Deklarace nezávislosti Spojených států amerických

Rozbalit box

Obsah boxu

Deklarace nezávislosti Spojených států amerických (anglicky: United States Declaration of Independence) je zakládající dokument Spojených států amerických, kterým Třináct severoamerických kolonií vyhlásilo svou nezávislost na Velké Británii. Byla přijata Druhým kontinentálním kongresem dne 4. července 1776 ve Filadelfii. Tento den je v USA slaven jako Den nezávislosti a od roku 1941 je federálním svátkem.

Dokument, jehož hlavním autorem je Thomas Jefferson, formuluje filozofické a politické principy, na nichž byl nový stát založen. Mezi nejznámější pasáže patří tvrzení, že "všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni" a jsou obdařeni nezcizitelnými právy, mezi něž patří právo na život, svobodu a sledování osobního štěstí. Deklarace dále obsahuje seznam stížností proti britskému králi Jiřímu III. a formálně prohlašuje kolonie za "svobodné a nezávislé státy". Ačkoli samotné boje války za nezávislost začaly již v roce 1775, Deklarace změnila povahu konfliktu z boje za práva v rámci Britského impéria na válku za vytvoření nového národa.

📜 Historický kontext

V 60. a 70. letech 18. století narůstalo napětí mezi třinácti americkými koloniemi a Velkou Británií. Britský parlament zavedl řadu daní a zákonů (např. zákon o kolcích), které kolonisté považovali za nespravedlivé, protože neměli své zástupce v parlamentu ("Žádné zdanění bez zastoupení"). Události jako Bostonský masakr (1770) a Bostonské pití čaje (1773) dále vyostřily situaci. V reakci na britské represe se v roce 1774 sešel První kontinentální kongres, který koordinoval odpor a bojkot britského zboží.

V dubnu 1775 propukly první boje u Lexingtonu a Concordu, čímž začala Americká válka za nezávislost. V květnu 1775 se sešel Druhý kontinentální kongres, který převzal funkci prozatímní vlády kolonií. Přestože zpočátku mnozí doufali v usmíření, vlivná brožura Common Sense (Common Sense) od Thomase Painea přesvědčila velkou část veřejnosti, že jedinou cestou je úplná nezávislost.

🖋️ Proces vzniku a přijetí

Dne 7. června 1776 předložil Richard Henry Lee z Virginie na zasedání Druhého kontinentálního kongresu rezoluci, která navrhovala vyhlášení nezávislosti. Kongres následně 11. června jmenoval pětičlenný výbor pro přípravu textu deklarace, známý jako "Výbor pěti". Jeho členy byli:

Hlavním autorem textu se stal Thomas Jefferson, tehdy 33letý, který byl známý pro svůj elegantní styl psaní. Po sepsání prvního návrhu provedli Adams a Franklin menší úpravy, než byl dokument 28. června předložen Kongresu.

Kongres o nezávislosti formálně hlasoval 2. července 1776 a přijal Leeovu rezoluci. Následující dva dny probíhala debata o finálním znění Deklarace, během níž byly provedeny některé změny, včetně vypuštění pasáže odsuzující otroctví. Text byl finálně schválen večer 4. července 1776. Tento den je proto slaven jako Den nezávislosti, ačkoliv většina delegátů podepsala formální pergamenovou kopii až 2. srpna 1776. Prvním a nejznámějším signatářem byl prezident Kongresu John Hancock, jehož velký podpis se stal legendárním.

💡 Filozofické základy

Deklarace je hluboce ovlivněna myšlenkami Osvícenství a především anglického filozofa Johna Lockea. Lockeova teorie přirozených práv a společenské smlouvy tvoří jádro dokumentu. Deklarace vychází z následujících principů:

Přirozená práva: Všichni lidé jsou si od narození rovni a mají určitá nezcizitelná práva, která jim dal Stvořitel. Deklarace je definuje jako "život, svobodu a sledování osobního štěstí" (Life, Liberty and the pursuit of Happiness).
Účel vlády: Vlády jsou ustanoveny, aby tato práva chránily, a svou moc odvozují ze souhlasu ovládaných.
Právo na revoluci: Pokud jakákoli vláda začne tato práva pošlapávat a stane se despotickou, lid má právo ji změnit nebo svrhnout a ustavit vládu novou.

Těmito principy Deklarace nejen ospravedlnila odtržení od Británie, ale také stanovila univerzální ideály, které inspirovaly mnoho dalších hnutí za svobodu a nezávislost po celém světě.

📖 Struktura a obsah

Dokument lze rozdělit do pěti hlavních částí: 1. Úvod (Introduction): Prohlašuje, že pokud se národ rozhodne rozpustit politické svazky, je povinen z úcty k názorům lidstva vysvětlit příčiny, které ho k tomu vedou. 2. Preambule (Preamble): Obsahuje slavnou pasáž o rovnosti lidí, nezcizitelných právech a právu na revoluci. Stanovuje filozofický základ pro nezávislost. 3. Obžaloba krále Jiřího III. (Indictment): Uvádí dlouhý seznam konkrétních stížností a křivd, kterých se král Jiří III. údajně dopustil vůči koloniím. Mezi obviněními je například uvalování daní bez souhlasu, omezování obchodu, udržování stálé armády v době míru a bránění výkonu spravedlnosti. 4. Odsouzení britského lidu (Denunciation): Vyjadřuje zklamání nad tím, že britští "bratři" nevyslyšeli volání po spravedlnosti a nechali svou vládu pokračovat v tyranii. 5. Závěr (Conclusion): Formálně prohlašuje, že "tyto Spojené kolonie jsou, a po právu by měly být, svobodnými a nezávislými státy". Tímto aktem se zříkají veškeré poddanosti britské koruně a prohlašují se za suverénní entitu s právem vést válku, uzavírat mír a obchodovat.

👥 Signatáři

Deklaraci podepsalo celkem 56 delegátů ze třinácti kolonií. Tito muži, dnes známí jako Otcové zakladatelé, si byli vědomi, že podpisem se dopouštějí velezrady vůči britské koruně, za což jim hrozil trest smrti. Mezi nejznámější signatáře patřili Thomas Jefferson, John Adams a Benjamin Franklin, kteří byli zároveň budoucími prezidenty (Adams a Jefferson) a významnými diplomaty.

Signatáři zastupovali široké spektrum profesí – byli mezi nimi právníci, obchodníci, farmáři i lékaři. Jejich odvaha a odhodlání položit "své životy, své statky a svou nedotknutelnou čest" na podporu tohoto prohlášení se staly symbolem amerického patriotismu.

🏛️ Dědictví a význam

Deklarace nezávislosti je jedním z nejdůležitějších dokumentů v dějinách USA i světa.

Založení národa: Byla "rodným listem" Spojených států a definovala základní hodnoty nového národa.
Inspirace pro ostatní: Její jazyk o lidských právech a svobodě inspiroval Francouzskou revoluci, abolicionistická hnutí, boj za ženská práva a hnutí za nezávislost v Latinské Americe a jinde po světě.
Morální standard: Ačkoli realita americké společnosti (zejména existence otroctví) byla v rozporu s ideály Deklarace, dokument se stal morálním kompasem a nástrojem pro ty, kdo bojovali za rozšíření práv na všechny občany, včetně Afroameričanů a žen.

Originál Deklarace, psaný na pergamenu, je dnes uložen v budově Národního archivu ve Washington, D.C. v neprůstřelné vitríně naplněné argonem pro jeho ochranu.

🤔 Pro laiky

Představte si, že bydlíte v domě, který patří někomu, kdo žije velmi daleko. Tento majitel vám neustále zvyšuje nájem, mění pravidla bez vašeho souhlasu a posílá své lidi, aby vás kontrolovali, aniž by se vás na cokoliv ptal. Nemáte žádnou možnost si stěžovat nebo se podílet na rozhodování o domě, ve kterém žijete.

Po mnoha pokusech se domluvit si uvědomíte, že majitel vás nikdy nebude brát vážně. Tak se s ostatními nájemníky rozhodnete napsat dopis, ve kterém jasně řeknete: "Už nejsme tvoji nájemníci. Odteď je tento dům náš a budeme si v něm vládnout sami podle spravedlivých pravidel, na kterých se všichni shodneme."

Deklarace nezávislosti byla přesně takovým "dopisem". Americké kolonie v ní vysvětlily britskému králi a celému světu, proč už nechtějí být pod jeho vládou. Řekly, že každý člověk má právo být svobodný a šťastný, a pokud jim v tom vládce brání, mají právo se od něj odtrhnout a založit si vlastní zemi. Byl to odvážný krok, kterým začal příběh Spojených států amerických.

curiosities Zajímavosti

Ačkoli se Den nezávislosti slaví 4. července, Kontinentální kongres ve skutečnosti odhlasoval nezávislost již 2. července 1776. John Adams si myslel, že právě 2. červenec se stane hlavním svátkem.
Thomas Jefferson a John Adams, dva hlavní autoři a rivalové, zemřeli oba ve stejný den – 4. července 1826, přesně 50 let po přijetí Deklarace.
Nejmladším signatářem byl Edward Rutledge z Jižní Karolíny (26 let), nejstarším byl Benjamin Franklin (70 let).
První veřejné čtení Deklarace se konalo 8. července 1776 ve Filadelfii a zvuk zvonu Liberty Bell svolával občany, aby si ji vyslechli.
Na zadní straně pergamenu je napsáno "Original Declaration of Independence dated 4th July 1776". Není jasné, kdo a kdy tento nápis přidal.

Zdroje

National Archives Library of Congress Wikipedie The White House