Brno-Černovice

Brno-Černovice
Starosta	Bc. Petra Quittová
Název	Brno-Černovice
Kraj	Jihomoravský kraj
Psč	618 00, 627 00
Mapa	ano
Země
Katastrální území	Černovice
Hustota zalidnění	1 048
Počet obyvatel	6 595 (dle registru obyvatel části obce k roku 2026)
Nadmořská výška	200
Rozloha	6,29

Brno-Černovice (historicky německy Czernowitz, případně později Tschernowitz) je samosprávná městská část statutárního města Brna, jež se rozkládá v jihovýchodním segmentu jihomoravské metropole. Katastrální území s oficiálním názvem Černovice je prostorově zcela identické s hranicemi dnešní samosprávné městské části. Rozloha celého spravovaného území dosahuje 6,29 kilometrů čtverečních. Od roku 1919 jsou Černovice pevnou součástí takzvaného Velkého Brna, přičemž stávající orgány lokální samosprávy zde v nepřerušené kontinuitě fungují od 24. listopadu 1990.

Městská část vykazuje značnou urbanistickou diverzitu. V její jižní lokalitě se zachovala původní struktura venkovské zástavby soustředěná kolem historických návsí, na niž navazují bloky bytových domů a první brněnské panelové sídliště z padesátých let 20. století (takzvané Nové Černovice). Výrazným krajinným prvkem je lužní les Černovický hájek, jenž ostře kontrastuje s rozlehlými průmyslovými, logistickými a železničními areály na severním a východním okraji katastru. Mezi nejznámější instituce s nadregionálním významem sídlící na území městské části se historicky i v současnosti řadí Psychiatrická nemocnice Brno.

🗓 Současnost a komunální volby 2026

Správu městské části vykonává Zastupitelstvo městské části Brno-Černovice, které disponuje 21 mandáty. Do čela radnice usedla po volbách v roce 2021 Bc. Petra Quittová, nominantka uskupení STAN (Starostové a nezávislí), jež funkci obhájila i v následném období. Prvním místostarostou je Mgr. Jakub Ostrý za Občanskou demokratickou stranu (ODS) a dalšími místostarostkami pro funkční období končící rokem 2026 byly Ing. Mirka Wildmannová, Ph.D. a Lenka Nešporová.

Ve dnech 9. října a 10. října 2026 proběhly v městské části řádné komunální volby, které určily rozložení sil na období 2026–2030. Z organizačního hlediska úřad městské části vyčlenil na svém území přesně sedm volebních okrsků. Tyto okrsky byly alokovány do čtyř veřejných budov, jež zajišťovaly obslužnost pro voliče z konkrétně vymezených ulic.

Přehled volebních okrsků pro volby 2026:

Okrsek č. 4001: ZŠ Kneslova 28 (pro ulice Húskova sudá část, Kneslova, Krausova).
Okrsek č. 4002: ZŠ Kneslova 28 (pro vybrané sekce ulic Bolzanova, Cornovova, Olomoucká, Turgeněvova).
Okrsek č. 4003: Sociální dům Charbulova 86 (pro ulice Kotkova, Slámova, Spáčilova, Životského a části ulic Bolzanova a Olomoucká).
Okrsek č. 4004: Sociální dům Charbulova 86 (pro ulice Ferrerova, Hladíkova, Churého, Klíčova, Tržní, Vítězslavy Kaprálové, Zvěřinova a části ulic Charbulova a Štolcova).
Okrsek č. 4005: ZŠ Řehořova 3 (pro ulice Jiránkova a specifická popisná čísla Húskovy, Bolzanovy, Štolcovy a Charbulovy).
Okrsek č. 4006: ZŠ Řehořova 3 (pro ulice Blatouchová, Elišky Krásnohorské, Kovácká, Přední, Řehořova, Spojka, Stinná).
Okrsek č. 4007: Kulturní dům Faměrovo náměstí 17 (zahrnuje ulice Černovická, Ericha Roučky, Faměrovo náměstí, Hájecká, Havraní, Mírová, Pahrbek, Průmyslová, Skřivánčí, Smutná, Šestákova, Švédské valy, Těžební, U Svitavy, Vinohradská, Vlastimila Pecha, Wainerovo náměstí).

O mandáty v zastupitelstvu usilovalo celkem 156 kandidátů zastupujících osm různých politických formací. Vládní uskupení vedla do voleb dosavadní starostka Petra Quittová v čele kandidátky STAN+NK (ČERNOVIČTÍ PATRIOTI). Silnou opozici reprezentovalo hnutí Společně pro Černovice v čele s bývalým starostou (2019–2021) Ing. Mgr. Ladislavem Kotíkem, jež v předchozích volbách v roce 2022 zvítězilo se ziskem 29,91 % hlasů.

Z hlediska komunitního rozvoje městská část v průběhu roku 2026 realizovala veřejné akce zaměřené na demografickou podporu, z nichž nejvýznamnější bylo oficiální Vítání občánků konané 19. září 2026. Místní byrokracie v tomto roce také operovala s novým alokačním systémem pro správu bytového fondu, kdy Bytový odbor úřadu na podzim 2026 nabídl k pronájmu dalších 10 uvolněných obecních bytů.

⏳ Historie

Z archeologického a listinného hlediska vykazuje území Černovic osídlení staré minimálně sedm století. Jádrem osídlení byl močálovitý břeh v blízkosti řeky Svitava, což podle etymologů dalo vesnici jméno vycházející z termínu „černá půda“ nebo lokálního zbarvení bažin, podobně jako v případě sousedních obcí Slatina a Komárov.

První doložená zmínka pochází z roku 1325, kdy král Jan Lucemburský vydal povolení brněnským měšťanům, bratřím Bernardovi a Matyášovi, zakoupit v Černovicích hospodářský dvorec. V roce 1350 předal markrabě Jan Jindřich celou vesnici do doživotní zástavy šlechtici Půtovi z Holštejna. Mezi lety 1379 a 1782 náleželo panství pod absolutní správní a hospodářskou kontrolu kartuziánského kláštera sídlícího v Králově Poli. Katastrální archivy (Archiv města Brna, rukopis 48) evidují pro rok 1495 používání germanizovaného tvaru názvu „Schiernowitz“.

V roce 1645 byla vesnice plošně zdevastována a vypálena během obléhání Brna švédskými vojsky pod velením generála Lennarta Torstensona. Následná obnova probíhala relativně pomalu; v rozmezí let 1656 až 1749 bylo na vrchnostenské půdě vystavěno 15 nových hospodářských chalup. Demografický zlom způsobila Třicetiletá válka, v jejímž důsledku došlo k příchodu německých osadníků a obec se po zbytek 17. století plně poněmčila. Z tohoto období pochází nejstarší dochovaná obecní pečeť nesoucí vyobrazení zemědělského rádla. V roce 1749 došlo k radikálnímu přeměření a sjednocení velikosti všech místních lánů. Podle sčítání lidu žilo v Černovicích v roce 1771 pouze 423 obyvatel. V roce 1825 přešlo území koupí do majetku Josefa Schindlera.

Během průmyslové revoluce v 70. letech 19. století zahájili stavebníci severozápadně od původní vesnice budování nové zástavby, která přijala název Nové Brno-Černovice. Významný dopravní impuls znamenala výstavba Vlárské dráhy mezi Brnem a Slatinou (1883–1886) a následné budování takzvané černovické železniční spojky v roce 1926. V roce 1919 vstoupil v platnost zákon o sloučení obcí s městem Brnem, jímž Černovice definitivně ztratily samostatnost a přešly pod přímou jurisdikci brněnského magistrátu. Správu lokálních záležitostí převzaly dočasné poradní sbory v čele s vládním komisařem Františkem Knechtem.

Novodobý rozvoj lokality byl charakterizován výstavbou moderní infrastruktury. V roce 1925 došlo k dokončení uliční čáry v ulici Charbulova, v roce 1929 postavil architekt Josef Kranz ikonickou budovu funkcionalistického kina Avion. Architektonickým a sociologickým milníkem se stal rok 1959, kdy byla v katastru zahájena výstavba vůbec prvního panelového sídliště ve městě Brně (komplex ulic Kneslova a Krausova). Během šedesátých až osmdesátých let 20. století narušila integritu čtvrti masivní silniční výstavba velkého městského dopravního okruhu a dálničních přivaděčů (dnešní Ostravská ulice).

🏥 Psychiatrická nemocnice Brno

Bezkonkurenčně největším stavebním souborem a zdravotnickým zařízením na území městské části je Psychiatrická nemocnice Brno, situovaná v ulici Húskova 1123/2. Do jejího vzniku v polovině 19. století byli psychiatričtí pacienti v Brně izolováni v nevyhovujících křídlech běžných nemocnic (u Milosrdných bratří a u svaté Anny). Rozhodnutí o výstavbě Zemského ústavu pro choromyslné padlo s cílem vybudovat dedikovaný areál na volné ploše mimo tehdejší městskou zástavbu.

Stavební práce započaly v roce 1861 a skončily o dva roky později. Odborné projekční plány vypracovali stavitelé Joseph Seifert a Ludwig von Zettl, realizaci stavby řídil Josef Arnold. Ústředním bodem areálu je masivní novorenesanční křídlo vybavené centrální kaplí Povýšení svatého Kříže a čtvercovým vnitřním nádvořím, jež v momentu otevření disponovalo celkovou kapacitou 336 lůžek. Umělecké sochařské a kamenické prvky na fasádách zpracovala dílna Adolfa Loose staršího. Rozlehlý anglický park navrhl architekt Anton Schebanek.

V průběhu desetiletí se komplex adaptoval na vývoj psychiatrické doktríny v Evropě. Mezi lety 1881 a 1885 proběhla v parku stavba dalších samostatných pavilonů. Na vrcholu svého využití dosahovala nemocnice lůžkové kapacity přesahující 1 300 míst. K roku 2026 se ustálila na provozním minimu přibližně 800 lůžek.

Nemocnice je státní příspěvkovou organizací řízenou přímo Ministerstvem zdravotnictví České republiky (IČO: 00160105). V roce 2026 vykonával pozici ředitele MUDr. Pavel Mošťák. Organizačně je nemocnice rozdělena do mnoha úseků včetně gerontopsychiatrie (Stanice 10), dětského oddělení, detoxikačních jednotek, denního stacionáře a protialkoholní záchytné stanice.

🏛 Architektura a památky

Navzdory silné industrializaci si Černovice udržely fond chráněných památkových objektů. Data eviduje v Ústředním seznamu kulturních památek ČR Národní památkový ústav.

Kino Avia (Štolcova 693/6): Objekt ev. č. 47868/7-6986. Jedná se o slohově čistou a reprezentativní veřejnou budovu zkonstruovanou ve funkcionalistickém slohu. Byla vyprojektována v roce 1929 architektem Josefem Kranzem. Disponuje protáhlým obdélníkovým půdorysem a specifickou střechou tvořenou soustavou vyhlídkových teras. Budova trpěla v 80. letech 20. století výstavbou rušné silniční komunikace na Olomouc bezprostředně u svého průčelí, což hrubě poškodilo její původní urbanistický koncept.
Socha svatého Jana Křtitele: Barokní skulptura původně postavená v 17. století z pozůstalosti po místním lékaři Janu Franconim. V průběhu stavby dálničního přivaděče na konci 20. století byla odstraněna do depozitáře a teprve 10. března 2025 byla instalována zpět do veřejného prostoru na Faměrovo náměstí.
Pomník císaře Josefa II.: Tento dedikovaný památník rakouského monarchy prošel pohnutou demontážní historií během vzniku Československa, v současnosti se nachází v chráněném režimu.
Kaple svatého Floriána: Zbudována roku 1718 přímo na Faměrově náměstí.
Pramen svatého Floriána: Zastřešený altán chránící lokální pramen podpovrchové minerální vody.
Železniční stanice Brno-Černovice: Budovy lokálního drážního uzlu, otevřené 16. července 1905, reprezentují industriální architekturu přelomu 19. a 20. století.

🏭 Průmysl a ekonomika

Východní a severní obvod Černovic tvoří masivní komerční infrastruktura s mimořádnou koncentrací strojírenského, chemického a logistického průmyslu. Komerční zóny se profilují převážně kolem ulic Olomoucká, Charbulova, Těžební a Hájecká. V 60. letech 20. století zde byl lokalizován centrální dopravní areál tehdejšího státního podniku ČSAD a vyrostly tovární komplexy textilních závodů Nová Mosilana.

Evidence z roku 2026 deklaruje existenci více než tisíce aktivních identifikačních čísel (IČO) podnikajících v katastru. Mezi signifikantní průmyslové kapacity s velkými provozy v Černovicích se řadí:

LIFOCOLOR s.r.o. (Ericha Roučky 1287/2): Zahraniční výrobní podnik produkující barevné masterbatche, plastová aditiva a kompaundy, využívané plošně v plastikářském průmyslu.
Heidelberg Materials CZ – Betonárna Brno-Černovice: Ústřední průmyslová mísírna certifikovaného transportbetonu a litých cementových pěn zásobující rozsáhlé developerské stavby na území kraje.
reca spol. s r.o. (Olomoucká 1185/36): Velkoobchodní centrum se strojírenskými a železářskými C-díly dodávanými přímo do výrobních linek.
ATEMIT (Olomoucká 1181/89): Stavebně-chemická společnost realizující průmyslové epoxidbetonové a polyuretanbetonové podlahové systémy.
Intesys a UNICON, spol. s r.o. (U Svitavy 1077/2): Subjekty orientované na montáže těžkých ocelových konstrukcí a automatizované řízení procesů v dopravních stavbách.
CHARVÁT Group s.r.o. (Olomoucká 1190/77): Koncernová pobočka prodeje a výroby strojírenských hydraulických prvků.

📊 Demografie a územní data

Podle dlouhodobého sledování Českého statistického úřadu (a evidence obyvatel Ministerstva vnitra) osciluje počet trvale hlášených osob v Černovicích v rozmezí 6 500 až 8 000. Tento rozptyl vychází z metodiky vykazování – zatímco samosprávná městská část Brno-Černovice vykazuje v obecných zprávách kapacitu přes 8 000 osob, databáze pro konkrétní registr obyvatel základních sídelních jednotek pro část obce vykazují nižší součty očištěné o neaktivní adresy či administrativní sídla (tzv. trvalé bydliště na radnici).

Níže uvedená statistická tabulka poskytuje absolutně kompletní demografický vývoj populace v městské čtvrti počítaný v kontinuální časové řadě od roku 2013 do roku 2026. Přerušení dat nebo výběr zkrácených časových úseků je zakázán. Všechna data odpovídají oficiálním záznamům k 1. lednu příslušného kalendářního roku a zohledňují základní databázi pro část obce evidovanou v systému Místopisy.

Rok (stav k 1. lednu)	Muži (do 15 let)	Muži (nad 15 let)	Ženy (do 15 let)	Ženy (nad 15 let)	Celkový počet obyvatel	Meziroční změna
2013	497	2 766	502	3 192	6 957	data za 2012 nejsou k dispozici
2014	508	2 714	510	3 172	6 904	-53
2015	505	2 725	528	3 206	6 964	+60
2016	528	2 683	541	3 203	6 955	-9
2017	534	2 667	560	3 164	6 925	-30
2018	540	2 623	571	3 132	6 866	-59
2019	557	2 603	583	3 105	6 848	-18
2020	557	2 582	556	3 114	6 809	-39
2021	541	2 575	551	3 112	6 779	-30
2022	526	2 561	521	3 084	6 692	-87
2023	506	2 555	512	3 067	6 640	-52
2024	539	2 546	512	3 102	6 699	+59
2025	538	2 544	488	3 122	6 692	-7
2026	502	2 547	466	3 080	6 595	-97

💡 Pro laiky

K pochopení fungování města Brna je klíčové rozlišovat pojmy „statutární město“ a „městská část“. Celé město Brno spravuje primátor z magistrátu v centru města. Protože je ale Brno pro efektivní řízení příliš rozsáhlé, bylo nařízením rozděleno na 29 samostatných menších celků (jedním z nich jsou právě Černovice). Tyto celky mají svou vlastní budovu radnice, volí si své vlastní místní zastupitelstvo a mají svého vlastního starostu, který rozhoduje o údržbě místních chodníků, provozu základních škol a kosení trávy. Primátor tak řeší velké nadzemní stavby a infrastrukturu pro všechny Brňany, zatímco starosta v Černovicích dbá na bezprostřední čistotu ulic.

Z urbanistického hlediska lze Černovice přirovnat k rozdělenému organismu. Pokud projdete jižní částí, ocitnete se ve vesnických uličkách s nízkými venkovskými domky a malými zahradami, jež si zachovávají vzhled z 19. století. Jakmile ale překročíte pomyslnou linii směrem na severovýchod, vstoupíte do brutální průmyslové zóny plné obrovských hal, komínů továren a skladů spojených s dálnicí a vlakovými koridory. Mezi tím se navíc tyčí obrovský odlehlý areál psychiatrické nemocnice obehnaný masivní zdí. Právě tento mix vesnice, těžkého průmyslu a izolovaného nemocničního komplexu činí stavební profil Černovic zcela výjimečným v rámci celého Jihomoravského kraje.

Zdroje