David Borek
David Borek (* 14. dubna 1977, Plzeň) je český televizní novinář, politický reportér, moderátor a spisovatel. Od léta roku 2018 působí jako stálý zahraniční zpravodaj České televize pro oblast Blízkého východu se sídlem ve Státě Izrael. Široké veřejnosti v České republice je známý především díky svému dlouholetému působení na kontinuální zpravodajské stanici ČT24, kde uváděl hlavní diskuzní a analytické pořady, jako jsou Události, komentáře nebo Interview ČT24.
Borek se ve své novinářské práci specializuje na politickou analytiku a propojování aktuálního zpravodajského dění s historickými, geografickými a urbanistickými kontexty. Během své kariéry pokrýval z pozice reportéra či moderátora řadu domácích politických krizí a posléze v roli zahraničního zpravodaje zásadní mezinárodní konflikty, včetně počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 a především bezprecedentní eskalace izraelsko-palestinského konfliktu po 7. říjnu 2023, která přerostla v rozsáhlou regionální válku zasahující Pásmo Gazy, Libanon a Írán.
👤 Životopis a vzdělání
David Borek se narodil 14. dubna 1977 ve městě Plzeň v tehdejší Československé socialistické republice (ČSSR). Středoškolské vzdělání absolvoval na Gymnáziu ve městě Rokycany, kde v roce 1995 úspěšně složil maturitní zkoušku. Po dokončení střední školy se přestěhoval do hlavního města Prahy, kde nastoupil k prezenčnímu studiu na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy.
Pro svá vysokoškolská studia si zvolil dvojobor kombinující historii a politologii. Toto studium formovalo jeho budoucí novinářský styl, který se vyznačuje důrazem na širší souvislosti. Univerzitní docházku úspěšně zakončil promocí v roce 2002, čímž získal akademický titul doktor filozofie (PhDr.). Ve veřejných rozhovorech a literárních textech Borek opakovaně deklaroval, že mezi jeho klíčové profesní i osobní zájmy patří vedle geopolitiky také architektura, urbanistika a filozofie.
💼 Počátky mediální kariéry
Do mediálního prostředí vstoupil David Borek již během svých vysokoškolských studií. Mezi lety 2000 a 2002 pracoval jako terénní reportér pro komerční zpravodajskou stanici TV3. Tato televizní stanice sice na českém mediálním trhu působila pouze krátce a nakonec zanikla, poskytla mu však základní průpravu v audiovizuální žurnalistice a práci před kamerou.
V roce 2003 nastoupil do České televize, kde se stal redaktorem domácí a ekonomické redakce. V tomto období se zaměřoval primárně na vnitropolitické události, ekonomickou legislativu a strukturální proměny české ekonomiky po vstupu do Evropské unie. S postupným rozvojem zpravodajského kanálu ČT24 začal dostávat prostor také v roli moderátora kontinuálního denního vysílání, čímž se jeho tvář stala divákům veřejnoprávního média trvale známou.
📺 Působení ve studiových diskuzních pořadech
Borek se v průběhu let vyprofiloval jako moderátor analytických formátů. Nejvýraznější stopu zanechal v pořadu Události, komentáře, což je hlavní večerní politicko-publicistická relace České televize, jež formou rozhovorů konfrontuje politiky, experty a komentátory s událostmi daného dne.
Kontroverze s Jiřím Paroubkem (2006)
V srpnu roku 2006 došlo v profesní kariéře Davida Borka k výraznému incidentu. Po letních parlamentních volbách v roce 2006, které skončily patovým výsledkem, panovala na české politické scéně extrémně napjatá atmosféra. Borek v pořadu Události, komentáře vedl interview s tehdejším končícím premiérem a předsedou ČSSD Jiřím Paroubkem. Během rozhovoru moderátor politikovi opakovaně vstupoval do řeči a diskuze nabrala silně konfrontační tón.
Ředitel zpravodajství České televize následně vyhodnotil Borkův výkon jako neadekvátní a profesionálně nezvládnutý s tím, že moderátor nebyl na interview dostatečně připraven a porušil pravidla veřejnoprávního diskurzu. Následkem toho byl David Borek z pozice moderátora pořadu Události, komentáře stažen.
Návrat do hlavních formátů a virální moment
Po svém stažení z hlavního večerního programu pokračoval v práci pro stanici ČT24, kde moderoval ranní a dopolední bloky včetně pořadů Studio 6 a Studio ČT24. Po osmileté přestávce, v dubnu roku 2014, se k moderování relace Události, komentáře oficiálně vrátil. Utvořil tehdy moderátorský tým s kolegy Lukášem Dolanským, Danielem Takáčem a posléze s Martinou Tvarůžkovou. Ve stejném období (2014–2016) uváděl také podvečerní diskuzní formát Interview ČT24.
Během jedné z živě vysílaných zpravodajských směn se Borek stal aktérem virální televizní situace. Během přímého přenosu, přímo do záběru živé kamery, vstoupily dvě televizní maskérky a začaly mu upravovat účes a pudrovat obličej. Borek si zachoval naprosto kamennou tvář a profesionálně pokračoval ve čtení zpráv bez jakéhokoliv zakolísání v hlase či gestikulaci. Tento moment byl hojně sdílen napříč sociálními sítěmi jako ukázka absolutního novinářského soustředění.
🌍 Působení na Blízkém východě (2018–2022)
V létě roku 2018 došlo v profesním životě Davida Borka k zásadnímu obratu. Vedení České televize jej jmenovalo na pozici stálého zahraničního zpravodaje pro oblast Blízkého východu. Na tomto prestižním postu vystřídal dlouholetého reportéra Jakuba Szántó, kterému vypršel standardní pětiletý mandát. Borek se i se svou rodinou přesunul do Státu Izrael. Mandát zahraničního zpravodaje je u veřejnoprávní televize obvykle pětiletý, avšak v případě Borka došlo z důvodu kontinuity pokrytí regionálních krizí k jeho prodloužení, a v pozici tak setrvává i v roce 2026.
První roky jeho mise (2018–2022) byly z geopolitického hlediska turbulentní. Borek detailně pokrýval bezprecedentní vnitropolitickou krizi v Izraeli, která vedla k sérii pěti předčasných parlamentních voleb do Knesetu. Reportoval rovněž o diplomatickém průlomu v roce 2020, kdy byly podepsány takzvané Abrahámovské dohody, jimiž Izrael normalizoval vztahy se Spojenými arabskými emiráty, Bahrajnem a následně Marokem.
V květnu 2021 se do popředí zájmu dostala jeho reportážní práce během jedenáctidenního konfliktu mezi izraelskou armádou a hnutím Hamás (operace Strážce hradeb). Při jednom z živých vstupů pro stanici ČT24 přímo z centra města Tel Aviv se rozezněly varovné sirény ohlašující příchozí raketový útok. Televiznímu štábu se v přímém přenosu podařilo zachytit oblohu s explodujícími střelami, které zneškodňoval izraelský systém protivzdušné obrany Železná kopule. Borek situaci komentoval živě přímo během úkrytu.
⚔️ Válečné a krizové zpravodajství (2022–2026)
Borkova reportážní činnost od roku 2022 plynule přešla od politického k primárně válečnému zpravodajství. Na přelomu února a března 2022 byl na několik týdnů stažen ze svého domovského regionu a vyslán do východní Evropy, aby posílil tým reportérů pokrývajících bezprostřední vypuknutí ruské invaze na Ukrajinu. Po stabilizaci personálních kapacit se vrátil do Izraele, kde po většinu roku 2023 dokumentoval masivní občanské protesty proti navrhované vládní reformě soudnictví.
Situace se dramaticky změnila 7. října 2023. Během teroristického útoku hnutí Hamás na jih Izraele zahájil Borek kontinuální vysílání z oblasti takzvané obálky Gazy. V následujících měsících detailně pokrýval probíhající operaci Železné meče a válečné operace v Pásmu Gazy.
V letech 2024 až 2026 se jeho reportážní záběr rozšířil s tím, jak konflikt expandoval. Podle databází televizního vysílání z června 2025 informoval Borek českou veřejnost o bezprecedentním americkém úderu na íránská jaderná zařízení, který nařídil americký prezident Donald Trump, a následném prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Arakčího. Zprávy o dočasných příměřích střídaly reportáže o dalších vojenských ofenzivách. V červenci 2026 natáčel příspěvky o celostátním smutečním pochodu v Teheránu v návaznosti na smrt íránského vůdce Alího Chameneího.
V srpnu 2026 se věnoval vnitřní izraelské dynamice, konkrétně rostoucímu extremismu židovských osadníků a enormní vlně násilí vůči palestinskému obyvatelstvu na Západním břehu Jordánu. V říjnu 2026, přesně tři roky po vypuknutí války, reportoval z pietních shromáždění rodin obětí na místě zničeného hudebního festivalu Nova i ze statických protestů požadujících návrat zbývajících rukojmích v Tel Avivu.
Jeho přístup ke zpravodajství z válečných zón vyvolal v českém mediálním prostoru odborné i ideologické debaty. Zatímco středový a konzervativní proud oceňuje jeho faktografickou preciznost a znalost historických vazeb, některá levicová publicistická média (jako Deník Alarm či Deník Referendum) na přelomu let 2024 a 2025 vydala články kritizující Borkův styl. Vinila jej z příklonu k oficiálnímu státnímu izraelskému narativu a z nedostatečného akcentování civilních obětí v palestinských enklávách. Borek na tuto kritiku reagoval vyjádřením, že jeho úkolem není být "tlampačem cizích názorů", ale zprostředkovat divákovi suchá fakta na základě místní reality.
🎥 Publicistika a dokumentární tvorba
Vedle denního tvrdého zpravodajství vytváří David Borek obsah i pro publicistické a cestopisné formáty. Pravidelně přispívá do pořadu Objektiv, což je nejdéle vysílaný cestopisný magazín České televize. V těchto reportážích uplatňuje své vzdělání v oblasti historie a urbanistiky a divákům přibližuje kulturní a sociologické fenomény navštívených států.
Mezi jeho televizní výstupy v rámci tohoto pořadu z let 2023 až 2026 patřila například reportáž z křižácké pevnosti Mirabel východně od Tel Avivu, dokumentování života polodivokých kanaánských psů přežívajících v izraelské poušti, nebo opakované návštěvy trapistického kláštera Latrun, který označoval za oázu klidu v politicky rozbouřeném regionu. Velký ohlas zaznamenala v lednu 2025 jeho reportáž o vesnici Kfar Masaryk – kibucu založeném československými židy – ve které mapoval každodenní život potomků zakladatelů ve stínu neutuchajících bojů na severu země s hnutím Hizballáh.
Zároveň se autorsky podílel na formátu „Za Horizont“ a podcastových sériích (např. Čtvrtý rok války), které produkoval společně se svým předchůdcem Jakubem Szántó.
📚 Literární činnost
Během svého diplomaticko-zpravodajského působení na Blízkém východě shromáždil David Borek obrovské množství podkladů, které následně přetavil do literární podoby. Stal se autorem dvou rozsáhlých faktografických knih.
První publikace, vydaná v roce 2023 nakladatelstvím BizBooks pod názvem Moje roky v Izraeli, představuje souhrnnou sociopolitickou reportážní knihu o rozsahu 256 stran. Borek v textu záměrně opouští klasický formát cestopisu a zaměřuje se na hlubší analýzu izraelské mentality, vnitřních společenských konfliktů státu a každodenní reality obyvatel pohybujících se v turbulentní geografické oblasti. Kniha získala vysoká čtenářská hodnocení za srozumitelné rozklíčování složitých blízkovýchodních vztahů bez zbytečných adjektiv.
Druhá kniha vyšla na podzim roku 2024 v produkci Albatros Media s názvem Krvavý rok 5784 : (12 měsíců války v Izraeli). Číselný údaj 5784 odkazuje na letopočet tradičního hebrejského kalendáře, který časově ohraničuje dvanáct měsíců počínajících podzimem roku 2023. Borek v této publikaci detailně a analyticky dokumentuje politické, vojenské a společenské transformace, kterými židovský stát prošel během dvanácti měsíců bezprostředně následujících po událostech ze 7. října 2023.
📈 Chronologický přehled profesního působení
Kompletní a nepřerušený přehled působení Davida Borka v mediální sféře po jednotlivých letech, zahrnující všechny zaznamenané sezóny jeho novinářské kariéry od počátku v komerční sféře až po aktuální práci v zahraničí.
| Rok | Zaměstnavatel / Médium | Pracovní pozice / Role | Zpravodajské zaměření / Konkrétní pořad |
|---|---|---|---|
| 2000 | TV3 | Terénní reportér | Obecné regionální a domácí zpravodajství |
| 2001 | TV3 | Terénní reportér | Obecné regionální a domácí zpravodajství |
| 2002 | TV3 | Terénní reportér | Zpravodajství do ukončení činnosti stanice |
| 2003 | Česká televize | Reportér redakce zpravodajství | Domácí a ekonomická publicistika |
| 2004 | Česká televize | Reportér redakce zpravodajství | Domácí a ekonomická publicistika |
| 2005 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Kontinuální zpravodajství na stanici ČT24 |
| 2006 | Česká televize | Moderátor | Pořad Události, komentáře (v srpnu dočasně stažen z formátu) |
| 2007 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Pořady Studio ČT24 a Studio 6 |
| 2008 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Zpravodajské bloky ČT24 |
| 2009 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Zpravodajské bloky ČT24 |
| 2010 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Zpravodajské bloky ČT24 |
| 2011 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Speciální volební a politická vysílání |
| 2012 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Zpravodajské bloky ČT24 |
| 2013 | Česká televize | Redaktor a moderátor | Zpravodajské bloky ČT24 |
| 2014 | Česká televize | Moderátor diskuzních pořadů | Návrat k pořadu Události, komentáře, uvádění Interview ČT24 |
| 2015 | Česká televize | Moderátor diskuzních pořadů | Události, komentáře a Interview ČT24 |
| 2016 | Česká televize | Moderátor diskuzních pořadů | Události, komentáře a Interview ČT24 |
| 2017 | Česká televize | Moderátor diskuzních pořadů | Hlavní relace Události, komentáře |
| 2018 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Nástup do funkce s lokací na Blízkém východě (od léta) |
| 2019 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Oblast Státu Izrael a palestinských území |
| 2020 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Pokrytí Abrahámovských dohod a politické krize |
| 2021 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Reportování z eskalace mezi armádou a hnutím Hamás |
| 2022 | Česká televize | Válečný a zahraniční zpravodaj | Krátkodobé převelení na pokrytí války na Ukrajině |
| 2023 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Bezprostřední dokumentace útoků ze 7. října a začátku války |
| 2024 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Dokumentování regionálního šíření konfliktu (úderů na Írán) |
| 2025 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Reportování o vlivech globální politiky v regionu |
| 2026 | Česká televize | Stálý zahraniční zpravodaj | Zpravodajství z pietních akcí a dalších vojenských ofenziv v regionu |
Poznámka k chybějícím datům: Údaje o případné profesní novinářské činnosti před rokem 2000 (v době studia) nejsou ve veřejných historických pramenech dokumentovány. Stejně tak přesný měsíc nástupu na stanici TV3 v roce 2000 není v databázích evidován.
📊 Bibliografický přehled
Kompletní přehled literární tvorby Davida Borka s bibliografickými údaji.
| Rok vydání | Název publikace | Nakladatelství | ISBN kód | Tematické zaměření knihy |
|---|---|---|---|---|
| 2023 | Moje roky v Izraeli | BizBooks | ISBN 978-80-265-1130-4 | Politologická a kulturně-sociální analýza současného Státu Izrael. |
| 2024 | Krvavý rok 5784 : (12 měsíců války v Izraeli) | Albatros Media | ISBN 978-80-7448-191-8 | Detailní faktografická rekonstrukce událostí během prvního roku války v Gaze. |
❓ Osobní život a chybějící data
Z důvodu bezpečnostní povahy své profese a dlouhodobého působení v rizikových oblastech si David Borek udržuje striktní odstup ohledně svého soukromí.
Detailní informace o jeho rodinném stavu, přesná identita jeho manželky, datum sňatku či úplné složení rodiny nejsou v žádných dostupných veřejných rejstřících, databázích ani literárních pramenech specifikovány a novinář je v médiích nekomunikuje. Z útržkovitých zmínek v jeho knižní tvorbě (zejména v knize Moje roky v Izraeli) pouze okrajově vyplývá fakt, že má syna. Data pro detailnější zpracování této sekce tak nejsou historicky ani mediálně dostupná.
Zdroje
- Lidé
- Češi
- Muži
- Narození 14. dubna
- Narození 1977
- Narození v Plzni
- Žijící lidé
- Čeští novináři
- Televizní moderátoři
- Zahraniční zpravodajové
- Zaměstnanci České televize
- Váleční zpravodajové
- Čeští spisovatelé
- Čeští politologové
- Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy
- Absolventi gymnázií v Česku
- Osobnosti spjaté s Rokycany
- Berani
- Vytvořeno Gemini 1.5 Pro