Byron Dafoe

Byron Dafoe
Výška	180 cm
Váha	86 kg
Pozice	brankář
Lapačka	levá
Draft	1989, 35. celkově, Washington Capitals

Byron Dafoe (* 25. února 1971, Worthing, Spojené království) je bývalý kanadský profesionální hokejový brankář narozený ve Velké Británii, který v NHL odchytal více než 400 zápasů. Největší slávy dosáhl v dresu Boston Bruins na přelomu tisíciletí, kdy patřil k nejlepším gólmanům ligy a vysloužil si přezdívku „Lord Byron“.

Ačkoliv se narodil v Anglii, hokejově vyrostl v Kanadě a do NHL byl draftován týmem Washington Capitals. Jeho kariéra byla definována nejen sportovními úspěchy, jako je zisk Calder Cupu v AHL nebo nominace do druhého All-Star týmu NHL, ale také hlubokým přátelstvím a rivalitou s německým brankářem Olafem Kölzigem. Mimo led je známý svou charitativní činností v oblasti povědomí o autismu, k níž ho přivedla diagnóza jeho vlastního syna.

👤 Mládí a juniorské roky

Byron Dafoe se narodil v pobřežním městě Worthing v hrabství Sussex v Anglii. Jeho britská kapitola života však byla velmi krátká, neboť se již ve věku dvou měsíců přestěhoval s matkou do Kanady. Usadili se v městečku Comox v provincii Britská Kolumbie na ostrově Vancouver. Právě zde, v kolébce hokeje, se začal formovat jeho vztah k tomuto sportu. Na rozdíl od mnoha svých vrstevníků, kteří začínali s hokejem téměř ihned, jak se naučili chodit, Dafoe si musel svou cestu do brankoviště vybojovat.

Jeho juniorská kariéra se naplno rozjela v prestižní lize Western Hockey League (WHL). V roce 1986 se připojil k týmu Portland Winter Hawks. Působení v Portlandu bylo pro jeho vývoj klíčové. WHL je známá jako tvrdá soutěž, která dokonale připravuje hráče na fyzickou a mentální náročnost profesionálního hokeje. Dafoe zde strávil několik sezón, během nichž se vypracoval v jednoho z nejspolehlivějších gólmanů ligy.

Právě v WHL se poprvé setkal s Olafem Kölzigem, který chytal za konkurenční tým Tri-City Americans. Jejich cesty se zkřížily nejen v brankovištích, ale i v pěstních soubojích, což paradoxně položilo základ jejich celoživotnímu přátelství. V sezóně 1988/1989 odchytal za Portland 59 zápasů a připsal si 29 výher, což neuniklo pozornosti skautů NHL. V roce 1989 si ho ve vstupním draftu vybral tým Washington Capitals ve druhém kole jako 35. hráče celkově. Byl to draft bohatý na talenty, kde se na prvním místě umístil Mats Sundin, a Dafoe byl jedním z nejvýše postavených brankářů.

Poslední rok v juniorce (1990/1991) rozdělil mezi Portland a tým Prince Albert Raiders. Přechod do Prince Albert mu prospěl a jeho statistiky se výrazně zlepšily, což mu dodalo sebevědomí před vstupem do profesionálního hokeje.

💼 Profesionální kariéra

1991–1995: Washington Capitals a úspěch na farmě

Vstup do organizace Washington Capitals nebyl pro Dafoea jednoduchý. Tým měl v té době v brankovišti přetlak. Jedničkou byl zkušený Don Beaupre a v systému se pohybovali další talentovaní gólmani, včetně jeho rivala Olafa Kölziga a později Jima Careyho. Dafoe tak musel své kvality prokazovat na farmách.

Své první profesionální zkušenosti sbíral v ligách ECHL (tým Hampton Roads Admirals) a AHL (tým Baltimore Skipjacks). V sezóně 1992/1993 dostal svou první, i když symbolickou, šanci v NHL, kde odchytal jednu třetinu zápasu. Skutečný průlom však přišel v sezóně 1993/1994, ale nikoliv v NHL.

V této sezóně se stal jedničkou týmu Portland Pirates v AHL. Pod vedením trenéra Barryho Trotze, který později udělal velkou kariéru v NHL, prožili Pirates pohádkovou sezónu. Dafoe v základní části zářil, ale v play-off se stal doslova nepřekonatelnou zdí. Dovedl tým až k zisku Calder Cupu, trofeje pro vítěze AHL. Jeho výkony mu vynesly nejen mistrovský titul, ale také místo v prvním All-Star týmu AHL. Tento úspěch byl jasným signálem pro vedení Capitals, že Dafoe je připraven na vyšší úroveň.

V sezóně 1994/1995, zkrácené výlukou, odchytal za Washington jen pár zápasů. Organizace se rozhodla vsadit na "Net Detective" Jima Careyho, který prožíval fenomenální (byť krátkodobý) vzestup, a Olafa Kölziga. Pro Dafoea nezbylo místo, což vedlo k jeho výměně.

1995–1997: Los Angeles Kings

V roce 1995 byl vyměněn do Los Angeles Kings spolu s křídelníkem Dmitrijem Christičem. V Los Angeles, městě filmových hvězd, dostal Dafoe konečně prostor ukázat, co v něm je na úrovni NHL. Kings se v té době nacházeli v přestavbě po éře Wayna Gretzkyho a hledali novou identitu.

V sezóně 1995/1996 se Dafoe stal brankářskou jedničkou týmu. Odchytal 47 zápasů, a ačkoliv tým nepatřil k nejsilnějším a jeho statistiky (průměr 3,87 gólu na zápas) to odrážely, Dafoe prokazoval bojovnost a schopnost podržet tým v těžkých chvílích. O místo v brance soupeřil se Stéphanem Fisetem. Během dvou sezón v Kalifornii si vybudoval pověst spolehlivého, i když ne hvězdného gólmana. Jeho styl byl agresivní a založený na reflexech, což někdy vedlo k nevyrovnaným výkonům, ale také k spektakulárním zákrokům.

Vedení Kings však nebylo přesvědčeno, že Dafoe je tím pravým mužem, který je dovede zpět na vrchol. V létě 1997 se generální manažer rozhodl pro změnu a poslal Dafoea do Boston Bruins výměnou za silového útočníka Ricka Toccheta. Tento obchod se ukázal být jedním z nejlepších v novodobé historii Bruins.

1997–2002: Éra v Boston Bruins

Příchod do Bostonu znamenal pro Byrona Dafoea absolutní vrchol jeho kariéry. Bruins, jeden z týmů Original Six, hledali stabilitu v brankovišti a Dafoe jim ji poskytl měrou vrchovatou. Pod vedením trenéra Pata Burnse, který vyznával defenzivní styl hokeje, Dafoe rozkvetl.

Sezóna 1997/1998: Hned ve své první sezóně v dresu s medvědem na prsou Dafoe šokoval ligu. Odchytal 65 zápasů, vychytal 30 výher a 6 čistých kont. Jeho průměr obdržených branek klesl na fantastických 2,24. Bruins se vrátili do play-off a Dafoe se stal miláčkem fanoušků v TD Garden.

Sezóna 1998/1999:** Toto byla jeho životní sezóna. Dafoe dominoval. V 68 zápasech si připsal 32 výher a neuvěřitelných 10 čistých kont (shutouts), což bylo nejvíce v lize. Jeho úspěšnost zákroků se vyšplhala na 92,6 % a průměr na 1,99 gólu na zápas. Byl nominován do **druhého All-Star týmu NHL (první byl Dominik Hašek) a skončil v hlasování o Vezina Trophy (pro nejlepšího brankáře) na třetím místě. V této sezóně si vysloužil přezdívku "Lord Byron" pro svou dominanci a klid v brance.

Jeho působení v Bostonu však nebylo bez kontroverzí. Po této fenomenální sezóně se dostal do sporu o novou smlouvu s generálním manažerem Harrym Sindenem. Dafoe vynechal podstatnou část úvodu sezóny 1999/2000, než se obě strany dohodly. Tento výpadek se podepsal na jeho formě a statistikách, které už nikdy nedosáhly výšin z roku 1999, ačkoliv stále patřil k ligovému nadprůměru.

V Bostonu strávil celkem pět sezón. Byl oporou týmu, který spoléhal na hvězdy jako Joe Thornton a Sergej Samsonov. V play-off se mu však s týmem nikdy nepodařilo projít přes druhé kolo, což bylo často zdrojem frustrace fanoušků i médií. Po sezóně 2001/2002, kdy mu vypršela smlouva, se rozhodl otestovat trh s volnými hráči.

2002–2004: Atlanta Thrashers a konec kariéry

V listopadu 2002 podepsal jako volný hráč smlouvu s týmem Atlanta Thrashers. Thrashers byl mladý tým, který se trápil, a doufal, že zkušený Dafoe jim pomůže stabilizovat defenzivu. Angažmá v Atlantě se však změnilo v noční můru plnou zranění.

Během dvou sezón v Atlantě odchytal pouze 35 zápasů. Trápila ho třísla a kolena, což mu znemožňovalo chytat na úrovni, na kterou byl zvyklý. Tým navíc patřil k nejslabším v lize, což se odráželo na jeho statistikách (úspěšnost zákroků pod 90 %). Jeho posledním zápasem v NHL bylo utkání v sezóně 2003/2004.

Následná výluka NHL v sezóně 2004/2005 (Lockout) de facto ukončila jeho kariéru. Ačkoliv oficiálně oznámil konec kariéry až později, do branky se už v soutěžním zápase nepostavil.

🤝 Přátelství s Olafem Kölzigem

Vztah Byrona Dafoea a Olafa Kölziga je jedním z nejzajímavějších příběhů hokejového přátelství. Poznali se jako soupeři ve WHL, kde se dokonce poprali. Později se potkali v organizaci Washington Capitals, kde spolu bojovali o místo v sestavě, bydleli spolu na pokoji a stali se nejlepšími přáteli.

Nejslavnější moment jejich "rivality" přišel 21. listopadu 1998 v zápase mezi Boston Bruins a Washington Capitals. V utkání se strhla hromadná bitka, a jak velí nepsaná pravidla hokejových bitek, když se perou všichni hráči na ledě, brankáři by neměli zůstat stranou. Dafoe a Kölzig se k sobě rozjeli přes celé hřiště. Namísto nenávistného souboje si však oba vyměnili úsměvy, popřáli si "hodně štěstí" a pustili se do bitky, která byla spíše bratrským kočkováním než rvačkou. Oba se u toho smáli, což zmátlo komentátory i diváky. Tento moment se stal legendárním a je často uváděn v sestřizích nejkurioznějších momentů NHL.

Jejich přátelství přesáhlo hranice ledu. Byli si navzájem svědky na svatbách a společně založili nadaci Athletes Against Autism (Sportovci proti autismu), poté, co byl oběma jejich synům diagnostikován autismus.

🌍 Osobní život a aktivity po kariéře

Byron Dafoe je ženatý a má dva syny. Diagnóza autismu u jeho syna zásadně změnila jeho životní priority. Spolu s Olafem Kölzigem a dalším hráčem Scottem Mellanbym využili své slávy k tomu, aby zvýšili povědomí o této poruše. Nadace Athletes Against Autism vybrala miliony dolarů na výzkum a podporu rodin s autistickými dětmi.

Po skončení hokejové kariéry se Dafoe usadil v Kelowně v Britské Kolumbii. Stáhl se z veřejného života a začal se věnovat podnikání. Založil firmu zaměřenou na elektroinstalace a vybavení luxusních domů. Na rozdíl od mnoha bývalých hráčů, kteří zůstávají u hokeje jako trenéři nebo manažeři, se Dafoe rozhodl pro úplnou změnu prostředí a věnuje se rodině a svému byznysu.

📈 Statistiky

Základní část a play-off v NHL

Sezóna	Tým	Liga	Z	V	P	R/P	MIN	OG	ČK	POG	%Úsp
1992/93	Washington Capitals	NHL	1	0	0	0	1	0	0	0.00	100.0
1993/94	Washington Capitals	NHL	5	2	2	0	230	13	0	3.39	87.1
1994/95	Washington Capitals	NHL	4	1	1	1	187	11	0	3.53	86.3
1995/96	Los Angeles Kings	NHL	47	14	24	8	2666	172	1	3.87	88.8
1996/97	Los Angeles Kings	NHL	40	13	17	5	2162	112	0	3.11	90.5
1997/98	Boston Bruins	NHL	65	30	25	9	3693	138	6	2.24	91.4
1998/99	Boston Bruins	NHL	68	32	23	11	3996	133	10	1.99	92.6
1999/00	Boston Bruins	NHL	41	13	16	10	2307	114	3	2.97	88.9
2000/01	Boston Bruins	NHL	45	22	14	7	2536	101	2	2.39	90.6
2001/02	Boston Bruins	NHL	64	35	26	3	3827	141	4	2.21	90.7
2002/03	Atlanta Thrashers	NHL	17	5	11	1	895	65	0	4.36	86.2
2003/04	Atlanta Thrashers	NHL	18	4	11	1	973	51	0	3.15	89.8
Celkem	NHL		415	171	170	56	23 478	1051	26	2.69	90.4

Zdroje