Benjamin Harrison

Rozbalit box

Obsah boxu

Benjamin Harrison
Soubor:Benjamin Harrison, studio portrait, ca 1880-1900 - NARA - 526438.jpg
Portrét Benjamina Harrisona, mezi 1880 a 1900
Datum narození	20. srpna 1833
Místo narození	North Bend, Hamilton County, Ohio, USA
Datum úmrtí	13. března 1901 (ve věku 67 let)
Místo úmrtí	Indianapolis, Marion County, Indiana, USA
Státní příslušnost	Americká
Rodiče	John Scott Harrison, Elizabeth Ramsey Irwin Harrison
Manželka	Caroline Lavinia Scott Harrison (sňatek 1853, † 1892), Mary Scott Lord Dimmick Harrison (sňatek 1896)
Děti	Russell Benjamin Harrison, Mary Scott Harrison (první manželství), Elizabeth Harrison Walker (druhé manželství)
Povolání	Politik, Právník, Voják
Politická strana	Republikánská strana
Úřad	23. prezident Spojených států amerických
Období	4. března 1889 – 4. března 1893
Předchůdce	Grover Cleveland
Nástupce	Grover Cleveland
Viceprezident	Levi P. Morton

Benjamin Harrison

Soubor:Benjamin Harrison, studio portrait, ca 1880-1900 - NARA - 526438.jpg

Portrét Benjamina Harrisona, mezi 1880 a 1900

Benjamin Harrison (* 20. srpna 1833, North Bend, Hamilton County, Ohio, USA – † 13. března 1901, Indianapolis, Marion County, Indiana, USA) byl americký právník, politik a dvacátý třetí prezident Spojených států amerických. Sloužil jedno funkční období v letech 1889 až 1893. Byl vnukem devátého prezidenta Williama Henryho Harrisona, čímž se stali jediným dědečkem a vnukem, kteří oba sloužili jako prezidenti USA.

---

Raný život a vzdělání

Benjamin Harrison se narodil v rodině s bohatou politickou historií. Jeho dědeček, William Henry Harrison, byl devátým prezidentem USA, a jeho pra-dědeček, Benjamin Harrison V., byl jedním ze signatářů Deklarace nezávislosti.

• Vzdělání: Vystudoval Miami University v Oxfordu, Ohio, v roce 1852.
• Právnická kariéra: Studoval právo a v roce 1854 se přestěhoval do Indianapolis v Indianě, kde si založil úspěšnou právnickou praxi.

V roce 1853 se oženil s Caroline Lavinia Scott. Měli dvě děti. Caroline zemřela během jeho prezidentského období v Bílém domě. V roce 1896 se podruhé oženil s Mary Scott Lord Dimmick, neteří své první manželky, a měli spolu jednu dceru.

---

Vojenská a politická kariéra před prezidenstvím

Harrison sloužil s vyznamenáním v americké občanské válce.

• Občanská válka: Vstoupil do armády Unie jako plukovník 70. pěchotního pluku z Indiany. Sloužil pod generálem Williamem T. Shermanem v kampani u Atlanty a dosáhl hodnosti brigádního generála.
• Politická kariéra v Indianě: Po válce se vrátil k právnické praxi a stal se prominentní osobností Republikánské strany v Indianě.
• Senátor USA (1881–1887): V roce 1881 byl zvolen do Senátu Spojených států, kde prosazoval vysoká cla, podporoval reformu státní správy a zasazoval se o práva veteránů.

---

Prezidentské volby 1888

V roce 1888 byl Benjamin Harrison nominován Republikánskou stranou na prezidenta. Hlavním tématem volební kampaně byla otázka cel.

• Vítězství: Harrison porazil úřadujícího demokratického prezidenta Grovera Clevelanda. Ačkoliv Cleveland získal více lidových hlasů, Harrison zvítězil ve Sboru volitelů.

---

Prezidentství (1889–1893)

Harrisonovo prezidentství bylo poznamenáno vysokými výdaji a významnou legislativou, známou jako "zákonodárný Kongres" (Billion Dollar Congress).

• Zákonodárství a výdaje: Republikáni ovládali Kongres i prezidentský úřad, což jim umožnilo prosadit ambiciózní legislativu:

 ** Sherman Antitrust Act (1890): Byl to první federální zákon navržený k omezení monopolů a ochraně hospodářské soutěže.
 ** McKinley Tariff Act (1890): Zvýšil celní sazby na rekordní úroveň, což vedlo ke zvýšení cen a bylo velmi nepopulární u spotřebitelů.
 ** Sherman Silver Purchase Act (1890): Zvýšil nákup stříbra federální vládou, což mělo podpořit zemědělce, ale přispělo k nestabilitě finančního systému.

• Občanská práva: Harrison podporoval návrh zákona o federální ochraně hlasovacích práv Afroameričanů na Jihu (Force Bill), ale ten neprošel Kongresem.
• Zahraniční politika: Prosazoval agresivní zahraniční politiku, včetně rozšíření námořnictva a aktivní role v Panamerickém svazu.
• Přijetí států: Během jeho funkčního období bylo do Unie přijato šest nových států: Idaho, Washington, Montana, Wyoming, Severní Dakota a Jižní Dakota.
• První manželská krize v Bílém domě: Jeho manželka Caroline onemocněla a zemřela na konci jeho funkčního období, což mělo dopad na jeho kampaň za znovuzvolení.

Harrison se ucházel o znovuzvolení v roce 1892.

---

Prezidentské volby 1892

V roce 1892 byl Harrison znovu nominován Republikánskou stranou, ale byl poražen Groverem Clevelandem, který se tak stal jediným prezidentem s nesouvislými funkčními obdobími.

• Prohra: Kombinace nespokojenosti s vysokými cly, vládními výdaji a úmrtím jeho manželky přispěla k jeho prohře.

---

Post-prezidentský život a odkaz

Po odchodu z Bílého domu se Harrison vrátil k právnické praxi v Indianapolis. Zůstal aktivní v otázkách veřejného práva a mezinárodního arbitráže.

• Mezinárodní arbitráž: Zastupoval Venezuelu v hraničním sporu s Velkou Británií.

Benjamin Harrison zemřel 13. března 1901 v Indianapolis v Indianě ve věku 67 let na zápal plic.

Jeho odkaz je často ve stínu prominentnějších prezidentů, ale historici ho hodnotí lépe než dříve:

• Legislativní úspěchy: Jeho administrativa schválila významnou legislativu, zejména Sherman Antitrust Act.
• Fiskální expanze: Je spojen s obdobím vládní expanze a vysokých výdajů.
• Dědictví: Byl schopným a pilným prezidentem, ale postrádal charizma.

---

Pro laiky

Představte si Benjamina Harrisona jako prezidenta, který byl vnukem jiného prezidenta (William Henry Harrison) a sloužil jen jedno funkční období. Byl 23. prezident USA.

Harrison pocházel z velmi významné rodiny – jeho dědeček byl prezident a jeho pradědeček podepsal Deklaraci nezávislosti. Sám byl právník a bojoval v občanské válce, kde se stal generálem. Později se stal senátorem za Indianu.

V roce 1888 se stal prezidentem, když porazil Grovera Clevelanda. I když Cleveland dostal víc hlasů od lidí, Harrison vyhrál díky systému volitelů.

Během jeho prezidentství se hodně utrácelo a schvalovalo se hodně nových zákonů. Nejdůležitější věci, které se staly, byly:

• Zákon proti monopolům (Sherman Antitrust Act): Byl to první zákon, který se snažil zabránit velkým firmám, aby ovládly trh a potlačily konkurenci.
• Velké clo (McKinley Tariff): Zvýšily se daně na zboží z ciziny, což mělo chránit americké firmy, ale zdražilo to zboží pro lidi.
• Během jeho vlády se k USA připojilo šest nových států.

Harrison se snažil o znovuzvolení, ale v roce 1892 ho zase porazil Grover Cleveland, který se tak vrátil do Bílého domu.

Benjamin Harrison je často přehlížený prezident, ale jeho vláda byla důležitá pro položení základů pro pozdější ekonomické regulace.

---

Odkazy a zdroje

• Benjamin Harrison: Miller Center, University of Virginia(anglicky)
• Benjamin Harrison: The White House(anglicky)
• Benjamin Harrison: Britannica(anglicky)
• Benjamin Harrison: History.com(anglicky)
• Benjamin Harrison – Wikipedie(anglicky)
• The Benjamin Harrison Presidential Site(anglicky)

---