Přeskočit na obsah

Béla Bartók

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Béla Bartók
Soubor:Bartok Bela 1927.jpg
Béla Bartók v roce 1927
Základní informace
Narození25. března 1881
Nagyszentmiklós, Rakousko-Uhersko (dnes Sânnicolau Mare, Rumunsko)
Úmrtí26. září 1945
New York, USA
Povolánískladatel, klavírista, etnomuzikolog, pedagog
Umělecká činnost
Období20. století
Žánryklasická hudba, moderna, opera, balet, orchestrální hudba, komorní hudba
Významná dílaKoncert pro orchestr
Hudba pro smyčce, bicí a celestu
Zázračný mandarin
Hrad knížete Modrovouse
Mikrokosmos
Šest smyčcových kvartetů
Osobní život

Béla Viktor János Bartók (* 25. března 1881, Nagyszentmiklós – 26. září 1945, New York) byl maďarský skladatel, klavírista, libretista, pedagog a jeden ze zakladatelů etnomuzikologie. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších a nejoriginálnějších skladatelů 20. století. Jeho hudba je charakteristická hlubokým propojením s lidovou hudbou střední a východní Evropy, kterou systematicky sbíral a analyzoval, s moderními kompozičními technikami. Společně se svým přítelem a kolegou Zoltánem Kodálym položil základy vědeckého studia lidové hudby.

Jeho dílo zahrnuje širokou škálu žánrů, od opery a baletu přes orchestrální a komorní skladby až po rozsáhlou klavírní tvorbu. Mezi jeho nejznámější skladby patří Koncert pro orchestr, opera Hrad knížete Modrovouse, baletní pantomima Zázračný mandarin a pedagogický cyklus Mikrokosmos. Jeho šest smyčcových kvartetů je považováno za jeden z pilířů tohoto žánru ve 20. století.

📜 Život

👶 Dětství a studia (1881–1903)

Béla Bartók se narodil v Nagyszentmiklósi v banátské části Uherského království (dnes Sânnicolau Mare v Rumunsku). Jeho otec, ředitel zemědělské školy, byl nadšený amatérský hudebník, matka byla učitelkou. Hudební talent se u něj projevil velmi brzy; v pěti letech již uměl hrát na klavír a brzy začal komponovat. Po předčasné smrti otce v roce 1888 se rodina často stěhovala. Nakonec se usadili v Prešpurku (dnešní Bratislava), kde Bartók studoval hru na klavír a kompozici u László Erkela.

V letech 1899 až 1903 studoval na Královské hudební akademii v Budapešti, kde byl jeho profesorem klavíru István Thomán (žák Franze Liszta) a kompozice Hans von Koessler. V této době byl silně ovlivněn hudbou Richarda Strausse, což je patrné v jeho rané symfonické básni Kossuth (1903).

🎶 Sběratelská činnost a raná tvorba (1904–1918)

Zásadní zlom v Bartókově uměleckém vývoji nastal kolem roku 1904, kdy objevil autentickou maďarskou lidovou hudbu, která se výrazně lišila od populárních "cikánských" melodií, jež byly do té doby za maďarský folklór považovány. V roce 1906 navázal celoživotní přátelství a spolupráci se Zoltánem Kodálym. Společně se vydali na cesty po maďarském venkově a později i do dalších zemí (Slovensko, Rumunsko, Ukrajina, Srbsko, Turecko, severní Afrika), kde pomocí fonografu nahrávali a systematicky třídili tisíce lidových písní.

Tento výzkum zásadně ovlivnil jeho kompoziční styl. Začal integrovat prvky lidové hudby – její modální stupnice, asymetrické rytmy a specifickou melodiku – do svých vlastních skladeb. Z tohoto období pocházejí díla jako klavírní skladba Allegro barbaro (1911), opera Hrad knížete Modrovouse (1911, premiéra 1918) a balet Dřevěný princ (1917).

🏛️ Meziválečné období v Budapešti (1919–1939)

Po první světové válce a pádu Rakouska-Uherska se Bartók stal mezinárodně uznávanou osobností. Působil jako profesor klavíru na Hudební akademii v Budapešti, koncertoval po celé Evropě a Spojených státech jako klavírní virtuos a propagátor vlastní hudby. V tomto období vznikla některá z jeho nejradikálnějších a nejexpresivnějších děl, včetně baletní pantomimy Zázračný mandarin (1926), prvních dvou klavírních koncertů a třetího a čtvrtého smyčcového kvartetu.

S nástupem fašismu v Evropě se Bartókův postoj stával stále více kritickým. Otevřeně se stavěl proti nacistickému Německu, zakázal vysílání svých děl v německém a italském rozhlase a po anšlusu Rakouska převezl své cenné rukopisy do Švýcarska.

🇺🇸 Exil ve Spojených státech a poslední léta (1940–1945)

V roce 1940, po smrti své matky a v obavách z politického vývoje, emigroval se svou druhou ženou, klavíristkou Dittou Pásztory, do Spojených států. Usadili se v New Yorku. Život v exilu byl pro něj obtížný. Potýkal se s finančními problémy, nedostatkem uznání a pocitem kulturní izolace. Získal sice čestný doktorát na Columbia University a pracoval na analýze sbírky jihoslovanských lidových písní, ale jeho skladatelská činnost téměř ustala.

Zlom nastal v roce 1943, kdy od dirigenta Sergeje Kusevického obdržel objednávku na orchestrální skladbu. Výsledkem byl slavný Koncert pro orchestr, který mu přinesl velký úspěch. V posledních letech života, navzdory zhoršujícímu se zdraví (trpěl leukémií), zažil nový tvůrčí vzmach. Zkomponoval ještě Sonátu pro sólové housle pro Yehudiho Menuhina, Třetí klavírní koncert a rozpracoval Koncert pro violu. Zemřel 26. září 1945 v New Yorku. Jeho ostatky byly v roce 1988 převezeny do Budapešti a uloženy na hřbitově Farkasréti.

🎵 Hudební styl a vlivy

Bartókův styl je syntézou tří hlavních prvků: lidové hudby, tradice evropské klasické hudby (od Bacha přes Beethovena po Debussyho) a modernistických tendencí počátku 20. století.

🌿 Vliv lidové hudby

Lidová hudba pro Bartóka nebyla jen zdrojem citací, ale základním stavebním materiálem. Převzal z ní:

  • Modální stupnice: Používal církevní a pentatonické mody, které narušovaly tradiční dur-mollovou tonalitu.
  • Asymetrické rytmy: Často využíval komplexní, taneční rytmy inspirované folklórem, zejména z Bulharska (tzv. "bulharské rytmy").
  • Melodika: Jeho melodie často napodobují charakteristické intervaly a ornamenty lidových písní.

🎹 Harmonický a rytmický jazyk

Bartókův harmonický svět je velmi bohatý a často disonantní. Používal polytonalitu (současné znění více tónin), shluky tónů (klastry) a nové akordické struktury. Jeho rytmika je energická, motorická a často drsná, jak dokazuje například Allegro barbaro. Vytvořil také specifické instrumentální techniky, jako je "Bartókovo pizzicato" (struna je odtažena tak silně, že při návratu narazí do hmatníku).

🎼 Formální inovace

Bartók byl mistrem hudební formy. Často pracoval s principy symetrie a proporcí založených na zlatém řezu. Proslul používáním tzv. obloukové formy (např. A-B-C-B-A), která je patrná v mnoha jeho dílech, včetně pátého smyčcového kvartetu a Koncertu pro orchestr.

🌍 Etnomuzikologická práce

Bartókova práce v oblasti etnomuzikologie byla stejně průkopnická jako jeho skladatelská činnost. Společně s Kodálym přistupovali ke sběru lidových písní s vědeckou precizností.

🎙️ Metody sběru a analýzy

Používali fonograf k zachycení autentického provedení, což jim umožnilo studovat jemné nuance intonace a rytmu, které by pouhým notovým zápisem zanikly. Shromáždili, přepsali a klasifikovali tisíce melodií podle jejich hudebních charakteristik (melodický obrys, rytmická struktura, počet slabik v textu). Jejich systematický přístup položil základy moderní etnomuzikologie ve střední Evropě.

🗺️ Oblasti výzkumu

Ačkoliv začal sběrem maďarských písní, jeho zájem se brzy rozšířil na hudbu sousedních národů. Uvědomoval si, že hudební tradice nerespektují politické hranice, a studoval vzájemné vlivy mezi maďarskou, slovenskou, rumunskou, srbskou a dalšími hudebními kulturami. Jeho srovnávací studie jsou dodnes cenným zdrojem informací.

🎹 Významná díla

🎭 Jevištní díla

  • Hrad knížete Modrovouse (A kékszakállú herceg vára, 1911) – jednoaktová symbolistická opera
  • Dřevěný princ (A fából faragott királyfi, 1917) – balet
  • Zázračný mandarin (A csodálatos mandarin, 1926) – expresionistická baletní pantomima

🎻 Orchestrální díla

  • Koncert pro orchestr (1943)
  • Hudba pro smyčce, bicí a celestu (1936)
  • Taneční suita (1923)
  • Divertimento pro smyčcový orchestr (1939)
  • Klavírní koncert č. 1 (1926)
  • Klavírní koncert č. 2 (1931)
  • Klavírní koncert č. 3 (1945)
  • Houslový koncert č. 2 (1938)
  • Koncert pro violu (1945, nedokončený, zrekonstruoval Tibor Serly)

🎼 Komorní hudba

  • Šest smyčcových kvartetů (1908, 1917, 1927, 1928, 1934, 1939)
  • Sonáta pro dva klavíry a bicí nástroje (1937)
  • Kontrasty pro klarinet, housle a klavír (1938), napsáno pro Bennyho Goodmana
  • Sonáta pro sólové housle (1944)

🎹 Klavírní tvorba

  • Allegro barbaro (1911)
  • Suita op. 14 (1916)
  • Sonáta (1926)
  • V přírodě (Szabadban, 1926)
  • Mikrokosmos (1926–1939) – 153 progresivních klavírních skladeb v šesti svazcích

🏛️ Odkaz a význam

Béla Bartók je jednou z klíčových postav hudby 20. století. Jeho dílo představuje unikátní syntézu lidové tradice a modernistické inovace. Dokázal, že folklór může být nejen zdrojem inspirace, ale i základem pro komplexní a propracovaný hudební jazyk. Jeho smyčcové kvartety jsou srovnávány s Beethovenovými pro svou hloubku a formální dokonalost. Jeho etnomuzikologická práce nastavila nové standardy pro studium lidové hudby a ovlivnila generace badatelů. Bartókův odkaz spočívá v jeho nekompromisní umělecké integritě, hlubokém humanismu a schopnosti vytvořit hudbu, která je zároveň národně specifická i univerzálně srozumitelná.


Tento článek je aktuální k datu 24.12.2025