak ve skupině odehraje 3 utkání). Bodovací systém obsahuje specifikum odlišující soutěž od běžných fotbalových lig. Za výhru v základní hrací době jsou uděleny 3 body, za prohru v základní hrací době 0 bodů. V případě nerozhodného výsledku získávají oba týmy 1 bod, avšak ihned po uplynutí 90 minut se kope penaltový rozstřel. Vítěz tohoto rozstřelu získává jeden dodatečný (bonusový) bod do tabulky skupiny.

Do vyřazovací fáze (Round of 32) postupují vždy dva nejlépe umístěné celky z každé skupiny. Ve vyřazovací fázi se týmy nadále dělí na severní a jižní sekci až do čtvrtfinále, aby se zamezilo neúměrně vysokým nákladům na dopravu pro menší kluby z opačných konců Anglie. Od čtvrtfinále se územní rozdělení ruší a pavouk je zcela otevřený. Všechny zápasy vyřazovací fáze, dříve hrané u semifinále dvakrát, se od zavedení formátu EFL Trophy hrají pouze na jediné utkání. V případě nerozhodného výsledku se nehraje prodloužení a okamžitě se přistupuje k pokutovým kopům. Výjimkou je pouze finálové utkání ve Wembley, kde se nařízené prodloužení (dvakrát 15 minut) aplikuje.

🏟 Význam pro účastníky a finále ve Wembley

Navzdory dřívější dehonestaci soutěže v některých britských médiích, která turnaj považovala za méněcenný v porovnání s FA Cupem, si EFL Trophy udržuje naprosto zásadní význam ve sportovním ekosystému nižších soutěží. Pro menší kluby ze třetí a čtvrté ligy představuje prakticky jedinou reálnou šanci v sezóně postoupit do finálového zápasu a odcestovat k utkání na nově zbudovaný stadion Wembley.

Finálová účast generuje klubům s ročními obraty v řádech jednotek milionů liber masivní finanční profit z podílu na prodeji vstupenek, reklamních předmětů a televizních práv. Samotná divácká podpora během vyřazovacích kol v zimních měsících bývá v porovnání s ligovými zápasy markantně nižší (často v řádech stovek diváků), avšak na finále se pravidelně sjíždějí desítky tisíc fanoušků z obou táborů. Absolutní divácký rekord soutěže byl zaznamenán ve finále ročníku 2018/2019 mezi kluby Portsmouth a Sunderland. Na stadion Wembley tehdy dorazilo 85 021 platících diváků. Další masivní účast byla zaznamenána v sezóně 2022/2023, kdy duel mezi kluby Bolton Wanderers a Plymouth Argyle sledovalo 79 389 osob.

Z pohledu velkých organizací, disponujících Akademií první kategorie, plní EFL Trophy nenahraditelnou funkci ve vývoji mladých hráčů. Soutěž zprostředkovává talentovaným osmnáctiletým a devatenáctiletým fotbalistům přímou fyzickou konfrontaci s dospělými a taktickými profesionály ze třetí a čtvrté ligy, což akademický systém mládežnických lig (Premier League 2) postrádá. Historická a statistická data potvrzují, že svou oficiální profesionální premiéru v mužském fotbale si v tomto turnaji odbyla celá řada hráčů, kteří následně tvořili základní sestavu anglické reprezentace, jmenovitě například záložníci Declan Rice, Bukayo Saka nebo Mason Mount.

💡 Pro laiky

K pochopení systému anglických pohárů je nutné provést rozdělení kompetencí, které zahraniční fotbalové fanoušky často mate. V Anglii fungují hned tři různé významné pohárové soutěže, z nichž každá plní v kalendáři jiný účel.

Prvním z nich je slavný a nejstarší FA Cup, který je otevřený pro úplně všechny, včetně těch nejmenších amatérských vesnických klubů až po prvoligové milionářské týmy z Premier League. Druhým je Anglický ligový pohár (EFL Cup, často Carabao Cup), kterého se smějí účastnit výlučně profesionální kluby z prvních čtyř lig (celkem přesně 92 týmů). A třetím do party je právě EFL Trophy. Tento turnaj byl vytvořen speciálně pro týmy, které ve výše zmíněných dvou pohárech prakticky nemají šanci na celkové vítězství, jelikož jsou pravidelně ve druhém nebo třetím kole vyřazeny giganty typu Manchester United FC či Liverpool FC.

EFL Trophy je tak exkluzivním hřištěm vyhrazeným výhradně pro kluby ze třetí a čtvrté ligy. To v praxi znamená, že menší provinční týmy, jako jsou Carlisle United FC nebo zmíněný Luton Town FC, mohou celou soutěž úspěšně projít a zažít ten slavnostní pocit hrát před více než 70 tisíci diváky ve finále na největším stadionu v zemi. Aby však turnaj získal i větší sportovní váhu pro budoucnost anglického fotbalu, připojují se do skupinových fází mládežníci těch nejlepších prvoligových celků (hráči kategorie U21). Pro osmnáctiletého kluka z mládežnické akademie Arsenalu to znamená první skutečnou srážku se světem drsného, fyzického dospělého fotbalu, v němž starší obránci neuhnou ze souboje. Geografické rozdělení skupin na sever a jih je pak ryze pragmatickým ekonomickým opatřením. Pokud by musel klub ze čtvrté ligy sídlící na severu u skotských hranic cestovat ve středu večer na zápas této soutěže až dolů k Lamanšskému průlivu, náklady na hotel a dopravu by výrazně přesáhly odměny za samotné odehrání zápasu.

📈 Statistiky a přehled vítězů

Následující tabulka prezentuje absolutně kompletní historický a nezkrácený výčet všech sezónních vítězů od založení samotného turnaje v roce 1983 až po ročník 2025/2026. Jakékoli zkracování či vynechávání ročníků je striktně vyloučeno pro zachování datové a historické integrity celého archivu. Každá sezóna je explicitně a samostatně zdokumentována. Názvy týmů odrážejí fotbalovou organizaci v podobě, v jaké do finále soutěže nastoupila a ve které formálně zvítězila. V tabulce nejsou registrovány žádné akademické mládežnické celky z první ligy, jelikož v celkových dějinách soutěže (od jejich přizvání v roce 2016) dosud nedokázal žádný pozvaný mládežnický tým tento turnaj absolutně ovládnout.

Kompletní přehled vítězů EFL Trophy (1983–2027)

Sezóna Vítězný klub
1983/1984 Bournemouth
1984/1985 Wigan Athletic
1985/1986 Bristol City
1986/1987 Mansfield Town
1987/1988 Wolverhampton Wanderers
1988/1989 Bolton Wanderers
1989/1990 Tranmere Rovers
1990/1991 Birmingham City
1991/1992 Stoke City
1992/1993 Port Vale
1993/1994 Swansea City
1994/1995 Birmingham City
1995/1996 Rotherham United
1996/1997 Carlisle United
1997/1998 Grimsby Town
1998/1999 Wigan Athletic
1999/2000 Stoke City
2000/2001 Port Vale
2001/2002 Blackpool
2002/2003 Bristol City
2003/2004 Blackpool
2004/2005 Wrexham
2005/2006 Swansea City
2006/2007 Doncaster Rovers
2007/2008 Milton Keynes Dons
2008/2009 Luton Town
2009/2010 Southampton
2010/2011 Carlisle United
2011/2012 Chesterfield
2012/2013 Crewe Alexandra
2013/2014 Peterborough United
2014/2015 Bristol City
2015/2016 Barnsley
2016/2017 Coventry City
2017/2018 Lincoln City
2018/2019 Portsmouth
2019/2020 Salford City
2020/2021 Sunderland
2021/2022 Rotherham United
2022/2023 Bolton Wanderers
2023/2024 Peterborough United
2024/2025 Peterborough United
2025/2026 Luton Town
2026/2027 Probíhající sezóna

Zdroje